120/2001 Sb. · 175 paragrafů
Exekuci postižením jiných majetkových práv lze provést také postižením podílu povinného jako společníka nebo komanditisty ve společnosti nebo postižením členských práv a povinností povinného jako člena v družstvu (dále jen „postižení podílu společníka ve společnosti“).
(1) Patenty, průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému uděleny a jsou pro něj zapsány v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“), a licence (souhlasy) k využívání vynálezu chráněného patentem, licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranné známky, které povinný poskytl třetím osobám, exekutor sepíše, jakmile se o nich dozví. Patentové listiny a osvědčení o zápisu průmyslových vzorů a osvědčení o zápisu ochranných známek se vždy odevzdají exekutorovi. V případě potřeby nebo pochybností si exekutor vyžádá od Úřadu zprávu. Je-li třeba, při jejich odebrání se postupuje přiměřeně podle ustanovení o exekuci odebráním věci.
(2) Po sepsání exekutor sdělí Úřadu, jaké patenty, průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému uděleny a které Úřad pro povinného zapsal do patentového rejstříku nebo do rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek, a jaké licence (souhlasy) k využívání vynálezu chráněnému patentem, licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranných známek, které povinný poskytl třetím osobám, byly sepsány, kdy k sepsání došlo a že povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem nakládat. Úřad obsah sdělení zapíše do svého patentového rejstříku nebo rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek vedených podle zvláštních právních předpisů.17)
(3) Sepsané patenty (patentové listiny), průmyslové vzory (osvědčení o zápisu průmyslových vzorů) a ochranné známky (osvědčení o zápisu ochranných známek do rejstříku) exekutor zpeněží; postupuje přitom přiměřeně podle ustanovení o exekuci prodejem movitých věcí. Všechna práva při převodu patentů, průmyslových vzorů a ochranných známek, která jinak přísluší povinnému jako jejich majiteli zapsanému v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů a rejstříku ochranných známek, vykonává po dobu exekuce exekutor.
(4) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje.
(5) Pro exekuci práv z licence k využívání vynálezu chráněného patentem, práv z licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a práv z licence k užívání ochranných známek, které povinný poskytl třetím osobám, se použijí ustanovení o exekuci přikázáním jiných peněžitých pohledávek. Exekuční příkaz se doručí i Úřadu.
(6) Po jejich zpeněžení exekutor vyrozumí Úřad o převodu patentu, průmyslového vzoru a ochranné známky a o nabyvateli těchto práv. Úřad poté provede zápis o převodu v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek. Byla-li exekuce zastavena, exekutor vyrozumí po právní moci rozhodnutí Úřad.
(7) Exekucí nelze postihnout práva spojená výhradně s osobou povinného, zejména právo na původcovství.
Náklady exekuce se uspokojují jako náklady správy nemovité věci ve skupině uvedené v § 320h odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu.
(1) Zjistí-li exekutor, že ke dni vydání exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí není proti povinnému, který je fyzickou osobou, vedena exekuce prodejem movitých věcí, sepíše všechny movité věci, kterých se může týkat exekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu. Zjistí-li exekutor z rejstříku zahájených exekucí, že proti povinnému již je vedena exekuce prodejem movitých věcí, může povinnému a exekutorovi, který vede tuto exekuci, doručit exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí; § 325 odst. 1 občanského soudního řádu se nepoužije. Věta druhá se použije přiměřeně, zjistí-li exekutor, že movité věci povinného již byly sepsány jinak. Na doručení exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí v řízení podle věty druhé povinnému se hledí jako na sepsání věci, která byla sepsána v exekučním řízení podle věty první.
(2) Do skončení exekuce podle odstavce 1 věty první jiný exekutor exekuci prodejem movitých věcí vůči povinnému, který je fyzickou osobou a proti němuž je vedena exekuce podle odstavce 1 věty první, neprovádí, movité věci nesepisuje ani nezajišťuje. Po skončení exekuce podle odstavce 1 věty první může být ohledně movitých věcí, kterých se může týkat exekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu, prováděna proti témuž povinnému, který je fyzickou osobou, zároveň pouze jedna exekuce prodejem movitých věcí podle odstavce 1 věty druhé až čtvrté.
(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí,
a) jde-li o exekuci podle § 67 odst. 2, nebo
b) jde-li o exekuci vedenou po skončení odkladu exekuce podle § 54 odst. 9.
