10 Ads 303/2023 — Nejvyšší správní soud

62 Ad 1/2022- 30 - text pokračování 5 62 Ad 1/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: Ing. K. B. bytem X zastoupen Ing. Lubošem Trandou, daňovým poradcem sídlem Herčíkova 246/1a, Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14.12.2021, č.j. X, sp. zn. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 14.12.2021, č.j. X, sp. zn. X, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí – platební výměr Okresní správy sociálního zabezpečení Brno – venkov ze dne 29.10.2021, č. 20/290/21/773, č.j. X, jímž byla žalobci coby zaměstnavateli uložena podle § 4 až § 9 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, povinnost uhradit dlužné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále v celkové výši 81 417 Kč. I. Shrnutí procesního postoje stran 2. Žalobce namítá, že splnil podmínky pro to, aby mu bylo prominuto pojistné ve smyslu zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2020 Sb.“), včetně podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. b) a c) tohoto zákona. 3. Žalobce argumentuje tak, že lze objektivně (a matematicky) porovnat stav počtu zaměstnanců ve výši 0 na konci března 2020 s počtem jeho zaměstnanců v měsíci červnu až srpnu 2020. Podle žalobce důvod, pro který mu nebylo pojistné prominuto, neodpovídá zákonu. Okruh osob, které nárok na prominutí pojistného nemají, je vymezen v § 2 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb.; a mezi ně žalobce nespadá. 4. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. 5. Žalovaná nesouhlasí se žalobou, argumentuje s odkazem na obsah napadeného rozhodnutí a navrhuje zamítnutí žaloby. Taktéž žalovaná setrvala na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 6. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 7. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalované (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 8. Sporu v nyní posuzované věci je pouze o právní otázku, zda žalobce splnil podmínky pro prominutí pojistného za měsíce červen, červenec a srpen 2020 ve smyslu zákona č. 300/2020 Sb. Mezi účastníky řízení přitom není sporu o tom, že žalobce jako zaměstnavatel vznikl až 1.4.2020. 9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 300/2020 Sb. tento zákon upravuje jako kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné"), které jsou podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za červen, červenec a srpen 2020. Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3 tohoto zákona. 10. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb. se podmínky prominutí pojistného posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc uvedený v odstavci 1 větě první. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 300/2020 Sb. má nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc zaměstnavatel, jestliže a) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50, b) počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020, c) úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020, d) odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném, a e) za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou České republiky ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 na zaměstnanost v České republice. 12. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb. nemá nárok na prominutí pojistného a) zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce, b) poskytovatel zdravotních služeb, jehož zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 v roce 2020, c) zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. června 2020 daňovým rezidentem České republiky, nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území České republiky. 13. Odkazuje-li žalobce na smysl a cíl zákona č. 300/2020 Sb., kterým je pomoc zaměstnavatelům překonat důsledky pandemie, tak z důvodové zprávy k zákonu č. 300/2020 Sb. plyne, že tento zákon byl přijat v reakci na nepříznivé ekonomické následky pandemie onemocnění koronaviru; jeho účelem bylo podpořit udržení zaměstnanců a omezit jejich propouštění. K naplnění tohoto cíle zákonodárce přiznal zaměstnavatelům za splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na prominutí pojistného na sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nejedná se však o podporu neomezenou či nepodmíněnou. Účelem přijetí zákona č. 300/2020 Sb. bylo kromě prominutí pojistného také jasně definovat podmínky pro jeho prominutí (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.12.2022, č.j. 30 Ad 5/2021-37, nebo rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18.5.2022, č.j. 16 Ad 1/2021-29). Základní podmínkou pro tuto pomoc zaměstnavatelům je, že zaměstnavatel výrazně nesnížil v tomto ekonomicky nepříznivém období zaměstnanost a zároveň nesnížil objem mezd poskytovaných svým zaměstnancům (ne o více než 10 % oproti stavu v březnu 2020). Podporuje se tím zachování zaměstnanosti na začátku období po uvolnění restriktivních opatření proti šíření nákazy novým koronavirem. 14. Zákonodárce v § 2 zákona č. 300/2020 Sb. vymezil podmínky, které musí být pro účely prominutí pojistného splněny kumulativně. Do okruhu osob s nárokem na prominutí pojistného zahrnul mimo jiné ty zaměstnavatele, u nichž počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020, a u nichž úhrn vyměřovacích základů za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020; pouze za splnění těchto podmínek připadá prominutí pojistného v úvahu. 15. Namítá-li žalobce, že v jeho případě lze porovnat počet zaměstnanců (0) a vyměřovací základ za měsíc březen 2020 (0) s údaji za měsíce červen až srpen 2020, tak na takovou argumentační logiku zdejší soud nemůže přistoupit s ohledem na prostý fakt, že v březnu 2020 žalobce zaměstnavatelem vůbec nebyl (není pravdou, že by žalobce jako zaměstnavatel „existoval“ a zaměstnával „0“ osob), a tudíž nesplňuje zákonné podmínky ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 300/2020 Sb. pro prominutí pojistného za měsíce červen, červenec a srpen 2020. Odkaz žalobce na § 2 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb. na tom nemůže nic změnit, neboť toto ustanovení vylučuje konkrétně specifikované zaměstnavatele z okruhu zaměstnavatelů, kteří by jinak nárok na prominutí pojistného uplatňovat mohli, a tím žalobce není. 16. Zákon č. 300/2020 Sb. vymezuje