1 Ao 5/2010 — Nejvyšší správní soud

55 A 48/2022- 34 - text 9 55 A 48/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci navrhovatelky: Market Place s.r.o., IČO 05053684, sídlem Sadová 355, Průhonice, zastoupená advokátem Mgr. Radkem Motzkem, sídlem Zahrada 6, Kaly, proti odpůrci: město Dobřichovice, sídlem Vítova 61, Dobřichovice, zastoupený advokátem Mgr. Markem Hejdukem, sídlem Jugoslávská 620/29, Praha, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Dobřichovic, vydaného usnesením Zastupitelstva města Dobřichovice ze dne 24. 6. 2021, č. Z08-13-21, takto: I. Opatření obecné povahy – územní plán Dobřichovic, vydaný usnesením Zastupitelstva města Dobřichovice ze dne 24. 6. 2021, č. Z08-13-21 – se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části, která vymezuje funkční plochu ZK – plochy zemědělské – zahrady ve volné krajině na části pozemku p. č. 1824/4 v katastrálním území Dobřichovice, na níž byla v Územním plánu sídelního útvaru Dobřichovice ve znění změny č. 2 vymezena funkční plocha AZS – zastavěné plochy areálů zemědělské výroby, a v části, která vymezuje zastavěné území obce, ve vztahu k výše uvedené části pozemku p. č. 1824/4 v katastrálním území Dobřichovice, která byla v Územním plánu sídelního útvaru Dobřichovice ve znění změny č. 2 součástí zastavěného území. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 13 228 Kč k rukám Mgr. Radka Motzkeho, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Navrhovatelka se návrhem ze dne 2. 7. 2022 podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Dobřichovic vydaného usnesením Zastupitelstva města Dobřichovice ze dne 24. 6. 2021, č. Z08-13-21 (dále též „napadené OOP“ či „územní plán“). Navrhovatelka požaduje zrušení vymezení hranice zastavěného území na společné hranici pozemků p. č. 1824/4 a p. č. 1384 v katastrálním území Dobřichovice a zrušení funkční plochy ZK – plochy zemědělské – zahrady ve volné krajině na části pozemku p. č. 1824/4, která byla do této plochy a nezastavěného území zahrnuta v důsledku nově vedené hranice zastavěného území na společné hranici pozemků p. č. 1824/4 a p. č. 1384. 2. Navrhovatelka uvádí, že je vlastníkem pozemků p. č. 1384, 1385, 1386, 1387 a 1824/4 v katastrálním území Dobřichovice. Má v úmyslu využít pozemek p. č. 1384, předmětnou část pozemku p. č. 1824/4 a další pozemky pro rozvoj svého podnikání. Zvažuje vybudování pekařského provozu a souvisejících staveb. Vydáním napadeného OOP se změnila hranice zastavěného území na pozemku p. č. 1824/4. Oproti Územnímu plánu sídelního útvaru Dobřichovice, schváleného Zastupitelstvem obce Dobřichovice dne 19. 6. 1996 (dále jen „původní ÚP“), ve znění změny č. 2 (dále jen „předchozí územní plán“), je hranice vedena jižněji na rozhraní pozemků p. č. 1824/24 a p. č. 1384. Změnou se dostalo cca 190 m2 pozemku navrhovatelky mimo zastavěné území a zastavitelné plochy a tato část pozemku se stala nezastavěným územím. Provedená změna zasahuje do vlastnického práva navrhovatelky, neboť snižuje využitelnost a hodnotu pozemku. 3. Navrhovatelka namítá, že změna hranice zastavěného území je neodůvodněná. Uvádí, že v průběhu pořízení napadeného územního plánu podala námitky, v nichž požadovala ponechání hranice zastavěného území na pozemku p. č. 1824/4 tak, jak byla definována předchozím územním plánem. Odpůrce její námitky zamítl s odkazem na to, že předmětná část pozemku je ornou půdou I. třídy ochrany, kterou lze ze zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) odejmout pouze výjimečně, a v obci převažuje veřejný zájem na ochraně ZPF. Navrhovatelka s tímto odůvodněním