5 Afs 342/2017 — Nejvyšší správní soud

22 Ad 2/2023- 54 - text  14 22 Ad 2/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobce: CZ BASTAV s. r. o. v konkursu sídlem Karola Śliwky 27/4 , 733 01 Karviná - Fryštát zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Novákovou, Ph.D. sídlem Chodská 1366/9, 120 00 Praha 2 proti žalované: Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava za účasti: Insolvenční kancelář Kaplan Mlnářík a spol. sídlem Politických vězňů 1597/19, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 1. 2023, ve věci výkazu nedoplatků na pojistném na veřejné zdravotní pojištění takto: I. Rozhodnutí Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny ze dne 5. 1. 2023 a ze dne 1. 12. 2022 zn. 1102291229 se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Petry Novákové, Ph.D., sídlem Chodská 1366/9, 120 00 Praha 2. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 5. 1. 2023 ve věci výkazu nedoplatků na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jímž byly zamítnuty námitky žalobce ze dne 8. 12. 2022 a potvrzeno rozhodnutí žalované – Výkaz nedoplatků ze dne 1. 12. 2022 zn. 1102291229. 2. Žalobce v podané žalobě vymezil tyto žalobní body: 1) Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalovaná ve Výkazu nedoplatků stanovila dodatečné úhrady zdravotního pojištění za zaměstnance žalobce, aniž by bylo jasné, zda žalobce má povinnost nedoplatky odvádět. Neznámá je také výše případných nedoplatků. Žalobce v bodu 13 námitek výslovně odkázal na postup Oborové zdravotní pojišťovny, která k námitkám žalobce obdobný výkaz nedoplatků zrušila s tím, že ve věci doposud nebylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí. Žalobce v námitkách konkrétně namítal, že podle § 53 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotní pojištění, v rozhodném znění (tj. ve znění účinném do 30. 6. 2023- pozn. soudu) -dále jen „zákon o zdravotním pojištění“- je zdravotní pojišťovna oprávněna předepsat pojistné pomocí výkazu nedoplatků pouze tehdy, pokud jde o „dlužné“ pojistné. Žalovaná v napadeném rozhodnutí neuvedla, co znamená „dlužné“ pojistné, když pouze konstatovala, že při vydání Výkazu nedoplatků vycházela z výsledků vlastní kontroly, odborného vyjádření finančního úřadu a z informací uvedených v policejním spise vedeném v rámci trestního řízení. Podle žalobce není zřejmé, v čem měla kontrola žalované spočívat. Žalobce adresoval žalované odůvodněné námitky proti tvrzením uvedeným ve Zprávě o výsledku kontroly, kde namítal, že nezdůvodnila, u kterých zaměstnanců žalobce měl údajný dluh vzniknout a z jakého titulu, neuvedla, proč považuje původní výpočet pojistného provedený žalobcem za nezákonný, ani nezdůvodnila nový výpočet. Ve vypořádání námitek žalovaná odkázala toliko na vyjádření finančního úřadu bez vlastní argumentace. Z materiálního pohledu tak námitky žalobce vypořádány nebyly. Žalovaná automaticky přistoupila k vydání Výkazu nedoplatků. Výsledky kontroly žalované však nejsou procesně použitelné ani v rámci řízení o Výkazu nedoplatků (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ – ze dne 7. 4. 2021 č. j. 8 As 102/2019-31, publikovaný ve Sb. NSS pod č. 4181/2021). Žalobce dále namítl, že daňové ani trestní řízení nemohla pro napadené rozhodnutí poskytnout žádný relevantní podklad, neboť v době vydání napadeného rozhodnutí tato řízení nedospěla do procesního stádia, kdy by příslušné orgány vydaly jakékoliv pravomocné rozhodnutí. Podklady, na něž odkazuje žalovaná (odborné vyjádření finančního úřadu a obsah trestního spisu), jsou písemnosti předběžné povahy, odborné vyjádření finančního úřadu platné právo vůbec nezná. Finanční úřad nemůže bezformálně vydávat odborná vyjádření, pokud obsahově nahrazují závazné stanovisko pro napadené rozhodnutí. Žalobce s odborným vyjádřením ani s ostatními listinami založenými ve spise nebyl seznámen a před vydáním rozhodnutí se k nim nemohl vyjádřit. Žalobce v bodu 12 námitek uvedl, že žalovaná s těmito zdroji nijak nepracovala, takže není seznatelné, z jakých částí těchto písemností vycházela, ani jak z nich dovodila své závěry. Žalovaná uvedla, že na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nepoužijí obecné předpisy o správním řízení, tedy zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“). Žalobce poukázal na rozsudek NSS ze dne 29. 