(4) Exekutor může i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které sepsal, je-li to účelné a je-li zde obava z jejich poškození nebo ztráty. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného schovatele. Zajistit nelze nosič dat, na němž povinný pořídil záznam průběhu soupisu movitých věcí.
(5) K exekuci prodejem nemovité věci povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře doloženo, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.
(6) Ustanovení § 329 odst. 1 věty druhé a § 336h odst. 4 občanského soudního řádu platí obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(7) Nepostačuje-li k úhradě dluhů podle § 336n odst. 1 občanského soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.
(8) Při oceňování nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu18).
(9) Povinnost podle § 328a odst. 1 občanského soudního řádu je splněna vyvěšením veřejné vyhlášky na úřední desce exekutora a exekučního soudu; vedle tohoto zveřejnění může exekutor nabídku uveřejnit prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně přístupné počítačové sítě. Povinnost nabídky se vztahuje na instituce, jejichž zřizovatelem je stát nebo obec.
(10) Náklady exekuce se uspokojují jako náklady prodeje movitých věcí podle občanského soudního řádu nebo jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
(1) Exekuce prodejem movitých věcí se může týkat pouze věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela a jejichž počet nebo hodnota neodpovídá obvyklým majetkovým poměrům,
a) má-li povinný nárok na výplatu starobního důchodu ve výši nepřesahující měsíční minimální mzdu pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin podle právních předpisů upravujících minimální mzdu,
b) je-li povinný invalidní ve druhém nebo třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
c) je-li v exekuci vymáhána pohledávka vzniklá před dosažením 18 let věku povinného.
(2) Odstavec 1 se nepoužije
a) v exekuci, v níž je vymáhána pohledávka na výživném včetně pohledávky výživného, která byla postoupena, úplata za postupovanou pohledávku výživného, pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona, pohledávka náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví, pohledávka náhrady újmy způsobené trestným činem nebo přestupkem nebo pohledávka náhrady újmy způsobené úmyslným protiprávním jednáním,
b) jde-li o soupis podle § 327a občanského soudního řádu,
c) jde-li o věci, které má oprávněný u sebe nebo k nimž má oprávněný nebo další věřitel povinného zástavní právo, zajišťovací převod práva nebo zadržovací právo,
d) věci ušlé z dlužníkova majetku neúčinným právním jednáním a věci, které dlužník zatajil nebo zcizil v rozporu s § 44a odst. 1,
e) jde-li o prodej věcí podle § 342 občanského soudního řádu, nebo
f) jde-li o věci, jejichž prodej navrhne povinný.
(1) Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.
(2) O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.
(3) Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.
(4) Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.
(5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle odstavce 1.
(6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle odstavce 1.
(7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 4 vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle exekutora.
(1) K exekuci postižením závodu nebo části závodu povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude doloženo, že závod nebo část závodu je majetkem povinného.
(2) Exekutor ustanoví v exekučním příkazu správce závodu.
(3) Ustanovení § 338u odst. 3 občanského soudního řádu se použije obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(4) Náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 338ze odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Na náklady exekuce při správě závodu se § 65a použije obdobně.
(5) Při oceňování závodu nebo jeho části se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu.18)
(1) Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání, včetně pohledávek výživného, které byly postoupeny, vymáhána úplata za postupovanou pohledávku výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání, nebo vymáhána pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona.
(2) Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32), oprávněnému a povinnému. Orgánu, který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než povinnému.
(3) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu32). Po dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do vlastních rukou.
(4) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,
a) prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění,
b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání, včetně pohledávek výživného, které byly postoupeny,
c) zaplatí-li povinný úplatu za postupovanou pohledávku výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání, nebo
d) zaplatí-li povinný pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona.
Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32).
(1) Byl-li vydán exekuční příkaz k provedení prací a výkonů, které může vykonat i někdo jiný než povinný, postará se exekutor o to, aby práce, o které jde, provedl pro oprávněného někdo jiný, nedohodl-li se s oprávněným jinak.
(2) Pokuty uložené při provedení exekuce podle ustanovení § 351 občanského soudního řádu je povinný vždy povinen zaplatit na účet exekučního soudu. Uloženou pokutu vymůže exekutor bez návrhu v rámci exekučního řízení.
(3) Exekuci prováděnou podle § 351 občanského soudního řádu lze zastavit, a to i zčásti, pokud výše uložené pokuty neodpovídá vymáhané povinnosti či okolnostem případu.
