5 Tdo 140/2023 — Nejvyšší soud

5 Tdo 140/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:23. 2. 2023 Spisová značka:5 Tdo 140/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TDO.140.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:5. 6. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 140/2023-733 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 2. 2023 o dovoláních, která podali obvinění 1. P. F., nar. XY v XY, XY, trvale bytem XY č. XY, XY, okr. XY, a 2. K. F., roz. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY č. XY, XY, okr. XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2022, sp. zn. 7 To 32/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 90 T 18/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných odmítají. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obvinění P. F. a K. F. byli rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2021, sp. zn. 90 T 18/2021, uznáni vinnými přečinem porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustili ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Obviněnému P. F. byl za tento přečin a sbíhající se přečiny zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. 1 T 41/2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2021, sp. zn. 9 To 32/2021, uložen podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody ve výměře 16 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu 3 roků. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. 1 T 41/2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2021, sp. zn. 9 To 32/2021, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na tyto výroky, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněné K. F. byl uložen za spáchaný přečin podle § 225 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 12 měsíců. 2. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podali oba obvinění odvolání, která Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. 5. 2022, sp. zn. 7 To 32/2022, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná. 3. Skutku, jímž byli obvinění uznáni vinnými, se ve stručnosti dopustili tím, že K. F. v postavení dlužnice a P. F. jednající za ni na základě jemu udělených plných mocí obviněnou ze dnů 18. 3., 8. 4., 11. 4., 17. 4., 2. 5. a 13. 5. 2019 mařili činnost insolvenčního správce – obchodní společnosti TP Insolvence, v. o. s., zastoupené Ing. Jiřím Hanákem a ustanovené insolvenčním správcem dne 6. 9. 2018 Krajským soudem v Brně v rámci insolvenčního řízení zahájeného usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12. 6. 2018 pod sp. zn. KSBR 44 INS 484/2018, při zjišťování majetkové podstaty a při zpeněžení zajištěných nemovitých věcí z majetkové podstaty dlužnice, a to pozemku parc. č. XY – orná půda o výměře 522 m², pozemku parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 218 m², jehož součástí je stavba č. p. XY, rodinný dům v XY, zapsaných na listu vlastnictví č. XY, vedeném pro katastrální území XY, obec XY, Katastrálním úřadem pro XY, katastrální pracoviště XY, formou veřejné dražby dobrovolné nařízené na den 15. 5. 2019 na základě dražební vyhlášky o konání dražby dobrovolné ze dne 2. 4. 2019 č. A4153, která se měla uskutečnit podle pokynu zajištěného věřitele – Komerční banky, a. s., prostřednictvím obchodní společnosti GAUTE, a. s. Konkrétně obvinění neumožnili zájemcům o účast v dražbě při prohlídkách předmětu dražby ve dnech 8. a 11. 4. 2019 vstup do vnitřních prostor domu, a to ani přes písemnou výzvu insolvenčního správce ze dne 14. 3. 2019, přes výzvu insolvenčního správce při osobní schůzce v tomto domě dne 18. 3. 2019 a přes opakovanou písemnou výzvu insolvenčního správce ze dne 22. 3. 2019. Následně obviněná K. F. dne 26. 4. 2019 osobně doručila Krajskému soudu v Brně své sdělení datované tímto dnem, v němž uvedla, že nebude poskytovat insolvenčnímu správci další součinnost ve věci jeho požadavků ohledně jejích pracovních aktivit, a to přes výzvu insolvenčního správce při osobní schůzce v předmětu dražby dne 18. 3. 2019 a přes písemnou výzvu insolvenčního správce ze dne 11. 4. 2019 k součinnosti dlužnice spočívající v poskytnutí informací ohledně její podnikatelské činnosti, dále byla vyzvána k dodání informací a podkladů o tom, jaké aktivní smlouvy má uzavřeny se svými odběrateli a jaké příjmy lze očekávat v roce 2019, a rovněž byla vyzvána k tomu, aby informovala své odběratele, že osobou oprávněnou uzavírat obchodní vztahy je nadále insolvenční správce a že veškeré příjmy a platby plynoucí z podnikání budou prováděny na bankovní účet majetkové podstaty zřízený pro účely insolvenčního řízení. Tuto požadovanou součinnost však obviněná v odpovídajícím rozsahu v bezprostředně následující době neposkytla. Popsaným jednáním obvinění nesplnili povinnost poskytnout insolvenčnímu správci všestrannou součinnost při zjišťování majetkové podstaty, která jim byla uložena zejména ustanovením § 210 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), čímž mařili výkon funkce insolvenčního správce, a ohrožovali tak účel insolvenčního řízení, neboť vytvářeli podmínky, za nichž bylo dosažení optimálního, co nejvýnosnějšího a co nejvčasnějšího zpeněžení majetkové podstaty a uspokojení věřitelů výrazně ztíženo. II. Dovolání obviněných 4. Proti zmíněnému usnesení Krajského soudu v Brně podali obvinění P. F. a K. F. prostřednictvím společného obhájce obsahově totožná dovolání (učiněná jedním podáním), která opřeli o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť podle jejich názoru rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, které odvolací soud převzal. 5. K nesprávnému hmotněprávnímu posouzení věci podle obviněných došlo v důsledku toho, že se soudy nižších stupňů chybně vypořádaly s otázkou okruhu osob oprávněných k prohlídce předmětu dražby ve smyslu § 15 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných dražbách“), neboť obvinění nesouhlasí se závěrem soudů, že právo na prohlídku předmětu dražby náleží každému subjektu, který projeví zájem o účast na prohlídce. Ze skutečnosti, že obvinění neumožnili těmto zájemcům prohlídku, dovodil soud prvního stupně i odvolací soud maření a hrubé ztěžování výkonu funkce insolvenčního správce, čímž došlo k ohrožení účelu insolvenčního řízení. Jak dále obvinění v této souvislosti namítli, za účastníka dražby lze považovat jen osoby uvedené v § 2 písm. c) zákona o veřejných dražbách, přičemž pouze těmto osobám musí být umožněna prohlídka předmětu dražby podle § 15 odst. 1 zákona o veřejných dražbách. Proto pouze těmto osobám chtěli obvinění umožnit prohlídku předmětu dražby, což uvedli i ve svém sdělení ze dne 19. 3. 2019. 6. Soudy nižších stupňů podle přesvědčení obviněných nesprávně vyhodnotily okruh subjektů oprávněných účastnit se prohlídky předmětu dražby, ačkoli právní úprava vymezující tento okruh je zcela jednoznačná a nezpůsobuje interpretační potíže, neboť zákonodárce ho záměrně omezil tak, aby byl minimalizován zásah do práva na soukromí a rodinný život a byla poskytnuta vyvážená ochrana práv vlastníka dražené nemovitosti i účastníka dražby. Extenzivní výklad subjektů, které jsou účastníky dražby, ze strany soudu prvního stupně a odvolacího soudu je podle obviněných nesprávný, neboť subjekty, které se chtěly zúčastnit prohlídky, nijak neosvědčily, že jsou účastníky dražby, kterým zákon přiznává právo na prohlídku předmětu dražby. Povinnosti stran zúčastněných na dražbě nelze nijak rozšiřovat svévolným výkladem zákona soudy nižších stupňů, neboť podle § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, záko