Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

(1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit

a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,

b) rodný list dítěte,

c) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb dítěti.

(2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).

(1) Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizince z území stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie1).

(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) cizinci vycestování z území vyznačením otisku výstupního razítka do jeho cestovního dokladu.

(1) Policie umožní občanu Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie nebo státu podle § 1 odst. 3, nebo průkaz trvalého pobytu.

(2) Policie umožní rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, pobytovou kartu, kartu trvalého pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu obsahující záznam podle § 117b odst. 9.

Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, policie rozhodnutím, které vydá na místě38), odepře vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží

a) potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo

b) potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.

(1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

(2) Občan Evropské unie1b) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

(3) Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti, v níž je cizinec přihlášen k pobytu.

Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu zabezpečovací detence, vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení (§ 130).

(1) Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,13) nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).

(2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.

Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, datum jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území. Povinnost sdělit číslo cestovního dokladu a víza neplatí, jde-li o ubytování cizince, který není držitelem cestovního dokladu a kterému úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem podle tohoto zákona nebo podle zákona o azylu zajišťuje ministerstvo.

(1) Cizinec, kterému byla vydána pobytová karta, rodinný příslušník cizince uvedeného v § 1 odst. 3, kterému byl vydán průkaz o povolení k pobytu podle § 117a, a občan Evropské unie, kterému bylo vydáno osvědčení o registraci nebo mu byl na území povolen trvalý pobyt, jsou povinni hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny ministerstvu. Občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o změně pobytu neprodleně informuje policii.

(2) Za cizince podle § 87, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.

(3) Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.

(4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.

(5) Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 15 dnů ode dne změny, a to útvaru policie příslušnému podle nového místa pobytu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 15 dnů.

(6) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na požádání je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu. Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo na krátkodobé vízum za tímto účelem a ohlásí změnu místa pobytu na území, je dále povinen předložit doklad o zajištění ubytování podle § 32 odst. 3, a pokud cizinci ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel, potvrzení zaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny.

(1) Ministerstvo zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území, nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území,

a) byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,

b) byl-li objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, odstraněn nebo zanikl,

c) pokud ubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo

d) zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část.

(2) Ministerstvo zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen prokázat.

(3) Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu.

(1) Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců, s výjimkou případu, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby blízké.

(2) Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem; ubytováním není poskytnutí přenocování v noclehárně podle zákona o sociálních službách.

Ubytovatel je povinen

a) neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,

b) umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,

c) oznámit policii ubytování cizince (§ 102),

d) zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Srovnání úrovně ubytování se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše místnosti pro ubytování, která musí činit nejméně

1. 8 m2, je-li ubytována jedna osoba,

2. 12,6 m2, jsou-li ubytovány dvě osoby; na každou další ubytovanou osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m2,

e) cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,

f) vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole; při zahájení kontroly je povinen předložit domovní knihu obsahující údaje k cizincům ubytovaným v té době.

(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu a počátek a konec ubytování. Za domovní knihu se pro účely tohoto zákona považuje též soubor listinných dokumentů podepsaných cizincem podle § 103 písm. b) obsahujících údaje v rozsahu uvedeném ve větě první.

(2) Pro účely kontroly podle § 100 písm. f) je ubytovatel na výzvu policie povinen poskytnout nezbytnou součinnost k získání údajů z předložené domovní knihy.

(3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny v aktuálním čase, pravidelně, přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového; to platí obdobně pro uspořádání listinných dokumentů nahrazujících domovní knihu.

(4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Listinné dokumenty nahrazující domovní knihu je ubytovatel povinen uschovávat po dobu 6 let od ukončení ubytování cizince.

(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování; oznámení učiní útvaru policie.

(2) Povinnost oznámit ubytování lze splnit

a) předložením přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b),

b) předložením stejnopisu listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), nebo

c) prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu.

(3) Jde-li o ubytovatele, který má ubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje ubytování prostřednictvím dálkového přístupu uvedeného v odstavci 2 písm. c), je-li takový přístup zřízen a funkční.

