1 As 89/2010 — Nejvyšší správní soud

30 A 140/2016- 72 - text pokračování 12 30 A 140/2016 30 A 140/2016 - 72 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: SWAKOP s.r.o., se sídlem Na Šafránce 1808/34, Praha 10, zastoupeného Mgr. Markem Gocmanem, advokátem se sídlem 28. října 219/438, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2016, č. j. KUOK 68211/2016, sp. zn. KÚOK/53649/2016/OSR/7515, t a k t o: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2016, č. j. KUOK 68211/2016, sp. zn. KÚOK/53649/2016/OSR/7515, a usnesení Magistrátu města Prostějova ze dne 29. 3. 2016, č. j. PVMÚ 34986/2016 61, sp. zn. SÚ/227/2016-Ing.Net, s e z r u š u j í a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, Mgr. Marka Gocmana, advokáta. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno usnesení Magistrátu města Prostějova (dále jen „stavební úřad“), ze dne 29. 3. 2016, č. j. PVMU 34986/2016 61, sp. zn. SÚ/227/2016-Ing.Net. Tímto usnesením stavební úřad rozhodl dle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), že žalobce není účastníkem územního řízení ve věci umístění stavby „Olympijské sportovní centrum v Prostějově“ v ulici Za Velodromem, Prostějov, na pozemcích parc. č. 5998, 5999/5, 5999/6, 5999/7, 5999/10, 5999/11, 5999/14, 6006/6, 6020/1, 6020/162, 6020/180, 6020/181, 6021/7, 7630/1, 7631/8, 7632 v kat. území Prostějov. Na základě podané žádosti spolku Prostějov Olympijský, z. s. stavební úřad zahájil územní řízení o umístění stavby „Olympijské sportovní centrum v Prostějově“ v ulici Za Velodromem, Prostějov na pozemcích specifikovaných výše v kat. území Prostějov a současně na den 18. 3. 2016 nařídil ústní jednání. Dne 17. 3. 2016 stavební úřad obdržel podání žalobce, v němž se tento prohlásil za účastníka předmětného územního řízení podle ustanovení § 28 odst. 1 správního řádu. Stavební úřad při ústním jednání dne 18. 3. 2016 v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 správního řádu se žalobcem jednal jako s účastníkem řízení a zároveň jej vyzval, aby do pěti dnů od konání ústního jednání doplnil konkrétní důvody svého účastenství. Ty žalobce doplnil podáním „Doplnění prohlášení o účastenství v řízení“ doručeným stavebnímu úřadu dne 23. 3. 2016. Stavební úřad poté vydal dne 29. 3. 2016 usnesení č. j. PVMU 34986/2016 61, sp. zn. SÚ/227/2016-Ing.Net, o tom, že žalobce není účastníkem územního řízení ve věci umístění stavby „Olympijské sportovní centrum v Prostějově“. Žalobce se proti tomuto usnesení bránil odvoláním, které žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 7. 2016, č. j. KUOK 68211/2016, sp. zn. KÚOK/53649/ 2016/OSR/7515, jako nedůvodné zamítl a usnesení stavebního úřadu potvrdil. II. Obsah žaloby Žalobce v podané žalobě nejprve shrnul obsah podaného odvolání i napadeného rozhodnutí žalovaného a dále uvedl, že zkrácení svých práv a jejich porušení v předcházejícím řízení spatřuje v následujících skutečnostech. Dle žalobce žalovaný v rámci odvolacího řízení neprovedl žádný z jím navrhovaných důkazů, aniž by uvedl, z jakého důvodu tak neučinil. Žalobce proto vzhledem k tomu, že žalovaný naprosto ignoroval jím navrhované důkazy, zejména pak stanovy spolku Prostějov olympijský, z. s. a výpis ze spolkového rejstříku daného spolku, považoval napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Žalobce taktéž poukázal na skutečnost, že žalovaný se vůbec nevypořádal s jím uplatněnou námitkou systémové podjatosti všech úředních osob stavebního úřadu, když pouze konstatoval, že údajně neměla být dodržena podmínka dle ustanovení § 14 odst. 2 správního řádu. Žalobce pokládal tento postup za zcela účelový; žalovaný nadto žádným způsobem nezdůvodnil, jak dospěl k závěru, že tato námitka nebyla žalobcem uplatněna bez zbytečného odkladu. K tomu žalobce uvedl, že s obsahem stanov spolku Prostějov olympijský, z. s., které byly vloženy do sbírky listin dne 30. 3. 2016, se seznámil až při přípravě svého odvolání, přičemž ihned po zjištění skutečností zakládajících pochybnosti o nestrannosti úředních osob vznesl předmětnou námitku systémové podjatosti v rámci svého odvolání dne 18. 4. 2016. Nadto žalobce připomněl, že namítal rovněž systémovou podjatost všech úředních osob žalovaného. Dle názoru žalobce ovšem žalovaný nepochopil význam a smysl této námitky, neboť o namítané systémové podjatosti Ing. Bc. H. M. rozhodl Ing. R. D., jehož podjatost žalobce rovněž namítal; a o namítané podjatosti Ing. D. S. pak rozhodla právě Ing. Bc. H. M. Napadené rozhodnutí je tedy dle žalobce nejen vadné, ale bylo rovněž vydáno úřední osobou, o jejíž namítané podjatosti nebylo náležitě rozhodnuto, přičemž žalovaný zcela ignoroval závěry přijaté Nejvyšším správním soudem v usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 11. 2012, č. j. 1 As 89/2010 - 119. Žalobce nesouhlasil ani s hodnocením žalovaného stran jím vznesených námitek vztahujících se k posouzení dopadu zamýšlené stavby na pozemky ve vlastnictví žalobce, s čímž souvisí i nesprávné hodnocení otázky účastenství žalobce v předcházejícím správním řízení. Zde žalobce poukázal také na rozpory s nálezy Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2000, sp. zn. IV. ÚS 248/99, a ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99. Žalobce rovněž namítal, že podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném pro projednávanou věc, měl být před zahájením předmětného územního řízení vypracován tzv. posudek EIA, k čemuž v dané věci nedošlo, přičemž ani s takto uplatněnou námitkou se žalovaný v napadeném rozhodnutí vůbec nijak nevypořádal. Dle žalobce pak žalovaný vydáním napadeného rozhodnutí porušil také základní zásady činnosti správních orgánů, a to zásadu legality, zásadu ochrany dobré víry, zásadu materiální pravdy, zásadu přístupu správního orgánu a zásadu rovnosti dotčených osob a zákazu diskriminace. Z výše uvedených důvodů proto žalobce závěrem navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i jemu předcházející rozhodnutí stavebního úřadu, zrušil a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a k namítané systémové podjatosti všech úředních osob uvedl, že tuto posoudil v rozhodnutích ze dne 15. 6. 2016, č. j. KUOK 60297/2016, sp. zn. KÚOK/53649/2016/ OSR/7515, a ze dne 17. 6. 2016, č. j. KUOK 60699/2016, sp. zn. KÚOK/53649/2016/ OSR/7515, kdy členství Olomouckého kraje ve spolku Prostějov olympijský, z. s. nepovažoval za relevantní. Dle žalovaného umisťovaná stavba nevybočovala z běžné investiční činnosti Olomouckého kraje, ze stanov předmětného spolku pak navíc pro jednotlivé členy nevyplývaly žádné výhody ani žádné sankce. V tomto kontextu žalovaný zmínil také rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2007, č. j. 2 As 29/2007 - 74. Pokud se jednalo o námitku systémové podjatosti všech úředních osob stavebního úřadu, žalovaný zopakoval, že k této námitce dle ustanovení § 14 odst. 2 správního řádu nepřihlédl, neboť ji žalobce neuplatnil bez zbytečného odkladu. Žalovaný dále předestřel právní úpravu účastenství v územním řízení podle ustanovení § 85 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „stavební zákon“), věnoval se také soudní judikatuře, kde zmínil především nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, a dále vymezení pojmu „přímé dotčení“. Žalovaný setrval na svém názoru uvedeném v napadeném rozhodnutí, že žalobci nesvědčí postavení účastníka řízení, a vyjádřil se také k souvisejícím žalobním námitkám, především vzdálenosti mezi umisťovanou stavbou a pozemky ve vlastnictví žalobce a dále povinnosti stavebního úřadu vyzvat žalobce k vyjádření před vydáním rozhodnutí dle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. Žalovaný se věnoval také vymezení umisťované stavby, její dopravní obslužnosti a namítané změně proudění vzduchu a šíření zvukových vln. V závěru vyjádření pak navrhl, aby krajský soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). S ohledem na skutečnost, že žalobce v podané žalobě namítal, že ačkoli v předcházejícím správním řízení vznesl námitku systémové