Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 25.5.2026 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), poskytl žalovanému částku 31 620,20 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 10.11.2025. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Dluh žalovaného činí 31 620,20 Kč a nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek podle § 115a o.s.ř.Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla.V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, poskytl žalovanému úvěr ve výši 31 620,20 Kč na základě smlouvy o úvěru se smluvním úrokem 146,949 % ročně, RPSN 299,98 % (prokázáno smlouvou o úvěru, doklady o platbách). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky, seznamem postoupených pohledávek). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván (prokázáno upomínkou, podacím lístkem).Po právní stránce soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Uzavřenou smlouvu o úvěru soud hodnotí jako absolutně neplatnou, neboť výše smluvního ročního úroku i RPSN je nemravná, ostatně žalobkyně sama tento postup navrhla. Tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 31 620,20 Kč bez právního důvodu, vznikla žalovanému povinnost tyto finanční prostředky na výzvu vrátit, což však neučinil. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku.Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl.O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni proto soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 1 266 Kč a v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 2 380 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – podání žaloby, výzva k plnění, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), a DPH v zákonné výši.Celkové náklady žalované ve výši 9 756 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).