9 As 205/2022 — Nejvyšší správní soud

62 Af 38/2022- 265 - text pokračování 13 62 Af 38/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Šebka a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., v právní věci žalobce: hlavní město Praha sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1 zastoupený Mgr. Radkou Vajbarovou, advokátkou sídlem Na Mlejnku 764/18, Praha 4 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22.7.2022, č.j. ÚOHS-21416/2022/161, sp.zn. ÚOHS-R0069/2022/VZ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 22.7.2022, č.j. ÚOHS-21416/2022/161, sp.zn. ÚOHS-R0069/2022/VZ, kterým bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí žalovaného ze dne 16.5.2022, č.j. ÚOHS-16357/2022/500, sp.zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ, podle něhož se žalobce dopustil spáchání tří přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), tím, že jako zadavatel zadával příslušná plnění mimo zadávací řízení coby samostatné veřejné zakázky, ačkoli tato plnění podle žalovaného tvořila funkční celky dle § 18 odst. 2 ZZVZ, pročež měla být s přihlédnutím k jejich souhrnné předpokládané hodnotě zadávána v odpovídajícím zadávacím řízení. Tím měl žalobce porušit pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 ZZVZ. 2. Prvního přestupku se žalobce podle napadeného rozhodnutí dopustil uzavřením samostatných smluv na vypracování studie pro rekonstrukci haly č. 24 v areálu Pražské tržnice, k.ú. X, s dodavatelem Ing. arch. T. K. („smlouva 1“) a projektové dokumentace k téže stavbě s dodavatelem Ing. P. K. („smlouva 2“) bez zadávacího řízení; tato plnění měl žalobce podle žalovaného zadat jako jedinou veřejnou zakázku v zadávacím řízení. 3. Druhého přestupku se žalobce podle napadeného rozhodnutí dopustil uzavřením samostatných smluv s dodavateli DELTA ADVISORY a.s. („smlouva IT1“) a LinkSoft Technologies a.s. („smlouva IT4“) na realizaci vývoje, implementace a provozu portálu praha.eu bez zadávacího řízení, ačkoli tato plnění byla jednou veřejnou zakázkou, která měla být zadávána v zadávacím řízení. 4. Třetího přestupku se žalobce podle napadeného rozhodnutí dopustil uzavřením tří samostatných smluv s dodavatelem OR-NEXT spol. s.r.o. („smlouva IT2“, „smlouva IT3“ a „smlouva IT5“) na realizaci vývoje, implementace a provozu portálu praha.eu bez zadávacího řízení, ačkoli toto plnění mělo být jako jedna veřejná zakázka zadáváno v zadávacím řízení. 5. Za to byla žalobci uložena pokuta ve výši 110 000 Kč. II. Shrnutí procesního postoje žalobce 6. Žalobce nesouhlasí s tím, že by shora uvedená plnění tvořila tři samostatné funkční celky. K prvnímu okruhu plnění žalobce tvrdí, že jde o zcela rozličné činnosti, k nimž je vyžadována odlišná kvalifikace a jejichž výsledkem jsou kvalitativně rozdílné výstupy, na něž jsou zákonem kladeny jiné požadavky; nadto podle žalobce nebyla naplněna ani podmínka časové souvislosti obou těchto plnění. Ke druhému okruhu plnění žalobce poukazuje na to, že smlouva IT1 se týkala přípravy technické části zadávací dokumentace na veřejnou zakázku pro zhotovitele portálu praha.eu, kdežto smlouva IT4 byla uzavřena ve vztahu k Portálu Pražana, který je svojí povahou od portálu praha.eu v mnohém odlišný. Ke třetímu okruhu plnění žalobce tvrdí rozdíly ve věcném a funkčním zaměření; předmětem plnění podle smlouvy IT3 je zajištění funkcionality portálu praha.eu, zatímco smlouvy IT2 a IT5 byly uzavřeny za účelem editací obsahové vrstvy portálu praha.eu, jejichž potřeba vyvstala až v důsledku vnějších okolností, jejichž vznik žalobce nemohl předvídat. 