7 As 98/2010 — Nejvyšší správní soud

10 A 76/2013- 13 - text Pokračování - 9 - 10A 76/2013 10A 76/2013 - 13 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobce V. Ch., nar. X, státní příslušnost Ukrajina, bytem v ČR, zast. S. M., proti žalované Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, Praha 3, Olšanská 2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 3.6.2013, č.j. CPR-1774/ČJ-2013-930310-V243, t a k t o : Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 2.7.2013 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 3.6.2013, č.j. CPR-1774/ČJ-2013-930310-V243, kterým bylo dle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále též správní řád) částečně změněno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, pracoviště České Budějovice ze dne 27.11.2012, č.j. KRPC-168901-26/ČJ-2012-020023, a to v části výroku ve znění „Je-li cizinec vyňat z působnosti zákona č. 326/1999 Sb. z důvodu uvedeného v ustanovení § 2 tohoto zákona začíná běžet doba k vycestování z území členských států Evropské unie ode dne odpadnutí tohoto důvodu“ tak, že nově tato část výroku zní „Je-li cizinec vyňat z působnosti zákona č. 326/1999 Sb. z důvodu uvedeného v ustanovení § 2 tohoto zákona začíná běžet doba k vycestování z území ode dne odpadnutí tohoto důvodu“. Ve zbylé části bylo odvoláním napadené rozhodnutí podle ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu potvrzeno. Žalobce včasnou správní žalobou proti rozhodnutí správního orgánu namítá nezákonnost a nesprávnost napadeného rozhodnutí, kterou spatřuje zejména v postupu žalované, která se v daném případě měla zabývat konkrétními skutečnostmi a okolnostmi případu a rovněž také osobními poměry žalobce, což v potřebném rozsahu neučinila. Vadnost postupu žalované spatřuje žalobce dále v tom, že předmětná věc měla být projednána ve světle právního řádu jako celku, měly být zohledněny ostatní právní předpisy vztahující se k projednávané věci a rovněž mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu ČR. Izolovaná aplikace zákona o pobytu cizinců je v rozporu s jinými právními předpisy. Žalobce dále poukázal na skutkové okolnosti projednávané věci a v této souvislosti také na postup správního orgánu prvního stupně, který při posuzování případu ze dne 13.11.2012 vydal tři stejně odůvodněná rozhodnutí o správním vyhoštění, přičemž ve věci jeho kolegy V. K. došlo po podání odvolání k zastavení řízení, neboť v průběhu řízení získal trvalý pobyt. Tento postup správního orgánu považuje žalobce za diskriminující vůči jeho osobě, neboť v předmětné době měl V. K. stejný účel pobytu a mnohaletý pobyt na území České republiky stejně jako žalobce, který za splnění dalších zákonných podmínek měl právo podat žádost o povolení k trvalému pobytu. Závěrem žalobce navrhnul napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný k výzvě soudu odkázal na argumentaci obsaženou v odůvodnění rozhodnutí nalézacího správního orgánu a rovněž na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které plně reaguje též na skutečnosti uvedené v žalobě. Žalovaný poukazuje na to, že se v rámci vedeného správního řízení zcela dostačujícím způsobem vypořádal se vším, co v řízení vyšlo najevo i s tím, co uvedl žalobce. Prvostupňový správní orgán řádně zjistil, spisovým materiálem doložil a dostatečně odůvodnil protiprávní jednání žalobce. Žalovaným současně nebyla zjištěna taková procesní pochybení, která by způsobovala nezákonnost vedeného řízení, potažmo pak rozhodnutí, které z takového řízení vzešlo. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, když ve svém postupu neshledává pochybení. Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Dne 7.11.2012 bylo pod č.j. KRPC-168901-9/ČJ-2012-020023 Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje vydáno Oznámení o zahájení správního řízení se žalobcem na základě ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3, zákona č. 326/1999 Sb., zákona o pobytu cizinců (dále též zákon o pobytu cizinců), a to z toho důvodu, že žalobce pracoval na pracovišti v Českých Budějovicích, přestože měl vydáno pracovní povolení pro místo výkonu práce Praha. Obsahem správního spisu je dále protokol o vyjádření účastníka správního řízení ze dne 7.11.2012. Žalobce v předmětném protokolu mimo jiné uvedl, že je v dobrém zdravotním stavu, netrpí žádnou nemocí, neužívá žádné léky, českému jazyku rozumí