II.ÚS 3040/16 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3040/16 ze dne 18. 12. 2018 N 203/91 SbNU 583 Ústavně konformní výklad § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu v řízení o žalobě pro zmatečnost (jednání v duševní poruše)   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka - ze dne 18. prosince 2018 sp. zn. II. ÚS 3040/16 ve věci ústavní stížnosti J. P., zastoupeného JUDr. Vladimírem Vaňkem, advokátem, se sídlem Karlovo náměstí 28/559, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2016 č. j. 21 Cdo 1952/2016-436, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2015 č. j. 30 Co 50/2015-372 a usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 13. 10. 2014 č. j. 7 C 105/2011-337, jimiž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba pro zmatečnost, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ jako účastníků řízení a MUDr. Viktora Vreciona jako vedlejšího účastníka řízení. I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2016 č. j. 21 Cdo 1952/2016-436, usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2015 č. j. 30 Co 50/2015-372 a usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 13. 10. 2014 č. j. 7 C 105/2011-337 byla porušena základní práva stěžovatele na přístup k soudu a na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Tato rozhodnutí se proto ruší. Odůvodnění 1. Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedených soudních rozhodnutí. Tvrdí, že vedla k porušení jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a také principu legality zakotveného v čl. 2 odst. 2 Listiny. I. Skutkové okolnosti případu a průběh řízení před obecnými soudy 2. Stěžovatel se po roce 1989 vrátil do České republiky z Německa, kde žil a podnikal od roku 1968. Usadil se v J., kde v roce 2001 od restituentů koupil starou cihelnu, kterou chtěl opravit a provozovat jako zařízení pro volnočasové aktivity a ubytování hostů. Na přelomu let 2007 a 2008 se seznámil s MUDr. Vrecionem (dále jen "vedlejší účastník") a jeho matkou, kteří měli zájem od něj předmětnou cihelnu koupit. V průběhu roku 2008 stěžovatel velmi těžce onemocněl. Jak se později ukázalo, příčinou jeho zdravotních problémů byl nádor na mozku (anaplastický meningeom F l.dx. o velikosti 40 x 30 x 33 mm), který mu byl operativně odstraněn dne 29. 7. 2008 na neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, Střešovicích. Po této operaci se zdravotní stav stěžovatele dále zkomplikoval, přidaly se urologické problémy a stěžovatel drasticky ztratil na váze (v rozmezí 25. 7. 2008 až 25. 10. 2008 stěžovatel zhubl ze 115 kg na 48 kg). Byl nepohyblivý a odkázán na pomoc druhých. 3. Dne 23. 4. 2008 navštívil stěžovatele v jeho bydlišti vedlejší účastník a nechal si vystavit vlastní směnku na částku 130 000 Kč splatnou dne 31. 5. 2008 a dále podepsat uznání dluhu, v němž měla být - dle tvrzení stěžovatele - později vedlejším účastníkem doplněna částka 3 000 000 Kč, se stejným datem splatnosti jako v případě směnky. Vzhledem k tomu, že stěžovatel tyto závazky k předmětnému datu nesplnil, uplatnil je vedlejší účastník u soudu prostřednictvím dvou návrhů. Předně podal u Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") návrh na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 130 000 Kč s příslušenstvím, který byl veden pod sp. zn. 47 Cm 121/2008. Dále pak podal u Okresního soudu Praha-západ (dále jen "okresní soud") žalobu o zaplacení částky 3 000 000 Kč s příslušenstvím, která byla vedena pod sp. zn. 7 C 199/2008. 4. Pokud jde o řízení vedené ve věci plnění ze směnky, tak zde krajský soud návrhu vedlejšího účastníka vyhověl a vydal směnečný platební rozkaz ze dne 2. 7. 2008 č. j. 60 Sm 259/2008-8, jímž uložil stěžovateli, aby vedlejšímu účastníku zaplatil 130 000 Kč s příslušenstvím a nahradil mu náklady řízení. Stěžovatel proti tomuto platebnímu rozkazu podal dne 14. 7. 2008 námitky, avšak následně je svým podáním ze dne 6. 1. 2009 vzal v celém rozsahu zpět. Krajský soud proto svým usnesením ze dne 8. 1. 2009 č. j. 47 Cm 121/2008-22 řízení o námitkách zastavil, a dne 31. 1. 2009 tak směnečný platební rozkaz nabyl právní moci. 5. Poté, co se stěžovatel částečně zotavil z mozkové operace, napadl rozhodnutí krajského soudu, jímž bylo zastaveno řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, žalobou pro zmatečnost, která byla soudu doručena dne 16. 