§ 185 zákoník práce – Náhrada cestovních výdajů bez prokázání
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 185 zákoníku práce říká, že pokud zaměstnanec neprokáže výdaje, za které požaduje cestovní náhrady, může mu zaměstnavatel přesto proplatit částku, kterou uzná za odpovídající, pokud zákon nestanoví jinak. Zaměstnavatel má možnost proplatit cestovní náhrady i bez plného doložení výdajů, ale jen do výše, kterou sám uzná za odpovídající. (§ 185 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Odkazuje na: § 158
- Judikatura: na § 185 odkazuje 15 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Požaduje-li se pro poskytnutí cestovních náhrad prokázání příslušných výdajů, a zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel poskytnout tuto náhradu v jím uznané výši, která odpovídá určeným podmínkám, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 158 odst. 3).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel má možnost proplatit cestovní náhrady i bez plného doložení výdajů, ale jen do výše, kterou sám uzná za odpovídající.
- Tato uznaná výše musí odpovídat určeným podmínkám, což znamená, že by měla být v souladu s vnitřními předpisy zaměstnavatele nebo obecnými pravidly pro cestovní náhrady.
- Zaměstnanec by se měl snažit výdaje vždy řádně doložit, aby předešel případnému krácení náhrad.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel není povinen proplatit celou požadovanou částku, pokud zaměstnanec výdaje neprokáže.
- Možnost proplacení „v jím uznané výši“ je právem, nikoli povinností zaměstnavatele.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 185
Jak soudy aplikují § 185
K námitce žalovaného, že s ohledem na ustanovení § 185 zák. práce nemohla nastat splatnost žalované částky, odvolací soud uvedl, že podle ustálené judikatury se požadovaná náhrada škody stala splatnou do tří dnů ode dne, kdy byla žalovanému doručena do vlastních rukou žaloba podaná v této věci.
Soud prvního stupně nepovažoval za významné, že žalobce porušil povinnost zaměstnavatele podle § 185 odst. 2 zákoníku práce, jestliže „vznik škody“ s žalovaným „neprojednal ve lhůtě jednoho měsíce od škodné události“; jedná se jen o pořádkovou povinnost, jejíž nesplnění nemůže být „liberačním ani moderačním důvodem ve věci náhrady škody“.
Žalovaný 1) dále soudům vytýká, že u něho neuplatnily "liberační důvody podle ustanovení § 179 zákoníku práce" a že nepřihlédly k ustanovení § 185 odst.4 zákoníku práce (k "absenci rozhodnutí nadřízeného orgánu a vyššího odborového orgánu").
Právní otázky
Související
§ 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zaji (Zákon České národní rady o daních z příj)§ 5 ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPO (Zákon o státním rozpočtu České republiky)§ 5 ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPO (Zákon o státním rozpočtu České republiky)