(4) Pokud cizinec u ubytovatele vyplnil a podepsal přihlašovací tiskopis a ubytovatel neoznamuje ubytování cizince způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a), uschová ubytovatel přihlašovací tiskopis po dobu 6 let od ubytování cizince.

Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen

a) dostavit se nejpozději první pracovní den následující po dni propuštění ze zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,

b) předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, pobytovou kartu, průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého pobytu, nejedná-li se o cizince podle § 97 věty druhé, a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu; povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,

c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, dokladu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva, a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu trvalého pobytu; rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, nemá-li tento doklad, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,

e) hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů,

f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,

g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,

h) odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,

i) odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,

j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizinec orgánu, který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí, ohlásí ji cizinec zastupitelskému úřadu; obdobně je cizinec povinen ohlásit nález nebo získání dokladu, jehož ztrátu nebo odcizení dříve ohlásil,

k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné podle tohoto zákona v souvislosti s prvotním prověřováním, prohlášením víza za neplatné, řízením o povinnosti opustit území, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie a na požádání strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení víza a při ověřování totožnosti držitele víza,

l) podrobit se v souvislosti s prvotním prověřováním a v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,

m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),

n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu, pokud tento zákon nestanoví jinak,

o) na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1b), jeho rodinného příslušníka podle § 15a odst. 1 nebo 2 s povoleným přechodným pobytem nebo o cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany,

p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo poskytovatele zdravotních služeb o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,

r) předložit při pobytové kontrole doklad o cestovním zdravotním pojištění podle § 180i nebo § 180j; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

s) na požádání policie nebo ministerstva, je-li držitelem oprávnění k pobytu vydaného za účelem podnikání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, prokázat provozování živnosti nebo výkon jiné podnikatelské činnosti podle zvláštního právního předpisu,

t) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověření totožnosti,

u) zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, pobýval na území oprávněně,

v) na požádání policii při pobytové kontrole prováděné v místě, kde vykonává práci, prokázat, že má oprávnění pro výkon pracovní činnosti,

w) vycestovat z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království nebo Švýcarské konfederace nebo z území, vznikla-li mu povinnost vycestovat jen z území, ve lhůtě stanovené ve výjezdním příkazu, anebo nebyl-li mu výjezdní příkaz udělen, nejpozději do uplynutí oprávněného pobytu na území nebo do 30 dnů ode dne pravomocného ukončení řízení, kterým došlo k ukončení oprávněného pobytu na území.

(1) Letecký dopravce nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad, platné cestovní povolení, pokud je povinen jej podle přímo použitelného předpisu Evropské unie58) mít, nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

(2) Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.

(3) Dopravce15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizince

a) dopravil na území, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní průjezdní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území,

b) dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do cílového státu, nebo

c) přepravoval přes území, pokud byl cizinci odepřen vstup na území jiného státu.

Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policie, jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2) nebo po dobu pobytu cizince u poskytovatele zdravotních služeb podle § 10.

(4) Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policie zajistit dopravu cizince do zahraničí,

a) byla-li cizinci zrušena platnost letištního průjezdního víza a cizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo

b) jde-li o cizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).

(5) Dopravce je povinen nést náklady15c) spojené s pobytem cizince na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do doby, než bude v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15b) dopraven do zahraničí.

(6) Povinnosti dopravce uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se vztahují rovněž na velitele letadla na vnějším letu3b) jiném než prováděném provozovatelem obchodní letecké dopravy, s výjimkou povinnosti dodržovat zákaz dopravit na území cizince, který nemá platné cestovní povolení.

(1) Soud, který pravomocně rozhodl

a) o odsouzení cizince,

b) o omezení svéprávnosti cizince,

c) o prohlášení cizince za mrtvého nebo nezvěstného,

d) o rozvodu, zrušení registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) nebo neplatnosti či neexistenci manželství nebo partnerství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,

e) o ustanovení poručníka nezletilému cizinci, kdy poručníkem nebo manželem poručníka je cizinec, nebo

f) o svěření nezletilého cizince do náhradní rodinné péče cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu,

informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla soudu.

