5 Tdo 1405/2018 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1405/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 4. 2019 Spisová značka:5 Tdo 1405/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.1405.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení chráněných průmyslových práv Subjektivní stránka Subsidiarita trestní represe Užitný vzor Dotčené předpisy:§ 269 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 7. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1405/2018-40 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 4. 2019 o dovolání obviněných M. K., nar. XY v XY, bytem XY, a J. T., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. 31 To 168/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 5 T 82/2016, takto : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněných M. K. a J. T. odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 3. 2018, sp. zn. 5 T 82/2016, byli obvinění M. K. a J. T. uznáni vinnými přečinem porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustili (stručně řečeno) tím, že v XY poté, co jako bývalí zaměstnanci společnosti MSV SYSTEMS CZ, s. r. o., IČ: 646 50 162, se sídlem Obchodní 606, Liberec, a původci užitného vzoru "Hlava a ohýbací forma zařízení pro parní ohýbání plastových trubek a gumových hadic", který byl dne 5. 1. 2009 zapsán jako užitný vzor č. XY do rejstříku užitných vzorů u Úřadu průmyslového vlastnictví a jehož majitelem je společnost MSV SYSTEMS CZ, s. r. o., založili společnost Z., IČ: XY, se sídlem XY, jejímiž jsou oba 50% společníky, a obviněný M. K. jednatelem, a v rámci podnikatelské činnosti vyráběli a dodávali zařízení – parní formu, jehož součástí byla i „hlava“ a „ohýbací forma“, obchodním partnerům společnosti MSV SYSTEMS CZ, s. r. o., a to společnosti Cooper-Standard Automotive Česká republika, s. r. o., IČ: 258 24 031, se sídlem Žďár nad Sázavou, Jamská 33/2921, v době od července 2010 do září 2014, a společnosti Fraenkische CZ, s. r. o., IČ: 263 08 223, se sídlem Oříšky, U Kapličky 591, v době od března 2013 do dubna 2015, když dodané parní formy, resp. jejich součástky „hlava“ a „ohýbací forma“, obsahují všechny znaky obou nezávislých nároků č. 1 a č. 11 definice platného užitného vzoru č. XY a tato řešení spadají do rozsahu jeho ochrany, a uvedeného jednání se dopustili, aniž by k němu měli licenční oprávnění, a porušili tak ustanovení § 12 odst. 1, odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, ke škodě společnosti MSV SYSTEMS CZ, s. r. o., IČ: 646 50 162, se sídlem Obchodní 606, Liberec. 2. Za spáchání uvedeného trestného činu byli obvinění shodně odsouzeni podle § 269 odst. 2 tr. zákoníku každý k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří roků. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl každému z obviněných uložen peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 1 000 Kč, celkem tedy 100 000 Kč. Pro případ, že by peněžitý trest nebyl vykonán, byl každému z nich podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku uložen náhradní trest odnětí svobody ve výměře šesti měsíců. Podle § 229 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. řád“), byla poškozená společnost MSV SYSTEMS CZ, s. r. o., se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci projednal odvolání obou obviněných ve veřejném zasedání konaném dne 13. 6. 2018 a rozsudkem ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. 31 To 168/2018 (dále také jen „napadené rozhodnutí“), podle § 258 odst. 1 písm. e) tr. řádu zrušil rozsudek soudu prvého stupně ohledně obou obviněných ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že každému z obviněných uložil trest odnětí svobody v délce jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Shodně s rozsudkem soudu prvého stupně byl opět každému z nich uložen peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 1 000 Kč, celkem tedy 100 000 Kč, přičemž náhradní trest odnětí svobody byl shodně uložen ve výměře šesti měsíců. Ve zbytku zůstal rozsudek soudu prvého stupně nezměněn. 