Okresní soud v Benešově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. 2. 2026, č. j. 5 C 262/2023-362, zamítl žalobu (výrok I.), uložil žalobci povinnost uhradit žalované náhradu nákladů řízení v částce 270 804 Kč, k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, , advokáta, se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.) a povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Benešově náhradu nákladů řízení ve výši 19 776 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaná odpovídá za škodu způsobenou zničením letounu zn. , Anonymizováno, (šlo o totální škodu, dále jen „letadlo či letoun“), avšak sporná zůstala výše náhrady. Je třeba vycházet z obvyklé ceny letadla ke dni havárie, docílené při možném prodeji obdobného použitého letounu. Pro zjištění majetkové újmy žalobce je poté třeba od obvyklé ceny odečíst cenu použitelných zbytků – náhradních dílů a komponentů letadla, které zůstávají ve vlastnictví žalobce. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná před podáním žaloby zaplatila žalobci na náhradu škody celkem částku 4 016 055 Kč, odpovídající částce 160 000 EUR, a že zbytky letounu jsou po převozu ze , Anonymizováno, na základě ústní dohody účastníků uskladněné v areálu letiště , adresa, . Žalobce jako poškozený nesouhlasil s uvedením předmětného letounu do předešlého stavu, tedy s tzv. naturální restitucí, ale žádal náhradu škody v penězích, byť žalovaná žalobci nabízela buď opravu letounu nebo pořízení náhradního letounu obdobných parametrů. Soud prvního stupně nepřijal argumentaci žalobce, který požadoval náhradu odvozenou od pořizovací ceny nového letadla, snížené o technickou amortizaci. Vzhledem k tomu, že poškozenému má být umožněno opatřit si obdobnou věc téhož druhu a téže jakosti, má být vycházeno z tzv. obvyklé ceny, za kterou lze v daném místě a čase pořídit náhradní věc, ovlivněnou poptávkou a nabídkou na trhu, odvozené z realizovaných cen porovnávací metodou.2. Za rozhodující považoval znalecký posudek znalce , jméno FO, , který je komplexní, obsahově sourodý, neobsahuje žádné rozpory a znalec přesvědčivě vysvětlil a stvrdil své závěry i při svém výslechu. Podle něho činí obvyklá hodnota dotčeného letounu k , datum, zjištěná porovnávací metodou 101 000 EUR. Vyšel přitom z realizovaných prodejů srovnatelných letadel, konkrétně typu , Anonymizováno, prodaného za 112 000 EUR a Bristell NG5 prodaného za 90 000 EUR. Hodnotu použitelných zbytků stanovil na 750 369,56 Kč bez DPH. Vzal jednoznačně za prokázané, že obvyklá hodnota sporného letounu byla ke dni poškození nižší než 163 000 EUR včetně DPH. Naopak soud prvního stupně nepřikládal rozhodující význam posudku znalce , jméno FO, pro neurčitost jeho závěrů, neboť daný znalec letadlo osobně neohledal, nezjišťoval hodnotu využitelných dílů a vycházel převážně z nabídkových, nikoliv realizovaných cen. Jeho závěry označil za nepřesvědčivé a neurčité, když obvyklou cenu stanovil pouze v širokém rozmezí 105 332 až 169 908 EUR, při výslechu pak na částku 3 636 974 Kč včetně DPH, odpovídající hodnotě letadla po amortizaci ve výši 8 %. Vzhledem k tomu, že soudem prvního stupně zjištěná obvyklá hodnota sporného letadla v rozhodné době byla nižší než 150 000 EUR, od které by měla být ještě odečtena obvyklá hodnotu použitelných dílů ve výši kolem 750 000 Kč, je žaloba o zaplacení částky 685 084 Kč s příslušenstvím jednoznačně nedůvodná.3. Doplňujícím usnesením ze dne 5. 3. 2026, č. j. 5 C 262/2023-369, pak soud prvního stupně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit doplatek nákladů řízení České republice na účet Okresního soudu v Benešově ve výši 5 887 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení s tím, že se jedná o vyplacené znalečné za účast znalce , jméno FO, při ústním jednání konaném dne 30. 11. 2023.4. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání žalobce z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. s tím, že předmětem tohoto sporu je pouze spor o výši uvedené škody, kdy část byla ze strany žalované hrazena. Pro žalobce bylo zakoupení havarovaného letounu krokem ke splnění jeho dlouhodobého přání stát se aktivním letcem ve volném čase, nešlo z jeho strany o obchodní záměr. Předmětná havárie však změnila jeho pohled na rizika spojená s létáním, z uvedených důvodů nepřistoupil na řešení škody formou naturální restituce. Žalobce zastává právní názor, že má nárok na náhradu škody ve výši odpovídající ceně nového letadla, typově shodného, když relevantní trh s použitými letadly neexistuje. Tomu odpovídá cena nového letadla vypočtená k okamžiku vzniku škody, snížena o amortizaci, zde 7 % (o jejíž výši nebylo mezi stranami sporu). Znalec , jméno FO, se nejdříve vyjadřoval tak, že takovýto trh není, že letadla nenalezl, následně doplňoval, že je tomu naopak a jeho vyjádření tak byla zmatečná. Nový stroj se vyrábí na míru, nejde o sériovou věc jako například v případě osobního vozu, 99 % lidí si jej kupuje opravdu na dlouhou životnost bez záměru tuto věc v rozumné době prodat. Zda zde existuje trh či neexistuje a je třeba z něj vycházet, je otázka právní, a tuto si měl vyhodnotit soud prvního stupně, což neučinil. Znalec Ing. , jméno FO, pak při využití porovnávací metody vycházel z realizovaných prodejů dvou letounů, konkrétně zn. , Anonymizováno, , když nedokázal najít žádnou nabídku ani realizovaný prodej totožného letadla s letadlem žalobce. Dle žalobce nejsou tato letadla srovnatelná, přičemž uvedl konkrétní odlišné parametry. Ve vztahu k zbytkovým dílům po havárii citovaný znalec použil metodiku de facto nových dílů a snížení o 50 %, ale pro žalobce mají nulovou hodnotu, neboť nemá zájem o