(2) Vězeňská služba České republiky neprodleně informuje místně příslušný odbor cizinecké policie o rozhodnutí o propuštění cizince z výkonu zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody a dále nejméně šest měsíců před očekávaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody odsouzeného, který je občanem třetí země a nemá uložen trest vyhoštění, o předpokládaném dni ukončení výkonu jeho trestu.

(3) Policie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo byl povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, nebo občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.

(1) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu

a) nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zaměstnanecké karty anebo určené pro držitele modré karty,

b) ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta; v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod ukončení zaměstnání,

c) skutečnost, že občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi, nebo

d) skutečnost, že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc,

a dále jsou povinny neprodleně zaslat ministerstvu kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnání.

(2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení, pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu.

(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi9o) je povinen neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob.

(4) Je-li cizinci vydána zaměstnanecká karta, jsou Úřad práce České republiky - generální ředitelství, případně další úřady, povinny neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a mohou být důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty.

(5) Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu30), neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizince v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.

(6) Územní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí ministerstvu, že cizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.

(7) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně písemně oznámí ministerstvu zaměstnání cizince bez povolení k pobytu, bez povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou; tuto skutečnost oznámí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně též odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie příslušnému podle místa zaměstnání cizince.

(1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, průkaz trvalého pobytu, pobytovou kartu nebo kartu trvalého pobytu je povinen je neprodleně odevzdat policii.

(2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.

(3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.

(4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.

(5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit ministerstvu nezahájení, přerušení nebo ukončení studia držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Vysoká škola je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení, přerušení nebo ukončení studia cizince, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a na území pobývá přechodně bez víza. Vysoká škola je povinna vydat cizinci doklad o úspěšném dokončení studia pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3.

(6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování,9j) neprodleně písemně oznámí ministerstvu ukončení platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování. Výzkumná organizace je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení nebo ukončení výzkumné činnosti prováděné držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který na území pobývá přechodně bez víza. Výzkumná organizace je povinna vydat cizinci potvrzení o dokončení výzkumné činnosti pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3.

(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí ministerstvu vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.9j)

(8) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta a z tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu vydaného za účelem zaměstnání nebo došlo k zániku platnosti zaměstnanecké karty, je povinna uhradit náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb cizinci v období od skončení pracovního poměru do vycestování cizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným způsobem.

(9) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinna ministerstvu neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.

(10) Zaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytování cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen

a) zajistit, aby ubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) a výše úplaty za ubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní ubytování; pro účely úhrady úplaty za ubytování cizincem není zaměstnavatel oprávněn provést srážky z příjmu tohoto cizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce a

b) zajistit cizinci vystavení dokladu o zajištění ubytování podle § 32 odst. 3.

(11) Pokud je cizinci zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobého víza za tímto účelem pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen cizinci nahradit škodu, která mu tím vznikla, zejména ušlou mzdu, plat nebo odměnu, na něž by měl nárok, pokud by mu nebyla zrušena platnost víza, náklady spojené s přicestováním cizince na území a náklady spojené s vycestováním cizince do státu, jehož je občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a správní poplatek za přijetí žádosti.

(12) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, je povinna ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých byla cizinci tato karta vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.

(13) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, a který hodlá na základě převedení pobývat a pracovat na území jiného členského státu Evropské unie, je povinna tento úmysl cizince oznámit ministerstvu a příslušným orgánům jiného členského státu Evropské unie.

(14) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen nejméně 24 hodin předem informovat policii o ukončení pobytu cizince ve zdravotnickém zařízení podle § 10 a 126b.

(15) Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let, popřípadě osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, je povinen zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let pobýval na území oprávněně.

