Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů

Nezletilé dítě, které dovršilo 16 let věku, připojí k předepsanému tiskopisu rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství12).

(1) O povolení uzavřít manželství zmocněncem rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o povolení uzavřít manželství zmocněncem přiloží snoubenci doklady, které jsou přikládány k uzavření manželství, a písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem13).

(2) Písemná plná moc obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, rodná čísla a místo trvalého pobytu snoubenců a zmocněnce,

b) prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí v mužském a ženském tvaru,

c) prohlášení, že zmocniteli nejsou známy překážky, které by mu bránily uzavřít manželství, že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence a že spolu zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství.

(3) Zmocněncem může být pouze zletilá fyzická osoba, jejíž svéprávnost není v této oblasti omezena.

(1) Prohlášení o uzavření manželství se činí v

a) českém jazyce, nebo

b) jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí, a pokud o to souhlasně požádají oba snoubenci a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny; protokol o uzavření manželství se vyhotovuje vždy v českém jazyce.

(2) Pokud je snoubenec neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, v němž se činí prohlášení o uzavření manželství, je nutná při prohlášení o uzavření manželství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věty druhá a třetí se použijí obdobně.

O uzavření manželství se sepíše protokol, který podepisují

a) manželé, svědci a oddávající,

b) zmocněnec, je-li manželství uzavíráno zmocněncem,

c) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o uzavření manželství nutná (§ 39),

d) matrikář, je-li uzavřen občanský sňatek v jeho přítomnosti.

(1) Bylo-li manželství uzavřeno v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen,15)

a) před obecním úřadem, úřadem městské části či městského obvodu, v hlavním městě Praze úřadem městské části, který není matričním úřadem, zašle tento úřad do 3 pracovních dnů protokol o uzavření manželství matričnímu úřadu příslušnému podle místa uzavření manželství,

b) v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice, a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky, rovněž před velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně zvláštní matrice prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky a na území České republiky přímo; jsou-li oba snoubenci cizinci, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně Úřadu městské části Praha 1, který je příslušný k provedení zápisu do matriční knihy.

(2) V protokolu o uzavření manželství se uvedou alespoň jména a příjmení manželů, jejich rodná čísla, popřípadě datum a místo narození, platný úřední průkaz, kterým prokázali totožnost, a prohlášení, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly. Jde-li o manželství podle odstavce 1 písm. b), oddávající spolu s protokolem o uzavření manželství doručí vyjádření lékaře o zdravotním stavu manžela, a není-li to možné, prohlášení manžela. Jsou-li oba snoubenci cizinci, oddávající je před uzavřením manželství poučí, že takto uzavřené manželství nemusí být platné na území jejich domovského státu.

(1) Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí občana, ke kterému došlo na

a) území cizího státu,

b) zastupitelském úřadu České republiky,

c) námořním plavidle nebo v letadle mimo území České republiky,

d) místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu.

(2) Do zvláštní matriky se zapisují i partnerství občana vzniklá na území cizího státu.

(3) Došlo-li k narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí občana v cizině a stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis, že je občan povinen předložit matriční doklad, je občan nebo pozůstalý, jde-li o zápis úmrtí, povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.

(4) Uzavřel-li cizinec manželství nebo partnerství s občanem v cizině, je povinen předložit při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) oddací list nebo doklad o partnerství vydaný zvláštní matrikou, nelze-li požadované údaje ověřit jinak.

(1) Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského úřadu České republiky, u kteréhokoli matričního úřadu nebo u krajského úřadu, před nímž občan složil státoobčanský slib nebo učinil prohlášení o nabytí státního občanství České republiky, a připojí se k ní

a) cizozemský matriční doklad, který se týká matriční události, jež má být zapsána do zvláštní matriky; nelze-li cizozemský matriční doklad pro závažnou překážku předložit, je možno provést zápis i na podkladě jiných veřejných listin,

b) doklad o státním občanství České republiky osoby, které se zápis týká,16)

c) další doklady potřebné k ověření správnosti matričních skutečností, zapisovaných do matriční knihy, nelze-li je prokázat doklady uvedenými v písmenu a) nebo b).

(2) V případě zápisu narození dítěte, které je ke dni podání žádosti o zápis do zvláštní matriky mladší 1 roku, lze místo dokladu o státním občanství České republiky dítěte předložit u dítěte narozeného

a) za trvání manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky nebo otce dítěte ke dni narození dítěte, nebo

b) mimo manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky dítěte ke dni narození dítěte.

