Novela Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) od 2015-06-01: co se mění

§ 42 Zúčastněná osoba (1) Tomu, jehož věc nebo jiná majetková hodnota byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (zúčastněná osoba), musí být poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřil; může být přítomen při hlavním líčení a veřejném zasedání, činit při nich návrhy, nahlížet do spisů (§ 65) a podávat v případech tímto zákonem stanovených opravné prostředky. (2) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zúčastněnou osobu o jejích právech poučit a poskytnout jí možnost jejich uplatnění. (3) Je-li zúčastněná osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je-li její způsobilost k právním úkonům omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce. (4) Byla-li zabrána nebo má-li podle návrhu být zabrána věc, která je součástí majetku svěřenského nebo podílového fondu, má v trestním řízení postavení zúčastněné osoby svěřenský správce nebo obhospodařovatel podílového fondu. Oddíl sedmý

§ 47 Zajištění nároku poškozeného (1) Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené Byla-li poškozenému způsobena trestným činem škoda nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného nemajetková újma, nebo získal-li obviněný takovým trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, na jeho úkor bezdůvodné obohacení, lze nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obviněného. Zajišťovat nelze nárok, který nelze v trestním řízení uplatnit. K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění. (2) O zajištění podle odstavce 1 rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného, v přípravném řízení státní zástupce na návrh poškozeného. V přípravném řízení může státní zástupce nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení. (3) Je-li poškozenému známo, že obviněný je vlastníkem nemovitosti nebo má některou movitou věc umístěnu mimo místo jeho trvalého nebo jiného pobytu, uvede podle možností již v návrhu na zajištění svého nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, kde taková věc je. (4) V usnesení o zajištění majetku zakáže soud Soud a v přípravném řízení státní zástupce obviněnému, aby nakládal s věcmi, které jsou uvedeny v usnesení o zajištění, nebo které zajištění zakáže obviněnému, aby majetek uvedený v rozhodnutí o zajištění a případně též majetek, který bude při výkonu takového rozhodnutí budou sepsány; dále obviněnému zakáže, aby sepsán, po oznámení usnesení majetek převedl na někoho jiného nebo ho jej zatížil anebo aby jej záměrně poškozoval nebo ničil. Dále mu uloží, aby předsedovi senátu a uloží mu, aby soudu v přípravném řízení státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení a u následně sepsaného majetku v jimi stanovené lhůtě sdělil, zda a kdo má k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ním nakládat, a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající plnění, s poučením, že jinak obviněný odpovídá za škodu tím způsobenou. upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, lze v usnesení o zajištění nebo i v dodatečném usnesení zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěným majetkem, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a třetí je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba obviněného poučit. (5) Zajišťovat nelze nárok, který nelze v trestním řízení uplatnit. K zajištění nároku nemůže být použito věcí, které nelze podle občanskoprávních předpisů postihnout výkonem soudního rozhodnutí. Zajištění nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené obviněnému podle zvláštního zákona jednorázově, a dále a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo obdobného poměru, b) pohledávky obviněného na výplatu výživného, c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a d) dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově do výše součtu měsíčních odůvodněných nákladů na bydlení stanovených zvláštním právním předpisem prokázaných obviněným a částky životního minima stanovené podle zvláštních právních předpisů na osobu obviněného a osoby, o jejichž výchovu a výživu je obviněný povinen pečovat, pokud nemají vlastní zdroj příjmů. (6) Pokud trvá zajištění, jsou neúčinné veškeré právní úkony obviněného, které se týkají zajištěného majetku, s výjimkou úkonů směřujících k odvrácení bezprostředně hrozící škody. (7) S majetkem obviněného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění podle odstavců 1 a 2, lze v rámci výkonu rozhodnutí rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce. (8) (6) Práva třetích osob k zajištěnému majetku lze uplatnit podle zvláštního právního předpisu. (9) (7) Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vždy vyrozuměn s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 zruší. (10) (8) Výkon rozhodnutí o zajištění nároku poškozeného a postup při správě zajištěného majetku stanoví zvláštní právní předpis.