(1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje

a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,

b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,

c) průkaz totožnosti občana Evropské unie,1b)

d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa,

e) cestovní průkaz totožnosti,

f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy,

g) náhradní cestovní doklad Evropské unie,15e)

h) seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,7b) obsahuje-li

1. fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnosti obsahujícím fotografii,

2. potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad, nebo

i) evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí59) (dále jen „evropský cestovní doklad pro návrat“).

(2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit

a) údaje o státním občanství cizince,

b) údaje o jeho totožnosti,

c) fotografii držitele,

d) údaj o době platnosti.

(3) Cestovní doklad podle odstavce 1 písm. a) a b) pro účely udělení dlouhodobého víza nesmí být starší 10 let, musí obsahovat nejméně 2 volné stránky a doba jeho platnosti musí být delší nejméně o 3 měsíce, než je doba platnosti dlouhodobého víza; to neplatí, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.

(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se vydává na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas orgánu, který doklad vydal. Cizinci s povoleným trvalým pobytem na území, který v zahraničí pozbude doklad uvedený v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c), vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlasné vyjádření ministerstva.

(3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.

(1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizinci přiděleno, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) dále připojí fotografie.

(2) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů.

(1) Cizinecký pas je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji a vydává se s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, cizincům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let. Jde-li o vydání cizineckého pasu z důvodu uvedeného v odstavci 6 písm. a) a pokud překážka na vůli cizince nezávislá, pro niž si nemůže opatřit cestovní doklad je pouze dočasné povahy, vydává se cizinecký pas s dobou platnosti na 1 rok; jde-li o cizince požívajícího dočasné ochrany, vydává se s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. Cizinci se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu.

(2) Cizinci mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie15f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů rukou, se vydá cizinecký pas s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince. Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 1.

(3) Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména cizince, číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.

(4) Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a).

(5) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.

(6) Cizinecký pas vydá ministerstvo na žádost cizince

a) který pobývá na území na základě povolení k trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,

b) který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud nemá platný cestovní doklad, nebo

c) požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), který není držitelem cestovního dokladu.

(7) Cizinecký pas nelze vydat cizinci, který na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu a kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu.

(8) Držitel cizineckého pasu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pase, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

(9) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cizineckého pasu a ověření totožnosti cizince pomocí osobních údajů zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů (odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu.

(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince

a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; za účelem zjištění cizincem tvrzené totožnosti je cizinec povinen poskytnout policii veškerou potřebnou součinnost a je povinen opatřit dokumenty, kterými může být jeho totožnost prokázána, nebo

b) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).

(2) Cizinci podle odstavce 1 vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa.

(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po prohlášení krátkodobého víza za neplatné.

(4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, kterému bylo vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem.

(5) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá ministerstvo na žádost cizince,

a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, byl-li mu na území povolen dlouhodobý pobyt, nebo přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie,

b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo

c) kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu.

Cizinci podle písmene a) se cestovní průkaz totožnosti vydá s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa; cizinci podle písmene b) a c) s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.

(6) Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

a) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů,

b) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza,

c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu,

d) ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců,

e) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87),

f) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu,

g) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnosti se vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo

h) skončení jeho platnosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je držitelem pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie a z důvodů na jeho vůli nezávislých si nemůže opatřit cestovní doklad jiným způsobem.

(7) Zastupitelský úřad na pokyn ministerstva vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum a je

a) manželem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, nebo

b) nezletilým dítětem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany anebo nezletilým dítětem manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany,

pokud tento cizinec nemá platný cestovní doklad a nemůže si ho z důvodů na jeho vůli nezávislých opatřit nebo mu hrozí důvodné nebezpečí vážné újmy39) při použití cestovního dokladu, jehož je držitelem.

(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.

(2) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému

a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo

b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(1) Namísto cestovního průkazu totožnosti může ministerstvo nebo policie pro účely vycestování cizinci v případech uvedených v § 114 odst. 3, 4 a 6 z moci úřední vydat evropský cestovní doklad pro návrat.