(3) Zastupitelský úřad České republiky nebo matriční úřad vyhotoví písemné oznámení, v němž uvede skutečnosti zapisované do matričních knih (§ 14, 20, 20a a 21), a zašle je spolu s předloženými doklady zvláštní matrice.

(4) Doklady uvedené v odstavci 1 lze předložit a písemné oznámení učinit i přímo zvláštní matrice.

(5) Zápis do zvláštní matriky se provede i na základě protokolu o uzavření manželství v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen15), pokud k uzavření manželství došlo před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky, velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice nebo velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, je-li alespoň jeden ze snoubenců občanem.

(6) Zápis do zvláštní matriky se provede i z úřední povinnosti na základě údajů uvedených v cizozemském matričním dokladu, který zvláštní matrika obdrží podle mezinárodních smluv. Zvláštní matrika může požádat příslušný orgán cizího státu o doplnění, případně upřesnění údajů. Překlady těchto zaslaných podkladů do českého jazyka zabezpečí zvláštní matrika sama. Ověření cizozemského matričního dokladu není třeba, obdrží-li jej zvláštní matrika od orgánu cizího státu přímo nebo prostřednictvím jiného orgánu České republiky.

Správní úřady, soudy, státní zastupitelství a orgány územních samosprávných celků, které obdrží na základě mezinárodních smluv doklady vystavené orgány cizího státu, osvědčující narození, úmrtí nebo uzavření manželství, které jim nejsou určeny, zašlou tyto doklady bezodkladně zvláštní matrice.

(1) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vydá na žádost občana nebo osoby bez státní příslušnosti s povoleným pobytem na území České republiky podle zvláštních právních předpisů18) kterýkoli matriční úřad.

(2) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vydá také kterýkoli zastupitelský úřad České republiky podle § 4c. Je-li v žádosti o vydání vysvědčení uvedeno, že vysvědčení má být použito v zemi, v níž jej nelze použít bez vyššího ověření35), nebo byla-li žádost podána u zastupitelského úřadu České republiky, který není zastupitelským úřadem České republiky podle § 4c, vydá vysvědčení matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1.

(1) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství obsahují

a) jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě rodné příjmení,

b) datum a místo narození,

c) rodné číslo,

d) osobní stav,

e) údaj o místu trvalého pobytu,

f) státní občanství,

g) údaj o tom, že občan, popřípadě osoba bez státní příslušnosti, která má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů, jsou podle právních předpisů České republiky způsobilí k uzavření manželství,

h) datum vydání, otisk úředního razítka, jméno, příjmení a podpis matrikáře; v případě, že vysvědčení vydal zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, uvede se datum vydání, jméno, příjmení a podpis konzulárního úředníka a otisk razítka zastupitelského úřadu České republiky, který vysvědčení vydává.

(2) K žádosti o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství žadatel předkládá

a) občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince,

b) rodný list,

c) výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu,

d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,

e) úřední doklad o bydlišti a o osobním stavu, vydaný orgánem cizího státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině,

f) pravomocné rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, o prohlášení manželství za neplatné nebo o zdánlivém manželství, úmrtní list zemřelého manžela, pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, o neplatnosti partnerství nebo o neexistenci partnerství nebo úmrtní list zemřelého partnera8a),

g) úřední doklad o správné podobě užívaného příjmení, není-li tato skutečnost patrna z předložených matričních dokladů.

(3) Na žádost snoubence vydá matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c k vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vícejazyčný standardní formulář.

(4) Požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství prostřednictvím zmocněnce, musí být jeho podpis na plné moci úředně ověřen.

(5) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství se vydává na předepsaném tiskopise a platí 6 měsíců ode dne jeho vydání.

Zápisem se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí podle časové posloupnosti uvedených matričních událostí do matriční knihy nebo do matričního informačního systému.

Dodatečným zápisem se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí mimo časovou posloupnost uvedených matričních událostí do matriční knihy nebo do matričního informačního systému.

Dodatečným záznamem se rozumí zapsání některých matričních skutečností [§ 5 odst. 1 písm. b)] po uzavření zápisu (§ 51).

Opravou zápisu se rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamu v matriční knize nebo v matričním informačním systému.

(1) Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam, změna nebo oprava zápisu v matriční knize jsou uzavřeny podpisem matrikáře s uvedením data, kdy byly pořízeny.

