1 Ads 3/2003 — Nejvyšší správní soud

73 Ad 17/2011- 93 - text -12- pokračování 73Ad 17/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobce S. M., bytem B. 134, D., zast. JUDr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem v Šumperku, nám. Míru 9, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze, Na Poříčním právu 1, o přezkoumání rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 2. 6. 2011, č. j. KUOK 60750/2011, ve věci dávky sociální péče, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci JUDr. Františku Drlíkovi se přiznává odměna za zastupování ve výši 4.230 Kč, která mu bude vyplacena k jeho rukám do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Ostravě. O d ů v o d n ě n í : Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 2. 6. 2011, č. j. KUOK 60750/2011, sp. zn. KÚOK/47373/2011/OSV-SP/7204, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Zábřeh ze dne 8. 4. 2011, č. j. soc/4775/552/2003/Dv, jímž nebyla žalobci přiznána opakovaná peněžitá dávka sociální péče a byla mu přiznána jednorázová dávka sociální péče v mimořádných případech formou peněžitého příspěvku ve výši 2.320 Kč na období od 1. prosince 2003 do 31. prosince 2003. V žalobě namítal žalobce, že nebylo vůbec zahájeno správní řízení, s žalobcem nikdo nejednal, pouze bylo Krajským soudem v Ostravě zrušeno rozhodnutí. Žalobce se domáhal aplikace § 1 – § 5 a § 8 zákona č. 198/1993 Sb. Napadené rozhodnutí je v rozporu s § 3 správního řádu, nebyl zjištěn řádně skutkový stav. Po zrušení původního rozhodnutí rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2010, č. j. 38Cad 2/2004-272, nebylo zahájeno správní řízení a argumentace správních orgánů, která byla použita v předcházejícím řízení, byla použita opětovně. Žalovaný překročil meze správního uvážení, neboť jeho závěry nejsou řádně odůvodněny, tvrzení a argumentace žalobce byly opomenuty anebo nepřípustně zjednodušeny a žalovaný se jimi adekvátně nezabývá. Došlo tak k porušení § 50 odst. 4 s. ř. K tomu žalobce navrhl důkaz listinami, přiloženými k žalobě. Žalovaný porušil § 68 s. ř., své rozhodnutí řádně neodůvodnil a neuvedl, které důkazy provedl, aby zjistil spolehlivě skutkový stav věci. Tím byla porušena práva žalobce podle čl. 3 odst. 3, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stejně tak byla porušena ustanovení § 2 odst. 1, § 3, § 4 odst. 1 - 4, § 37 odst. 1, § 46 odst. 1 – 3, § 47 odst. 1 – 3 s. ř. Proto žalobce hodnotí napadené rozhodnutí jako nepřezkoumatelné. Od listopadu 2003 a ještě i předtím žalobce uplatňuje hmotněprávní nároky podle § 8 zákona č. 198/1993 Sb. Argumentace správních orgánů je nevěrohodná a nepodložená. Žalobci rovněž nebyla dána možnost seznámit se s podklady rozhodnutí podle § 36 odst. 3 s. ř., správní orgán k tomu nestanovil přiměřenou lhůtu. K tomu navrhl důkaz přiloženými listinami, v nichž to podstatné žalobce označil červeně. Z uvedených důvodů navrhl žalobce zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. Žalovaný (v době vydání napadeného rozhodnutí Krajský úřad Olomouckého kraje) ve svém vyjádření uvedl, že na základě shora citovaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě rozhodl o žádosti nikoli o jednu, ale o dvě dávky. Žalovaný také odůvodnil, že žalobce nelze považovat za sociálně potřebného, protože výplata invalidního důchodu mu byla zastavena poté, co se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu a na možnost zastavení výplaty byl upozorněn. Žalobce byl od prosince 2003 bez příjmů a jednorázová dávka 2.320 Kč byla předána 16. 12. 2003 k výplatě žalobci. Žalovaný se při přezkumu rozhodnutí na základě odvolání ztotožnil se závěry správního orgánu I. stupně. Ten rozhodl v mezích zákona, žalobce sociálně potřebný nebyl, neprokázal snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, nezúčastnil se zdravotní prohlídky a způsobil si zastavení výplaty invalidního důchodu. Jednorázová dávka byla poskytnuta v nezbytném rozsahu, tj. ve výši potřebné k zajištění výživy a ostatních potřeb občana. K žalobě se žalovaný vyjádřil v rámci čitelnosti žaloby tak, že tvrzení žalobce jsou účelová a že jednotlivá řízení byla zahájena žádostmi žalobce. Skutečnosti, se kterými by měl být žalobce seznámen, nebyly dány, žádné nové