(2) Evropský cestovní doklad pro návrat se vydává s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění vycestování.

(3) Evropský cestovní doklad pro návrat může ministerstvo nebo policie vydat i pro účely vycestování podle zákona o azylu.

Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže

a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

c) je porušena jeho celistvost,

d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo

f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

(1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole

a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a

1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo

2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,

b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,

c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), který je padělaný, pozměněný nebo byl prohlášen za neplatný nebo odcizený a

d) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný, nebo doklad opravňující cizince ke vstupu na území, který je pozměněný nebo padělaný.

(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí dokladu, může tento doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.

(3) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je z důvodů uvedených v odstavci 1 oprávněno zadržet doklad též ministerstvo.

(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá

a) útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území,

b) ministerstvu, jde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem,

s uvedením důvodů jeho zadržení.

(5) Ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a nejde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem, předá zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu útvaru policie příslušnému podle místa pobytu jeho držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení.

(6) Útvar policie nebo ministerstvo v případě zadržení cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.

(7) Policie nebo ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad vydaný státem, který nemá na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení. Zadržený cestovní doklad vydaný státem, který má na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení, a cestovní doklad nalezený podle § 107 odst. 1 na území policie tomuto zastoupení předá.

(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, vydávanou cizincům s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území.

(2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Cizinci mladšímu 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie40) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince.

(3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie40) a dále

a) v případě povolení k dlouhodobému pobytu

1. účel pobytu,

2. rodné číslo,

3. záznam o omezení svéprávnosti,

4. záznam podle § 117b odst. 4,

5. záznam podle § 42i odst. 7,

6. záznam podle § 117b odst. 1,

7. digitální zpracování podpisu cizince,

8. záznam podle § 117b odst. 5,

9. záznam podle § 117b odst. 6,

10. záznam podle § 117b odst. 7,

11. záznam podle § 117b odst. 8,

b) v případě povolení k trvalému pobytu

1. rodné číslo,

2. místo hlášeného pobytu na území,

3. záznam o omezení svéprávnosti,

4. záznam podle § 84,

5. záznam podle § 117b odst. 1,

6. záznam podle § 117b odst. 2,

7. digitální zpracování podpisu cizince.

(4) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince a jeho podpis, určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizinci vedené v informačním systému cizinců, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu.

(5) Ministerstvo před předáním průkazu o povolení k pobytu prověří jedinečnost vazby mezi cizincem a vydaným průkazem, a to s využitím biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu.

(6) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu.

(7) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

(8) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačním systému cizinců nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizince, pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení. Pokud cizinec nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti cizince pořízením otisků prstů cizince a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačním systému cizinců.

(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizinci vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu.

(2) V průkazu o povolení k pobytu ministerstvo vyznačí záznam „BÝVALÝ DRŽITEL MODRÉ KARTY EU“, pokud žadatel o povolení trvalého pobytu byl držitelem modré karty, který pro vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 68 a 83.

(3) Údaj o omezení svéprávnosti cizince se vyznačí do průkazu o povolení k pobytu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu.

(4) Ministerstvo vyznačí do průkazu o povolení k pobytu údaj o přístupu na trh práce; to neplatí, jde-li o držitele zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie.

(5) Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance v rubrice druh povolení vyznačí záznam „ICT“. Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie v rubrice druh povolení vyznačí záznam „mobile ICT“.

(6) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaném podle § 42d vyznačí záznam „student“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. a) nebo b), „žák“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. c), „stážista“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. e), nebo „dobrovolník“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. f).

(7) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vyznačí záznam „výzkumný pracovník“.

(8) V případě vědeckých pracovníků a studentů, kteří pobývají na území v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi, vyznačí ministerstvo do průkazu odkaz na tento program nebo dohodu.