§ 48 (1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší, a) pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno, b) bylo-li trestní stíhání pravomocně zastaveno nebo skončilo-li pravomocným zprošťujícím rozsudkem, nebo c) uplynuly-li čtyři měsíce ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byla věc postoupena jinému orgánu. (2) Zajištění je třeba omezit, ukáže-li se, že ho není třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno. Jestliže byly zajištěním postiženy věci náležející jiné osobě než obviněnému, vyjmou (3) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se ze zajištění. týká zajištěného majetku. (4) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění; o této žádosti soud a v přípravném řízení státní zástupce, který o ní rozhoduje, vyrozumí poškozeného, jehož nárok byl zajištěn. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci takového rozhodnutí.

§ 49 Zmocněnec zúčastněné osoby a poškozeného Proti rozhodnutí podle § 47 a 48 je přípustná stížnost, jež má, pokud jde o zrušení zajištění, jeho omezení nebo vynětí ze zajištění, povolení provedení úkonu, odkladný účinek. Oddíl osmý

§ 78 Vydání a odnětí věci, zajištění peněžních prostředků na účtu, zaknihovaných cenných papírů, nemovitosti a jiné majetkové hodnoty Zajištění věcí (1) Kdo má u sebe hmotnou věc důležitou pro trestní řízení, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely trestního řízení zajistit, je povinen věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění (§ 66). (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti mlčenlivosti (§ 99). (3) Vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. (4) Byla-li vydána hmotná věc, s níž jsou spojena práva, jež je třeba zajistit, postupuje se při jejich zajištění přiměřeně podle § 79e. (5) Osoba, která hmotnou věc vydala, nesmí po dobu zajištění takovou věc převést na jinou osobu nebo ji zatížit. Právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. O tom je třeba tuto osobu poučit. (6) Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 3 uloží osobě, která hmotnou věc vydala, aby mu v jím stanovené lhůtě sdělila, zda a kdo má k vydané věci předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66); o zajištění hmotné věci následně vyrozumí osoby a orgány, o nichž se dozví, že mají k takové věci předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat. O zajištění věci dále bezodkladně vyrozumí orgán, který podle jiných právních předpisů vede evidenci takových věcí. (7) Postup při správě zajištěných hmotných věcí stanoví zvláštní právní předpis. (8) Odstavce 4 až 7 se neužijí na hmotné věci, které orgán činný v trestním řízení převzal do úschovy pouze za účelem provedení důkazu.

§ 79 Odnětí věci (1) Nebude-li hmotná věc důležitá pro trestní řízení na vyzvání vydána tím, kdo ji má u sebe, může mu být na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu odňata. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce. (2) Nevykoná-li orgán, který příkaz k odnětí věci vydal, odnětí hmotné věci sám, provede je na podkladě příkazu policejní orgán. (3) Bez předchozího souhlasu uvedeného v odstavci 1 může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. (4) K odnětí hmotné věci se podle možnosti přibere osoba, která není na věci zúčastněna. (5) Protokol o vydání a odnětí věci musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté hmotné věci, který by umožnil určit její totožnost. (6) Osobě, která hmotnou věc vydala nebo jíž byla hmotná věc odňata, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu. protokolu a písemné poučení o tom, že vydanou nebo odňatou hmotnou věc nesmí převést na někoho jiného nebo ji zatížit, přičemž právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné. (7) Na odňatou hmotnou věc, která nebyla orgánem činným v trestním řízení převzata do úschovy za účelem provedení důkazu, se přiměřeně užije § 78 odst. 4 až 8.

