8 Tdo 403/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 403/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 6. 2025 Spisová značka:8 Tdo 403/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.403.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zavinění Doprava Ublížení na zdraví z nedbalosti Ublížení na zdraví Nedbalost Rychlost řízení Porušení důležité povinnosti Znalecký posudek Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1,2 tr. zákoníku § 4 písm. a, b) předpisu č. 361/2000 Sb. § 5 odst. 1 písm. h) předpisu č. 361/2000 Sb. § 18 odst. 1, 4 předpisu č. 361/2000 Sb. § 54 odst. 3 předpisu č. 361/2000 Sb. § 2 odst. 5,6 tr. ř. § 109 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 403/2025-548 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2025 o dovolání obviněné P. V. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 9 To 351/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 24 T 49/2023, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 9 To 351/2024, a rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. 24 T 49/2023. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu Plzeň-jih přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 23. 10. 2024, sp. zn. 24 T 49/2023, byla obviněná P. V. uznána vinnou přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku, jehož se podle popsaných skutkových zjištění dopustila tím, že dne 20. 7. 2022 ve 13.40 hodin, jako řidička osobního automobilu zn. Alfa Romeo, registrační značky XY, jedoucího po silnici č. XY v XY, okres XY, ve směru od silnice č. XY směrem ke křižovatce se silnicí č. XY a místní komunikací v XY ulici, ve směru na XY, nerespektovala vodorovnou dopravní značku „přechod pro chodce“ a skutečnost, že vozidlo zn. BMW souběžně jedoucí ve středním odbočovacím pruhu s vyznačenou vodorovnou dopravní značkou „příčná čára souvislá, se symbolem směrová šipka“, zastavuje před vyznačeným přechodem pro chodce, na tuto skutečnost nereagovala a před přechodem pro chodce nezastavila, ani rychlost svého vozidla nesnížila z rychlosti nejméně 52 km/h, kterou se bezprostředně před střetem pohybovala, přičemž se jako účastník provozu na pozemních komunikacích nechovala ohleduplně a ukázněně, čímž porušila § 4 písm. a) a b), § 5 odst. 1 písm. h) a § 18 odst. 1, 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) [dále „zákon č. 361/2000 Sb.“], a pokračovala v jízdě, v důsledku čehož narazila přední částí svého vozidla do pravého boku poškozené R. P., která jela po tomto vyznačeném přechodu pro chodce na elektrické koloběžce zn. Mi, bez registrační značky, když přejížděla kolmo vozovku silnice č. XY ulice XY ve směru od XY ulice k náměstí XY., kdy poškozená, které vozidlo BMW dávalo přednost, se již nacházela v pravém jízdním pruhu silnice č. XY, ve kterém jela obviněná, přitom se poškozená jízdou na uvedené koloběžce přes přechod pro chodce bezprostředně před střetem pohybovala rychlostí nejméně 13 km/h, a do jízdního pruhu obžalované vjela, přestože přes vozidlo BMW, které poškozené dávalo před přechodem pro chodce přednost, nemohla mít dostatečný rozhled k jízdnímu pruhu obžalované a přehled o blížícím se vozidle obviněné, čímž se jako účastník provozu na pozemních komunikacích nechovala ohleduplně a ukázněně, přičemž porušila § 4 písm. a) a b), § 54 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., došlo k pádu poškozené na přední kapotu vozidla obviněné a následnému odhození poškozené tímto jedoucím vozidlem vlevo ve směru jízdy vozidla obviněné do prostoru křižovatky, kde zůstala ležet na vozovce; přičemž v důsledku tohoto střetu utrpěla poškozená závažná v rozsudku popsaná poranění hlavy, zejména zhmoždění mozku a další zranění s následnou hospitalizací od 20. 7. 2022 do 2. 8. 2022, a i přes rehabilitaci špatně pohybovala pravou horní končetinou a vše musela dělat levou rukou, měla bolesti pravého kolene, stehna i chodidla a horní i dolní čelisti, nemohla zcela otevřít ústa a přijímala spíše kašovitou stravu, měla neustálé bolesti hlavy a problémy s krátkodobou pamětí a s řečí, obtížně se soustředila a byla celkově unavená, měla strach přecházet silnici a další psychické problémy a posttraumatickou stresovou poruchu, přičemž ještě dne 10. 