21 Cdo 1431/2020 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1431/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 6. 2021 Spisová značka:21 Cdo 1431/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:21.CDO.1431.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zdravotnictví Školství Dobré mravy Správní soudnictví Odvolání Dotčené předpisy:§ 111 odst. 3 předpisu č. 372/2011Sb. § 28 odst. 2 předpisu č. 111/1998Sb. § 65 předpisu č. 150/2002Sb. § 77 odst. 1 předpisu č. 500/2004Sb. § 346b odst. 4 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 27.02.2017 § 8 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 8. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1431/2020-260 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce P. Z., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Tyršova č. 1714/27, proti žalované Fakultní nemocnici Ostrava, příspěvkové organizaci, se sídlem v Ostravě – Porubě, 17. listopadu č. 1790/5, IČO 00843989, zastoupené Mgr. Petrem Burečkem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Jurečkova č. 643/20, o neplatnost odvolání z vedoucího pracovního místa a o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 243/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. prosince 2019 č. j. 16 Co 149/2019-717, takto: Rozsudek krajského soudu se v měnícím výroku o věci samé, jímž byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti odvolání žalobce z funkce přednosty chirurgické kliniky žalované ze dne 1.2.2017, zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 1.2.2017, který žalobce převzal téhož dne, žalovaná (její ředitel SN) sdělila žalobci, že ho „po dohodě s děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě“ odvolává z vedoucího pracovního místa přednosty Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Dopisem ze dne 3.3.2017 žalovaná sdělila žalobci, že s ním rozvazuje pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, neboť žalobce po odvolání z funkce přednosty Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava odmítl další pracovní zařazení na místo lékaře, které mu žalovaná nabídla. Žalobce se (žalobou podanou dne 26.7.2017) domáhal, aby bylo určeno, že uvedené odvolání z vedoucího pracovní místa (funkce) a následná výpověď z pracovního poměru jsou neplatné. Žalobu odůvodnil zejména tím, že jeho odvolání z funkce přednosty Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava (dále též jen „FNO“ nebo žalovaná) nebylo provedeno v souladu s ustanovením § 111 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., tedy po dohodě s děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě (dále též jen „LF OU“). Zdůraznil, že k jeho odvolání z funkce přednosty dne 1.2.2017 došlo poté, co byl žalobce rozhodnutím rektora OU ze dne 8.11.2016 č.j. OU-82455/90-2016 odvolán z funkce děkana LF OU, jehož platnost žalobce napadl správní žalobou (řízení je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 A 5/2017). V případě úspěchu v tomto správním řízení by tedy žalobce „nepřestal být děkanem LF OU“ a byl by jím i v době, kdy ředitel žalované rozhodoval o odvolání žalobce z funkce přednosty. I kdyby však žalobce se správní žalobou neuspěl, má za to, že se ředitel žalované „nemohl dohodnout s děkanem LF OU na odvolání žalobce z funkce přednosty“ z toho důvodu, že D., který byl v té době pouze dočasně pověřen vedením LF OU, „nebyl řádně jmenovaným děkanem LF OU“ postupem uvedeným v ustanovení § 28 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., podle kterého rektor jmenuje a odvolává děkana „na návrh akademického senátu“. Podle názoru žalobce v případě udělení tzv. dočasného pověření řízením fakulty „nemá osoba takto dočasně pověřená mandát od akademického senátu a nemůže tak být oprávněna spolurozhodovat v záležitostech přiznaných zákonem výhradně děkanovi fakulty“. Kromě toho žalobce namítal, že žalovaná před podáním výpovědi nesplnila vůči žalobci svou nabídkovou povinnost vyplývající z ustanovení § 73a zák. práce, jestliže mu nabídla místo lékaře s měsíčním platem 29.500,- Kč, ačkoli „průměrná mzda lékařů s vyšší odborností na chirurgické klinice se pohybuje v řádu 90.000,- Kč měsíčně“. Takto učiněnou nabídku žalobce považuje „za diskriminační a zcela účelovou, vedenou snahou žalované neumožnit žalobci pokračování jeho pracovního poměru u žalované na jiné pozici“. Okresní soud v Ostravě (po přerušení řízení do doby pravomocného ukončení sporu, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 A 5/2017) rozsudkem ze dne 17.4.2019 č.j. 26 C 243/2017-160 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 39.574,- Kč k rukám zástupce žalobce. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalobce byl zaměstnán u žalované jako přednosta chirurgické kliniky a současně byl děkanem LF OU. Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.5.2018 č.j. 22 A 5/2017-40 byl žalobce dne 8.11.2016 neplatně odvolán z funkce děkana LF OU. Po tomto odvolání žalobce z funkce pověřil rektor OU dne 9.11.2016 vedením lékařské fakulty D., „kterému tímto pověřením měla být svěřena pravomoc děkana jednat a rozhodovat za OU ve věcech fakulty“. Jmenovaný pak dne 31.1.2017 vyslovil souhlas s odvoláním žalobce z funkce přednosty Chirurgické kliniky FNO. Podle názoru soudu prvního stupně však toto dočasné pověření „opravňovalo profesora D. k tomu, aby činil nezbytné kroky k zajištění řádného chodu fakulty, které nesnesou odkladu, nebyl však oprávněn k právnímu jednání spočívajícímu v udělení souhlasu k odvolání žalobce k funkce přednosty chirurgické kliniky“, neboť „k tomuto právnímu jednání je v souladu s ustanovením § 111 odst. 3 věty druhé zákona č. 372/2011 Sb. oprávněn pouze řádně jmenovaný děkan lékařské fakulty“. I když „je právní řád založen na zásadně presumpce správnosti aktů vydaných orgány veřejné správy“, nelze podle názoru soudu prvního stupně přehlédnout, že „žalobce byl z funkce přednosty odvolán proto, že se nehodlal smířit s neplatným odvoláním z funkce děkana LF OU“. Pokud tedy žalovaná hleděla na žalobce jako na platně odvolaného děkana, i když žalobce platnost odvolání zpochybňoval správní žalobou, a při jeho odvolání z funkce přednosty si vyžádala souhlas s jeho odvoláním od dočasně pověřeného P. D., „ačkoliv se posléze na základě výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ukázalo, že funkci děkana v tomto období stále vykonával žalobce“, pak „žalovaná odpovídá za neplatnost právního jednání směřujícího k odvolání žalobce z funkce přednosty z důvodu rozporu s ustanovením § 111 odst. 3 věta druhá zákona č. 372/2011 Sb.“. Protože vzhledem k neplatnému odvolání žalobce z funkce přednosty, „nemohla nastat jeho nadbytečnost“, „nebyla žalovaná ani oprávněna přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce“. K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10.12.2019 č.j. 16 Co149/2019-217 změnil rozsudek soudu prvního stupně v části vyhovujícího výroku o věci samé tak, že žalobu na určení neplatnosti odvolání žalobce z funkce přednosty zamítl, a ve zbývající části výroku o věci samé, pokud jím bylo rozhodnuto o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, tento rozsudek zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vyslovil nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně o tom, že v daném případě nebyla splněna podmínka pro odvolání žalobce z funkce přednosty chirurgické kliniky stanovená v § 111 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., protože odvolání nebylo provedeno po dohodě s děkanem LF OU. Podle názoru odvolacího soudu na rozhodnutí rektora OU ze dne 9.11.2016 č.j. OU-82742/90-2016, kterým pověřil P. D. vedením LF OU s pravomocemi děkana jednat a rozhodovat za OU ve věcech fakulty s účinností od 9.11.2016 do doby jmenování děkana, „je nutno nahlížet jako na správní rozhodnutí vydané oprávněnou osobou (srov. § 28 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách); jde o jmenování děkana lékařské fakulty na dobu určitou“. Rozhodnutí rektora ze dne 9.11.2016 je tedy individuálním správním aktem vydaným orgánem veřejné správy, přičemž právní řád České republiky je založen na zásadě presumpce správnosti aktů vydaných orgány veřejné správy. To znamená, že se má za to, že správní akt je zákonný a správný až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej. Po celou dobu své existence až do svého eventuálního zrušení vyvolává správní akt právní následky, z