7. 2021 č. j. 3 Ads 305/2019-28, publikovaný ve Sb. NSS pod č. 4298/2022, z něhož plyne, že při výkonu veřejné správy se vždy použijí základní zásady dle §§ 2-8 správního řádu. V důsledku vadného postupu žalované není zřejmé, jak dospěla k částkám uvedeným ve Výkazu nedoplatků, proti čemuž brojil žalobce již v námitkách. K tomu žalobce odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2023 č. j. 3 Af 6/2020-169, bod 21. Žalobce v námitkách proti Výkazu nedoplatků namítal opakované provádění kontrol žalovanou (bod 15 námitek) a nesprávný postup výpočtu pojistného (bod 16 námitek). K těmto bodům se žalovaná v napadeném rozhodnutí rovněž nevyjádřila. Podle žalované jde o argumenty směřující vůči Zprávě o výsledku kontroly ze dne 29. 8. 2022 a byly vypořádány v rámci námitek podaných proti této zprávě. Takový závěr však neodpovídá skutečnosti. Rozhodnutí o námitkách proti Zprávě o výsledku kontroly nelze napadnout žalobou ve správním soudnictví, kterou je možno uplatnit až proti rozhodnutí o námitkách vůči Výkazu nedoplatků. V rozhodnutí o námitkách proti Výkazu nedoplatků je proto nutno uvést argumentaci, která obstojí v soudním přezkumu, k čemuž v daném případě nedošlo. Ze všech těchto důvodů žalovaná zatížila své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti z důvodu nedostatku odůvodnění, nezjištění skutkového stavu a podstatného porušení procesních pravidel. 2) Napadené rozhodnutí je nezákonné. Žalobce v námitkách proti Výkazu nedoplatků argumentoval, že právo předepsat pojistné je alespoň z části promlčeno, protože § 16 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v rozhodném znění (dále jen „zákon o pojistném“) stanoví desetiletou promlčecí lhůtu. K tomu žalovaná v rozhodnutí stručně shrnula, že k promlčení nemohlo dojít, neboť daná lhůta byla přetržena třemi kontrolami v letech 2011, 2012 a 2018. Tento závěr však neodpovídá skutečnosti. Dle Zprávy o výsledku kontroly v daných letech žalovaná kontroly provedla, ale každá se týkala jiného kontrolovaného období. Kontrola z r. 2011 se týkala období 1/2007–4/2011, kontrola z r. 2018 období 3/2012–2/2018 a kontrola z r. 2012 období 5/2011–2/2012. Kontrolou ze dne 6. 6. 2011 se tak sice přetrhla desetiletá promlčecí lhůta vůči předepsání pojistného za období 1/2007–4/2011, nová promlčecí lhůta však uplynula již dne 6. 6. 2021. Další kontrola pak proběhla až dne 29. 8. 2022, tj. po uplynutí promlčecí lhůty. Pokud jde o druhé období, mělo dojít ke kontrole dne 11. 4. 2012. Zpráva o výsledku kontroly sice uvádí 11. 4. 2021, ale jde o zřejmý překlep. Napadené rozhodnutí totiž jasně uvádí jako letopočet druhé kontroly r. 2012. Nová promlčecí doba ohledně tohoto období uplynula dne 11. 4. 2022, tj. opět před kontrolou v nyní posuzované věci, která proběhla dne 29. 8. 2022. Předchozími kontrolami žalovaná kontrolovala mj. i mzdové listy a další podklady, ze kterých žalobce vycházel při výpočtu mezd a náhrad pro jeho zaměstnance, přičemž žádné pochybení nekonstatovala. Žalobce proto v dané věci postupoval v dobré víře v řádnost svých nastavených postupů, když legitimně očekával, že názor žalované vyjádřený ve zprávách z předmětných kontrol je názorem zákonným a pro žalovanou zavazujícím, tj. konstituujícím správní praxi. Žalovaná napadeným rozhodnutím porušila legitimní očekávání žalobce, když postupovala v rozporu s vlastní správní praxí. Dále žalobce namítl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno po lhůtě, kterou zákon o zdravotním pojištění stanovuje. Dle § 53 odst. 5 zákona o zdravotním pojištění žalovaná vydá rozhodnutí do 30 dnů od doručení námitek, a pokud tak neučiní, pozbývá výkaz nedoplatků platnost. Jelikož zákon o zdravotním pojištění spojuje zánik platnosti výkazu nedoplatků s rozhodnutím ve lhůtě, je třeba tuto lhůtu vnímat jako lhůtu pro doručení rozhodnutí. Tuto podmínku žalovaná nesplnila. Námitky byly podány dne 9. 12. 2022 a napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno až 16. 1. 2023, tedy po uplynutí lhůty 30 dnů. Nad rámec již uvedeného žalobce namítl, že jeho zaměstnanci měli v jednotlivých měsících kontrolovaných let nárok na cestovní náhrady, když odpracovali směny v časové dotaci 8 a