jejich využití, jakkoliv s nimi obchodovat nebo vynakládat značné náklady na jejich testování apod. Tyto ceny jsou i hypotetické, když k tomu, aby bylo zřejmé, zda motor lze použít, je potřeba certifikace a není zřejmé, zda motor tento certifikát dostane. Soud prvního stupně pak pochybil, pokud znalecký posudek znalce , jméno FO, shledal nedůvěryhodným, když tento znalec své postupy při výslechu řádně vysvětlil. Znalecké posudky provedené v řízení mají dle žalobce jen podpůrnou hodnotu a lze z nich použít zejména závěry ohledně amortizace stroje i hodnoty jeho zbytků. Dále byla vznesena námitka podjatosti znalce , jméno FO, , byť tento byl vybrán i ze strany žalobce. Bylo na tomto znalci, aby podle znaleckého zákona sdělil, že v minulosti pro žalovanou pracoval, byť třeba i pro pojišťovnu v záležitostech žalované, což neučinil. Soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl výslech žalobce k rozhodným skutečnostem. Ve vztahu k nákladům řízení poukázal na neúčelnost nákladů řízení protistrany, které jí byly přiznány, zejména ve vztahu k opakujícím se poradám s klientem. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl, případně, aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalovaná se k odvolání vyjádřila s tím, že soud prvního stupně věc posoudil správně, navrhla potvrzení napadeného rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů řízení. Předmětná letadla, o která zde jde, jsou běžnou věcí, nejsou ani řazena mezi letadla jako taková, ale jsou označována jako sportovní letecké zařízení. Jde o běžnou věc spotřeby, u níž byl prokázán existující relevantní trh (viz posudek znalce , jméno FO, i listiny předkládané žalobcem). Zde nebyl spor o tom, že si žalovaná uvedený předmět vypůjčila, že jej poškodil pilot, který provedl nebezpečný manévr a došlo k pádu. Žalobce pořídil předmětné letadlo v době zakoupení za 161 000 EUR, ze strany žalované mu bylo v souvislosti s touto škodou vyplaceno zhruba 163 000 EUR (ve třech platbách celkem 4 016 055 Kč), tj. došlo i k přeplacení. V době poškození šlo o letoun 2,5 roku starý, který měl nalétáno cca 100 hodin. Oba znalci, ať již , jméno FO, , tak i , jméno FO, , po znaleckém zkoumání dospěli k názoru, že zaplacená částka ze strany žalované byla vyšší než jimi stanovená obvyklá cena v době poškození. Pokud žalobce předložil další obchody s obdobnými letouny, neobstojí jeho tvrzení, že trh s takovými letouny neexistuje. Znalec , jméno FO, připustil, že neměl při vypracování znaleckého posudku dostatečné vstupní informace, cenu letounu stanovil v rozmezí, kdy je pak třeba vycházet z minimální hodnoty letounu (zde dle znalce ve výši 105 332 EUR). Při výslechu pak obvyklou cenu vymezil v částce 3 636 974 Kč vč. DPH, tedy v nižší částce než znalec , jméno FO, . Žalobcem namítané judikáty Nejvyššího soudu jsou na daný případ nepřiléhavé, neboť se týkají situací, kde relevantní trh s použitými věcmi neexistoval. Byla to žalovaná, která přistoupila k věci zodpovědně, nabídla žalobci poskytnutí nového letadla, které by zajistila za částku 160 000 EUR, nebo by zajistila opravu předmětného havarovaného letadla u výrobce za částku nižší než 150 000 EUR, což bylo odmítnuto. Pokud jde o zbytkové díly, tyto hodnotu i podle ocenění mají. Vlastní motor byl prohlédnut ze strany specializované společnosti na základě dohody stran, dle jejího vyjádření je možné mu udělit atest, tudíž je funkční a má hodnotu. Je zcela zjevné, že při nehodě nebylo toto letadlo zcela zničeno, hodnota zbytkových a využitelných dílů se pohybuje okolo částky 700 000 Kč bez DPH, a to i s přihlédnutím k nákladům na potřebnou odbornou demontáž. Pokud dojde během výpůjčky k poškození vypůjčené věci, tato skutečnost nemá žádný vliv na vlastnictví dané věci na straně půjčitele. Námitka podjatosti znalce , jméno FO, jako účelové tvrzení byla žalobcem uplatňována až následně, a to tehdy, když se strany dohodly nejenom na tomto znalci a vypracování posudku, ale i na doplňujících otázkách. Nebyly prokázány žádné skutečnosti, které by činily znalce při podání posudku jakkoliv podjatého. Neprovedením účastnické výpovědi žalobce rozhodně neutrpěl žádnou újmu, ani nebyla zkrácena jeho procesní práva. Odměna za právní zastoupení byla žalovanému přiznána za účelně poskytnuté úkony právní služby, kdy tyto byly dokládány.6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.7. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalobce je od roku 2019 vlastníkem letounu , Anonymizováno, , podstatně poškozeného při letecké havárii dne 12. 6. 2022, ke které došlo na letišti , Anonymizováno, v rámci předváděcích letů na „Demo days“ v době, kdy měla letadlo od žalobce vypůjčeno žalovaná. K havárii došlo dle zjištění Ministerstva dopravy , Anonymizováno, , leteckého a námořního vyšetřovacího útvaru, pod ev. č. , Anonymizováno, , při nepovoleném manévru v malé výšce, v důsledku čehož bylo letadlo zničeno. Letadlo bylo popsáno jako celokovový dvousedadlový jednomotorový dolnoplošník s lichoběžníkovým křídlem a s pevným trojbodovým podvozkem, s maximální letovou hmotností 600 kg, , datum, , s nalétaným počtem letů 52. Motor je čtyřkontaktní, s protilehlými válci, s centrálním vačkovým hřídelem a rozvody , Anonymizováno, . Žalovaná se dobrovolně přihlásila k odpovědnosti za škodu na letounu, který nechala převézt na letiště v , Anonymizováno, , kde jej umístila do hangáru , jméno FO, . S ním žalovaná uzavřela smlouvu o poskytnutí prostoru k hangárování letadel ze dne , datum, , včetně dodatků ze dne 26. 6. 2020 a ze dne 31. 10. 