1. 2023 nebyla léčba zcela ukončena. 2. Za uvedený přečin byla obviněná podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Rovněž bylo rozhodnuto o nárocích poškozených Všeobecné zdravotní pojišťovny a R. P. 3. Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 9 To 351/2024, z podnětu odvolání obviněné a poškozené R. P. podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o povinnosti obviněné k náhradě nemajetkové újmy poškozené R. P. a nově o ní rozhodl. Jinak ponechal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn. II. Dovolání obviněné 4. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala obviněná P. V. prostřednictvím obhájkyně s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání s tvrzením, že rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, protože soudy se řádně nevypořádaly s mírou jejího zavinění, a závěry o něm spočívají ve vadném postupu soudů obou stupňů. Poukázala na to, že jde v pořadí již o třetí rozhodnutí soudu prvního stupně, když dva předcházející rozsudky odvolací soud zrušil, stávající verze popisu skutku i právního posouzení je výsledkem tohoto procesu, zejména přístupu a pokynů odvolacího soudu, jimiž byl soud prvního stupně vázán. Zdůraznila, že prvním rozsudkem ze dne 21. 8. 2023 byla zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř., k odvolání státního zástupce však Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 12. 10. 2023, sp. zn. 9 To 335/2023, tento zprošťující rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, kterému uložil doplnit dokazování, což soud prvního stupně splnil, a o vině a trestu obviněné rozhodl rozsudkem ze dne 8. 1. 2024. Opět z podnětu odvolání státního zástupce Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 18. 4. 2024, sp. zn. 9 To 46/2024, tento rozsudek zrušil a uložil soudu, jak má postupovat. 5. Podle obviněné však ani odvolací soud v nyní posuzovaném usnesení svůj původní pokyn nedodržel, protože shledal provedené dokazování za dostatečné ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Pokud jde o skutková zjištění i právní kvalifikaci, s rozsudkem soudu prvního stupně se ztotožnil. Uvedl, že „…pokud jde o námitku obviněné ohledně rychlosti, je pravda, že bylo v předchozím rozhodnutím krajského soudu uvedeno, že bude třeba vyslechnout znalce z oboru dopravy, a pokud se neodstraní rozpory v jejich posudcích, bude třeba vyjít z údajů ve prospěch obviněné… Dále však uvedl, že soud prvního stupně „sice do výroku rozsudku neuvedl údaje o rychlosti nejnižší ve prospěch obviněné, které byly uvedeny ve znaleckém posudku znalce Ing. Pecha, ale podrobně zdůvodnil, proč vycházel ze znaleckého posudku znalce Ing. Mrázka, který své závěry také logickým způsobem v hlavním líčení vysvětlil. Krajský soud se tedy ztotožnil s napadeným rozsudkem, i pokud jde o rychlosti, jakými se měly pohybovat obviněná a poškozená...“. Obviněná tyto závěry odvolacího soudu považuje za neodpovídající zásadám spravedlivého procesu ve smyslu čl. 6 Úmluvy, protože uvedený výsledek je výrazně ovlivněn postoji odvolacího soudu, jenž svými pokyny k takovému rozhodnutí soud prvního stupně donutil. Poukázala na to, že prvním rozsudkem (ze dne 21. 8. 2023) byla zproštěna, protože soud vyšel ze spoluzavinění 50 % u ní a 50 % u poškozené. Ve druhém rozsudku (ze dne 8. 1. 2024) bez toho, aby soud prvního stupně vyslechl znalce z oboru dopravy a řádně svůj závěr vysvětlil, přijal návod odvolacího soudu o spoluvině obviněné ve výši 70 % a u poškozené 30 %. V nyní vydaném v pořadí třetím rozsudku (ze dne 23. 10. 2024) na uvedeném závěru setrval s tím, že obviněná nereagovala na skutečnost, že před přechodem pro chodce zastavila svědkyně V. K., a ani nesnížila rychlost vozidla z rychlosti 52 km/h, kterou bezprostředně před střetem j