(1) Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný.
(2) Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.
(3) Součástí vyrozumění o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva není výzva podle § 46 odst. 6. Internetové stránky, na které je odkazováno ve vyrozumění, obsahují namísto poučení podle § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 87 odst. 2 poučení podle odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35 odst. 6, § 35b odst. 1 písm. i) až m), § 37 odst. 5 až 7, § 43a odst. 3 věty druhé až čtvrté, § 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 44c, § 47 odst. 6, § 50, § 54, § 55 odst. 6 až 12, § 58 až 72 se nepoužijí.
(4) Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné k vedení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na odklad nelze podat.
(5) Výrok exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, označení zástavního věřitele údaji, které se zapisují do katastru nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o dni, který je rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva.
(6) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.
(8) Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva a exekuci zastaví, neuhradí-li oprávněný náklady exekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuce, který se doručuje pouze oprávněnému.
(9) Pověření k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva.
(10) Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní právo nezaniká.
(11) Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k soudu.
(12) Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na základě exekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno.
(1) Exekutor v rámci další činnosti
a) poskytuje právní pomoc oprávněnému nebo povinnému po vydání exekučního titulu, jakož i v souvislosti s exekuční činností a další činností,
b) provádí autorizovanou konverzi dokumentů podle zvláštního právního předpisu41),
c) sepisuje listiny a vykonává jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon.
(2) O úkony podle odstavce 1 může fyzická i právnická osoba (dále jen „žadatel“) požádat jakéhokoliv exekutora.
(3) Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže
a) tento úkon odporuje právnímu předpisu,
b) exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni na věci, nebo
c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.
(1) Exekutor v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, jejichž povaha to umožňuje.
(2) O přijetí do úschovy vydá exekutor tomu, kdo hodnoty skládá, písemné potvrzení. Jsou-li předmětem úschovy peněžní prostředky, je exekutor povinen je vést odděleně od vlastních peněžních prostředků na zvláštním účtu31) u banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice; § 46 odst. 5 věty druhá a třetí se použijí obdobně.
(1) Pověří-li soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost, zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního vykonavatele podle zvláštního právního předpisu.19) V rámci další činnosti exekutor vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2) Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.
Na základě pověření soudu nebo státního zástupce zjišťuje exekutor majetek podléhající podle rozhodnutí vydaného v trestním řízení zajištění a na základě pověření orgánu činného v trestním řízení osobně nebo prostřednictvím jiné osoby vykonává správu majetku zajištěného v trestním řízení. Při evidenci spravovaného majetku postupuje exekutor přiměřeně jako při evidenci věcí převzatých do úschovy.
(1) Nezná-li exekutor žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem.
(2) Svědkem totožnosti nemůže být osoba, která není plně svéprávná, nebo osoba, která nemůže číst nebo psát. Dále jím nemůže být osoba blízká žadateli a osoba, která je na věci zúčastněna, a zaměstnanci exekutora, který je žádán o úkony další činnosti.
Je-li mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat tlumočníka. Jako tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo toho, kdo je na věci zúčastněn.
Exekutor na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle jiného právního předpisu (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.
(1) O žádosti podle § 76d exekutor sepíše za účasti věřitele protokol, který musí obsahovat
a) místo a datum sepsání protokolu,
b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,
c) jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
d) adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od bydliště nebo adresy sídla,
e) údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě exekutorem převzato,
f) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2) Jedno vyhotovení protokolu exekutor předá věřiteli.
(3) Exekutor neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.
(4) Exekutor zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě předat, sdělí tuto skutečnost věřiteli.
(1) Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle § 76d, který musí obsahovat
a) místo a datum sepsání protokolu,
b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,
c) oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:
1. jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, který jménem věřitele oznámení o výhradě činí,
2. jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
3. označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva dovolat se jeho neúčinnosti,
4. jméno, příjmení, datum narození a bydliště dlužníka věřitele, a je-li dlužníkem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
5. označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,
6. výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,
d) podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2) Exekutor další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodu 2 do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí, že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo, nebo nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto skutečnosti věřiteli.
(1) Ten, kdo žádá o úkon podle § 76d, je povinen exekutorovi prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho exekutor osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba. Právnická osoba prokazuje svoji existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje; nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého lze soudit, že existuje a také prohlášením o její existenci osobou, která za ni právně jedná.
(2) Není-li exekutorovi totožnost, popřípadě existence podle odstavce 1 prokázána, exekutor odmítne požadovaný úkon provést.