7. Dále žalobce namítá procesní vady. Žalovaný podle něj nerespektoval souběh přestupků s dalšími, o nichž bylo rozhodnuto v samostatném řízení; žalovaný žalobci uložil ve dvou správních řízeních dvě pokuty (110 000 Kč a 200 000 Kč), ačkoli obě řízení byla žalovaným zahájena v souvislosti s toutéž veřejnou zakázkou týkající se rekonstrukce haly č. 24 v Pražské tržnici, čímž žalovaný porušil zásadu absorpce, neboť měl obě správní řízení spojit do jediného a žalobci uložit pouze jeden trest. Nevedením společného řízení o sbíhajících se přestupcích nadto žalovaný podle žalobce postupoval v rozporu se svojí dosavadní rozhodovací praxí, čímž porušil zásadu legitimního očekávání. Žalovaný podle žalobce rovněž nerespektoval zákonnou třicetidenní lhůtu k vyřízení podnětu podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, neboť první rozhodnutí ve věci vydal až 241 dnů po obdržení podnětu. 8. Žalobce tedy podrobnou argumentací navrhuje napadené rozhodnutí zrušit. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, i při jednání soudu. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 9. Žalovaný setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí, neboť ve vztahu k vytýkaným přestupkům prý žalobce pouze opakuje argumenty, s nimiž se žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal; žalovaný na tyto závěry odkazuje. 10. Ani stran tvrzených procesních vad, jež žalobce uvádí nad rámec rozkladových námitek, žalovaný se žalobcem nesouhlasí. Žalovaný nemá povinnost vést o sbíhajících se přestupcích společné řízení, nýbrž toliko povinnost přihlížet v později vydaném rozhodnutí k sankcím uloženým dříve, což podle svého přesvědčení učinil. Tvrdí-li dále žalobce, že žalovaný porušil zásadu legitimního očekávání, jde podle žalovaného o tvrzení liché, neboť rozhodnutí, na něž žalobce odkazuje a jež hovoří o nutnosti vést společné řízení, se podle žalovaného týkalo zcela odlišných skutkových poměrů. K námitce nedodržení zákonné lhůty k vydání rozhodnutí pak žalovaný uvádí, že třicetidenní lhůta ve smyslu § 42 správního řádu se vztahuje nikoli k vydání rozhodnutí ve věci samé, nýbrž k povinnost vyrozumět podatele podnětu o tom, jak bylo s podnětem naloženo. 11. Žalovaný tedy navrhuje zamítnutí žaloby. I žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, i při jednání soudu. IV. Posouzení věci 12. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.) a je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.). Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Sporu je o to, zda jednotlivé tři okruhy plnění podle shora uvedených smluv jsou funkčními celky, pročež měla být zadávána jako veřejné zakázky podle pravidel odpovídajících součtu jejich předpokládaných hodnot, tj. v odpovídajícím druhu zadávacího řízení (jak tvrdí žalovaný), či nikoli, neboť plnění podle jednotlivých smluv v rámci každého z okruhů jsou natolik odlišná, že samostatné funkční celky tvořit nemohou, pročež každá ze sedmi uzavřených smluv představuje samostatnou veřejnou zakázku (jak tvrdí žalobce). 14. Podle § 18 odst. 1 ZZVZ je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou. Podle § 18 odst. 2 ZZVZ součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 ZZVZ musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky. 15. Jednoduše řečeno, jednou veřejnou zakázkou je souhrn takového plnění, které tvoří jeden funkční celek a je zadáváno v časové souvislosti. Pro posouzení otázky, zda v posuzované věci jde o tři veřejné zakázky anebo o sedm veřejných zakázek, je rozhodující posouzení celkového charakteru předmětu plnění jednotlivých smluv, jež žalobce coby zadavatel s vybranými dodavateli uzavřel v rámci každého ze shora uvedených tří okruhů. Určení toho, zda jde o více samostatných veřejných zakázek anebo více částí téže veřejné zakázky (na základě kritérií funkčního celku a časové souvislosti), v praxi sice nemusí být zcela snadné (na první pohled jasně patrné), to však nic nemění na tom, že ve výsledku musí být provedeno správně. Postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí vycházet z kritérií funkčního celku a časové souvislosti, musí zohledňovat smysl a účel právní úpravy, nesmí