§ 79a Zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu a případně též peněžních prostředků dodatečně došlých na účet, vztahuje-li se důvod zajištění i na ně, včetně jejich příslušenství. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Zajištění se vztahuje na peněžní prostředky, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo bance doručeno rozhodnutí, až do výše částky uvedené v rozhodnutí o zajištění a jejího příslušenství. Převyšuje-li částka uvedená v rozhodnutí zůstatek peněžních prostředků na účtu, vztahuje se zajištění i na peněžní prostředky, které na účet dodatečně došly, a to do výše částky uvedené v rozhodnutí, včetně jejího příslušenství. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazem uvedeným v rozhodnutí je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba majitele účtu poučit. Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění. S peněžními prostředky, na které se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu rozhodnutí rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn nebo je-li s těmito peněžními prostředky v exekučním nebo insolvenčním řízení nakládáno k uspokojení pohledávky státu. (3) Jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba nebo zajištění není třeba ve stanovené výši, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit bance a majiteli účtu. (4) Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji majitel účtu, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí třiceti dnů od právní moci rozhodnutí. (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost. stížnost, jež má, pokud jde o zrušení zajištění nebo jeho omezení, odkladný účinek. (6) Postup při správě zajištěných peněžních prostředků na účtu u banky stanoví zvláštní právní předpis.

§ 79b Z důvodů, pro které lze zajistit peněžní prostředky na účtu u banky, lze rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci peněžních prostředků doplňkového penzijního spoření, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu. Na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění Jinak se přiměřeně užije ustanovení § 79a.

§ 79c Zajištění zaknihovaných cenných papírů (1) Rozhodne-li předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce o zajištění zaknihovaných cenných papírů, orgán nebo osoba oprávněná k vedení příslušné evidence investičních nástrojů podle zvláštního zákona nebo Česká národní banka zřídí jejich majiteli zvláštní účet, na kterém tyto cenné papíry vede. jiných právních předpisů zajistí právo majitele nakládat s těmito zaknihovanými cennými papíry; náleží-li toto právo jiné oprávněné osobě, zajistí je této osobě. (2) V naléhavých případech, které nesnesou odkladu, může o zajištění zaknihovaných cenných papírů rozhodnout též policejní orgán. Do 48 hodin je povinen své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. (3) Okamžikem doručení rozhodnutí V usnesení o zajištění zaknihovaných cenných papírů se zakazuje nakládání tomu, komu byly zaknihované cenné papíry zajištěny, zakáže, aby po oznámení usnesení zaknihované cenné papíry převedl na někoho jiného nebo je zatížil, a uloží se mu, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k zaknihovaným cenným papírům předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s cennými papíry, nimi nakládat, s upozorněním na které se zajištění vztahuje. následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavcích 1 a 2 řízení, který rozhodl o zajištění, může podle povahy a okolností trestného činu, pro který se vede trestní stíhání, v rozhodnutí stanovit, o zajištění nebo i v dodatečném rozhodnutí zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnými zaknihovanými cennými papíry, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých; při jejich zajištění postupuje přiměřeně podle § 79e. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a druhé je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba toho, komu byly zaknihované cenné papíry zajištěny, poučit. (4) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že v důsledku zajištění zaknihovaných cenných papírů nelze vykonávat i další práva. (4) mají k zajištěným zaknihovaným cenným papírům předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s nimi nakládat. (5) Na důvody rozhodnutí o zajištění zaknihovaných cenných papírů, na postup při rozhodování o zajištění zajištění, na nakládání se zajištěnými zaknihovanými cennými papíry v rámci výkonu rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a. (5) (6) Postup při správě zajištěných zaknihovaných cenných papírů stanoví zvláštní právní předpis.