Exekutor na žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje nebo stavu věci, například splnění dluhu, stavu nemovitých věcí, bytů a nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti exekutora nebo jestliže se exekutor přesvědčil o stavu věci.
(1) Exekutorský zápis musí obsahovat
a) místo, den, měsíc a rok jeho sepsání,
b) jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,
c) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,
d) popis děje nebo stavu věci,
e) otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2) Exekutorský zápis je veřejnou listinou.
Exekutorské zápisy musí být neprodleně po sepsání uloženy v kanceláři exekutora pod uzávěrou.
(1) Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce závodu a správce nemovité věci, a je-li exekutor nebo správce závodu a správce nemovité věci plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu20) (dále jen „náklady exekuce“). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuce.
(2) Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen „náklady oprávněného“). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný. Náklady exekuce, které byly uspokojeny ze zálohy, se stávají nákladem oprávněného; to neplatí, byla-li náhrada nákladů exekuce uložena oprávněnému. Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času, která není nákladem exekuce, se nestává nákladem oprávněného.
(3) Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.
(4) Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.
(5) Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky.
(1) Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.
(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje
a) označení exekučního soudu,
b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
d) označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného, lze-li ho zjistit,
e) označení vymáhané povinnosti,
f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněného, včetně jejich vyčíslení a odůvodnění,
g) výši zaplacené zálohy, případně její vyúčtování a odůvodnění vyúčtování,
h) datum a podpis exekutora, poučení o námitkách a další informace týkající se postupu v exekučním řízení.
(3) Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.
(4) Rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek.
Dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků, případně paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.
(1) Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce.
(2) Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení, jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.
(1) Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při vedení exekuce, náhrada za doručení písemností, a je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.20)
(2) Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuce. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času.
(3) Nejde-li o exekuci k vymožení pohledávky oprávněného podle § 55 odst. 9 nebo nesplňuje-li oprávněný podmínky osvobození od soudních poplatků podle § 138 občanského soudního řádu, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Je-li exekuce vedena pro pohledávku, při jejímž vymáhání již byla jednou exekuce zastavena, nebo k vymožení nákladů řízení z exekuce, která byla zastavena a náklady řízení nebyly zaplaceny, požádá exekutor oprávněného o přiměřenou zálohu na náklady exekuce.
Za výkon další činnosti podle § 74 odst. 1 písm. a) náleží exekutorovi mimosmluvní odměna, nedohodne-li se s žadatelem jinak.
(1) Za výkon činnosti podle § 76a náleží exekutorovi mimosmluvní odměna.
(2) O výši odměny podle odstavce 1 a nároku na náhradu dalších nákladů exekuce podle § 87 odst. 1 rozhoduje a přiznané náklady exekuce vyplácí soud nebo státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a exekutora pověřil.
Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu času stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Nejsou-li spisy ukončené, musí být uloženy v kanceláři exekutora tak, aby byly jak exekutorovi, tak kontrolním orgánům kdykoliv přístupné. Nemá-li exekutor takový spis u sebe, musí být ze záznamu v příslušném registru zřejmé, kde se spis nachází.
(2) Opisy a potvrzení ze spisů uložených v kanceláři exekutora vydává na žádost oprávněných orgánů a osob exekutor nebo jím pověřený zaměstnanec.
(1) Oprávněné orgány a osoby mohou nahlížet do spisů a pořizovat si z nich výpisy; oprávněné osoby tak mohou činit výlučně v kanceláři exekutora pod jeho dohledem nebo pod dohledem jím pověřeného zaměstnance. O nahlédnutí do spisu se ve spisu provede záznam.
(2) Na odůvodněnou žádost oprávněných orgánů a osob je možno spis zaslat jinému exekutorovi, v jehož kanceláři je možno do něho nahlédnout.
(3) Na základě písemné žádosti oprávněných osob zpřístupní exekutor elektronicky kopii celého spisu vedeného v elektronické podobě nebo ji zašle na datovém nosiči oprávněné osobě. Požádá-li o to oprávněná osoba, zašle ji k jinému exekutorovi určenému v písemné žádosti, u nějž si oprávněná osoba může tuto kopii vyzvednout, nebo na adresu určenou oprávněnou osobou v této žádosti. Za opakovanou žádost o zaslání kopie spisu může exekutor požadovat úhradu nákladů.
