2 As 254/2016 — Nejvyšší správní soud

31 A 101/2022- 57 - text  11 č. j. 31 A 101/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. v právní věci žalobce: Kiwi.com s.r.o., IČ: 29352886 sídlem Rohanské nábřeží 678/25, Karlín, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Česká obchodní inspekce sídlem Štěpánská 44, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2022, č. j. ČOI 110133/22/O100/Dvo/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo k jeho odvolání částečně změněno rozhodnutí České obchodní inspekce, Inspektorátu Jihomoravského a Zlínského (dále jen „inspektorát“), a to tak, že výrokem I. žalovaný snížil pokutu uloženou inspektorátem z 200 000 Kč na 170 000 Kč a výrokem II. rozhodnutí inspektorátu ve zbytku potvrdil. II. Obsah žaloby 2. V podané žalobě namítl žalobce porušení § 2 odst. 1 a 2 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále § 2, § 9 písm. b) a § 15 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a § 37 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Na úvod popsal způsob svého podnikání, odkázal na své obchodní podmínky a namítl, že napadené rozhodnutí je založeno na defektní aplikaci práva a jeho vydání předcházel nesprávný úřední postup. Smluvní ujednání mezi všemi zákazníky a žalobcem obsahovalo jasné odlišení mezi smlouvou o zprostředkování a smlouvami o přepravě a zákazníci měli v souvislosti s pandemií COVID-19 legitimní nárok na vypořádání práv ze smluv o přepravě, jejichž subjektem však byl pouze dopravce, nikoliv žalovaný. 3. Nesprávný úřední postup inspektorátu, kterému přisvědčil i odvolací orgán, spočíval ve formulaci nepřezkoumatelné a subjektivní úvahy oprávněné úřední osoby v rámci výzvy k součinnosti v kontrolním řízení ohledně povinností, jejichž dodržování hodlal inspektorát kontrolovat. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť žalovaný související odvolací námitku nevypořádal. V souvislosti s výzvami namítl i porušení zásady hospodárnosti vyžadováním veřejně dostupných podkladů (např. obchodních podmínek Kiwi.com v tehdejším znění). Podle žalobce měl inspektorát dojít před zahájením kontroly k tomu, že vytýkané stížnosti spotřebitelů vycházejí ze smlouvy o přepravě, kde žalobce nemá postavení prodávajícího dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (k čemuž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 Cdo 1217/2020 ze dne 27. 1. 2021). Žalovaný se taktéž nevypořádal s námitkou žalobce stran neexistence veřejnoprávních povinností ve vztahu k všeobjímajícímu a nespecifikovanému zadání ve výzvách k poskytnutí součinnosti. 4. Vzhledem k tomu, že žalobci nesvědčily povinnosti, které inspektorát hodlal kontrolovat, resp. mu svědčily v omezené inspektorátem nespecifikované míře, je vadný i závěr ohledně uložené pokuty. Na určení její výše aplikoval inspektorát naprosto svévolná kritéria „zavinění“ a tuto vadu neodstranil ani žalovaný. Samotná pokuta podle něj není uložena v nezákonné výši, ale přezkum přiměřenosti pokuty nelze redukovat na pouhé ověřování výše sankce z hlediska zákona. V té souvislosti navrhl, aby soud s ohledem na zmatečnost odůvodnění pokuty v případě, že žalobě nevyhoví, postupem dle § 78 odst. 2 s. ř. s. pokutu přiměřeně snížil. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný k úvodním argumentům žalobce odkázal na napadené rozhodnutí, ve kterém se s obdobnými námitkami vypořádal. Ve věci došlo k řádnému zahájení kontroly, v obou žalobci doručených oznámeních je dostatečně podrobně popsáno, které dokumenty si kontrolní orgán vyžádal, a je z nich zřejmé, že všechny dokumenty a případná vyjádření byly vyžadovány k prošetření podnětů od konkrétních spotřebitelů. Inspektorát si podle žalovaného vyžádal takové dokumenty, na jejichž základě by bylo možné objektivně zjistit skutkový stav popisovaný v konkrétních podnětech spotřebitelů. Nejednalo se tak o svévolnou úvahu inspektorátu, neboť prošetření konkrétních podnětů od spotřebitelů a na tyto podněty navazujících povinností žalobce mělo být předmětem kontroly, jejíž výkon však žalobce svou nesoučinností zmařil. Kontrolní řád nezavazuje kontrolní orgán k přesnému vymezení