2020, a uhradila pronajímateli za uskladnění zbytku sporného letadla celkem částku 264 000 Kč.8. Při havárii letounu došlo k úmrtí jednoho pasažéra a ke zranění instruktora, žalobce byl havárii přítomen, z tohoto důvodu odmítl naturální restituci a požadoval finanční náhradu. Žalovaná jako vypůjčitelka dluh uznává a z titulu náhrady škody žalobci před podáním žaloby uhradila částku 4 016 055 Kč, tj. po přepočtu 163 000 EUR. Nabídková cena nového letadla, typově shodného s havarovaným letounem , datum, bez DPH, zahrnující i další nutné náklady, s dodací lhůtou asi 7 měsíců. Dle Všeobecných pojistných podmínek ČSOB pojišťovny, a. s. k pojištění letectví jde v případě zničení věci o změnu stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, a proto věc již nelze dále používat k původnímu účelu. Za zničení se považuje i takové poškození letadla, které sice lze opravit opravou, ale náklady na opravu jsou shodné nebo převyšují 80 % pojistné částky sjednané pro letadlo v pojistné smlouvě. Oprávněné osobě vzniká právo, aby jí pojistitel poskytl částku, odpovídající přiměřeným nákladům na opravu letadla, které jsou v době škodní události v místě jejího vzniku obvyklé, včetně nákladů na dopravu letadla z místa vzniku pojistné události do opravny a zpět na obvyklé stanoviště letadla. Pokud náklady na opravu letadla jsou shodné nebo převyšují 80 % pojistné částky sjednané pro letadlo v pojistné smlouvě, poskytne pojistitel pojistné plnění jako za zničené nebo pohřešované letadlo. Bylo-li letadlo zničeno, má oprávněná osoba právo, aby jí pojistitel poskytl novou cenu jako částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovuzřízení letadla stejného druhu, kvality a užitné hodnoty v novém stavu v době pojistné události obvyklé, sníženou o cenu využitelných zbytků, která se od pojistného plnění odečítá.9. Znalec , právnická osoba, , působící oboru ekonomika – odvětví ceny a odhady letadel a jejich součástí, doprava letecká – odvětví letecké nehody, strojírenství všeobecné – odvětví opravy, údržba letadel a jejich součásti, v písemném znaleckém posudku ze dne 21. 9. 2022, č. , Anonymizováno, , stanovil amortizovanou cenu letadla žalobce k datu nehody ve výši 93,33 % pořizovací ceny s tím, že nabídková (ceníková) cena na dodání nového obdobného letounu tak, aby kupec mohl letadlo obdržet ke dni vzniku škody 12. 6. 2022, odpovídá cenám aktuálním v době, kdy by bylo letadlo třeba objednat a zaplatit, tj. 7 měsíců před dodáním. Proto vycházel při určení obvyklé ceny z ceníkové ceny v kalendářním roce 2021. Nebyl mu v té době znám případ nabídky ani prodeje použitého letadla stejného typu ke dni 12. 6. 2022. Z ceny je obvykle poskytována oproti nabídce sleva – zpravidla 40 až 50 % marže dealera, v tomto případě 5 000 až 8 000 EUR. Ceníková cena nového letadla v konfiguraci a s vybavením totožném s předmětným letounem, vypočtená z ceníku výrobce , Anonymizováno, k datu dodání 12. 6. 2022, je tak ve výši 152 300 EUR bez DPH. Dále určil hodnotu použitelných částí havarovaného letadla na částku 560 000 Kč bez DPH s tím, že většina hlavních pevnostních dílů a letadlových celků byla zničená a je neopravitelná. Použitelné jsou pouze nepoškozené díly, které je nutné podrobit kontrole za účelem zjištění jejich stavu a vyloučení poškození autorizovanými servisními středisky nebo výrobcem. Mezi použitelné díly zařadil ocasní plochy, podvozek, přístrojové vybavení, vybavení interiéru – sedačky atd., motor včetně příslušenství, záchranný padákový systém a drobné díly, náklady na jejich demontáž a přezkoušení odhadl na částku 53 400 Kč.10. V písemném doplňku znaleckého posudku č. 369/08/2024 ze dne 18. 12. 2024 znalec uvedl výčet vybraných zdrojů dat a použitých podkladů, popsal metodické postupy, definoval tržní hodnotu a obvyklou cenu jako cenu, která by byla dosažená při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Oproti původnímu posudku dohledal nabídky prodeje dvou letadel stejné kategorie, obdobného typu a vybavení, s podobným opotřebením, a to letadlo , anonymizováno, . Pořizovací cena obou letadel byla obdobná, a proto mohl zjistit porovnávací metodou obvyklou hodnotu sporného letounu. Uzavřel, že trh s letadly existuje, včetně internetových portálů na prodej letadel a leteckých dílů a příslušenství. Zjistil ceníkovou cenu nového letadla výrobce , Anonymizováno, ke dni nehody 12. 6. 2022, pokud by výrobce měl letadlo skladem (dle ceníku v roce 2021), a to 152 300 EUR bez DPH, a dále ceníkovou cenu nového letadla z ceníku pro rok 2022 ve výši 168 500 EUR bez DPH (k dodání v prvních měsících roku 2023). Skutečnou cenu letounu s amortizací z výchozí ceny stanovil ke dni 12. 6. 2022 ve výši 125 052 EUR bez DPH, tj. 151 313 EUR včetně DPH. Při prodeji letadel je ceníková cena zpravidla nabídková pro počáteční jednání, obvykle je poskytována sleva, která činí kolem 50 % marže dealera, u letadel P-, Anonymizováno, v závislosti na jejich vybavení jde přibližně o částku 5 – 15 000 EUR. V případě realizovaného prodeje žalobci činila nabídková ceníková cena výrobce 152 100 EUR bez DPH, prodejcem poskytnutá sleva oproti ceníkové ceně byla ve výši 15 210 EUR, takže letadlo mu bylo prodáno za 133 960 EUR bez DPH (162 091,61 EUR včetně DPH). Fyzicky ohledal díly z havarovaného letadla, detailně je popsal a uvedl ceny nových dílů. Dle nabídky společnosti , právnická osoba, ., výhradního zastoupení pro prodej a servis motoru , Anonymizováno, v ČR, by činily náklady za uvedení motoru do letuschopného stavu 48 641,05 Kč. Cenu záchranného padákového systému po kontrole za 17 077 Kč vypočetl jako 50 % ceny nového zařízení od výrobce , právnická osoba, V doplňku znaleckého posudku pod č. 369/08/2025 ze dne 1. 8. 