nebyly. Napadená rozhodnutí obsahují i citace právních předpisů i úvahy správních orgánů. Žalovaný zcela odmítnul tvrzení žalobce o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, jeho nevěrohodnosti a nepodloženosti. V replice žalobce dále uvedl, že argumentaci žalovaného v původním řízení Krajský soud v Ostravě neakceptoval a rozhodnutí zrušil. Žalovaný je povinen posoudit podání podle obsahu a vyhovět žalobci. Správní orgány žalobce dostatečně nepoučily a podvedly ho. Od odebrání důchodu v roce 1993 soud zadržuje veškerou dokumentaci ČSSZ a ta nemůže činit úkony ve věci. Podle žalobce musí žalovaný prokázat, z čeho žalobce žije, kde má příjmy, proč nepracuje a nedělá své povolání strojvedoucího, kde má příjem a vydělává na starobní důchod. V příloze navrhl žalobce jako důkazy správní a soudní rozhodnutí, jejichž část byla již obsahem správního spisu. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 2. 6. 2011. Ze správního spisu krajský soud ve vztahu k žalobním námitkám zjistil, že podáním ze dne 18. 11. 2003, doručeným správnímu orgánu 20. 11. 2003, žalobce požádal o poskytnutí opakované sociální dávky, případně o jednorázovou dávku – životní minimum pro osobu žalobce, navýšenou o nutnou spotřebu a nutné výdaje ve výši 2.800 Kč. Žalobce požádal i o předběžné opatření tak, aby sociální dávka mu byla poskytnuta nejpozději k 2. dni v měsíci a první dávka do 2. 12. 2003 a aby mu správní orgán ustanovil advokátku Mgr. Pavlu Frodlovou. K tomu doložil správní a soudní rozhodnutí a doklady o inkasu za listopad 2003. Podle rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále i „ČSSZ“) ze dne 27. 10. 2003 byla žalobci od 2. 12. 2003 zastavena výplata částečného invalidního důchodu. Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí se žalobce nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, přestože byl na možnost zastavení výplaty důvodu upozorněn. Rozhodnutím ze dne 26. 11. 2003 byl žalobce vyzván k doplnění čestného prohlášení o majetku, příjmech a dále měl žalobce sdělit důvod, proč se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu u OSSZ Šumperk. K tomu žalobce sdělil, že toto si vymyslel MÚ v Zábřehu, že v napadeném, zmatečném a nepřezkoumatelném rozhodnutí toto vůbec není uvedeno, účastníkem řízení je ČSSZ Praha a nikoli OSSZ v Šumperku. Žalobce doložil potvrzení Úřadu práce v Šumperku ze dne 24. 11. 2003 o vedení jeho osoby v evidenci Úřadu práce od 13. 4. 1993 a o tom, že mu nebylo přiznáno hmotné zabezpečení pro nesplnění podmínky celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání. Dále žalobce doplnil k žádosti, že proti rozhodnutí ČSSZ o zastavení výplaty částečného invalidního důchodu podal žalobu, ať se správní orgán obrátí na soud. V příloze žalobce doložil požadovaná prohlášení a znovu požádal o ustanovení advokátky a nařízení předběžného opatření. V čestném prohlášení žalobce uvedl, že si hospodaří sám, bydlí v rodinném domě 3 + 1 s manželkou, mají společný majetek, k domě náleží parcela 800 m2, v domě bydlí 4 osoby. Manželka je uchazeč o zaměstnání. Dne 3. 12. 2003 žalobce do protokolu uvedl, že poslední příjem (kapesné) 4.700 Kč obdržel 2. 11. 2003, to byla částka jeho životního minima. Ve věci nákladů na domácnost uvedl, že hospodaří zcela sám a od 2. 12. 2003 nemá žádné prostředky. Podle potvrzení Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 1. 2003 téhož dne došla soudu žaloba o výživné manželky žalobce. Podle rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 11. 12. 2003 byla žalobci přiznána jednorázová dávka sociální péče v mimořádných případech formou peněžitého příspěvku ve výši 2.230 Kč na období od 1. 12. 2003 do 31. 12. 2003. Důvodem byla skutečnost, že byla žalobci zastavena výplata částečného invalidního důchodu, a to pro nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu, přičemž na zastavení výplaty byl žalobce upozorněn. V odvolání proti citovanému rozhodnutí žalobce uvedl, že je zmatečné a nepřezkoumatelné, a obsah je vymyšlený správním orgánem od A do Z. Správnímu orgánu nepřísluší posuzovat vinu či nevinu a opisovat rozhodnutí, které je napadeno žalobou, správní orgán je oprávněn posuzovat pouze sociální potřebnost. Správní orgán neuvedl, „kde má žalobce jako částečný inva