(4) Spis, nezpřístupňuje-li se elektronicky, se doručuje do vlastních rukou. Vhození zásilky se spisem do schránky se vylučuje. Je-li zásilka se spisem vrácena doručujícím orgánem zpět exekutorovi, sdělení na úřední desce exekutora se nevyvěšuje. Postup podle § 56a a § 56b se nepoužije.
(5) Do spisů týkajících se další činnosti exekutora může nahlížet pouze žadatel; jiné osoby jen s jeho souhlasem. Ministerstvo může v souvislosti s výkonem státního dohledu nahlížet do spisů týkajících se činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. b) bez souhlasu žadatele.
(6) Exekutor zašle jednou za kalendářní rok, nedohodne-li se s účastníkem řízení jinak, účastníku řízení na jeho žádost informaci o celkové výši vymoženého plnění, o výši vymožené jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, o datu, kdy k vymožení došlo, a o výši jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, které dosud nebyly vymoženy, podle stavu ke dni vydání informace. Informace podle věty první se zašle elektronicky, nevysloví-li s tím účastník řízení v žádosti nesouhlas.
(1) Oprávněnými orgány jsou v rozsahu své působnosti ministerstvo, Komora, orgány činné v trestním řízení, soudy, státní zastupitelství, finanční úřady a katastrální úřady.
(2) Oprávněnými osobami jsou účastníci exekučního řízení, jejich právní nástupci, zástupci těchto osob a znalec, pokud ho příslušný orgán uvedený v odstavci 1 za znalce ustanovil a uložil mu povinnost nahlédnout do spisu.
(3) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, exekutor na žádost povolí, aby nahlédl do exekučního spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.
Exekutor předá kopie požadovaných listin z exekučního spisu, případně kopii celého spisu na základě písemné žádosti orgánům činným v trestním řízení, soudům, finančním úřadům, katastrálním úřadům a znalcům. Nepostačí-li poskytnutí kopií listin nebo kopie celého spisu, umožní exekutor osobám pověřeným těmito orgány nahlížení do spisu; jen je-li to zcela nezbytné, spis jim zapůjčí. Na půjčování spisů ministerstvu se vztahuje § 7 odst. 4 písm. a); obdobně se postupuje při předkládání věci soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení.
Exekutor předá kopie listin nebo kopii spisu podle § 96 věty první, umožní nahlížení do spisu nebo zapůjčí spis podle § 96 věty druhé, zašle podle § 7 odst. 4 písm. a) kopie listin, kopii spisu nebo údaje podle § 7 odst. 3 písm. f) anebo předloží věc soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení elektronicky v elektronické podobě. Věta první se nepoužije,
a) není-li postup podle věty první technicky možný,
b) vyjádří-li orgán podle § 96 věty první nebo znalec nesouhlas, nebo
c) dohodne-li se exekutor s ministerstvem nebo předsedou okresního soudu při výkonu státního dohledu nebo s Komorou při výkonu dohledu jinak.
(1) Exekutor provádí rekonstrukci spisů, které byly zcela nebo z části zničeny nebo se ztratily.
(2) Exekutor vyhotoví opisy písemností, které si vypůjčí od účastníků nebo od jejich právních nástupců, od jiného exekutora, od soudu, od orgánu katastru nemovitostí, případně od jiného orgánu nebo od znalce. Na tyto připojí své razítko a doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu.
(3) Exekutor může vykonat i potřebné zjišťování obsahu listiny, zejména vyslechnutím účastníků, případně jejich právních nástupců, a obsah listiny osvědčí zápisem, ve kterém uvede všechny zjištěné okolnosti. V osvědčení uvede obsah tvrzení účastníků nebo jejich právních nástupců o obsahu listiny.
O nahlížení do exekutorských zápisů platí obdobně úprava uvedená v § 94, není-li v zákoně výslovně stanoveno jinak.
(1) Exekutor zapůjčí exekutorský zápis jen soudu, ministerstvu nebo Komoře na jejich žádost.
(2) Exekutor založí namísto zapůjčeného exekutorského zápisu jeho ověřený opis s připojením žádosti, na jejímž základě byl exekutorský zápis vydán.
(3) Je-li prvopis exekutorského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může exekutor vydávat stejnopisy z ověřeného opisu založeného podle odstavce 2. To neplatí, jestliže soud, ministerstvo nebo Komora toto vydávání pozastavily.
Exekutor ukládá exekutorské zápisy pod uzávěrou v kovové skříni odděleně od spisů.