povinností, které jsou kontrolovány, a § 2 kontrolního řádu inspektorát proto neporušil. Podle žalovaného nedošlo ani k výkonu stání moci bez zákonného zmocnění, neboť inspektorát postupoval v souladu s kontrolním řádem i zákonem o České obchodní inspekci. Obchodní podmínky po žalobci nebyly vyžadovány a ve správním řízení nebyla posuzována povaha činnosti žalobce, ani to, jaké typy smluv uzavírá se spotřebiteli, ale pouze skutečnost, že žalobce v rozporu s § 10 odst. 2 kontrolního řádu nijak nereagoval na výzvy kontrolního orgánu, čímž mařil efektivní průběh kontroly (k tomu odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu), neboť nesdělil žádné (natož komplexní) informace, které měl ke smluvnímu vztahu s vyjmenovanými spotřebiteli, čímž neposkytl patřičnou součinnost a naplnil skutkovou podstatu posuzovaného přestupku. Požadovaná součinnost nebyla nepřiměřeně invazivní a zjištění skutkového stavu se nemohlo obejít bez poskytnutí konkrétně vymezených dokumentů. 6. K postavení žalobce uvedl, že ho lze zcela jistě zařadit mezi osoby, které nabízejí nebo poskytují služby nebo vyvíjejí jinou činnost ve smyslu § 2 zákona č. 64/1968 Sb., o České obchodní inspekci, tudíž byl inspektorát ze zákona oprávněn žalobce kontrolovat. Žalobce při své činnosti nabízí služby spotřebitelům, takže na něj mimo jiných budou dopadat také povinnosti podle zákona o ochraně spotřebitele, které Česká obchodní inspekce dozoruje. Podle žalovaného nelze předem určit, které konkrétní skutečnosti mají být zjištěny a ke kterým konkrétním zákonným povinnostem se mají vztahovat. 7. Pokud jde o uložený trest, tak u objektivní odpovědnosti právnické osoby může ale nemusí být zavinění přítomno, ale nezkoumá se. Prokázané zavinění mohl inspektorát vzít v úvahu při určení správního trestu v rámci demonstrativních kritérií podle § 37 a násl. zákona o odpovědnosti za přestupky. To však prokázáno nebylo, a proto žalovaný nepřipustil uvedenou úvahu správního orgánu prvního stupně, a z tohoto důvodu uloženou pokutu snížil. Zavinění tedy nebylo přičteno v neprospěch žalobce a nebylo v jeho případě ani posuzováno. Pokuta byla přezkoumatelně odůvodněna a odpovídá povaze a závažnosti přestupku a nejsou naplněny důvody pro její moderaci. IV. Posouzení věci 8. Krajský soud na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z § 51 odst. 1 s. ř. s. 9. Žaloba není důvodná. K obsahu správního spisu 10. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že podáním ze dne 12. 10. 2021 inspektorát oznámil žalobci zahájení kontroly a vyzval ho k součinnosti. Kontrola byla zahájena dle § 5 odst. 2 písm. b) kontrolního řádu a žalobci byly oznámeny podněty spotřebitelů V. S. (nákup letenky, číslo rezervace 151066179, let byl zrušen dne 16. 6. 2021 a spotřebiteli nebyly ani po žalobcem uvedené lhůtě vráceny peníze, ačkoliv dle sdělení letecké společnosti byly peníze vráceny kontrolované osobě) a E. B. (reklamace spočívající v nevrácení finančních částek za neposkytnuté služby – dvě zrušené rezervace, spotřebitelka žádá o vrácení peněz více než rok). Žalobce byl dle § 10 odst. 2 a § 8 písm. c) kontrolního řádu vyzván k doložení: - kopie všech dokladů týkajících se objednávek výše uvedených letů, doložení objednávek s potvrzením o přijetí objednávek; - kopie uzavřených smluv o zprostředkování včetně smluvních podmínek; - kopie informací o zrušených letech; - kopie odstoupení spotřebitelů od zprostředkovatelské smlouvy; - v případě vrácení finančních prostředků spotřebitelům, doložit potvrzení o vrácení finanční částky; - u spotřebitelky E. B. doložit písemné potvrzení o uplatnění a vyřízení reklamace za neposkytnuté služby; - veškerou dostupnou komunikaci mezi žalobcem a spotřebiteli (v českém jazyce); - vyjádření k podnětům spotřebitelů a vysvětlení skutečnosti, proč nebyly vráceny finanční prostředky. 11. Dále ze spisu vyplývá, že inspektorát podáním ze dne 26. 11. 2021 oznámil žalobci zahájení kontroly a vyzval ho k součinnosti. Kontrola byla zahájena dle § 5 odst. 2 písm. b) kontrolního řádu a žalobce byl dle § 10 odst. 2 a §8 písm. c) kontrolního řádu vyzván k doložení kopií: - veškeré dokumentace k reze