2025 zjistil, že zmiňované letadlo , Anonymizováno, bylo prodáno za 112 000 EUR v červenci 2025 a letadlo , Anonymizováno, bylo prodáno za 90 000 EUR. Porovnávací metodou stanovil obvyklou cenu sporného letounu ke dni vzniku škody na částku 101 000 EUR. Doplnil, že cena použitých letadel v této kategorii časem (na rozdíl od nových letadel) nestoupla.11. Při výslechu před soudem prvního stupně znalec , právnická osoba, uvedl, že se necítí být ve věci podjatý s tím, že ho kontaktoval nejprve žalobce, později i žalovaná. K účastníkům ani jejich právním zástupcům nemá žádný vztah. Na závěrech písemného znaleckého posudku včetně jeho doplňků setrval. Uzavřel, že existuje trh jak s použitými letadly, tak s použitými díly, nejčastěji prostřednictvím internetových serverů. U stanovení využitelnosti použitých dílů vycházel z profesní zkušenosti a zkušenosti znalce. Pokud jde o letadla použitá v rámci porovnávací metody, jsou obě srovnatelná s poškozeným letounem, neboť mají podobné parametry, spojil se s prodejci a zjišťoval realizované ceny. Obvyklá hodnota předmětného poškozeného letadla vycházející z tohoto srovnání činila ke dni 12. 6. 2022 101 000 EUR. Při stanovení ceny motoru zjistil hodnotu nového motoru ve výši 457 934,65 Kč, použil amortizaci 81 % a vyšla mu částka 373 926 Kč, od které odečetl náklady na přezkoušení v částce 48 641,05 Kč, a proto zůstatková hodnota funkčního motoru činí dle znalce 325 308 Kč. K žalobcem předložené internetové inzerci, ve které jsou nabízeny prodeje tří letadel s nabídkovou cenou 148 840 EUR, 148 700 EUR a 179 000 EUR, poukázal na to, že poslední letadlo (zn. , právnická osoba, ) je novější generace, nabídkové ceny jsou ze současné doby, kdy dochází průběžně ke zvyšování nabídkových cen, nejedná se o realizované ceny, které bývají nižší.12. Znalec , jméno FO, , působící oboru ekonomika oceňování movitých věcí se specializací určování hodnoty prostředků letecké dopravy, v písemném znaleckém posudku ze dne ze dne 2. 10. 2025, č. , anonymizováno, , stanovil amortizaci letounu žalobce na 8 % z jeho pořizovací ceny. Náklady na opravu by přesáhly obvyklou cenu letounu, proto se jedná o totální poškození. Podle znalce se v tomto případě tržní hodnota rovná obvyklé ceně, v závěru posudku vyčíslil i časovou cenu a reprodukční pořizovací cenu, sníženou o amortizaci. Obvyklou cenu letounu pak zjistil v rozpětí 105 332 EUR až 169 908 EUR, a to jako časovou cenu modifikovanou koeficientem prodejnosti (koeficient prodejnosti 0,6 – 0,9). Díly a komponenty letadla dle tohoto znalce nelze po nehodě využít, a proto uzavřel, že nemají žádnou hodnotu. Z jeho výpovědi vyplynulo, že podklady mu poskytnul žalobce, letadlo fyzicky neohledal, motor by ocenil v případě, že by měl k dispozici certifikát o způsobilosti o leteckém provozu. Soupis zbytků letadla zjistil z faktury včetně přílohy a ze zprávy , Anonymizováno, leteckého úřadu. Vycházel ze zjištění, že letadlo je totálně zničené, a že žádné komponenty nelze použít. Obvyklou hodnotu letadla po dopravní nehodě nelze zjistit, proto zůstatkovou obvyklou hodnotu nezjišťoval, vycházel z 8 % amortizace, měl k dispozici ceníky výrobce z roku 2000 a vycházel z nabídkové ceny obdobného nového letadla ze dne , datum, , neboť měl k dispozici nabídku žalované na prodej stejného letadla. Nabídková cena nemusí být výsledná a může se lišit po poskytnutí slevy. Pro zjištění obvyklé ceny použil srovnávací metodu s tím, že vycházel z inzerovaných nikoliv z realizovaných prodejů v období roku 2005–2018, časově bližší inzeráty nenašel. Odpovídající obvyklá hodnota dotčeného letadla po amortizaci 8 % ke dni 12. 6. 2022 činila 3 636 974 Kč včetně DPH, a to jako letadla starého 2 a půl roku, s počtem 67 letových hodin. Za tímto účelem zjistil výši majetkové újmy jednak z obvyklé ceny, jednak z časové ceny, která je vyšší než obvyklá cena, a jednak z reprodukční ceny rovnající se nabídkové ceně nového letadla ze dne 30. 9. 2022. Zmíněná majetková újma pak podle tohoto znalce má být spočítána jako průměr všech tří hodnot. Dále uvedl, že pokud by měl k dispozici podklady realizovaných prodejů obdobných letadel v rozhodném období, vycházel by z realizovaných cen.13. Odvolací soud oproti námitkám žalobce neshledal zásadní pochybení ve výběru provedených důkazů a jejich hodnocení ze strany soudu prvního stupně dle ustanovení § 132 o. s. ř. (jednotlivě i ve vzájemné souvislosti) a nelze tak přisvědčit tvrzení žalobce, že by soud prvního stupně neprovedením účastnického výslechu žalobce neúplně zjistil skutkový stav věci. Soud je v každé fázi řízení oprávněn a povinen posoudit, které důkazy s ohledem na povahu uplatněného nároku provede (vzhledem k rozhodným skutečnostem, které musí být prokazovány podle příslušné právní úpravy) a které se jeví jako nadbytečné. Pokud soud prvního stupně neshledal potřebným vyslýchat žalobce k okolnostem případu, pak nepochybil, když v otázce, kdo škodu způsobil, za jakých okolností a kdo za ni odpovídá, nebylo mezi účastníky sporu. Právo volby způsobu nahrazení škody leží plně na poškozeném, tj. na žalobci, proto nejsou pro spor důležité okolnosti, proč odmítl naturální restituci nebo proč odmítá převzít zbytkové části poškozeného letadla. Vlastní sporná otázka výše škody na letadle v době jeho poškození je otázkou odbornou, k níž soud prvního stupně provedl odpovídající dokazování relevantními důkazy.14. Stejně tak správně soud prvního stupně postupoval v otázce žalobcem namítané podjatosti znalce , jméno FO, v projednávané věci pro jeho vztah k žalované a nepoužitelnosti jeho znaleckého posudku jako důkazu. O této námitce bylo rozhodnuto již v průběhu řízení soudem prvního stupně dne 2. 1. 