§ 79d Zajištění nemovitosti (1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že nemovitost je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové nemovitosti. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. Proti rozhodnutí o zajištění nemovitosti je přípustná stížnost. (2) V usnesení o zajištění nemovitosti se zakáže vlastníkovi nemovitosti, aby nakládal s nemovitostí uvedenou v usnesení; zejména se mu tomu, komu byla nemovitost zajištěna, zakáže, aby po oznámení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil anebo aby ji záměrně poškozoval nebo ničil, a uloží se mu, aby předsedovi senátu a orgánu činnému v přípravném řízení státnímu zástupci trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní nebo jiné právo, právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s poučením, že jinak vlastník nemovitosti odpovídá za škodu tím způsobenou. ní nakládat, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). Právní jednání učiněné v rozporu s tímto zákazem je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba toho, komu byla nemovitost zajištěna, poučit. Opis usnesení o zajištění zašle orgán uvedený v odstavci 1 příslušnému katastrálnímu úřadu. úřadu a zároveň jej vyzve, aby, pokud zjistí, že je se zajištěnou nemovitostí nakládáno tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu jejího zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil. Státní zástupce zašle příslušnému katastrálnímu úřadu opis rozhodnutí o zrušení zajištění nemovitosti podle odstavce 1. (3) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán provede v případě nutnosti ohledání nemovitosti a jejího příslušenství; o době a místě ohledání uvědomí vlastníka nemovitosti toho, komu byla nemovitost zajištěna, nebo osobu, která s ním žije ve společné domácnosti, a dále osobu, o níž je známo, že má k nemovitosti práva. Vlastník nemovitosti Ten, komu byla nemovitost zajištěna, nebo osoba s ním žijící ve společné domácnosti, a dále osoba, o níž je známo, že má k nemovitosti práva, jsou povinni prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství umožnit. (4) Pravomocné usnesení o zajištění nemovitosti doručí orgán Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 osobám, řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěné nemovitosti předkupní, nájemní nebo jiné právo; právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat; dále je doručí finančnímu úřadu o něm vyrozumí finanční úřad a obecnímu úřadu, obecní úřad, v jejichž obvodu se zajištěná nemovitost nachází a v jejichž obvodu má vlastník nemovitosti trvalý nebo jiný pobyt. nachází. Rozhodl-li o zajištění nemovitosti předseda senátu, pravomocné usnesení o zajištění nemovitosti se vyvěsí na úřední desce soudu, v přípravném řízení se vhodným způsobem uveřejní u příslušného státního zastupitelství. O nabytí právní moci tohoto usnesení vyrozumí orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění podle odstavce 1, příslušný katastrální úřad. (5) Vklad Zápis vlastnického nebo jiného práva k zajištěné nemovitosti podle zvláštního na základě právního předpisu jednání, kterým ten, komu byla nemovitost zajištěna, nakládá s nemovitostí, lze po vyrozumění příslušného katastrálního úřadu podle odstavce 2 provést povolit jen s předchozím souhlasem orgánu, který rozhodl o zajištění podle odstavce 1. Návrh Byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na vklad zápis práva týkajícího se zajištěné k nemovitosti podaný podle zvláštního do katastru nemovitostí na základě právního předpisu jednání, kterým ten, komu je následně nemovitost zajištěna, nakládá s nemovitostí, před vydáním usnesení o jejím zajištění, zajištění a dosud o němž dosud něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, pozbývá ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o zajištění této nemovitosti. jejím zajištění. (6) Práva třetích osob k zajištěné nemovitosti lze uplatnit podle zvláštního právního předpisu. Se zajištěnou nemovitostí lze v rámci výkonu rozhodnutí rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu soudce a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu. (7) Jestliže zajištění nemovitosti pro účely trestního řízení již není nutné, nebo zajištění nemovitosti není nutné ve stanoveném rozsahu, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Proti rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. (8) Vlastník nemovitosti, která byla zajištěna, má právo kdykoli žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O s