(2) Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam, změnu nebo opravu zápisu v matričním informačním systému uzavře matrikář potvrzením úplnosti údajů.

Do matriční knihy se zapíše osvojení občana nebo cizince podle právních předpisů cizího státu za předpokladu, že jeho narození nebo uzavření manželství je zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem podle tohoto zákona. Pokud žije cizinec v manželství s občanem, zapíše se změna příjmení v důsledku osvojení i u tohoto občana, popřípadě u jejich nezletilých dětí.

(1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem o narození, uzavření manželství cizince na území České republiky do matriční knihy se vydá rodný nebo oddací list a zašle se do 3 pracovních dnů zastupitelskému úřadu cizího státu, jehož je narozená fyzická osoba, popřípadě osoba, která uzavřela manželství, státním občanem. Není-li takový zastupitelský úřad na území České republiky, zašle se tento doklad Ministerstvu zahraničních věcí.

(2) Úmrtí cizince na území České republiky se po zápisu do knihy úmrtí oznámí zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, a není-li na jejím území, Ministerstvu zahraničních věcí, vždy úmrtním listem.19)

(1) Jestliže se prvopis matriční knihy, nebo její druhopis vedený do 31. prosince 1958, nebo jednotlivý zápis ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad jejich obnovení, nebo určí druhopis za prvopis a zabezpečí vyhotovení nového druhopisu ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem.

(2) Jestliže se matriční kniha vedená po 1. lednu 1959 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad její obnovení podle sbírky listin ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem.

(3) Ztratí-li se, nebo zničí opis matriční knihy pořízený podle dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad, u něhož byl opis matriční knihy uložen, vyhotovení nového opisu matriční knihy. Je-li matriční kniha vedena v cizím jazyce, či je obtížně čitelná, může úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad zajistit nový opis matriční knihy vyhotovením kopií matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být pevně spojeny vazbou nebo provlečením šňůry, která se opatří pečetí či otiskem úředního razítka, podpisem zaměstnance zařazeného do úřadu s rozšířenou působností, nebo zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu a ověřovací doložkou.

(4) Ztratí-li se, nebo zničí sbírka listin uložená u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, nahradí ji opis matriční knihy, nebo její kopie pořízená způsobem uvedeným v odstavci 3.

(5) Jestliže se nedochová ani sbírka listin, zabezpečí matriční úřad obnovení matriční knihy podle jiných listin, popřípadě i podle jiných dokladů. Listiny, popřípadě doklady, které sloužily k obnovení matriční knihy, tvoří sbírku listin.

(1) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize, uložené ve státním oblastním archivu, vystaví matriční úřad, v jehož správním obvodu k narození, uzavření manželství, nebo úmrtí došlo. Podklady pro jeho vydání zašle matričnímu úřadu příslušný státní oblastní archiv na základě žádosti matričního úřadu, právnické či fyzické osoby.

(2) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize uložené v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve Vojenském historickém archivu, vystaví Úřad městské části Praha 1.

(3) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. prosince 1949 pro území hlavního města Prahy, vydá Úřad městské části Praha 1.

(4) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. prosince 2002 pro území města Brna, vydá Úřad městské části Brno-střed.

(5) Za matriční doklad vydaný podle odstavců 1 až 4 vybere správní poplatek pouze matriční úřad, který tento doklad vydá.

(1) Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný zápis, anebo dodatečný záznam v matriční knize, nebo opravu zápisu v matriční knize, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka, nejde-li o listiny vydané orgány cizího státu, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář.30)

(2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny potřebnými ověřeními19a), nejde-li o listiny, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie.30) Matriční úřad může potřebná ověření listin prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.

(1) Jsou-li v matriční knize nebo v matričním informačním systému zapsány chybně údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, popřípadě rodném příjmení, datu narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí, nebo o rodném čísle, provede se oprava zápisu podle druhopisu matriční knihy, nebo sbírky listin, popřípadě podle zápisu, který je uveden v knize narození.

(2) Jsou-li údaje uvedené v odstavci 1 zapsány chybně v matričním dokladu, příslušný matriční úřad vydá nový matriční doklad.

(3) Jestliže se údaje v matričních dokladech odlišují od údajů uvedených v jiných veřejných listinách, považují se za správné údaje uvedené v matričním dokladu, pokud se neprokáže opak.