2026, č. j. 5 C 262/2023-298, a toto rozhodnutí nabylo právní moci. Stejné důvody pak žalobce uplatňoval i následně a opakuje je i ve vlastním odvolání, přičemž soud (i odvolací) se musí v souladu s ustálenou judikaturou s takovou námitkou vypořádat v rámci odůvodnění ve věci samé (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2616/2013, publikovaný pod č. 109/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Žalobce vystavěl svou námitku zpochybňující nepodjatost zmíněného znalce v projednávané věci výlučně na skutečnosti, že tento v minulosti pracoval pro žalovanou při vypracování jiného znaleckého posudku a žalobce o tom neinformoval. Z ustálené judikatury vyplývá, že dřívější znalecká činnost znalce pro některého z účastníků nezakládá sama o sobě pochybnosti o nepodjatosti znalce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2003, sp. zn. 25 Cdo 1593/2001). Znalec , jméno FO, vysvětlil okolnosti svého dřívějšího angažování v rámci své znalecké činnosti pro žalovanou, stejně jako i kontakty s osobami za žalovanou jednající. Vyloučil jakékoliv majetkové nebo profesní propojení s touto právnickou osobou nebo blízký vztah k některému z jednatelů žalované či jiných zástupců. V tomto směru žalobce žádné důkazy k prokázání opaku nenavrhl. Znalec , jméno FO, se jak v rámci své znalecké činnosti, tak v rámci dalšího podnikání pohybuje v oblasti letectví stejně jako žalovaná, tedy ve specializované oblasti, kdo okruh zainteresovaných osob není na našem území tak široký, a proto nelze vyloučit vzájemnou znalost daných osob z minulosti, dřívější spolupráci atd. Pokud pak znalec neinformoval žalobce, když jej žalobce kontaktoval se žádostí o vypracování posudku ve vztahu k žalované (byť ji měl uvedenu mezi celou škálou referenčních subjektů na webových stránkách), šlo o pochybení, které však nemohlo vést samo o sobě ke vzniku pochybností o jeho nepodjatosti a jeho vyloučení z provedení znaleckého posudku.15. Soud prvního stupně věc správně posuzoval podle ustanovení o. z.16. Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.17. Podle § 2194 o. z. vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci. Vypůjčitel není oprávněn věc přenechat jiné osobě bez svolení půjčitele.18. Podle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.19. Podle § 2914 o. z., kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance, nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.20. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.21. Podle § 2951 odst. 1 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.22. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.23. Je-li tedy ve všech uvedených případech účelem náhrady majetkové újmy (a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody) vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody, má poškozený zásadně nárok na nahrazení poškozené věci minimálně do výše její původní hodnoty. Výše náhrady škody na věci se proto odvozuje od ceny věci, což je podle § 492 odst. 1 o. z. hodnota věci vyjádřená v penězích; ta se zásadně určuje jako cena obvyklá. Cena obvyklá ve smyslu § 2969 odst. 1 o. z. pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit, přičemž takto stanovená cena je v prostředí státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu, tedy zahrnuje i hledisko „prodejnosti“ věci (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2782/2017, publikovaný pod č. 8/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní, dále jen „Sb. rozh. obč.“, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3678/2020).24. Ve sporu o náhradu škody při určení obvyklé ceny vozidla pořízeného v zahraničí, které je v místě a čase dopravní nehody svým typem či konstrukcí neobvyklé a v České republice se neobchoduje, je třeba zohlednit též možnosti přilehlého zahraničního trhu, funguje-li reálně přeshraniční obchod tohoto typu a je-li pro poškozeného dostupný či obvyklý, není-li nákup tímto způsobem spojen se zjevně neúčelnými či účelově nadhodnocenými náklady (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2679/2019, publik. pod č. 62/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).25. Znalecký posudek soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Má-li soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku; pro tuto úvahu je třeba vyslechnout oba znalce. Jestliže by ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je třeba dát tyto závěry přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí. Jinými slovy, o přezkoumání dvou vzájemně rozporných znaleckých posudků dalším znalcem, příp. znaleckým ústavem, lze rozhodnout jen tehdy, neodstraní-li tento rozpor soud sám po slyšení obou znalců (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2608/2022).26. V dané věci se žalobce jako půjčitel domáhá na žalované jako vypůjčitelce náhrady škody na movité věci – ultralehkém letadle zn. , Anonymizováno, (dále jen „letadlo či letoun“) ve výši 685 084 Kč s poukazem na to, že v době jeho vypůjčení žalovanou došlo dne , datum, k jeho zničení a žalovaná uhradila jen část skutečné škody. Mezi účastníky nebylo sporu, že ke škodě na letadle ve vlastnictví žalobce došlo v době jeho zapůjčení žalované a ta za jeho poškození odpovídá (letadlo mělo havárii uvedeného data v důsledku jednání zaměstnance žalované, viz rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne 20. 3. 