5 As 7/2011 — Nejvyšší správní soud

54 A 56/2020- 39 - text 7 54 A 56/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Karla Ulíka a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: V. K., narozen X státní příslušník Ukrajiny zastoupen advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, Nové Město, Praha 1 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Nusle, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 11. 2020, č. j. MV-149817-4/SO-2020, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 10. 11. 2020, č. j. MV-149817-4/SO-2020, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Matěje Šedivého. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 10. 8. 2020, č. j. OAM-17293-19/ZM-2019 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím ministerstvo podle § 46 odst. 6 písm. d) ve spojení s § 178f písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 16/2019 Sb. (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítlo žádost žalobce o vydání zaměstnanecké karty, neboť zaměstnavatel žalobce byl nespolehlivý. 2. Žalobce namítá, že v odvolacím řízení upozornil na změnu sídla společnosti BAU Pro CZ s.r.o., IČO: 03772543 (dále jen „budoucí zaměstnavatel“), jako novou skutečnost nastalou po vydání prvostupňového rozhodnutí, a tedy že důvody pro zamítnutí žádosti podle § 178f písm. f) zákona o pobytu cizinců již pominuly. Smyslem koncentrace řízení podle § 82 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) je zabránit obstrukčnímu jednání, tj. tomu, aby účastník dokládal důkazy v pozdější fázi řízení, a tím ohrožoval zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení. Koncentrace řízení se uplatní, jestliže účastník nedoloží náležitost žádosti, ačkoliv ji doložit mohl a měl, přičemž tento nedostatek nemůže napravit v odvolacím řízení. Žalovaná však interpretovala § 82 odst. 4 správního řádu chybně. V průběhu odvolacího řízení totiž došlo k nové skutečnosti nezávislé na vůli žalobce (ke změně sídla budoucího zaměstnavatele). Jednalo se o novou skutečnost, a proto se koncentrace řízení nemohla uplatnit. Obdobně v případě zamítnutí žádosti pro nesplnění podmínky bezdlužnosti zaměstnavatele se jedná o novou skutečnost, jestliže zaměstnavatel během řízení dluh uhradí. V takových případech žalovaná rozhodnutí ministerstva ruší, neboť se jedná o novou skutečnost podle § 82 odst. 4 správního řádu. V období od vydání prvostupňového rozhodnutí do doby posouzení věci žalovanou došlo k podání návrhu rejstříkovému soudu a změně sídla budoucího zaměstnavatele. Konstitutivní rozhodnutí rejstříkového soudu nabylo právní moci 3. 9. 2020, tj. v době po vydání prvostupňového rozhodnutí. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí. K námitce, že v průběhu odvolacího řízení došlo k nové skutečnosti nezávislé na vůli žalobce, a to ke změně sídla budoucího zaměstnavatele, uvádí, že změna sídla nemění nic na tom, že budoucí zaměstnavatel, který měl zapsáno sídlo na adrese Xa (dále jen „původní adresa“), fakticky na dané adrese nerealizoval žádnou samostatně výdělečnou činnost. To vyplývá z protokolu o pobytové kontrole ze dne 10. 4. 2020 a z protokolu o výslechu svědka ze dne 16. 10. 2019. K uváděnému příkladu zamítnutí žádosti pro nesplnění podmínky bezdlužnosti zaměstnavatelů uvádí, že změnu sídla budoucího zaměstnavatele nelze považovat za novou skutečnost, neboť k této změně došlo až po vydání prvostupňového rozhodnutí (dne 3. 9. 2020), proto se na tuto skutečnost uplatní koncentrace řízení obsažená v § 82 odst. 4 správního řádu. Budoucí zaměstnavatel měl zapsáno sídlo na adrese, na které nerealizoval žádnou samostatně výdělečnou činnost. Jednalo se tak pouze o virtuální sídlo společnosti. Žalovaná proto trvá na zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí a žalobní námitky považuje za nedůvodné, přičemž v podrobnostech odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí a obsah správního spisu. 