6. 2011. Dovolával se přitom zmatečnostního důvodu dle § 229 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "o. s. ř."), neboť tvrdil, že v původním řízení neměl procesní způsobilost a zároveň nebyl zastoupen opatrovníkem, byť pro svůj duševní stav nebyl schopen činit právní úkony. Krajský soud svým usnesením ze dne 5. 1. 2012 č. j. 47 Cm 121/2008-42 zrušil své dřívější usnesení, jímž bylo zastaveno řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu. Ze stěžovatelem předložených lékařských zpráv a znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví neurochirurgie ze dne 14. 5. 2011, vypracovaného MUDr. Josefem Efflerem, a z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie ze dne 23. 5. 2011, vypracovaného MUDr. Vlastimilem Tichým a PhDr. Jiřím Klosem, Ph.D., jakož i revizního posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 18. 10. 2011, zpracovaného MUDr. Michalem Hesslerem, totiž zjistil, že se stěžovatel dne 29. 7. 2008 podrobil výše uvedené operaci mozku a podle znaleckých posudků nebyl v období jednoho roku před a v období jednoho roku po operaci (tj. v rozmezí 29. 7. 2007 až 29. 7. 2009) schopen pro svůj duševní stav činit právní úkony. V době vyhotovení znaleckých posudků (květen 2011) byla přitom jeho schopnost činit právní úkony stále ještě částečně snížena a při všech jeho úkonech byla nutná přítomnost právního zástupce. Byl však schopen chápat smysl soudního rozhodnutí. Krajský soud tedy měl žalobu pro zmatečnost za důvodnou, neboť v okamžiku zpětvzetí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu stěžovatel nebyl dle znaleckých posudků v důsledku duševní poruchy schopen právně jednat. 6. K odvolání vedlejšího účastníka Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") svým usnesením ze dne 11. 12. 2012 č. j. 9 Cmo 72/2012-58 usnesení krajského soudu jako věcně správné potvrdil. Vedlejší účastník následně vzal svůj návrh na vydání směnečného platebního rozkazu v plném rozsahu zpět. Krajský soud proto svým usnesením ze dne 5. 3. 2013 č. j. 47 Cm 121/2008-70 směnečný platební rozkaz zrušil a řízení zastavil. 7. Pokud jde o řízení o žalobě na zaplacení 3 000 000 Kč, tak v něm rozhodl okresní soud rozsudkem pro uznání ze dne 4. 12. 2008 č. j. 7 C 199/2008-49, kterým stěžovateli uložil, aby vedlejšímu účastníku zaplatil předmětnou částku spolu s příslušenstvím a nahradil mu náklady řízení ve výši 235 787 Kč. Okresní soud tak rozhodl, neboť stěžovatel při jednání konaném dne 4. 12. 2008 uznal nárok vedlejšího účastníka co do důvodu i výše, a to včetně jím vyčíslených nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 18. 12. 2008. 8. Stěžovatel následně napadl také tento rozsudek žalobou pro zmatečnost (žaloba byla podána dne 7. 6. 2011). Namítal přitom, že v době zahájení původního řízení ani ve chvíli, kdy později před soudem uznal nárok žalobce, ani ke dni vyhlášení rozsudku pro uznání (obě skutečnosti se udály dne 4. 12. 2008) neměl procesní způsobilost a nebyl ani řádně zastoupen opatrovníkem, byť pro svůj duševní stav nebyl schopen činit právní úkony [§ 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř.]. Tato svá tvrzení doložil stejnými znaleckými posudky jako v případě výše uvedeného řízení o žalobě pro zmatečnost vedeného krajským soudem pod sp. zn. 47 Cm 121/2008. Okresní soud nejprve žalobu pro zmatečnost svým usnesením ze dne 12. 1. 2012 č. j. 7 C 105/2011-79 zamítl, neboť měl za to, že se stěžovateli nepodařilo prokázat, že byla podána včas (srov. § 234 odst. 2 o. s. ř.). K odvolání stěžovatele krajský soud svým usnesením ze dne 4. 4. 2013 č. j. 30 Co 9/2013-177 rozhodnutí okresního soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení s pokynem, aby doplnil dokazování v otázce, kdy odpadla překážka, pro kterou stěžovatel nemohl před soudem samostatně jednat. 9. Okresní soud následně doplnil dokazování o znalecký posudek znaleckého ústavu, 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, z něhož vyplynulo, že stěžovatel v letech 2008-2011 byl v důsledku nádoru na mozku, jeho resekce a následných pooperačních komplikací stižen duševní poruchou (organický psychosyndrom s výrazným narušením kognitivních funkcí), která jej částečně omezovala ve schopnosti činit právní úkony, a nebyl tak ani způsobilý samostatně jednat před soudem. Tento stav byl přitom "přechodný, jeho začátek l