1981, sp. zn. 3 Cz 21/81). Spornou pak zůstala celková výše vzniklé újmy v majetkové sféře žalobce, když žalovaná dle nesporných tvrzení před podáním žaloby žalobci uhradila ve třech platbách celkem 4 016 055 Kč (po přepočtu dle kurzu v době plateb odpovídá částce 163 432 EUR). Vzhledem k tomu, že žalobce jako poškozený provedl volbu náhrady škody v penězích, bylo nezbytné zjistit, jaká majetková újma žalobci ke dni škodní události vznikla. Z provedeného dokazování (shodné závěry znalců , jméno FO, ) vyplynulo, že letadlo je nezbytné považovat za neopravitelné (dle znalce , jméno FO, by oprava možná byla, ale bylo by to neekonomické), což i žalovaná akceptovala, byť nabízela v rámci smírného vyřešení věci buď poskytnutí nového letadla stejného typu nebo provedení opravy havarovaného letadla. Žalobci tak vznikl nárok na finanční náhradu škody ve výši obvyklé ceny dotčeného letadla v době poškození, tj. dle ustálené judikatury ve výši ceny (tržní), za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit, zahrnující i hledisko „prodejnosti“ věci. Vzhledem k tomu, že jde o odbornou otázku, předložily strany sporu k jejímu zodpovězení postupně dva znalecké posudky vypracované na jejich zadání soudními znalci (v prvém případě zadaný společně, v druhém pak pouze žalobcem). Úkolem znalců v obou případech bylo stanovit obvyklou cenu poškozeného letadla k okamžiku jeho havárie a stanovit případnou zbytkovou hodnotu použitelných dílů uvedeného letadla, které jsou ve vlastnictví žalobce (nadále v držení žalované). Soud prvního stupně správně s těmito důkazy nakládal ve smyslu § 127a o. s. ř. jako se znaleckými posudky rovnocennými znaleckým posudkům zadaným soudem, když tyto shodně obsahovaly všechny zákonem požadované náležitosti a doložky znalců, že jsou si vědomi následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. K odstranění nesouladu v jejich závěrech pak soud prvního stupně správně přistoupil jak k zadání doplnění (u znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ), tak i k výslechu obou znalců při ústním jednání. Podle ustálené judikatury je pak soud oprávněn u daného typu důkazu hodnotit jen, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení, nikoliv hodnotit či přezkoumávat odborné závěry znalce. Shledá-li v tomto směru nedostatky, které se mu nepodařilo odstranit ani zadaným doplněním nebo výslechem znalce, pak k jeho závěrům nemůže přihlížet.27. Zde byly předloženy dva znalecké posudky, které se v dílčích závěrech lišily, a bylo na soudu prvního stupně, aby vysvětlil, který z nich a z jakého důvodu použil jako podklad pro posouzení té které ze dvou shora uvedených otázek a z jakých důvodů nevycházel ze závěrů druhého znaleckého posudku. Pokud pak soud prvního stupně vycházel ve svém závěru o výši obvyklé ceny poškozeného letadla ze závěrů posudku , jméno FO, a uzavřel, že obvyklá cena letadla žalobce v okamžiku poškození nepřesáhla 150 000 EUR včetně DPH (tj. dle kurzu ČNB ke dni 12. 6. 2022 v částce 3 705 750 Kč), pak nepochybil. Tento závěr koresponduje jak s dalšími důkazy (např. pořizovací cena předmětné věci v roce 2019, žalobcem předkládané nabídkové ceny použitých letadel), tak jej nevylučují ani závěry znaleckého posudku , jméno FO, , který obvyklou cenu nejdříve stanovil rozmezím částek 105 332 EUR a 169 908 EUR a následně při výslechu zpřesnil na částku 3 636 974 Kč včetně DPH. Lze přisvědčit závěru soudu prvního stupně, že znalecký posudek znalce , jméno FO, včetně doplňků je komplexní, obsahově sourodý, neobsahuje žádné rozpory, znalec jej přesvědčivě vysvětlil a stvrdil své závěry i při svém výslechu. Tento znalec při stanovení obvyklé ceny letadla v době poškození vycházel z porovnávací metody, pro níž zajistil adekvátní podklady z realizovaných prodejů porovnatelných letadel a řádně vysvětlil použitelnost těchto obchodních případů na daný případ (otázka porovnatelnosti prodaných letadel jiného typu nebo jiného výrobce). Součástí znaleckého posouzení je i volba metod ocenění. Je na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije. Soud, který nemá příslušné odborné znalosti, nemůže metodiku ocenění stanovit. Znalec je povinen volbu jedné (či více) z metod ocenění řádně odůvodnit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2025, sp. zn. 22 Cdo 465/2024). Žalobci se pak nepodařilo znalcem použitou metodiku zpochybnit jak za pomoci jím předkládaných tří inzerátů s nabídkovými cenami jiných letadel, když znalec vysvětlil odlišnost či podobnost uvedených obchodních případů i skutečnost, že nabídkové ceny a realizované kupní ceny se ve většině případů liší (jsou nižší, viz i odlišnost nabídkových a realizovaných cen porovnávaných letadel). Stejně tak se žalobci nepodařilo metodiku i závěry znalce , jméno FO, z použité uvedené metody zpochybnit prostřednictvím posudku , jméno FO, , kdy ten porovnávací metodu též použil, ale zdroje pro výpočet blíže nekonkretizoval, tj. neuvedl porovnávané konkrétní nabídky či realizované prodeje (zjevně vycházel z nabídkových cen, nejnověji z roku 2018). Předmětná metoda užitá znalcem , jméno FO, nejlépe odpovídá kritériím shora citované judikatury, když zohledňuje vliv nabídky a poptávky na relevantním trhu se shodnými nebo porovnatelnými movitými věcmi, a zahrnuje tak i hledisko „prodejnosti“ posuzované věci.28. Nelze se současně ztotožnit s tvrzením žalobce, že trh s použitými letadly daného typu a obdobných vlastností neexistuje a je tudíž nezbytné vycházet z ceny nového letadla s přihlédnutím k amortizaci poškozeného stroje (zde stáří cca 2,5 roku, cca 70 letových hodin). Znalcem , jméno FO, doložené realizované prodeje porovnatelných letadel v rozhodné době, stejně jako i žalobcem předkládané nabídky k prodeji v rámci Evropy svědčí dostatečně o skutečnosti, že s uvedeným typem použitých letadel se běžně obchoduje, byť ne třeba na denní bázi a dostupnost relevantních údajů je značně omezena (používány specializované weby, složitá dostupnost kupních smluv či informací o realizované ceně a