8 Tdo 1124/2018 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1124/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 10. 2018 Spisová značka:8 Tdo 1124/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.1124.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Kázeňské potrestání Omezování osobní svobody Postoupení věci jinému orgánu Zneužití pravomoci úřední osoby Zproštění obžaloby Dotčené předpisy:§ 222 odst. 2 tr. ř. § 226 písm. b) tr. ř. § 171 odst. 1 tr. zákoníku § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 186 odst. 9 předpisu č. 361/2003Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 1. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1124/2018-29 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2018 dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněného O. B. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 31 To 129/2018, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 2 T 41/2016, a za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 31 To 129/2018, a rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 2 T 41/2016, v části týkající se obviněného O. B. zrušují. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v České Lípě přikazuje, aby věc obviněného O. B. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 2 T 41/2016, byl obviněný O. B. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby, kterou mu bylo kladeno za vinu spáchání skutku, jímž se měl dopustit přečinů omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1 tr. zákoníku a zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byli poškození s uplatněnými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Tímtéž rozsudkem bylo shodně rozhodnuto i ohledně spoluobviněného P. R. 2. V žalobním návrhu, jakož i ve zprošťujícím výroku rozsudku nalézacího soudu byl skutek obviněných O. B. a P. R. popsán tak, že dne 23. 1. 2016 ve 21:00 hodin na silnici II/260 v obci T., v části obce P., okres Č. L., ve vzdálenosti cca 100 metrů východně od budovy bez čísla popisného, stojící na stavební parcele č. 58 katastrálního území P., jako příslušníci Policie České republiky, v době služby, při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, poté, co za účelem provedení silniční kontroly zastavili motorové vozidlo zn. Volkswagen Transporter, bílé barvy, s přívěsným vozíkem, na kterém nesvítilo pravé zadní světlo, O. B. přistoupil ke dveřím řidiče tohoto vozidla a tyto dveře otevřel a v té chvíli řidič vozidla D. Z. uchopil pravou rukou mobil a chtěl volat na linku 158 a O. B. jej ihned silou chytil za krk a za použití hmatů a chvatů se jej snažil z vozidla vytáhnout v úmyslu zabránit mu v telefonování a neoprávněně omezit jeho osobní svobodu, přestože D. Z. v té době pouze seděl v klidu na sedadle řidiče, nedopouštěl se žádného protiprávního jednání, nikoho a nic neohrožoval, proti nikomu neútočil a ani se nesnažil z místa kontroly odjet, jen v rukou před svým tělem držel svůj mobilní telefon, což oba uvedení policisté dobře viděli, a když se O. B. nedařilo poškozeného D. Z. z vozidla vytáhnout, neboť byl připoután bezpečnostním pásem a odtahoval svoji ruku s mobilním telefonem od O. B., stříkl O. B. D. Z. do obličeje slzotvorný prostředek a dále se jej snažil z vozidla vytáhnout, což se mu nakonec podařilo a P. R., který, přestože situaci viděl a byl si vědom toho, že není dán zákonný důvod k užití donucovacích prostředků a k omezení osobní svobody poškozeného, O. B. v protiprávním jednání nijak nezamezil a poté, co O. B. vytáhl poškozeného D. Z. z vozidla ven a poškozený v klidu stál s rukama zdviženýma nad hlavou a bez fyzického odporu, uchopil P. R. poškozeného D. Z. za část těla a za pomoci hmatů a chvatů jej společně s O. B. svedli na zem a spoutali jej, kdy při poutání poškozenému O. B. do obličeje neoprávněně stříkl slzotvorný prostředek, přestože D. Z. před tím byl v klidu, nedopouštěl se žádného protiprávního jednání, nikoho neohrožoval, proti nikomu neútočil a ani se nesnažil z místa kontroly vzdálit, jen v rukou držel svůj mobilní telefon a poté, co již byl poškozený D. Z. na zemi spoután a pasivně ležel a nekladl žádný odpor, k němu po několika minutách kolem 21:14 hodin přistoupil O. B. a bez důvodu jej ležícího a spoutaného nakopl nohou do zad a dále mu opět nastříkal slzotvorný prostředek do obličeje a poškozeného oba obvinění při zákroku nechali ležet a klečet spoutaného více než 9 minut na sněhu, v mrazu, na zasněžené silnici, na kraji jízdní dráhy vozidel, kde jej v důsledku špatné viditelnosti snadno mohlo přehlédnout motorové vozidlo a přejet jej, přičemž následně si zdravotní stav vzniklý zásahem obviněných proti poškozenému D. Z. vynutil ošetření a v důsledku protiprávního postupu policistů musela Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, a. s., regionální pobočka Ústí nad Labem, Mírové nám. 35/C, Ústí nad Labem, vynaložit na ošetření D. Z. celkem 3 663 Kč, a dále obvinění zajistili vozidlo D. Z. zn. Volkswagen Transporter, a dali toto vozidlo z místa odtáhnout, přičemž za tento nedůvodný odtah vozidla musel D. Z. zaplatit 3 352 Kč, a oba obvinění policisté D. Z. dne 23. 1. 2016 ve 21:11 hodin zajistili podle § 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, po dobu více než tří hodin až do 00:20 hodin dne 24. 1. 2016, ačkoliv k tomu nebyly zákonné důvody, čímž jej neoprávněně omezili na osobní svobodě a neumožnili mu volný pohyb, přestože věděli, že k takovému omezení osobní svobody nebyly dány zákonné důvody a že zajištění je nezákonné a nepřiměřené, a poté v budově Obvodního oddělení D. na adrese M., D., vyhotovili úmyslně nepravdivé úřední záznamy o zajištění D. Z. a úřední záznamy o použití donucovacího prostředku proti D. Z. a učinili další úkony, přičemž nepravdivě do listin a do hlášení uvedli, že bylo podezření, že řidič sahá vedle sebe pro zbraň a že se aktivně policistům bránil a chtěl z místa kontroly odjet, a proto byly použity donucovací prostředky, aby zakryli svá pochybení, ačkoliv ve skutečnosti poškozený měl v ruce jen mobilní telefon a nikoliv zbraň, což policisté viděli, a takto jednali v rozporu s předpisy upravujícími podmínky pro užití donucovacího prostředku, kdy podle § 53 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb. může policista použít donucovací prostředky pouze k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby, nebo k ochraně veřejného pořádku, přičemž policista je povinen použít takový donucovací prostředek, který je nezbytný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž zakročuje, ačkoliv ve skutečnosti nebyla ohrožena bezpečnost obviněných policistů ani jiné osoby ani nebyl ohrožen veřejný pořádek a v rozporu s § 9 zákona č. 273/2008 Sb., kdy je policista povinen při plnění úkolů policie dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, kdy zejména O. B. důstojnost a lidská práva D. Z. a v rozporu se zásadou přiměřenosti, kdy podle § 11 písm. a), c) zákona č. 273/2008 Sb. musí policista dbát na přiměřenost postupu tak, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma a dále aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž úkon směřuje, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkolu, a dále jednali v rozporu s § 45 odst. 1 písm. a), i) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů, kdy příslušník je povinen dodržovat služební kázeň a chovat se a jednat tak, aby neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru, kdy kopání do spoutané ležící osoby, která nekladla odpor a další popsaní jednání, není v souladu se zákonem. 3. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci a poškozený D. Z. Odvolání státního zástupce podané v neprospěch obou obviněných směřovalo proti správnosti zprošťujícího rozsudku nalézacího soudu, proti správnosti výroku o vině primárně směřovalo i odvolání poškozeného, který se v konečném důsledku domáhal toho, aby mu byla nahrazena způsobená škoda. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Lib