5 Tdo 889/2023 — Nejvyšší soud

5 Tdo 889/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 11. 2023 Spisová značka:5 Tdo 889/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TDO.889.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b, d) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 745/24 II.ÚS 1131/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 889/2023-25567 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 11. 2023 o dovoláních, která podali obvinění 1. J. P., 2. Mgr. Jiří Hart, nar. 20. 5. 1969 v Karáčí, Pákistánská islámská republika, trvale bytem Příčná II 888, Jesenice, 3. Jiří Pantoflíček, nar. 21. 8. 1968 v Příbrami, trvale bytem Vysoká Pec 149, Bohutín, a 4. Ing. Martin Štufi, nar. 25. 10. 1973 v Niši, Srbská republika, trvale bytem Krymská 227/29, Praha 10 – Vršovice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2022, sp. zn. 10 To 112/2022, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 50/2017, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Mgr. Jiřího Harta odmítá. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných J. P., Jiřího Pantoflíčka a Ing. Martina Štufiho odmítají. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 3 T 50/2017, byli obvinění J. P. a Ing. Martin Štufi uznáni vinnými v bodě A. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve znění účinném do 30. 11. 2011 (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. V bodě B. byli obvinění Ing. Martin Štufi, Jiří Pantoflíček a Mgr. Jiří Hart uznáni vinnými zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) a c) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 5. 2015, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Obviněnému J. P. byl tímto rozsudkem uložen podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podmíněně odložen podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 2 (správně odst. 1) tr. zákoníku na zkušební dobu 4 let. Obviněnému Ing. Martinu Štufimu byl uložen podle § 216 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 2 (správně odst. 1) tr. zákoníku na zkušební dobu 5 let. Obviněnému Mgr. Jiřímu Hartovi byl tímto rozsudkem soudu prvního stupně uložen podle § 216 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 2 (správně odst. 1) tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Dále byl tomuto obviněnému uložen podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku i peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb s výší denní sazby 10 000 Kč, celkem ve výši 5 000 000 Kč, a podle § 70 odst. 1 písm. c) a d) tr. zákoníku trest propadnutí věci, který je v tomto rozsudku konkretizován. Obviněnému Jiřímu Pantoflíčkovi byl uložen podle § 216 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 2 (správně odst. 1) tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Dále byl tomuto obviněnému uložen podle § 70 odst. 1 písm. c) a d) tr. zákoníku i trest propadnutí věci, jak je v tomto rozsudku uveden. Citovaným rozsudkem bylo dále rozhodnuto podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku o zabrání peněžních prostředků a nemovitostí, případně podílů na nich zúčastněným osobám, a to obchodní společnosti dynn, a. s., L. H., S. Ch. a M. P. Konečně bylo rozhodnuto o zproštění obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. obviněného Michala Kříže a o odkázání Lesů České republiky, s. p., (dále jen „Lesy ČR, s. p.“) s nárokem na náhradu škody podle § 229 odst. 1 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze v neprospěch obviněných, kteří byli uznáni vinnými, a to do výroku o trestu a dále i proti zprošťujícímu výroku ohledně spoluobviněného Michala Kříže. Odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podali i obvinění J. P., Mgr. Jiří Hart, Jiří Pantoflíček a Ing. Martin Štufi, dále i poškozený Lesy České republiky, s. p., a všechny zúčastněné osoby, kterých se dotýkal výrok o zabrání věci podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. O těchto odvoláních rozhodl Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením ze dne 19. 12. 2022, sp. zn. 10 To 112/2022, tak, že z podnětu odvolání všech zúčastněných osob podle § 258 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 tr. ř. zrušil výrok o zabrání věci podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku a v tomto rozsahu podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí, dále podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání státního zástupce i obviněných J. P., Mgr. Jiřího Harta, Jiřího Pantoflíčka a Ing. Martina Štufiho a poškozeného Lesy ČR, s. p. 3. Skutky, kterými byli obvinění uznáni vinnými, jsou podrobně popsány v rozsudku soudu prvního stupně i v usnesení odvolacího soudu, jsou tudíž procesním stranám dobře známy, proto lze ohledně nich plně odkázat na rozhodnutí těchto soudů bez nutnosti jejich opakování. II. Dovolání obviněných 4. Proti usnesení odvolacího soudu podali obvinění prostřednictvím svých obhájců řádně a včas dovolání, přičemž obviněný J. P. uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., a to s poukazem na dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obviněný Mgr. Jiří Hart namítl, že jsou dány důvody dovolání uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., obviněný Jiří Pantoflíček dovodil, že jsou dány dovolací důvody předpokládané ustanovením § 265b odst. 1 písm. b), g) a h) tr. ř., a obviněný Ing. Martin Štufi uplatnil dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. e), g), h) a m) tr. ř. a) Dovolání obviněného J. P. 5. Obviněný J. P. uvedl, že rozhodná skutková zjištění soudu prvního stupně i soudu odvolacího ve vztahu k naplnění znaků trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Obviněný polemizoval i se závěrem těchto soudů, že skutkovou podstatu tohoto zločinu naplnil v přímém úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obviněný v podaném dovolání zopakoval skutková zjištění soudu prvního stupně konstatovaná v tzv. skutkové větě rozsudku a ve shodě se svojí dosavadní obhajobou namítl, že žádným provedeným důkazem nebylo prokázáno, že by informoval o připravované veřejné soutěži organizované Lesy ČR, s. p., budoucí vítěze prostřednictvím spoluobviněných Ing. Martina Štufiho a Jiřího Pantoflíčka. Rovněž nebylo ani prokázáno, že by se na zpracování zadávací dokumentace a soutěžních podmínek pro předmětné veřejné soutěže podíleli na základě informací od něj tito spoluobvinění. V této souvislosti obviněný dále zdůraznil, že se zástupci vítězných soutěžitelů jako odborný garant realizace zakázky komunikoval až po vyhlášení vítěze soutěže vedením Lesy ČR, s. p., a to výlučně za účelem dopracování vítězného návrhu pro potřeby zadavatele. Obviněný rovněž shodně se svojí obhajobou uvedl, že technické podklady pro soutěžní podmínky předával výhradně zástupcům zadavatele, přičemž požadavky na soutěžitele obsažené v soutěžních podmínkách nebyly jeho dílem ani myšlenkou. Ekonomické, finanční a technické kvalifikační předpoklady pro soutěžitele byly stanoveny na základě obecných zásad podle rozsahu zakázky, po široké diskuzi pracovníků jednotlivých odborů a vedení zadavatele. Tvrzení, že podmínky veřejných soutěží odpovídaly ekonomickým i dalším ukazatelům budoucích vítězů jednotlivých soutěží, není podle obviněného rovněž důkazně podloženo, přitom nastavené kvalifikační předpoklady ani nebyly jeho dílem. V této souvislosti obviněný připomněl, že všichni uchazeči, kteří podali nabídku, splnili kvalifikační předpoklady, žádný uchazeč totiž nebyl ze soutěže vyřazen. Podle obviněného proto nelze dovodit, že by kvalifikační předpoklady byly nastaveny účelově tak, aby další soutěžitele poškodily. 6. Obviněný zdůraznil, že v rámci veřejné soutěže o návrh bylo dodrženo zákonné pravidlo anonymity podaných n