Odpověď: Paragraf 30 daňového řádu stanoví pravidla pro společné zastupování více daňových subjektů, kterým vzniká společná daňová povinnost, a to buď prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí samy, nebo společného zástupce, kterého jim v případě nečinnosti určí správce daně.
Pokud více daňových subjektů má společnou daňovou povinnost (např. spoluvlastníci nemovitosti platící daň z nemovitých věcí), musí si zvolit jednoho společného zmocněnce, který je bude zastupovat před správcem daně.
Jestliže si daňové subjekty společného zmocněnce nezvolí ani po výzvě správce daně, správce daně jim určí společného zástupce sám.
Rozhodnutí o určení společného zástupce se doručuje pouze tomuto zástupci, přičemž zastoupené daňové subjekty jsou o jeho ustanovení pouze vyrozuměny a nemohou se proti tomuto rozhodnutí odvolat.
Pro společného zmocněnce platí obdobně pravidla týkající se vymezení rozsahu zmocnění, omezení zmocnění a volby dalšího zmocněnce, jak jsou popsána v § 27 až 29 daňového řádu.