§ 79e Zajištění jiné majetkové hodnoty nehmotné věci (1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že jiná majetková hodnota, nehmotná věc, než která je uvedena v § 78 až 79d, 79c, je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové majetkové hodnoty. nehmotné věci. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. Proti rozhodnutí o zajištění jiné majetkové hodnoty nehmotné věci je přípustná stížnost. (2) V usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty nehmotné věci se zakáže jejímu majiteli, tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, zakáže, aby nakládal s majetkovou hodnotou uvedenou v usnesení a aby ji po oznámení usnesení převedl jinou majetkovou hodnotu na někoho jiného nebo ji zatížil. V Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, lze v usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty lze nehmotné věci nebo i v dodatečném usnesení zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnou majetkovou hodnotou, je-li nehmotnou věcí, a to zapotřebí pro účely zajištění. Dále včetně práv teprve v budoucnu vzniklých. Právní jednání učiněné v rozporu se majiteli jiné majetkové hodnoty zákazy uvedenými ve větě první a druhé je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba toho, komu byla nehmotná věc zajištěna, poučit. (3) Tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, se dále uloží, aby předsedovi senátu a orgánu činnému v přípravném řízení státnímu zástupci trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k jiné majetkové hodnotě nehmotné věci předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající plnění, s poučením, že jinak majitel jiné majetkové hodnoty odpovídá za škodu tím způsobenou. upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66). V usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty se její majitel ten, komu byla nehmotná věc zajištěna, vyzve také k vydání všech listin, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého práva k zajištěné jiné majetkové hodnotě, nehmotné věci, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66 a 79). Tyto listiny se sepíší a složí do úschovy soudu. (3) Usnesení orgánu činného v trestním řízení, který rozhodl o zajištění jiné majetkové hodnoty oznámí orgán zajištění. (4) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěné nehmotné věci předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva s ní nakládat. Usnesení o zajištění podle odstavce 1, rovněž dlužníku majitele jiné majetkové hodnoty oznámí tomu, kdo má poskytnout odpovídající plnění, a uloží mu, aby místo plnění majiteli jiné majetkové hodnoty složil předmět plnění do jeho úschovy soudu nebo na místo jiné jím určené orgánem činným v trestním řízení uvedeným v odstavci 1. místo. Složením předmětu plnění do úschovy soudu nebo na jiné určené místo dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní. Usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty nehmotné věci se dlužníku oznámí dříve dříve, než jejímu majiteli. (4) tomu, komu byla nehmotná věc zajištěna, je-li dlužník znám. Usnesení o zajištění podílu v obchodní korporaci se oznámí také obchodní korporaci. (5) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění podle odstavce 1, vyrozumí zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí bezodkladně orgán, který podle zvláštních jiných právních předpisů vede evidenci vlastníků nebo držitelů jiné majetkové hodnoty, nehmotné věci, která byla zajištěna, a územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, v jehož obvodu má majitel jiné majetkové hodnoty trvalý nebo jiný pobyt; pokud má majitel jiné majetkové hodnoty takový pobyt v cizině, vyrozumí o zajištění jiné majetkové hodnoty územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, v jehož obvodu se zajištěná jiná majetková hodnota nachází. Příslušný orgán činný v trestním řízení zároveň tyto orgány jej vyzve, aby, pokud zjistí, že se je se zajištěnou jinou majetkovou hodnotou nakládá nehmotnou věcí nakládáno tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu jejího zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámily. (5) oznámil. (6) Je-li k převodu nebo k zřízení práva k zajištěné jiné majetkové hodnotě nehmotné věci nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 4 takový zápis provést jen s předchozím souhlasem orgánu, který o zajištění podle odstavce 1 rozhodl. Se zajištěnou jinou majetkovou hodnotou nehmotnou věcí lze v rámci výkonu rozhodnutí rozhodnutí, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn nebo je-li s takovou nehmotnou věcí v exekučním nebo insolvenčním řízení nakládáno k uspokojení pohledávky státu. (6) (7) Práva třetích osob k zajištěné jiné majetkové hodnotě nehmotné věci lze uplatnit podle zvláštního právního předpisu. (7) Na zrušení nebo omezení zajištění jiné majetkové hodnoty se obdobně užije § 79d odst. 7 a 8. (8) Postup při správě zajištěné jin zvláštníh

