§ 179 zákoník práce – Odchylky při poskytnutí cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 179 zákoníku práce upravuje odchylky při poskytování zahraničního stravného zaměstnancům na zahraniční pracovní cestě, zejména stanovuje výši stravného a pravidla pro jeho snížení nebo neposkytnutí v případě bezplatného jídla. Zaměstnanec má nárok na zahraniční stravné ve výši základní sazby stanovené prováděcím předpisem za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty. (§ 179 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odchylky při poskytnutí cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „12 hodin a méně, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.“
- Částka nebo sazba (odst. 2): „…a jejich zástupcům je možné určit zahraniční stravné až do výše přesahující o 15 % základní sazbu zahraničního stravného uvedenou v odstavci 1, pokud zvláštní právní…“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní…“
- Odkazuje na: § 170, § 189
- Judikatura: na § 179 odkazuje 68 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Při poskytování zahraničního stravného se ustanovení § 170 odst. 2 věty první a odstavce 5 nepoužije. Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty zahraniční stravné ve výši základní sazby zahraničního stravného stanoveného prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189.
(2) Vedoucím organizačních složek státu a jejich zástupcům a statutárním orgánům a jejich zástupcům je možné určit zahraniční stravné až do výše přesahující o 15 % základní sazbu zahraničního stravného uvedenou v odstavci 1, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak57).
(3) Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty v zahraničí poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu
a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby,
b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby,
c) 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.
(4) Zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která trvá
a) 12 hodin a méně, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
b) déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec má nárok na zahraniční stravné ve výši základní sazby stanovené prováděcím předpisem za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty.
- Vedoucí pracovníci a statutární orgány mohou dostat zahraniční stravné až o 15 % vyšší než je základní sazba, pokud to jiný předpis nezakazuje.
- Pokud zaměstnanec dostane během cesty bezplatné jídlo, zahraniční stravné se mu sníží o určitá procenta v závislosti na výši stravného a počtu jídel.
- V některých případech, kdy je zaměstnanci poskytnuto dostatečné množství bezplatných jídel, mu zahraniční stravné nepřísluší vůbec.
Na co si dát pozor
- Výše základní sazby zahraničního stravného není stanovena přímo zákoníkem práce, ale prováděcím právním předpisem (vyhláškou).
- Procenta snížení stravného za bezplatné jídlo se liší podle toho, zda jde o třetinovou, dvoutřetinovou nebo plnou základní sazbu stravného.
- Délka pracovní cesty a počet bezplatných jídel jsou klíčové pro určení, zda zaměstnanci stravné vůbec přísluší.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 179
Jak soudy aplikují § 179
… třeba však uvážit, že použití mimořádného zmírňovacího práva přichází v úvahu – jak z logiky věci vyplývá – až po zjištění výše škody, za kterou zaměstnanec odpovídá podle ustanovení § 172 odst. 1 zákoníku práce (nyní § 250 odst. 1 zákoníku práce), tedy po přihlédnutí k hlediskům uvedeným v ustanovení § 172 odst. 2 a § 179 odst. 4 a 5 zákoníku práce (nyní § 250 odst. 2 a § 257 odst. 4 a 5 zákoníku práce), a že tato hlediska tedy nemohou být současně (zároveň) důvodem pro moderaci náhrady škody.
… je třeba uvážit, že použití mimořádného zmirňovacího práva přichází v úvahu – jak z logiky věci vyplývá – až po zjištění výše škody, za kterou zaměstnanec odpovídá podle ustanovení § 172 odst. 1 zákoníku práce (nyní § 250 odst. 1 zákoníku práce), tedy po přihlédnutí k hlediskům uvedeným v ustanovení § 172 odst. 2 a § 179 odst. 4 a 5 zákoníku práce (nyní § 250 odst. 2 a § 257 odst. 4 a 5 zákoníku práce), a že tato hlediska tedy nemohou být současně (zároveň) důvodem pro moderaci náhrady škody.
… je třeba uvážit, že použití mimořádného zmirňovacího práva přichází v úvahu – jak z logiky věci vyplývá – až po zjištění výše škody, za kterou zaměstnanec odpovídá podle ustanovení § 172 odst. 1 zákoníku práce (nyní § 250 odst. 1 zákoníku práce), tedy po přihlédnutí k hlediskům uvedeným v ustanovení § 172 odst. 2 a § 179 odst. 4 a 5 zákoníku práce (nyní § 250 odst. 2 a § 257 odst. 4 a 5 zákoníku práce), a že tato hlediska tedy nemohou být současně (zároveň) důvodem pro moderaci náhrady škody.
Právní otázky
Související
§ 1 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)§ 3 Vysvětlení základních pojmů použitých v sezna (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kte)§ 2 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)§ 3 Vysvětlení základních pojmů použitých v sezna (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kte)