4. Odvolací soud po přezkoumání rozsudku soudu prvého stupně a řízení, které mu předcházelo, dospěl k závěru, že odvolání obviněných je důvodné toliko částečně. Soud druhého stupně neshledal v procesním postupu nalézacího soudu žádná zásadní pochybení. Dokazování bylo provedeno v takovém rozsahu, aby soud prvního stupně mohl ve věci rozhodnout, protože k tomu měl podstatné podklady a zjištěný skutkový stav věci nevzbuzoval důvodné pochybnosti. Podle odvolacího soudu postupoval soud prvního stupně při dokazování v souladu s § 2 odst. 5 a odst. 6 tr. řádu. Krajský soud dále konstatoval, že obvinění mohli předmětné parní formy vyrábět až po uplynutí patřičných lhůt, ve kterých užitný vzor byl chráněn (s prodloužením do 11. 12. 2015), anebo se s držitelem chráněného vzoru dohodnout o možnosti parní formy vyrábět a dávat do oběhu na základě případně uzavřené licenční smlouvy. Pokud obvinění tímto způsobem nepostupovali, nebyli oprávněni s uvedenými parními formami podnikat (vyrábět je a dávat do oběhu), neboť takové počínání je v rozporu se zákonem o užitných vzorech. Podle názoru odvolacího soudu nebylo pochyb o tom, že obvinění tímto jednáním naplnili znaky přečinu porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, když neoprávněně ve větším rozsahu zasáhli do práv jiné osoby k užitnému vzoru a jejich čin vykazoval znaky obchodní činnosti. Oproti tomu shledal odvolací soud částečně opodstatněnými námitky obviněných týkající se uloženého trestu, když uložené peněžité tresty podle něj odpovídají okolnostem případu a možnostem obou obviněných, podmíněně odložené tresty odnětí svobody však shledal příliš přísnými. Podle odvolacího soudu bylo možné obviněným uložit tresty odnětí svobody blíže spodní hranici trestní sazby, která činí od šesti měsíců do pěti let trestu odnětí svobody, a také zkušební lhůty určit blíže dolní hranici zákonného rozpětí. Z toho důvodu soud druhého stupně zrušil napadený rozsudek ve výrocích o trestu a znovu rozhodl výše uvedeným způsobem. II. Dovolání a vyjádření k němuA) Dovolání obviněných 5. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. 31 To 168/2018, kterým byl k odvolání obviněných zrušen ve výroku o trestu rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 3. 2018, sp. zn. 5 T 82/2016, a v tomto rozsahu bylo znovu rozhodnuto a ve zbytku zůstal napadený rozsudek nezměněn, podali oba obvinění prostřednictvím svého obhájce Alexandera Petričko dovolání k Nejvyššímu soudu, a to z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 6. Obvinění úvodem svého dovolání uvádějí, že není pravda, že jsou spoluautory předmětného průmyslového vzoru (správně užitného vzoru), neboť jednak nebyli skutečnými autory užitného vzoru (nikoli spoluautory), a jednak nebyli s rozsahem přihlášky vzoru a jejím podáním nikdy seznámeni (a stejně tak neobdrželi nikdy žádnou odměnu za vzor), ač, jak se dověděli v přípravném řízení, byli uvedeni jako původci. Podle obviněných oba soudy zcela ignorují, že obvinění ve skutečnosti nevytvořili žádný „vzor“, který by byl nějak ojedinělý, průkopnický či na vysoké technologické úrovni, ale pouze přizpůsobili již desetiletí používaný komponent (spíše výrobní proces), a to tím, že jeho jednu část (tzv. hlavu) vylepšili. Obviněné by nikdy nenapadlo, že někdo může podat přihlášku na něco, co je ve světě dlouhé roky používáno. Podle obviněných jde totiž o komponenty potřebné pro automobilový průmysl, který se bez nich neobejde, a jsou používány všemi automobilkami po celém světě, a tudíž takových dodavatelů musí existovat tisíce, v České republice přinejmenším desítky, možná stovky. O tom, že společnost MSV SYSTEMS CZ, s. r. o., obviněnými upravený výrobek (vzor) používá, resp. vyrábí, obvinění věděli, a proto, když se osamostatnili, provedli zásadní konstrukční změnu a vůbec netušili, že (nejen že byla přihláška podána) bylo rozhodnutí o užitném vzoru vydáno v tak širokém „technologickém“ („všeobjímajícím“) pojetí výrobku. 7. V další části svého dovolání obvinění soudům nižších stupňů vytýkají, že tyto se při hodnocení otázky, zda jde o zásah do práv m