§ 79f Zajištění náhradní hodnoty (1) Nelze-li dosáhnout vydání nebo odnětí věci (§ 78 a 79) nebo nelze-li zajistit peněžní prostředky na účtu (§ 79a a 79b), zaknihované cenné papíry (§ 79c), nemovitost (§ 79d) nebo jinou majetkovou hodnotu nehmotnou věc (§ 79e), které jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může být místo nich zajištěna náhradní hodnota, která odpovídá, byť jen zčásti, jejich hodnotě; přitom se postupuje obdobně podle příslušných ustanovení upravujících jejich vydání, odnětí nebo zajištění (§ 78 až 79e). (2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce povolit na návrh osoby, jíž byla náhradní hodnota zajištěna, provedení úkonu, který se týká zajištěné náhradní hodnoty. Proti takovému rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 80 Vrácení a další nakládání s věcí a jinou majetkovou hodnotou (1) Není-li věci, která byla podle § 78 vydána nebo podle § 79 odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně předpisu o soudním prodeji zabavených movitých věcí. (2) Je-li nebezpečí, že se věc, která nemohla být vrácena nebo vydána podle odstavce 1, zkazí, prodá se a částka za ni stržená se uloží do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně předpisů o soudním prodeji zabavených movitých věcí. (3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 činí předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Proti rozhodnutí o vrácení a vydání věci, jakož i o uložení do úschovy je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 81a Na postup při vrácení peněžních prostředků na účtu, zaknihovaných cenných papírů, nemovitosti a jiné majetkové hodnoty, jiných nehmotných věcí, které byly zajištěny podle § 79a až 79e a při dalším nakládání s nimi, jakož i na postup při vrácení náhradní hodnoty, která byla zajištěna podle § 79f, a při dalším nakládání s ní, se přiměřeně užijí § 80 a 81.

§ 81b Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, vstup do obydlí, jiných prostor a pozemků (1) Byla-li vydána nebo odňata věc, která ohrožuje bezpečnost lidí nebo majetku, zejména omamná látka, psychotropní látka, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor, jed nebo radioaktivní materiál, ze které byl odebrán přiměřený vzorek, a takové věci již není třeba za účelem provedení důkazu, zejména nejsou-li pochybnosti o totožnosti vzorku věci a jejího celku a o celkovém množství věci, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o jejím zničení již v průběhu trestního řízení, pokud takové věci již není k dalšímu řízení třeba a nelze-li ji vrátit podle § 80, nebo není známo, komu taková věc patří, anebo není znám pobyt poškozeného. (2) Byl-li vydán nebo odňat exemplář rostliny nebo živočicha, regulovaná kožešina nebo výrobek z tuleně nebo jiný jedinec, které lze zadržet pro účely jejich zabavení podle zákona o obchodování s ohroženými druhy, nebo jedinec zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha anebo volně žijícího ptáka, které lze odebrat podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a není-li jich třeba pro důkazní účely a nelze-li je vrátit podle § 80, orgán činný v trestním řízení, kterému byly vydány, nebo který vydal příkaz k jejich odnětí, je postoupí České inspekci životního prostředí a zajistí jejich předání inspekci, pokud k němu dosud nedošlo; tím je zajištění ukončeno. (3) Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Oddíl pátý