o dalších případných podmínkách). Proto je potřeba za relevantní trh považovat příslušné zahraniční trhy v rámci Evropy, kde se s danými typy letadel běžně obchoduje (např. Itálie, Francie) a jsou pro žalobce jako poškozeného běžně dostupné (např. bez omezující regulace pro cizince). Tomu odpovídá i prvotní závěr znalce , jméno FO, že se mu realizované prodeje nepodařilo dohledat, následně na základě výslovného zadání soudu prvního stupně došlo ke zpřesnění (za pomoci dohledaných zahraničních inzerátů a odpovědí zainteresovaných stran o realizaci obchodů). Jde zjevně o výsledek zvýšeného „úsilí“ daného znalce splnit znalecké zadání, nikoliv o skutečnost, která by snad měla závěry jeho posudku znevěrohodňovat, jak namítá žalobce. Naopak přístup znalce , jméno FO, k této metodě (absence dat z realizovaných prodejů, užití dat neidentifikovatelného původu) vzbuzuje důvodné pochybnosti o použitelnosti jím získaných závěrů o obvyklé ceně v místě a čase. Vedle toho dotčený znalec stanovil újmu z reprodukční pořizovací ceny a z časové ceny, tj. dalšími metodami, a výslednou je pak dle jeho názoru střední hodnota všech tří, tj. zmiňovaná částka 3 639 974 Kč, tedy částka nepřekračující cenu stanovenou znalcem , jméno FO, . Jak bylo již konstatováno shora, byť existují zejména s ohledem na podklady znalce , jméno FO, pro vypracování posudku, pochybnosti o relevanci jeho závěrů, jím stanovená hodnota majetkové újmy žalobce v době nehody (obvyklá cena poškozeného letounu) v kolizi se závěry znalce , jméno FO, , z něhož soud prvního stupně vycházel, není.29. Dle shora uvedené neobstojí tvrzení žalobce o jedinečnosti předmětné poškozené movité věci a nezbytnosti odlišného ocenění oproti běžným případům. Žalobcem namítaná rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3678 a 25 Cdo 2202/2019, dopadají skutkově na odlišnou situaci, kde tam poškozené či odcizené věci (konkrétně obaly a svodidla) byly natolik ojedinělými, že neexistoval trh se stejnými nebo obdobnými použitými předměty (poškození si nemohli nahradit poškozené či odcizené věci obdobně opotřebenými) a bylo nezbytné vycházet z ceny věcí nových. O takovou situaci však zde nejde, když s porovnatelnými letouny (co do technických parametrů, stáří, nalétaných hodin) se v rámci odpovídajícího trhu prokazatelně obchoduje (viz podklady , jméno FO, , i obecné podklady , jméno FO, ). Na tom nic nemění skutečnost, že havarované letadlo mělo doplňkovou či specifickou výbavu, nebo že si jej žalobce kupoval na dlouhou dobu, bez záměru v blízké budoucnosti jej třeba zobchodovat. Pokud pak žalobce zakoupil dotčené letadlo v roce 2019 za částku 162 091 EUR, znalci stanovili jeho amortizaci mezi 6,37 až 8%, pak pokud nedošlo k růstu cen na trhu s použitými letadly nad jejich pořizovací hodnoty (viz závěr znalce , jméno FO, ), není žalovanou uhrazená částka převyšující žalobcem vynaloženou kupní cenu neadekvátní majetkové újmě žalobce v době poškození (bez zohlednění zůstatkové hodnoty použitelných dílů havarovaného letadla).30. Žalovaná dále namítala, že žalobci po havárii zůstaly ve vlastnictví díly z předmětného letadla, které jsou nadále použitelné a zobchodovatelné, tj. mají reálnou hodnotu, o kterou je nezbytné výši majetkové újmy žalobce ponížit. Znalec , právnická osoba, se otázkou hodnoty těchto dílů zabýval (po provedeném fyzickém ohledání) a podrobně ve svém posudku vysvětlil, na základě čeho dospěl k závěru o jejich další použitelnosti a souhrnné hodnotě v částce 754 369,99 Kč bez DPH (původně 560 000 Kč bez DPH). Znalec , jméno FO, , aniž by provedl fyzickou prohlídku nebo jiné šetření, stanovil nulovou hodnotu těchto dílů s tím, že bez příslušných certifikátů o jejich další použitelnosti nelze jakoukoliv hodnotu jednotlivým dílům přiznat. Je tak patrné, že přístup obou znalců k této odborné otázce byl zcela odlišný. Pokud však znalec , jméno FO, minimálně u motoru z letadla zn. , Anonymizováno, stanovil jeho hodnotu na částku 373 926 Kč s tím, že od hodnoty nového motoru odečetl jeho amortizaci a reálné náklady na jeho přezkoušení a uvedení do provozuschopného stavu (včetně certifikace k provozu, dle vyjádření a nacenění autorizovaného servisu), pak jeho závěr o hodnotě tohoto dílu letadla je logicky odůvodněn a lze z něj vycházet. Nelze se pak minimálně k této položce ztotožnit s námitkou, že jde pouze o hypotetickou částku, u níž není zřejmá její reálná dosažitelnost. Ve vztahu k ostatním dílům, které certifikaci pro další provoz nepodléhají, pak odvolací soud neshledává postup uvedeného znalce nepřiměřeným. Tyto hodnoty by pak bylo nezbytné odečíst od obvyklé ceny poškozeného letadla, když bez ohledu na postoj žalobce zůstávají v jeho vlastnictví. Je pak na něm, jak s nimi naloží. Znalec , jméno FO, ze své praxe potvrdil, že i s použitými díly z letadel se běžně obchoduje. S ohledem na výše uvedené závěry o obvyklé hodnotě letadla v době poškození nepřevyšující již vyplacenou částku ze strany žalované nebylo nezbytné podrobně zabývat se celkovou započitatelnou sumou z tohoto titulu, stejně tak i žalovanou vznesenou kompenzační námitkou v podobě vynaložených nákladů na uskladnění těchto dílů ve vlastnictví žalobce žalovanou u třetí osoby, když žalobce tyto prokazatelně do svého držení nepřevzal. Pokud pak soud prvního stupně žalobu o částku 685 084 Kč s příslušenstvím v plném rozsahu ze shora uvedených důvodů zamítl, pak postupoval správně. Jediným pochybením soudu v tomto směru je postup, že tuto částku blíže nespecifikoval v zamítavém výroku (zejm. co do příslušenství), ani v navazujícím odůvodnění, když tato skutečnost je důležitá pro případné posouzení otázky věci rozsouzené (res iudicata), pokud by mezi účastníky byl veden další spor vycházející z téhož skutkového základu.31. Odvolací soud přezkoumal i navazující výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení účastníků a neshledal jej správným, kdy soud prvního stupně při jejich stanovení sice vyšel z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši 270 804 Kč, ale některé z přiznaných nákladů na úkony právní služby nelze považovat za účelně vynaložené. Do přiznaných nákladů zahrnul odměnu za právní zastoupení žalované za celkem za 18 úkonů právní pomoci po 11 060 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (příprava a převzetí věci včetně první porady, sepis odporu s odůvodněním ze dne 23. 