(9) Ministerstvo v rubrice druh povolení v průkazu o povolení k pobytu vydaném podle

a) § 87b odst. 4 písm. b) vyznačí záznam

1. „PŘECHODNÝ POBYT – RP“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, nebo

2. „PŘECHODNÝ POBYT“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3,

b) § 87j písm. a) a § 87t odst. 1 vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT“, jde-li o občana Spojeného království, nebo

c) § 87j písm. c) vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT - RP“.

(10) Ministerstvo v průkazu o povolení k pobytu vydaném občanu Spojeného království vyznačí záznam „článek 50 Smlouvy o EU“, jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 1 záznam „RP UK - článek 50 Smlouvy o EU“ a jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 2 záznam „ostatní - článek 50 Smlouvy o EU.

(1) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným dlouhodobým pobytem se vydává na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 až 7 nebo § 44a odst. 1 a 2.

(2) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem se vydává s dobou platnosti 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, s dobou platnosti 5 let.

(1) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem lze prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, o 5 let.

(2) Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti průkazu, nejdříve však 90 dnů před uplynutím jeho platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Důvody dřívějšího podání žádosti je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti.

(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

(4) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad.

(5) Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

(6) Uplyne-li doba platnosti průkazu o povolení k pobytu před rozhodnutím o žádosti o prodloužení platnosti tohoto průkazu, vyznačí se na požádání cizince do cestovního dokladu vízový štítek podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o této žádosti. Vízový štítek se do cestovního dokladu nevyznačí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států. Platnost víza zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu.

(1) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad a poškozený průkaz nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. Obdobně se postupuje i v případě, že cizinec žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení nebo zrušení jeho platnosti podle § 117f.

(2) Cizinec, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu.

(3) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 117f odst. 1 písm. g), je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytování (§ 71 odst. 2).

(4) Cizinec uvedený v odstavcích 1 až 3 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

(1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí

a) uplynutím doby v něm uvedené,

b) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení,

c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti cizince,

d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu nebo zánikem jeho platnosti,

e) nabytím státního občanství České republiky,

f) úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého,

g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území (§ 83), který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území, nebo

h) dnem vydání nového průkazu o povolení k pobytu na základě žádosti cizince o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v případě, že doba platnosti dosavadního průkazu k tomuto dni neuplynula.

(2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže

a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele, nebo

d) průkaz obsahuje nefunkční nosič s biometrickými údaji.

(3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.

(1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu cizince, jestliže

a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizince určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo

b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.

(2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců, a to ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince.

(3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle § 158a odst. 4 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu.

(4) Pokud byl cizinci vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizinci doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1.

(5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizinci vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.

(6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji.

(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince a prohlášení jeho dalšího pobytu za neoprávněný, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.

(2) Správním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se rozumí ukončení pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území.

(3) Doba k vycestování se stanoví v rozmezí 7 až 30 dnů. Je-li rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle § 119 odst. 1 písm. a), je policie oprávněna stanovit dobu k vycestování kratší než 7 dní. Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Není-li po uplynutí doby k vycestování v informačním systému smluvních států obsažen záznam o vycestování cizince, provede policie úkony směřující k výkonu rozhodnutí.

(4) Do doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné.

(5) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území, setrvání na základě výjezdního příkazu nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, setrvání nebo strpění na území podle zvláštního zákona2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie postupuje podle § 50a odst. 5. Cizinec je povinen vycestovat v době stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace.

(6) Podá-li cizinec během řízení o správním vyhoštění, které bylo zahájeno z důvodů souvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, řízení o správním vyhoštění se dokončí. Policie může zahájit a dokončit řízení o správním vyhoštění, jde-li o důvody související s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, i pokud byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu podána před zahájením řízení o správním vyhoštění. Ustanovení § 119 odst. 7 se použije obdobně. Vedení řízení o správním vyhoštění z důvodů nesouvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, zejména jde-li o důvody podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, tímto ustanovením není dotčeno.

(7) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.

(8) Pro účely této hlavy se za rodinného příslušníka občana Evropské unie nepovažuje osoba uvedená v § 15a odst. 3, která pobývá na území přechodně.