(4) Matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje uvedeného v odstavci 1 v zápise u fyzické osoby, které se zápis týká, a u jejích nezletilých dětí. U ostatních dětí této fyzické osoby matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje pouze na jejich žádost.

(5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své jméno, popřípadě jména, nebo příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své jméno, popřípadě jména, nebo příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.

Jsou-li podklady k provedení zápisu neúplné a nelze-li údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý povinen sdělit k dotazu matričního úřadu jemu známé skutečnosti, které jsou pro zápis rozhodující.

Pokud tento zákon stanoví, že se zapisuje nebo uvádí rodné číslo, vztahuje se toto ustanovení na občany. Na cizince nebo osoby bez státní příslušnosti se vztahuje pouze za předpokladu, že jim bylo příslušným státním orgánem České republiky rodné číslo přiděleno.

(1) V elektronické podobě lze na základě žádosti vydat

a) matriční doklad a k němu vydaný vícejazyčný standardní formulář,

b) vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a k němu vydaný vícejazyčný standardní formulář,

c) osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku,

d) doslovný výpis z matriční knihy a

e) potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize.

(2) Doklad v elektronické podobě podle odstavce 1 písm. a) až c) vydá matriční úřad, u nějž byla žádost podána. Nebyla-li žádost podána u matričního úřadu, vydá doklad v elektronické podobě

a) matriční úřad, který vede příslušnou matriční knihu, jde-li o doklad podle odstavce 1 písm. a),

b) matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1, jde-li o doklad podle odstavce 1 písm. b), a

c) matriční úřad podle § 13 odst. 1, jde-li o doklad podle odstavce 1 písm. c).

(3) Doklad v elektronické podobě podle odstavce 1 písm. d) a e) vydá matriční úřad, který vede příslušnou matriční knihu.

(4) Doklad vydaný v elektronické podobě obsahuje namísto otisku úředního razítka a podpisu matrikáře kvalifikovaný elektronický podpis matrikáře.

(5) Platnost dokladu vydaného v elektronické podobě

a) podle odstavce 1 písm. a), d) a e) je 1 rok ode dne vydání a

b) podle odstavce 1 písm. b) nebo c) je 6 měsíců ode dne vydání.

(6) Ministerstvo po zadání údaje identifikujícího doklad vydaný v elektronické podobě podle odstavce 1 zpřístupní údaj, zda je tento doklad platný; v případě platného dokladu zpřístupní elektronický obraz tohoto dokladu.

(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.

(2) Jménem se rozumí osobní jméno podle občanského zákoníku26).

(1) Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, je občan povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek.

(2) Fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem.

(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jedno jméno, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména platí odstavec 1 a § 18. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jména nemůže dojít. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

(4) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsána více než dvě jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství České republiky nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít.

(5) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jméno a jméno po otci na pozici druhého jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, zda bude jméno po otci v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Pozdější žádost o upuštění od užívání jména po otci je posuzována jako žádost o změnu jména.

(6) Matriční úřad, který nevede matriční knihu narození, v níž je zapsáno jméno, jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Krajský úřad postoupí prohlášení podle odstavců 4 a 5 do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.

(7) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a jsou-li na cizozemském matričním dokladu uvedena více než dvě jména, může občan učinit prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude užívat. Za nezletilé dítě učiní prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Jde-li o zápis jména po otci, použije se odstavec 5 obdobně.

(1) Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení.

(2) Občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jména, popřípadě jmen, oznámí tuto skutečnost kterémukoli matričnímu úřadu, není-li to v rozporu s tímto zákonem. V případě pochybnosti, zda jde o českou podobu jména, je oznamovatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Toto oznámení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Za nezletilé dítě učiní toto oznámení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k oznámení jeho souhlas, bez něhož k užívání české podoby cizojazyčného jména, popřípadě jmen, nemůže dojít.

(3) Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se oznámení podle odstavce 2 týká, postoupí toto oznámení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.

(1) Prohlášení o zvolení jména, popřípadě jmen, obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a rodné číslo osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,

b) místo narození osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, a datum narození fyzických osob činících prohlášení za nezletilé dítě,

d) jméno, popřípadě jména, která si zvolí,

e) úředně ověřený podpis prohlašovatelů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže je prohlášení podepsáno před matrikářem.

(2) K prohlášení se připojí

a) rodný list osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,

b) rodné listy fyzických osob uvedených v § 62, popřípadě jejich oddací list.

(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.