slovem i písmem. Do ČR žalobce přicestoval v roce 2002, po celou dobu na tomto území vydělává peníze jako dělník na stavbách s tím, že místo výkonu práce určuje zaměstnavatel. Zaměstnavatel žalobce posílá pracovat na různá místa v ČR, žalobce v současné době pracuje v Českých Budějovicích, kde se rovněž dočasně zdržuje na ubytovně. Žalobce v ČR nemá rodinu ani žádné příbuzné, manželka i děti pobývají na Ukrajině, v České republice žalobce nemá žádné vyživovací povinnosti a rovněž zde ani na území Evropské unie nemá osobu, které by ukončení jeho pobytu vznikl nepřiměřený zásah do soukromého či rodinného života. Žalobce v ČR nemá žádné ekonomické vazby, závazky ani pohledávky. Žalobce dále uvedl, že na území ČR žije legálně po dobu deseti let, zaměstnavatel mu sdělil, že na cestovní příkaz může v Českých Budějovicích pracovat, žalobce si tudíž není vědom, že by porušil zákony ČR. Dne 27.11.2012 bylo Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje, Odborem cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort vydáno rozhodnutí č.j. KRPC-168901-26/ČJ-2012-020023, kterým bylo žalobci uděleno správní vyhoštění na dobu dvou měsíců. Důvodem udělení správního vyhoštění byla skutečnost, že žalobce v době od 1.11.2012 do 7.11.2012 pracoval v Českých Budějovicích bez platného povolení k zaměstnání vydaným místně příslušným úřadem práce. Žalobce během kontroly konané dne 7.11.2012 nedoložil žádné doklady, které by jej opravňovaly k výkonu zaměstnání. V rámci správního řízení bylo následně zjištěno, že žalobci bylo prodlouženo povolení k zaměstnání platné od 1.8.2012 do 31.1.2013, které bylo dne 22.6.2012 vydáno Úřadem práce ČR, Krajskou pobočkou pro hlavní město Prahu, a které se vztahovalo na práce pomocných pracovníků v oblasti těžby a stavebnictví s místem výkonu práce Praha. Šetřením bylo dále zjištěno, že krajská pobočka Úřadu práce v Českých Budějovicích neeviduje žádné platné Rozhodnutí úřadu práce o povolení k zaměstnání a žalobce neprochází evidencí cizinců u místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce v Českých Budějovicích. Žalobce není držitelem ani žádného živnostenského oprávnění. Skutečnost, že žalobce v době od 1.11.2012 do 7.11.2012 vykonával práci na stavbě bytového domu v Českých Budějovicích svědčí i vyjádření žalobce jako účastníka správního řízení ze dne 7.11.2012, kde současně uvedl, že je zaměstnavatelem vysílán k práci po celém území ČR, rozhodnutí o povolení k zaměstnání bylo žalobci vydáno Úřadem práce ČR krajskou pobočkou pro hlavní město Prahu s místem výkonu práce Praha. V doplňujícím vyjádření žalobce dále uvedl, že práci v Českých Budějovicích vykonával na základě pokynu zaměstnavatele, který jej cestovním příkazem vyslal v souladu se zákoníkem práce na stanovené místo výkonu práce. Správní orgán prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí dále poukázal na právní úpravu zaměstnávání cizinců na území ČR, z níž vyplývá, že cizinci, kteří obdrželi povolení k zaměstnání, nemohou být vysíláni na pracovní cesty. Má-li zaměstnavatel zájem zaměstnávat zaměstnance na více místech výkonu práce, projedná tento záměr nejprve s příslušnou krajskou pobočkou úřadu práce, která povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce vydá na základě vyjádření krajských poboček úřadu práce, v jejichž obvodech bude zaměstnání vykonáváno. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce příslušným povolením vydaným úřadem práce nedisponoval, došlo k naplnění důvodu správního vyhoštění uvedeného v ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Obsahem odůvodnění rozhodnutí o správním vyhoštění je dále posouzení důsledku tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce. Ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že neexistuje žádný důvod, pro který by se žalobce nemohl vrátit na Ukrajinu. Žalobce uvedl, že na území ČR nemá žádné rodinné ani soukromé vazby, jeho rodina, kterou tvoří manželka a děti, žijí na Ukrajině. Žalobce není rodinným příslušníkem občana Evropské unie a nežije s tímto občanem ve společné domácnosti. Žalobce v ČR nemá žádné společenské, kulturní ani sociální vazby, správní vyhoštění bude mít na žalobce dopad toliko finanční. Závěrem prvostupňový správní orgán zhodnotil veškeré shora uvedené skutečnosti, přičemž zohlednil i žalobcem projevenou účinnou lítost nad vzniklou situací, a dospěl k závěru, že r