§ 6 zákon o ochraně spotřebitele – Zákaz diskriminace spotřebitele
Zákon o ochraně spotřebitele · 634/1992 Sb. · účinné od 1. 11. 2017 · Spotřebitelské právo
Stručně: Paragraf 6 zákona o ochraně spotřebitele zakazuje prodávajícím diskriminovat spotřebitele při prodeji výrobků nebo poskytování služeb. Prodávající nesmí s některými spotřebiteli zacházet hůře než s jinými, například jim odmítnout prodat zboží nebo poskytnout službu z důvodu jejich rasy, pohlaví, náboženství apod. (§ 6 zákona č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, znění účinné od 1. 11. 2017)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zákaz diskriminace spotřebitele
- Týká se: prodávající, spotřebitel
- Judikatura: na § 6 odkazuje 17 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Zákaz diskriminace spotřebitele“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 634/1992 Sb.
Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Prodávající nesmí s některými spotřebiteli zacházet hůře než s jinými, například jim odmítnout prodat zboží nebo poskytnout službu z důvodu jejich rasy, pohlaví, náboženství apod.
- Všichni spotřebitelé by měli mít stejné podmínky pro nákup zboží nebo využití služeb, pokud nejsou dány objektivní důvody pro odlišné zacházení.
- Zákaz diskriminace se vztahuje na celý proces prodeje a poskytování služeb.
Na co si dát pozor
- Zákon výslovně neuvádí, jaké konkrétní formy diskriminace jsou zakázány, ale obecně se jedná o jakékoli neodůvodněné odlišné zacházení se spotřebiteli.
- Paragraf se zaměřuje na vztah mezi prodávajícím a spotřebitelem, nikoli na vztahy mezi spotřebiteli navzájem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 6
Jak soudy aplikují § 6
Správní orgán I. stupně kvalifikoval jednání stěžovatele jako porušení zákazu diskriminace uvedeného v § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v tehdy účinném znění, (dále jen "zákon o ochraně spotřebitele").
Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti uvedla, že se cítí být diskriminována ve svých právech, které jí příslušejí jako občance členského státu Evropské unie, zakotvené v čl. 18 a v čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie, v čl. 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES, v § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a v § 1 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
„Ustanovení § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zakazuje diskriminaci spotřebitele při prodeji výrobků a poskytování služeb i z jiných důvodů než pouze těch, které jsou vyjmenovány v zákoně č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací.“ [52] Již jen na základě citovaného lze dospět k závěru, že námitka žalobkyně, že rozdílné zacházení z důvodu užívání odlišného jazyka nelze považovat za diskriminaci, je lichá.
Právní otázky
Související
§ 4 RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ (Zákon o provozování rozhlasového a telev)§ 29 Argumentace navrhovatelky (Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 18/)§ 15 Změna zákona o provozování rozhlasového a tel (Zákon o službách platforem pro sdílení v)