(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození

a) při narození dítěte podle § 14,

b) při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 a 7,

c) při osvojení dítěte,

d) v souvislosti se změnou pohlaví, nebo

e) při uzavření manželství rodičů po narození dítěte.

(3) Rodným příjmením se dále rozumí příjmení

a) uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3,

b) ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50,

c) užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5,

d) po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo

e) uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a.

(4) Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se zápis týká a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení podle cizozemského matričního dokladu vydaného v době vzniku zapisované matriční skutečnosti, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k žádosti jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení, nemůže dojít. Ustanovení § 69 odst. 1 se nepoužije.

(1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.

(2) Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru.

(3) Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení druhého z rodičů.

(4) Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy, jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou.

(1) Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru.

(2) Na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jeho příjmení v mužském tvaru. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.

(3) Na základě žádosti ženy nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jejichž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.

(4) Žádost podle odstavců 1 až 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky.

(5) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo nezletilé dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují.

(6) Uvede-li se příjmení ženy nebo nezletilého dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, podle odstavců 1 až 3, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru.

(7) Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, je posuzována jako žádost o změnu příjmení.

Užívá-li žena v souladu s § 68 odst. 4, § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s § 68 odst. 4, pravidly české mluvnice. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví v souladu s pravidly české mluvnice podle žádosti druhého z rodičů.

(1) Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek:

a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo

b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo

c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí,20) nebo

d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení, nebo

e) nabyl-li je v souvislosti s osvojením27).

(2) Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo v knize manželství, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě příjmení. Za trvání manželství lze takovéto prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů. Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá.

(3) Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že si ponechá své dosavadní příjmení, které je složeno z více příjmení, a tato příjmení užívají společné nezletilé děti manželů, prohlášení o upuštění od užívání příjmení lze za trvání manželství učinit pouze se souhlasem druhého manžela a vztahuje se i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas.

(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli

a) na společném příjmení jednoho z nich, nebo

b) že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení.

(5) Prohlášení podle odstavce 4 se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení.

(6) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že tento manžel od užívání připojovaného příjmení upouští36).

(7) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství37).

(8) Prohlášení podle odstavců 4, 6 a 7 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Každé další prohlášení je posuzováno jako žádost o změnu příjmení.

(9) Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě žádosti manželů uvede jejich příjmení podle cizozemského matričního dokladu, dokladu totožnosti nebo potvrzení cizího státu, pokud jsou doklad nebo potvrzení vydány po uzavření manželství na území cizího státu.

(10) Postupem podle odstavce 9 zapíše zvláštní matrika i manželství, které bylo uzavřeno na území cizího státu přede dnem 1. července 2012.

(1) Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, uvede v matriční knize jméno, popřípadě jména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo a tradice tohoto jiného členského státu Evropské unie, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou tohoto jiného členského státu Evropské unie.

(2) Prohlášení přijímá kterýkoli matriční úřad. Matriční úřad, který nevede matriční knihu, v níž je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, jehož se prohlášení týká, zapsáno, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození, knize manželství nebo knize partnerství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého dítěte staršího 12 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

(3) K prohlášení nezletilého dítěte musí být přiložen písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, musí být podpis na listině obsahující souhlas druhého rodiče úředně ověřen. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se prohlášení podle druhého z rodičů.

Do knihy manželství se zapíše oznámení rozvedeného manžela, že přijímá zpět své dřívější příjmení, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.21)

(1) Osvojenec mladší 12 let má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má jejich společné příjmení nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38).

(2) Dovršil-li osvojenec 12 let, může osvojitel s jeho souhlasem před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude

a) mít příjmení osvojitele,

b) mít příjmení podle odstavce 1, jde-li o společného osvojence, nebo

c) osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení.

(3) Má-li osvojenec připojované příjmení, lze osvojitelovo příjmení připojit jen k prvnímu příjmení osvojence; má-li osvojitel připojované příjmení, lze k osvojencovu příjmení připojit jen první příjmení osvojitele39).

(4) Osvojitel, popřípadě osvojitelé, prokáže svoji totožnost a k prohlášení připojí

a) pravomocný rozsudek o osvojení,

b) rodný list osvojence a

c) souhlas osvojence staršího 12 let.

(5) Osvojenec, který dovršil 12 let, může do 6 měsíců po zrušení osvojení před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti s osvojením. Nedojde-li k prohlášení ve stanovené lhůtě, zapíše se do knihy narození jeho příjmení před osvojením29).