(9) V rozhodnutí o správním vyhoštění policie občana třetí země poučí o skutečnostech podle čl. 38 odst. 1 písm. e) azylového procedurálního nařízení.

(1) Policie prodlouží dobu k vycestování, která dosud neuplynula, a to až na 180 dní, vyznačením razítka do cestovního dokladu cizince, shledá-li na základě jeho podnětu závažné důvody pro její prodloužení. V případě, že cizinec není držitelem cestovního dokladu, razítko se vyznačí na rozhodnutí, kterým byla stanovena doba k vycestování.

(2) Cizinec musí v podnětu uvést a doložit závažné důvody pro prodloužení doby k vycestování a způsob elektronické komunikace za účelem vyrozumění o výsledku posouzení.

(3) Na podnět cizince policie zohlední zejména dobu jeho pobytu na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území.

(4) Neprodlouží-li policie dobu k vycestování, cizince vyrozumí sdělením a zároveň ho informuje pomocí prostředků elektronické komunikace; odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států,

a) až na 10 let,

1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo

2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

b) až na 5 let,

1. prokáže-li se cizinec policii dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,

2. prokáže-li se cizinec policii při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),

3. pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

4. pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn,

5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,

6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí,

7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,

8. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo

9. porušuje-li cizinec opakovaně právní předpis, je-li vydání rozhodnutí o správním vyhoštění přiměřené porušení tímto předpisem stanovené povinnosti, nebo maří-li výkon soudních nebo správních rozhodnutí,

c) až na 3 roky,

1. je-li cizinec na území zaměstnán bez platného oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) nebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,

2. neprokáže-li cizinec, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum,

3. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, nebo

4. byl-li nebo má-li být propuštěn z výkonu zabezpečovací detence, trestu odnětí svobody nebo domácího vězení, nebyl-li mu uložen trest vyhoštění, a pobýval nebo pobývá na území pouze podle § 18 písm. d) bodu 1, a neposkytuje nebo v minulosti neposkytoval policii v řízení podle tohoto zákona dostatečnou součinnost nebo je důvodné nebezpečí, že by po propuštění mohl narušit veřejný pořádek.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze v případě, že občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník

a) ohrožuje bezpečnost státu,

b) závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let; do této doby se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody, nebo

c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.

(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) anebo b), nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. c).

(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území.

(5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, policie cizince vyhostí mimo území států Evropské unie.

(6) Rozhoduje-li policie o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu, prověří u příslušného orgánu tohoto členského státu, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné. Je-li rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné, rozhodne policie o správním vyhoštění cizince z území. Mimo území členských států Evropské unie lze takového cizince vyhostit pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost České republiky nebo byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie s takovým postupem souhlasí.

(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se

a) mezinárodní ochrana neuděluje,

b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,

c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo

d) azyl nebo doplňková ochrana odnímá,

jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho žalobě odkladný účinek.

(8) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.

(9) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c) nebo o nezletilého cizince v obdobném postavení, ustanoví mu neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštění opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.

(1) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma16a), a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.

(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119, rozhodnutí podle § 50a nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území vycestování podle zákona o azylu nelze vykonat, jde-li o cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno. Řízení podle věty první, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie nebo ministerstvo zastaví.

(5) Policie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví. Policie dále zruší rozhodnutí o správním vyhoštění jeho rodinnému příslušníkovi, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

(6) Policie občanu Evropské unie, který požádal o vydání osvědčení o registraci nebo o povolení trvalého pobytu, z moci úřední zruší rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud zjistí, že již netrvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu.

(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání cizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009.

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, až na

a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,

b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

c) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 77 odst. 3.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. Rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jde-li o

a) nezletilého občana Evropské unie, ledaže by správní vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu, nebo

b) občana Evropské unie, který na území pobývá po dobu delší než 10 let, ledaže ohrožuje bezpečnost státu zvlášť závažným způsobem.

(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let.

(4) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.