§ 146a Rozhodování o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob osob, věcí a majetku a o uložení pořádkové pokuty (1) O stížnosti proti rozhodnutí, kterým státní zástupce a) rozhodl o vazbě, nejde-li o rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby bez přijetí některého opatření nahrazujícího vazbu, b) rozhodl o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, o uložení předběžného opatření (§ 88m odst. 2), o tom, že se nepovolí setkání obviněného s poškozeným, osobou mu blízkou nebo jinou osobou (§ 88d odst. 2), nebo o žádosti o zrušení předběžného opatření (§ 88n odst. 3), c) zajistil peněžní prostředky na účtu u banky, nebo u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiné instituce, která vede účet pro jiného, rozhodl o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci peněžních prostředků doplňkového penzijního spoření, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu, rozhodl o omezení takového zajištění nebo blokace, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění nebo blokace (§ 79a odst. 1, 3, 4 a § 79b), d) zajistil zaknihované cenné papíry, rozhodl o omezení takového zajištění nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4), 5), e) zajistil nemovitost, rozhodl o omezení zajištění nemovitosti, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79d odst. 1, 7 a 8), f) zajistil jinou majetkovou hodnotu, nehmotnou věc, rozhodl o omezení zajištění jiné majetkové hodnoty, nehmotné věci, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79e odst. 1 a 7), 8), g) zajistil náhradní hodnotu, rozhodl o omezení zajištění náhradní hodnoty, nepovolil provedení úkonu týkajícího se zajištěné náhradní hodnoty, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79f), h) vydal příkaz k změnil důvod zajištění majetku v jiném členském státě Evropské unie, rozhodl o uznání příkazu k zajištění majetku nacházejícího se na území České republiky, anebo rozhodl o omezení takového zajištění věci (§ 460b, 460f a § 460h odst. 2), 79g), i) zajistil majetek obviněného k pro účely zajištění nároku poškozeného nebo rozhodl o omezení zajištění, nepovolil provedení úkonu týkajícího se zajištěného majetku, anebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 47 a § 48 odst. 2), 2 až 4), j) zajistil majetek obviněného pro účely výkonu peněžitého trestu nebo trestu propadnutí majetku, rozhodl o omezení zajištění, nepovolil provedení úkonu týkajícího se zajištěného majetku, anebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 347), 344a, 344b, 347 a 349), k) rozhodl o uložení pořádkové pokuty (§ 66 odst. 1), nebo l) rozhodl o zničení věci ohrožující bezpečnost lidí nebo majetku (§ 81b odst. 1), rozhoduje zpravidla do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal. (2) O stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu podle § 66 odst. 1, § 79a odst. 1 a 3, § 79b, § 79c odst. 4, 2, 3 a 5, § 79d odst. 1 a 7, § 79e odst. 1 1, 2 a 7 8, § 79f odst. 2 nebo § 79f 79g rozhoduje ve lhůtě uvedené v odstavci 1 soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Věc předkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce.

§ 239 Ochranné léčení, zabezpečovací detence a zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty (1) Nejde-li o případ, kdy si soud rozhodnutí o ochranném léčení, o zabezpečovací detenci nebo o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty vyhradil podle § 230 odst. 2, může je uložit ve veřejném zasedání, jen navrhne-li to státní zástupce. (2) Proti rozhodnutí o ochranném léčení, o zabezpečovací detenci a o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 314e Trestní příkaz (1) Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. (2) Trestním příkazem lze uložit a) trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu, b) domácí vězení do jednoho roku, c) trest obecně prospěšných prací, d) trest zákazu činnosti do pěti let, e) peněžitý trest, f) trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, věci, g) vyhoštění do pěti let, h) zákaz pobytu do pěti let, i) trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do pěti let. (3) Trest obecně prospěšných prací může být trestním příkazem uložen pouze po předchozím vyžádání si zprávy probačního úředníka obsahující zjištění o možnostech výkonu tohoto trestu a o zdravotní způsobilosti obviněného, včetně stanoviska obviněného k uložení tohoto druhu trestu. Trest obecně prospěšných prací je ukládán s přihlédnutím k této zprávě. (4) Trest domácího vězení může být trestním příkazem uložen pouze po předchozím vyžádání si zprávy probačního úředníka obsahující zjištění o možnostech výkonu tohoto trestu, včetně stanoviska obviněného k uložení tohoto druhu trestu. Trest domácího vězení je ukládán s přihlédnutím k této zprávě. (5) Náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok. (6) Trestní příkaz nelze vydat a) v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, b) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření, c) jestliže má být uložen souhrnný trest nebo společný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem. (7) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.

§ 343 (1) Předseda senátu nařídí, aby peněžitý trest byl vymáhán, nezaplatí-li jej odsouzený a) do patnácti dnů poté, co byl k zaplacení vyzván, b) do patnácti dnů poté, co mu bylo oznámeno rozhodnutí, jímž povolený odklad nebo povolené splácení byly odvolány, nebo c) do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen. (2) Bylo-li nařízeno vymáhání peněžitého trestu, jehož výkon je zajištěn na majetku odsouzeného, na jeho úhradu se přednostně užije zajištěný majetek. (3) Peněžitý trest smí být vymáhán, jen pokud tím nebude zmařeno uspokojení přiznaného nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Nepřikročí-li poškozený k vymáhání svého nároku do tří měsíců ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl peněžitý trest uložen, může být peněžitý trest vymáhán bez ohledu na nárok poškozeného. (3) (4) Při správě placení peněžitého trestu se postupuje podle daňového řádu.