10. 2023, porada ze dne 20. 12. 2023, 24. 1. 2024, 9. 2. 2024, 12. 3. 2025, 18. 3. 2025, 19. 8. 2025, 9. 2. 2026, účast při ústním jednání dne 30. 11. 2023, dne 1. 7. 2025 - 2 úkony právní služby, 21. 8. 2025 - 2 úkony právní služby, dne 10. 2. 2026 - 2 úkony právní služby, když jednání trvala déle než 2 hodiny, jednání s protistranou dne 13. 3. 2025, návrh na doplnění dokazování ze dne 9. 2. 2026, sepis závěrečného návrhu ze dne 9. 2. 2026), celkem v hodnotě 199 080 Kč. Dále přiznal žalované náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a odst. 4 advokátního tarifu, a to ve znění vyhlášky platné do 31. 12. 2024, za 6 úkonů po 300 Kč, ve výši 1 800 Kč a za 12 úkonů po 450 Kč od 1. 1. 2025, ve výši 5 400 Kč, celkem 7 200 Kč. Soud prvního stupně však při svém rozhodování nezohlednil, že právní zástupce žalované sice ve svém vyúčtování poukázal na další porady ve dnech 20. 12. 2023 a 18. 3. 2025 a tyto i doložil, avšak odměnu a režijní paušál za ně nepožadoval (účtováno 0 Kč). Odměnu za tyto úkony a jim odpovídající paušály byly přiznány nesprávně. I s ohledem na vznesenou námitku žalobce ohledně možné neúčelnosti účtovaných dalších porad s klientem ze strany právního zástupce žalovaného přezkoumal odvolací soud jednotlivé takto uplatněné úkony právní služby a shledal účelnost v případě dalších porad s klientem přesahujících jednu hodinu (doložených potvrzeními) ve dnech 24. 1. 2024 (navazovala na mimosoudní jednání), 9. 2. 2024 (navazovala na ústní jednání, zadán doplněk posudku), 19. 8. 2025 (součást přípravy na soudní jednání 21. 8. 2025) a 9. 2. 2026 (součást přípravy na soudní jednání 10. 2. 2025). Účastník má obecně právo radit se bez omezení se svým zástupcem, činit jeho prostřednictvím podání soudu nebo protistraně apod. v rámci svého procesního postupu, ne každý z těchto úkonů právní služby však lze uplatnit k náhradě procesně neúspěšné protistraně, když rozhodujícím kritériem je zásada účelnosti takového úkonu. Odvolací soud naopak neshledal účelnou a tím přenositelnou z hlediska nákladů účtovanou další poradu s klientem dne 12. 3. 2025, když tato nebyla bezprostředně vyvolána procesní situací ze strany soudu nebo protistrany, jako ve shora uvedených případech. S přihlédnutím ke zmíněným skutečnostem odvolací soud shledal účelně vynaloženými náklady na odměnu za celkem 15 úkonů právní služby po 11 060 Kč a jim odpovídající režijní paušály (6 x 300 Kč a 9 x 450 Kč). Žalované dále náleží náhrada za úhradu poloviny nákladů znaleckého posudku číslo 369/08/2024 znalce , jméno FO, , která činí 21 205 Kč. Celkem je žalobce povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 229 022,50 Kč včetně 21 % DPH (ve výši 36 067,50 Kč), ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované, jak stanovil správně soud prvního stupně.32. Soud prvního stupně dále správně podle § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil procesně neúspěšnému žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení státu ve výši 19 776 Kč a 5 887 Kč (v doplňujícím usnesení), vzniklých v souvislosti s náklady na vypracovaný doplněk znaleckého posudku a výslech znalce , jméno FO, v celkové výši 18 814 Kč a dále s náklady spojenými s účastí znalce , jméno FO, při ústním jednání dne 10. 2. 2026 ve výši 6 849 Kč.33. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil napadený rozsudek ve výroku II. co do částky náhrady nákladů řízení mezi účastníky, dále předmětné rozhodnutí ve výroku I. potvrdil podle § 219 o. s. ř. ve správném znění tak, jak je uvedeno ve výroku II., a potvrdil i zbývající část výroku II., navazující výrok o nákladech státu (výrok III.) a doplňující usnesení jako věcně správné.34. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že odvolací soud přiznal plně úspěšné žalované náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, sestávající z odměny za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 11 060 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 advokátního tarifu a ze dvou paušálních náhrad dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění od 1. 1. 2025) po 450 Kč, ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, konkrétně za sepis vyjádření k odvolání a účast na odvolacím jednáních dne 19. 8. 2026. Dále zahrnují náhradu za ztrátu času na cestě z , adresa, a zpět dne 19. 8. 2026 v částce 150 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. 4 x 150 Kč – celkem 600 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, a cestovné za cestu v délce 100 km osobním vozidlem zn. , SPZ, s průměrnou spotřebou 5,2 l/100 km, při ceně Nafty Motorové (dle TP) v roce 2026 ve výši 44,50 Kč za litr a opotřebení 5,90 Kč/km dle vyhl. č. 78/2026 Sb., ve výši 821,40 Kč, doložené parkovné 65 Kč, a částku 21 % DPH ve výši 5 146,40 Kč. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalovaného před odvolacím soudem 29 652,70 Kč včetně DPH, žalobci bylo uloženo je zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).