(1) Se souhlasem osvojitele může zletilý osvojenec před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude

a) mít jeho příjmení,

b) mít příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38), jde-li o společného osvojence, nebo

c) osvojitelovo příjmení připojovat k svému příjmení.

(2) Trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, je třeba souhlas druhého manžela.

(3) Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení ke svému příjmení nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle odstavce 1 písm. b), jde-li o společného osvojence, jen se souhlasem svého manžela40).

(4) Zletilý osvojenec prokáže svoji totožnost a k prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem připojí

a) pravomocný rozsudek o osvojení,

b) rodný list, popřípadě oddací list, žije-li v platném manželství,

c) souhlas osvojitele,

d) souhlas manžela osvojitele, žije-li osvojitel v platném manželství, a

e) souhlas svého manžela, žije-li v platném manželství.

(5) Není-li souhlas osvojitele, manžela osvojitele a manžela osvojence činěn před matričním úřadem, musí být jejich podpis na souhlasu úředně ověřen.

(1) Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců.

(2) Změna příjmení se povolí tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.

(3) Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno neexistující, zkomolené nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek.

(4) Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého dítěte. Změna příjmení nezletilého dítěte se nepovolí, jde-li o změnu na příjmení poručníka, popřípadě poručníků, příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů, nebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo nezletilé dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů.

(5) Fyzické osobě, která není občanem, lze povolit změnu jména nebo příjmení, jen má-li povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo jí byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu.

(1) Fyzická osoba, u níž byla zahájena léčba pro změnu pohlaví, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat neutrální jméno, popřípadě jména, a příjmení.

(2) Fyzická osoba, jejíž léčba pro změnu pohlaví byla ukončena24), může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení.

(3) Přílohou prohlášení podle odstavce 1 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby pro změnu pohlaví. Přílohou prohlášení podle odstavce 2 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o ukončení léčby pro změnu pohlaví.

(4) Neučiní-li fyzická osoba, která neučinila prohlášení podle odstavce 1, po ukončení léčby pro změnu pohlaví prohlášení podle odstavce 2, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.

(1) Za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze na základě souhlasu obou manželů.

(2) Mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí.

(3) Mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého.

(4) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze tohoto společného příjmení.

(5) Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo.

U fyzických osob, které změnily osobní stav a kterým byla povolena změna příjmení, se povolená změna příjmení zapíše v knize manželství nebo v knize partnerství.

(1) O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte.

(2) Pokud žadatel, popřípadě nezletilé dítě, není na území České republiky přihlášen k trvalému pobytu, je příslušný k projednání žádosti matriční úřad podle místa posledního trvalého pobytu na území České republiky. Pokud není ani takový pobyt, je příslušný k projednání žádosti Úřad městské části Praha 1.

(3) Jsou-li pro to závažné důvody, může matriční úřad postoupit žádost k vyřízení matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno nebo příjmení, které má být změněno, zapsáno.

Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství nebo vzniku partnerství8a) žadatele,

b) rodné číslo,

c) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte,

d) jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby,

f) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte,

g) odůvodnění.

(1) K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen

a) rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo nezletilého dítěte, popřípadě doklad o uzavřeném partnerství8a),

b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství,

c) jde-li o osoby, jejichž partnerství8a) zaniklo, pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a),

d) jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list,

e) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky,

f) doklad o státním občanství,16)

g) souhlas fyzické osoby starší 12 let, jde-li o změnu jejího jména, popřípadě jmen a příjmení.

(2) K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas.

(3) Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen.

(4) Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud

a) druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní list, anebo

b) pokud byl druhý rodič zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek, nebo

c) není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče.

(1) Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu příjmení přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského státu tento stát uzná změnu příjmení, pokud se má změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince.

(2) Doklad podle odstavce 1 se nepředkládá, pokud má cizinec povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů.18)

Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana, ke kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době,

a) kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná bez dalšího i na území České republiky,

b) kdy neměl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na území České republiky poté, co ministerstvo uzná jejich platnost.

Rozhodnutí o změně jména nebo příjmení občanů vydaná orgány cizího státu jsou platná i pro orgány České republiky bez ohledu na ustanovení § 78, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije matriční doklad, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku,

b) nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí, uzavření manželství nebo registrovaném partnerství stanovenou tímto zákonem nebo úmyslně uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje,

c) v rozporu s § 61 odst. 1 a § 68 odst. 1 úmyslně neužívá v úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice,

d) určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů o určení otcovství k témuž dítěti opakovaně před matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, nebo

e) při určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů nepravdivě prohlásí, že jí není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

Způsobilost k vedení matričních knih a zabezpečování s tím souvisejících úkonů získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za zkoušku podle tohoto zákona.

Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje skutečnosti o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí a osobním stavu, pokud byla vydána matričním úřadem, soudem nebo jiným státním orgánem České republiky v mezích jeho pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za veřejnou listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy.

Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, z matričního informačního systému, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.

(1) Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v matričních knihách, nebo o rozhodnutích týkajících se jména, nebo příjmení v případech a způsoby, které stanoví zvláštní zákon.

(2) Matriční úřad zašle soudu příslušnému k projednání dědictví kopii úmrtního listu; pokud je mu znám vypravitel pohřbu, uvede tuto skutečnost do poznámky úmrtního listu.

(1) Soudy, správní úřady, zastupitelské úřady České republiky a obce jsou povinny zasílat příslušnému matričnímu úřadu oznámení o vydaných rozhodnutích, nebo učiněných dohodách, nebo souhlasných prohlášeních, které mají vliv na matriční události a matriční skutečnosti zapisované do matričních knih. Tyto doklady, které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný zápis do matriční knihy, popřípadě dodatečný záznam do matriční knihy, zašlou uvedené orgány příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozsudku nebo do 30 dnů od uzavření dohody, nebo souhlasného prohlášení.

(2) Matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c zašle oznámení podle odstavce 1 příslušnému matričnímu úřadu bez zbytečného odkladu prostřednictvím matričního informačního systému.

(3) Listiny k založení do sbírky listin zašle matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky příslušnému matričnímu úřadu. Matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky může listiny podle věty první zaslat příslušnému matričnímu úřadu rovněž elektronicky, jsou-li tyto listiny převedeny do elektronické podoby autorizovanou konverzí dokumentů.

(4) Jsou-li rozhodnutí uvedená v odstavci 1 doručována do ciziny a nelze-li splnit oznamovací povinnost vůči příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, je nutno tak učinit i po uplynutí této lhůty, nejdéle do 30 dnů od obdržení potvrzení o převzetí rozhodnutí.

K ověření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou ministerstva, ostatní správní úřady, soudy a orgány územních samosprávných celků povinny poskytnout potřebné informace.

Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat.

Jestliže jsou v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména, nebo více jmen, platí v úředním styku jméno uvedené na prvním místě. Je-li však některé z nich označeno za hlavní, platí v úředním styku toto jméno.

(1) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, že bude tato jména užívat. Má-li v této matriční knize zapsána více než dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, které jméno z těchto zapsaných jmen bude užívat jako druhé.

(2) Prohlášení se činí před kterýmkoli matričním úřadem. Matriční úřad, v jehož knize narození nejsou zapsána jména, jichž se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození jsou jména zapsána. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

Pokud se podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) a c) až e), § 8a odst. 2 až 5, § 12 a 13, § 13a odst. 4, § 16 odst. 7 a 9, § 16a a 17a, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 1 až 7, § 25 odst. 1 písm. a) a c) až e), § 25 odst. 2, 3 a 5 až 7, § 25b, 25c a 25d, § 26 odst. 2 až 4, § 28, 45, 46 a 53, § 57 odst. 2, § 58 odst. 5, § 60a odst. 1, § 62 odst. 1, 3 až 5 nebo 7, § 63 odst. 2, § 68 odst. 4, § 69 až 71b, 72a nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.

Matriční úřad, který od účinnosti tohoto zákona povede matriční knihy, převezme nejpozději do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona matriční knihy od obecních úřadů a újezdních úřadů,1) pověřených vedením matrik, jejichž působnost na úseku matrik zanikla.

(1) V případech, kdy nejsou uloženy prvopisy a druhopisy matričních knih a sbírky listin v souladu s ustanovením § 23, předá matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad a archiv ve lhůtě 2 let od účinnosti tohoto zákona matriční knihy k uložení příslušnému archivu stanovenému tímto zákonem.

(2) Není-li zachován prvopis či druhopis matriční knihy u příslušného matričního nebo úřadu s rozšířenou působností anebo krajského úřadu, postupuje matriční úřad a úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad před předáním matričních knih (§ 23) příslušnému archivu podle § 55.

