33 Cdo 2915/2013 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2915/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 5. 2014 Spisová značka:33 Cdo 2915/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.2915.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Zastoupení Dotčené předpisy:čl. 33 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 čl. 34 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 čl. 634 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 čl. 644 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 7. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2915/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně A. V., zastoupené Mgr. Jaroslavem Jurášem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Lešetín I/674, proti žalované I. P. (dříve Š.), zastoupené JUDr. Ilonou Křížkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Sokolská 451/11, o 121.250,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 136 C 244/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. ledna 2013, č. j. 8 Co 956/2012-180, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. ledna 2013, č. j. 8 Co 956/2012-180, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. května 2012, č. j. 136 C 244/2009-142, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 29. května 2012, č. j. 136 C 244/2009-142, zamítl žalobu o zaplacení částky 121.250,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení. Vzal za prokázané, že účastnice dne 10. 9. 2008 uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou zhotovit realizační projektovou dokumentaci stavby rodinného domu v Č. na parcele č. 897/1 za sjednanou cenu 188.000,- Kč. Projektová dokumentace měla být předána v sídle žalobkyně dne 18. 12. 2008 spolu s předávacím protokolem. V souvislosti s předáním dokumentace měla být vystavena faktura. Veškeré změny smlouvy mohly obě smluvní strany provádět jen písemně formou dodatku. V souvislosti se zhotovováním díla žalovaná pověřila Ing. L. P., aby ji zastupoval v technických záležitostech při jednáních a zpracování projektové dokumentace a aby prováděl technický dozor realizace výstavby; „ve smluvních věcech žalobkyně“ nebyl oprávněn žalovanou zastupovat ani nebylo prokázáno, že byl zmocněn převzít projektovou dokumentaci. Ta mu byla zaslána poštou až dne 23. 3. 2009 spolu s předávacím protokolem, neboť vzhledem ke zpoždění jednotlivých profesí se zpracováním projektové dokumentace (tj. statiky, topení, inteligentního elektra), změně dodavatele bazénové technologie a dořešení technologie krbu, byl určen náhradní termín jejího dokončení dne 20. 3. 2009. Uvedené bylo výsledkem jednání dne 24. 2. 2009, kterého se zúčastnila žalobkyně, Ing. L. P. a za investora p. P.; žalovaná přítomna nebyla. Podle zápisu pořízeného o tomto jednání Ing. P. mu měla žalobkyně předat projektovou dokumentaci do 20. 3. 2009. Žalovaná zaplatila žalobkyni dne 24. 2. 2009 pouze zálohu na dohodnutou cenu ve výši 80.000,- Kč, zbytek ve výši 121.250,- Kč (doplatek původní dohodnuté ceny ve výši 108.000,- Kč a za provedené vícepráce 13.250,- Kč) zůstal nezaplacen. Prostřednictvím svého zástupce dne 30. 6. 2009 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě vyfakturovaného doplatku, na což reagovala žalovaná dne 19. 8. 2009 dopisem, jímž jí sdělila, že fakturu považuje za předčasnou, neboť jí dílo dosud řádně nepředala, vytkla vady díla, a požádala o předání dokumentace do 1. 9. 2009. Dne 4. 9. 2009 žalovaná od smlouvy odstoupila s tím, že dílo nebylo řádně a včas provedeno a žalobkyně nezjednala nápravu ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. K realizaci stavby rodinného domu čp. 804 (nyní čp. 840) v Č. byla ve stavebním řízení před Stavebním úřadem v Č. předložena projektová dokumentace v rozsahu přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb; tento stavební úřad rozhodnutím o umístění stavby rodinného domu neuložil zpracovat prováděcí dokumentaci stavby podle § 92 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Na tomto skutkovém základu soud prvního stupně věc poměřil ustanovením § 631, § 633, § 634, § 635, § 642 odst. 2 a § 48 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „obč. zák.“), a dovodil, že na jednáních dne 18. 12. 2008 a 23. 1. 2009, o nichž byl pořízen písemný zápis, účastnice dohodly změnu termínu zhotovení díla. Jelikož se jednání dne 29. 2. 2009 žalovaná nezúčastnila, nemohlo dojít ke změně místa, kde mělo dojít k předání projektové dokumentace. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že Ing. P. byl zmocněn žalovanou k převzetí díla. Podle soudu prvního stupně zaslaná projektová dokumentace nebyla kompletní, neměla „veškeré náležitosti“, o čemž Ing. P. žalovanou informoval. Žalobkyně tak dílo žalované nepředala, „tudíž nebylo řádně a včas dokončeno“. Odstoupením od smlouvy ze dne 4. 9. 2009 byla smlouva od počátku podle § 48 obč. zák. zrušena. Soud prvního stupně uzavřel, že nesdílí názor žalobkyně, že odstoupení je neplatné, neboť je žalovaná učinila až poté, co bylo dílo provedeno. Žalovaná totiž od smlouvy odstoupila před jeho řádným dokončením a předáním. Jelikož žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila, nebylo možno jí žalované plnění přiznat podle zásad o bezdůvodném obohacení. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. ledna 2013, č. j. 8 Co 956/2012-180, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se s jeho skutkovými i právními závěry a dodal, že nebyl důvod žalobní požadavek žalobkyně posuzovat jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná od smlouvy odstoupila podle § 642 odst. 2 obč. zák., protože dílo nebylo řádně a včas provedeno, a nikoli podle § 642 odst. 1 obč. zák., kdy sice taktéž nepřichází v úvahu aplikace obecných ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení (§ 457 obč. zák.), avšak umožňuje zhotoviteli požadovat po objednateli úhradu částky, připadající na již vykonané práce, nemůže-li zhotovitel výsledek své činnosti použít jinak. V dovolání, jehož přípustnost žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovozuje ze znění § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), neboť má zato, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Prosazuje názor, že předáním projektové dokumentace Ing. P. po provedení díla splnila svou povinnost dílo objednateli předat. Podle dovolatelky se k otázce předání díla osobě vykonávající stavební dozor - avšak pouze v oblasti obchodněprávních vztahů - vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. listopadu 2000, č. j. 29 Odo 2735/99, v němž (parafrázováno) uzavřel, že vykonává-li při zhotovování stavby činnost technického dozoru investora, je zmocněn i k převzetí díla, protože se jedná o úkon neodmyslitelně spjatý s touto činností. Soudům vytýká nesprávnou interpretaci zápisu z koordinační schůzky ze dne 18. 12. 2008, který potvrzuje, že Ing. P., byl žalovanou zmocněn ke všem jednáním a rozhodováním s dodavateli ve „všech oblastech výstavby RD“, tj. včetně převzetí projektové dokumentace. Neztotožňuje se se závěrem odvolacího soudu, že věc nebylo možno posoudit jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Odvolacímu soudu v té souvislosti vyčítá nepřezkoumatelnost rozsudku, dále že ji nepoučil podle § 118a odst. 2 o. s. ř., a že její požadavek neposoudil podle jiného ustanovení hmotného práva. Pokud by se tak stalo, doplnila by tvrzení, že žalovaná jí zhotovenou projektovou dokumentaci využila k stavbě svého rodinného domu. S tímto odůvodněním dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že žalobě vyhoví, popř. aby rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., dále opět jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Námitkou, že zápis z koordinační schůzky ze dne 18. 12. 2008 prokazuje oprávnění Ing. Procházky převzít projektovou dokumentaci, neuplatnila žalobkyně jediný možný dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř., neboť zpochybňuje správnost zjištěného skutkového stavu věci a nikoli právní posouzení věci. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu