4 Aps 4/2011 — Nejvyšší správní soud

62 A 30/2012- 113 - text - 2 - pokračování 62A 30/2012 62A 30/2012-113 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců JUDr. Jany Kubenové a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobkyně: Myslivecká společnost „NIVA“ Svatobořice - Mistřín, se sídlem Svatobořice, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Brno, Moravské náměstí 1, za účasti: 1. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 390/42, 2. Státní pozemkový úřad, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, o žalobě proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 15.2.2012, sp. zn. ZKI-O-137/586/2011, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobkyně n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á. IV. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se žalobou adresovanou zdejšímu soudu domáhá zrušení rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 15.2.2012, sp. zn. ZKI-O-137/586/2011, kterým bylo dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změněno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště Kyjov (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 10.10.2011, č.j. OR-5/2008-738/42. I. Podstata věci Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru (věcně shodnému se závěrem prvostupňového orgánu), a to že se nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy v katastru nemovitostí v k.ú. Svatobořice evidovaných vlastníků pozemků pod budovami v areálu myslivny nevyhovuje. Po obnově operátu přepracováním v katastru nemovitostí se totiž údaje o vlastnících pozemků pod budovami v areálu myslivny shodují s údaji, o nichž bylo rozhodnuto v prvostupňovém rozhodnutí. V katastru nemovitostí evidované údaje o vlastnících pozemků pod budovami v areálu myslivny jsou tak podle žalovaného v souladu s obsahem platných listin k zápisu do katastru nebo evidence nemovitostí. K opravě takto evidovaných údajů není důvod, protože se nejedná o chybné údaje ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Podle žalovaného tak vlastnické právo k pozemkům parc. č. 1754/7, 1757/8 a 1758 a k budově zde postavené zůstane v katastru nemovitostí evidováno podle dohody o vydání věci ze dne 21.5.1991 registrované Státním notářstvím v Hodoníně pod č. RE-204/91 (dále jen „dohoda RE-204/91“) a podle výsledku obnovy katastrálního operátu přepracováním v k. ú. Svatobořice pro paní B. Ch. Vlastnické právo k pozemkům parc. č. 1753/1, 1753/25, 1753/26, 1754/1, 1754/2, 1754/3, 1754/4, 1754/5, 1754/6, 1754/22, 1754/23, 1754/24, 1754/25 a 1754/28 zůstane v katastru nemovitostí evidováno podle dohody o vydání věci ze dne 21.5.1991 registrované Státním notářstvím v Hodoníně pod č. RE-203/91 (dále jen „dohoda RE-203/91“) a podle výsledku obnovy katastrálního operátu přepracováním v k. ú. Svatobořice pro paní B. Ch. Vlastnické právo k pozemkům parc. č. 1754/26, 1754/27, 1754/29, 1754/31 a 1754/30 zůstane v katastru nemovitostí evidováno podle rozhodnutí finančního odboru OBV v Hodoníně ze dne 28. 11. 1961 a podle výsledku obnovy katastrálního operátu přepracováním v k. ú. Svatobořice pro Českou republiku s příslušností hospodaření s majetkem státu pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Vlastnické právo k budovám situovaným na pozemcích parc. č. 1754/2, 1754/6 1754/8, 1753/25, 1754/28 a 1754/29 zůstane v katastru nemovitostí evidováno podle „potvrzení o trvání a účelu užívání stavby ze dne 9. 5. 2005, oznámení o přidělení čísla popisného č.j. 05/2005/10 ze dne 16. 5. 2005 a sdělení Obecního úřadu Svatobořice – Mistřín ze dne 19. 7. 2005“ a podle výsledku obnovy katastrálního operátu přepracováním v k. ú. Svatobořice pro žalobkyni. Výrok prvostupňového rozhodnutí žalovaný změnil, neboť prvostupňový orgán uvedl ve svém rozhodnutí nadbytečné údaje týkající se druhů a výměr pozemků. Následně byl katastrální operát v katastru nemovitostí obnoven a došlo rovněž ke změně některých údajů. Vzhledem k tomu žalovaný uvedl prvostupňové rozhodnutí do souladu s obsahem obnoveného katastrálního operátu. II. Shrnutí žaloby Žalobkyně namítá, že napadeným rozhodnutím byl porušen katastrální zákon, skutkový stav nemá oporu ve spisu a rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že jsou v současné době v katastru nemovitostí evidována vlastnická práva v souladu s dohodami o vydání věci RE-203/91 a RE-204/91. Žalobkyně zejména poukazuje na to, že v tehdejší evidenci nemovitostí byl jako vlastník pozemku evidován „československý stát“ a nikoli Myslivecké sdružení Svatobořice-Mistřín, neboť uvedené myslivecké sdružení mělo pozemek parc. č. 1758 v k.ú. Svatobořice pouze v dočasném užívání na základě smlouvy. Údaj o vlastníkovi tohoto pozemku byl tedy v dohodě RE-204/91, která tvořila základ pro zápis do katastru, v rozporu s tehdejším stavem zápisů v evidenci nemovitostí. Myslivecké sdružení Svatobořice–Mistřín tak podle žalobkyně nebylo povinnou osobou ve smyslu § 4 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „restituční zákon“), a nebylo tedy ani oprávněno uvedený státní pozemek restituentce (B.Ch.) vydat. Dohoda je tímto podle žalobkyně neplatná od samého počátku. Vlastníkem pozemku parc. č. 1758 v k.ú. Svatobořice (nyní pozemků označených v katastru nemovitostí parc. č. 1754/7 a 1754/8 v k.ú. Svatobořice) je tak podle názoru žalobkyně Česká republika. Dále žalobkyně uvádí, že dohoda RE-203/91 je neurčitá a neobsahuje geometrický plán vydávaných pozemků. Žalobkyně namítá, že jak prvostupňový orgán, tak žalovaný, nesprávně chápou rozsah vydávaných pozemků podle této dohody. Žalobkyně má za to, že touto dohodou nebyly restituentce vydány celé parcely, včetně parc. č. 827/12 v k.ú. Svatobořice. Pokud by tomu tak bylo, musely by být v katastru zapsány ve vlastnictví restituentky i pozemky parc. č. 1753/2-1753/8 v k.ú. Svatobořice, na nichž se nachází skupinová řadová výstavba rodinných domů. Tyto pozemky totiž byly vyčleněny právě z parcely parc. č. 827/12 v k.ú. Svatobořice. Žalobkyně ve své argumentaci rovněž poukazuje na to, že obě zmíněné dohody byly uzavřeny podle restitučního zákona. Zápisy právních vztahů byl povinen provést tehdejší orgán dle § 4 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, v tehdy platném znění. Od 1. ledna 1993 se však vlastnická práva zapisují do katastru formou záznamu, na základě listin vyhotovených státními orgány. V této době od června 1996 do 28.2.2007 platila k zákonu vyhláška č. 190/1996 Sb., která v § 37 odst. 1 a 2 stanovila povinnost zkoumat, zda předkládané listiny mají všechny náležitosti, mj. i geometrický plán. Tyto povinnosti podle žalobkyně prvoinstanční orgán porušil, a to jak v roce 1991, tak i v letech 1996 a 2006, a žalovaný ani v jednom případě tato pochybení v odvolacím řízení nenapravil. Žalobkyně dále namítá, že další zápisy v katastru nemovitostí podle zmíněných vadných listin byly prováděny katastrálním úřadem až 5, resp. 15 let po restituci. V případě restituční dohody RE 204/91 realizoval Katastrální úřad Kyjov podstatnou část záznamu až v roce 2006, v tzv. řízení o opravě chyby v katastrálním operátu k. ú. Svatobořice vedeném pod sp. zn. OR-374/2006-738/1 PD-3012006-738/1. Žalobkyně namítá, že v této věci prokazatelně nešlo o opravu chybných údajů v katastru. Ve skutečnosti byl prováděn zápis dle zmíněné restituční dohody formou záznamu dle § 7 a § 8 katastrálního zákona, který prvostupňový orgán úmyslně nezaslal žalobkyni jakožto právnímu nástupci Mysliveckého sdružení Svatobořice–Mistřín. Žalobkyně rovněž poukazuje na to, že obdobně bylo postupováno i v případě dohody pod RE-203/91. Katastrální úřad Kyjov realizoval podstatnou část záznamu podle této dohody až v roce 1996 v tzv. řízení o prošetření a opravě údajů. Přestože i katastrální úřad připouští, že rozsah vydávaných pozemků nebyl ve zmíněné dohodě vymezen geometrickým plánem, listinu nevrátil a ani si nevyžádal její upřesnění. Žalovaný pak toto pochybení nenapravil. Žalobkyně rovněž uvádí svoji domněnku, že v dané věci mohlo dojít k nepřípustnému korupčnímu ovlivňování pracovníků katastrálního úřadu. Žalobkyně také namítá, že se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami a ani dostatečně neodůvodnil svůj procesní postup při zápisech právních vztahů. Vzhledem ke všemu uvedenému navrhuje žalobkyně napadené rozhodnutí zrušit. V podané replice žalobkyně reagovala na vyjádření žalovaného a zpřesnila svoji žalobní a