4. V replice žalobce uvedl, že nelze dovozovat správnost napadeného rozhodnutí odkazem na správnost prvostupňového rozhodnutí, je-li podanou žalobou namítáno, že v době po vydání prvostupňového rozhodnutí došlo k podstatné změně skutečností v důsledku změny sídla budoucího zaměstnavatele. Žalovaná byla vázána skutkovým stavem ke dni vydání napadeného rozhodnutí, ovšem toho času již byly námitky vůči předchozímu sídlu budoucího zaměstnavatele irelevantní. Odvolání nelze zamítnout z důvodu, že v minulosti disponoval budoucí zaměstnavatel virtuálním sídlem, neboť § 178f písm. f) zákona o pobytu cizinců dopadá na aktuální situaci, a nikoliv na pochybení minulá a již napravená. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 5. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (§ 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců), osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť žalobce dodatečně s tímto postupem vyslovil souhlas, žalovaná k výzvě soudu proti takovému postupu nic nenamítala (§ 51 odst. 1 s. ř. s.) a zároveň pro takový postup byly splněny podmínky podle § 76 odst. 1 s. ř. s. 6. Žaloba je důvodná. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 7. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce podal dne 18. 3. 2019 prostřednictvím Generálního konzulátu České republiky Lvov žádost o zaměstnaneckou kartu za účelem zaměstnání u budoucího zaměstnavatele se sídlem na původní adrese. 8. Opatřením ze dne 1. 4. 2019, č. j. OAM-17293/2019, ministerstvo požádalo Policii České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, odbor cizinecké policie, o provedení pobytové kontroly v sídle budoucího zaměstnavatele na původní adrese. 9. Opatřením ze dne 10. 4. 2019, č. j. KRPA-134332-1/ČJ-2019-000026-1, sdělila Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, odbor cizinecké policie, ministerstvu výsledek pobytové kontroly na původní adrese sídla budoucího zaměstnavatele ze dne 9. 4. 2019. Zjistila, že se na místě nachází pětipatrový činžovní dům, jehož hlavní vchod je uzamčen. U vstupních dveří jsou poštovní schránky a zvonkový panel, na nichž není uveden název budoucího zaměstnavatele. Nad vstupními dveřmi jsou „nalepeny papíry“, na nichž jsou uvedeny „názvy firem“ (jednou z mnoha je budoucí zaměstnavatel) s upozorněním, že nemají žádnou spojitost s obyvateli domu ani se členy společenství vlastníků jednotek s tím, že kontakt je možné zprostředkovat na tam uvedeném telefonním čísle nebo e-mailové adrese. Telefonickým dotazem na uvedeném čísle zjistila, že se jedná o „virtuální sídlo“ budoucího zaměstnavatele, který na této adrese žádné prostory k užívání nemá. Poštu třídí a dále rozesílá kontaktní společnost. 10. Jednatel budoucího zaměstnavatele J. L. ve výpovědi dne 16. 10. 2019 (protokol o výslechu svědka ze dne 16. 10. 2019, č. j. OAM-17293-11/ZM-2019) mimo jiné uvedl, že budoucí zaměstnavatel má sídlo na původní adrese, přičemž tam kanceláře ani jiné pronajaté prostory nemají, mají tam virtuální sídlo; je tam společnost, která jim vyřizuje korespondenci. Na původní adrese nikdy nebyl, a sídlo proto nemůže popsat. Kontaktní místo budoucího zaměstnavatele, v němž mají kanceláře i sklad a setkávají se s klienty, je na adrese Xb. Vyskytuje se tam nepravidelně, po předchozí telefonické domluvě. Na této adrese má budoucí zaměstnavatel uloženy nástroje a nářadí. Budoucí zaměstnavatel zatím nemá kromě něj žádné zaměstnance. 11. Dne 23. 12. 2019 žalobce ministerstvu sdělil, že adresa Xb, bude „počínaje zítřejším dnem registrována v živnostenském rejstříku“, a požádal o provedení šetření v provozovně, případně o vyhovění žádosti. Společně s tímto sdělením zaslal fotografie označení budoucího zaměstnavatele v jeho sídle a fotografie provozovny na adrese Xb. 12. Z výpisů údajů z veřejné části živnostenského rejstříku ze dnů 20. 2. 2020, 25. 3. 2020, 15. 6. 2020 a 10. 8. 2020 vyplývá, že budoucí zaměstnavatel má sídlo na původní adrese a od 16. 1. 2020 provozovnu k několika předmět