7 C 56/2026-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za úvěr do , datum, . Žalovaný žalobkyni dlužnou částku nezaplatil, a to ani na základě předžalobní upomínky. Žalobkyně se tedy domáhá částky ve výši , částka, sestávající z jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , to vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný nárok zcela neuznal. Učinil nesporným uzavření úvěrové smlouvy. Poukázal na to, že smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a poplatek za poskytnutí úvěru vnímá jako lichvu. Dále žalovaný uvedl, že smlouva obsahuje nepřesné informace.3. Soud učinil následující závěry o skutkovém stavu.4. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na jejímž základě žalovaný čerpal bezhotovostně částku ve výši , částka, (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků), se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. za období od , datum, do , datum, , celkem tedy , částka, . Žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku ve výši , částka, , konkrétně dne , datum, částku ve výši , částka, a ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, (zjištěno z potvrzení o platbě částky , částka, dne , datum, , částky , částka, dne , datum, , částky , částka, dne , datum, a částky , částka, dne , datum, ).5. Žalovaný žalobkyni zbývající dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, (předžalobní výzva ze dne , datum, ).6. Soud dospěl k těmto právním závěrům.7. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným coby úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalobci peněžní prostředky, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s úroky. Obě smluvní strany vystupovaly v postavení podnikatele (§ 420 odst. 1 o. z.). Žalovaný uhradil žalobkyni pouze , částka, .8. Dle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Dle § 588 věty prvé o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Dle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.12. Dle § 1982 odst. 2 o. z., započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.13. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Soud shledal smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky jako absolutně neplatnou, a to pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. Úroková sazba činila dle smlouvy celkem , hodnota, % p. a. ročně, ačkoliv průměrná zápůjční úroková sazba mezi podnikatelských úvěrů činila v době uzavření smlouvy podle statistických údajů dostupných na stránkách ČNB (Arad) 5,67 %. RPSN ve smlouvě činial dokonce činila 15 600 % p.a.16. Pokud roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) přesáhne 100 %, má ji judikatura za nepřiměřenou i u nebankovních poskytovatelů, kteří poskytují úvěry za rizikovějších podmínek než banky, kdy soud zjistil z úřední činnosti, že výše RPSN se u bankovních poskytovatelů pohybuje v rozmezí 20 až 30 %, a to i pro kreditní karty, u nichž není rozdílu mezi spotřebiteli a podnikateli, a kde RPSN bývá násobně vyšší než u standardních bankovních úvěrů, tedy trojnásobek, vychází-li soud z průměru rozmezí RPSN, činí 75 % (k tomu srov. závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). RPSN v projednávané věci přesahuje sto padesáti šesti násobek judikaturního maxima. Přiměřenost vysoké RPSN nelze odůvodnit ani tím, že nebankovní poskytovatelé nesou vyšší riziko oproti poskytovatelům bankovním, neboť takový přístup by vedl k nedůvodnému zvýhodnění poskytovatelů nebankovních tím, že táž úroková sazba, potažmo RPSN, by byla posuzována odlišně stran její přiměřenosti v závislosti na tom, kdo ji s úvěrovanými v rámci závazkových vztahů sjednává (k tomu srov. závěry uvedené v rozsudku Městského soudu v Praze, č. j. , spisová značka, z , datum, ).17. Neplatné ujednání o úroku, potažmo RPSN, v daném případě nebylo možné moderovat ve smyslu § 577 o. z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem § 577 o. z., kterým je mimo jiné i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání.18. Za této situace nelze než uzavřít, že účastníky uzavřená smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z. jako celek. K neplatnosti podle § 588 o. z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu.19. Tento závěr soud učinil i s vědomím principů smluvní autonomie a pacta sunt servanda, jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné ve smyslu § 574 o. z. V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný a očividný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat ochranou dobrých mravů. Třeba doplnit, že korektiv dobrých mravů se uplatní i ve vztazích mezi podnikateli s týmž hmotněprávním následkem, tedy absolutní neplatností právního jednání (k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).20. Žalovaný na jistině z uzavřené smlouvy plnil celkem , částka, , její nesplacená část činí tedy , částka, . Nárok je tak po právu co do částky , částka, , jež představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný je povinen obohacení vydat dle § 2991 odst. 1 o. z. Příslušenství pohledávky soud posoudil dle § 1970 o. z., jeho výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nastala k datu , datum, a žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky od , datum, . Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když neshledal důvodu ke stanovení lhůty delší tří dnů.21. Soud žalobu ve zbytku zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, neboť v případě absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru jako hlavního závazku nelze seznat důvodnými nároky vyplývající ze závazků akcesorických nad rámec poskytnuté nevrácené jistiny, což je poplatek za poskytnutí úvěru (dle skutečné povahy úrok ve smyslu § 2395 o. z.) ve výši , částka, a smluvní pokuta ve výši , částka, .22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovanému, který měl ve věci částečný úspěch (úspěch žalobce co do 30 %, neúspěch co do 70 %), přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částečné výši. Náklady žalovaného sestávají z nákladů řízení jako nezastoupenémuúčastníku dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle kterých žalovanému, který nebyl zastoupena zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložila výši hotových výdajů, náleží částka ve výši , částka, za odpor včetně vyjádření dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalovaný byl však úspěšný co do 40 %, a tak mu soud přiznal náhradu nákladů ve výši celkem , částka, . Pokud jde o lhůtu k plnění, soud tuto stanovil standardní třídenní, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.).