(3) Není-li zachován druhopis matriční knihy a její prvopis je již uložen u příslušného archivu, zajistí tento archiv vyhotovení druhopisu matriční knihy. Přitom postupuje podle § 55 odst. 3.

(1) Matriční doklady

a) vyhotovené orgány příslušnými k jejich vydání podle předpisů platných k 31. prosinci 1949 (rodný, případně rodný a křestní, popřípadě křestní a rodný, nebo oddací, anebo úmrtní list), nebo

b) vyhotovené podle právních předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona (rodný, oddací, nebo úmrtní list),

zůstávají i nadále v platnosti a mají charakter veřejných listin, pokud nedošlo ke změně skutečností v nich uvedených (§ 58).

(2) Křestní list se považuje za veřejnou listinu prokazující narození za předpokladu, že

a) obsahuje údaje uváděné v době jeho vydání v rodném listu,

b) byl vydán do 31. prosince 1949 a

c) nedošlo ke změně údajů v něm uvedených podle § 58.

Při vydávání matričních dokladů ze zápisů v matričních knihách se údaje uvádějí v souladu s předpisy platnými v době vzniku matriční události. Obdobně se postupuje při dodatečných zápisech matričních událostí, dodatečných záznamech nebo jejich změnách.

Zápis do zvláštní matriky se neprovede, jestliže došlo k matriční události před 1. lednem 1950, pokud tato událost byla zapsána podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky.

Podání učiněná před účinností tohoto zákona se vyřizují podle dosavadních předpisů.

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně, úřadům městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst, obecnímu úřadu, starostovi, místostarostovi nebo pověřenému členu zastupitelstva podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) matriční úřady a jejich správní obvody,

b) podrobnosti o technickém způsobu vedení předem svázaných matričních knih,

c) způsob a postup při vedení abecedního jmenného rejstříku,

d) postup při zapisování do matričních knih,

e) postup při vydávání matričních dokladů, potvrzení a doslovných výpisů z matričních knih,

f) způsob označení a spojení vícejazyčného standardního formuláře s matričním dokladem, vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství,

g) postup při zasílání matričních dokladů do ciziny,

h) obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní,

i) postup při vydávání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství,

j) postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu,

k) postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních dokladech,

l) vzory matričních tiskopisů, vzory souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství a vzory prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte,

m) vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví,

n) způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce matrikáře,

o) postup při provádění zápisů do zvláštní matriky,

p) postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci.

(2) Ministerstvo dále stanoví prováděcím právním předpisem

a) postup při zapisování do matričního informačního systému,

b) matriční tiskopisy, o nichž se vedou údaje v evidenci matričních tiskopisů, technické náležitosti a způsob označení těchto matričních tiskopisů,

c) postup při vydávání dokladů v elektronické podobě a

d) vzory dokladů vydávaných v elektronické podobě.

Zákon č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., se mění takto:

Čl. IV se zrušuje.

Zrušují se:

1. Zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách.

2. Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení.

3. Vládní nařízení č. 161/1950 Sb., o některých přesunech působnosti v oboru vojenské správy.

4. Vládní nařízení č. 93/1958 Sb., o změnách působnosti v matričních věcech.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2, uvedeného v části první tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

1) § 35 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

1a) § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.

2) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

4a) § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

7) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 212 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.

8) § 776 odst. 1 občanského zákoníku.

8a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

9) Vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého).

9a) § 1 a 2 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb.

9b) § 1 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.

9c) Čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.).

§ 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. 4. 2004 o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

12) § 672 občanského zákoníku.

13) § 669 občanského zákoníku.

14) § 86a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 155/1998 Sb.

15) § 667 občanského zákoníku.

16) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.

18) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

19) Čl. 37 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.

19a) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.

20) § 660 písm. c) občanského zákoníku.

21) § 759 občanského zákoníku.

22) § 37 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).

23) § 778 občanského zákoníku.

24) § 29 odst. 1 občanského zákoníku.

25) § 28 odst. 1 občanského zákoníku.

26) § 77 odst. 1 občanského zákoníku.

27) § 835 odst. 2 a § 851 odst. 2 občanského zákoníku.

29) § 842 občanského zákoníku.

30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.

31) § 7 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).

32) Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb.

33) § 16 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.

34) § 780 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

35) § 18 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).

36) § 661 odst. 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

37) § 661 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

38) § 835 odst. 1 a § 860 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

39) § 835 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

40) § 851 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.