Odpověď: Paragraf řeší situaci, kdy omyl při právním jednání vyvolala třetí osoba, a stanoví, za jakých podmínek je právní jednání platné, nebo se i tato třetí osoba považuje za původce omylu.
Pokud vás do omylu uvedla třetí osoba (nikoli tedy přímo protistrana právního jednání), je právní jednání platné.
Právní jednání se stane neplatným, pokud protistrana, se kterou jste jednali, věděla o tom, že vás třetí osoba uvedla v omyl, nebo o tom alespoň musela vědět.
V takovém případě se protistrana, se kterou jste jednali, považuje za původce omylu, ačkoliv omyl fakticky vyvolala třetí osoba.