§ 344 Výkon Zajištění výkonu peněžitého trestu propadnutí majetku (1) Soud upustí od výkonu peněžitého trestu, nebo jeho zbytku, jestliže se odsouzený v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit nebo by výkonem trestu byla vážně ohrožena výživa nebo výchova osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat. (2) O přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest domácího vězení nebo v trest obecně prospěšných prací rozhodne předseda senátu ve veřejném zasedání. (3) Nebyl-li peněžitý trest zaplacen, nepřichází-li v úvahu postup podle odstavce 1 nebo 2 nebo § 342 odst. 1 a je-li zjevné, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen, zejména nelze-li peněžitý trest uhradit z majetku zajištěného pro účely jeho výkonu, nařídí soud výkon náhradního trestu odnětí svobody nebo jeho poměrné části; přitom rozhodne o způsobu výkonu náhradního trestu. (4) Odsouzený může kdykoliv odvrátit výkon náhradního trestu nebo jeho poměrné části tím, že trest peněžitý nebo jeho poměrnou část zaplatí. O tom, jakou část náhradního trestu je třeba vykonat, rozhodne předseda senátu. (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 347 Zajištění výkonu trestu propadnutí majetku (1) Je-li obviněný stíhán pro trestný čin, za který vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům obviněného třeba očekávat uložení trestu propadnutí majetku, a je obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen, může soud a v přípravném řízení státní zástupce majetek obviněného nebo jeho určenou část zajistit. Soud zajistí majetek obviněného nebo jeho určenou část vždy, uložil-li trest propadnutí majetku rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci. K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění. (2) Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost.

§ 348 (1) Zajištění postihuje veškerý majetek obviněného, přírůstky obviněného nebo jeho určenou část, včetně plodů a výtěžky, užitků, které ze zajištěného z nich plynou. Zajištění celého majetku plynou, jakož se vztahuje i na majetek, kterého který obviněný nabude po zajištění. Nevztahuje se však na prostředky a věci, na které se podle zákona nevztahuje propadnutí majetku. (2) Na rozhodování o zajištění majetku podle odstavce 1 a postup při zajištění se jinak užije § 47 odst. 4 až 10. 6 a § 47 odst. 8 obdobně.

§ 349 Předseda senátu (1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší zajištění, nebo omezí, pomine-li důvod, pro který byl byly majetek zajištěn. nebo jeho určená část zajištěny, nebo není-li zajištění třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno. (2) Z důležitých důvodů může soud a v přípravném řízení státní zástupce na návrh obviněného povolit provedení úkonu, který se týká zajištěného majetku. (3) Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí soud a v přípravném řízení státní zástupce neprodleně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí. (4) Proti tomuto rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má má, pokud jde o povolení provedení úkonu, zrušení nebo omezení zajištění, odkladný účinek.

§ 349b Výkon trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo výkon propadnutí náhradní hodnoty Opis rozsudku, jímž byl vysloven trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, věci, nebo jímž bylo vysloveno propadnutí náhradní hodnoty, zašle předseda senátu organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu. Byla-li věc nebo jiná majetková hodnota, věc, na kterou se vztahuje trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty anebo na kterou se vztahuje vyslovení propadnutí náhradní hodnoty, zajištěna, učiní předseda senátu opatření, aby bylo takové organizační složce svěřeno nakládání s ní, pokud taková organizační složka doposud správu zajištěné věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo náhradní hodnoty nevykonává.

§ 358 Výkon některých jiných rozhodnutí Na výkon zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zabrání náhradní hodnoty se přiměřeně užije § 349b. Oddíl osmý