nesouhlasí. Poukazuje na to, že územní plán převzal z předchozího územního plánu zábory půdy I. třídy ochrany například v plochách 01-B, 02-B, 03-B, 02-OU, 04-TI, 02-VO, 03-VO a 04VO. Celkový zábor zemědělských půd vyvolaný rozvojem obce činí podle napadeného OOP 29,3 ha, přičemž pozemky uvažované k rozvoji obce jsou tvořeny ze 40,56 % půdami I. třídy ochrany. Územní plán ruší zastavitelnost části pozemku p. č. 1824/4 s poukazem na ochranu ZPF, nicméně v jiných plochách upřednostňuje zastavitelnost pozemků před ochranou ZPF. Tento odlišný přístup odpůrce nevysvětluje. Dle navrhovatelky tím porušil zásadu legitimního očekávání navrhovatelky. 4. Navrhovatelka tvrdí, že část pozemku p. č. 1824/4 není fakticky součástí pole, které se rozprostírá na jeho zbylé části. V dotčené části stojí strom a povrch je z větší části vyježděnou plochou, která slouží jako přístupová komunikace pro pravidelné pojíždění techniky. Jedná se věcně o ostatní plochu stejně jako u navazujícího pozemku p. č. 1384, která s polem nemůže věcně souviset. Vyloučení části pozemku p. č. 1824/4 ze zastavěného území redukuje možnost využití této plochy a navazujícího pozemku p. č. 1384. 5. Navrhovatelka poukazuje na to, že na pozemku p. č. 1826/10, který leží za silnicí naproti části pozemku p. č. 1824/4, odpůrce zastavěné území rozšířil, čímž respektoval skutečnost, že na rozšiřované části pozemku p. č. 1826/10 je vjezd do areálu stavebnin. U části pozemku p. č. 1824/4 však nerespektoval, že nejde o zemědělskou půdu, která by mohla být funkční součástí pole, které se rozprostírá na zbylé části pozemku p. č. 1824/4. 6. Navrhovatelka z výše uvedených důvodů považuje odůvodnění rozhodnutí o námitce za rozporné, nepřezkoumatelné a změnu hranice zastavěného území za neodůvodněnou. 7. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že je srozuměn s požadavky navrhovatelky a připraven dospět ke kompromisnímu řešení, ke kterému by však s ohledem na nákladnost úpravy napadeného územního plánu mohl přistoupit až společně se zprávou o uplatňování územního plánu. 8. Navrhovatelka v replice uvedla, že s ohledem na časový odstup nemůže akceptovat, aby bylo navrácení části jejího pozemku do zastavěného území řešeno až v souvislosti se zprávou o uplatňování územního plánu, a proto setrvala na svém návrhu. Posouzení návrhu soudem 9. Soud ověřil, že návrh byl podán včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 101a odst. 1 s. ř. s.) a obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Soud proto návrh věcně projednal. Při věcném posouzení návrhu vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Při rozhodování byl vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Soud o návrhu rozhodl bez jednání, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 10. Navrhovatelka svoji legitimaci k podání návrhu dovozuje z vlastnictví pozemků p. č. 1384 a p. č. 1824/4 v katastrálním území Dobřichovice, které soud ověřil z katastru nemovitostí (list vlastnictví č. 1618). Mezi účastníky není sporu, že jde o pozemky, které jsou napadeným územním plánem regulovány, přičemž navrhovatelka předestřela myslitelné tvrzení o dotčení vlastnického práva, které spatřuje v tom, že na základě nové regulace bude omezena možnost využití části pozemku p. č. 1824/4 a navazujícího pozemku p. č. 1384. 11. Soud při přezkumu opatření obecné povahy vychází z algoritmu (testu) přezkumu, který byl pro tyto účely vymezen judikaturou Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005-98, č. 740/2006 Sb. NSS). Jednotlivými kroky algoritmu jsou: 1) přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; 2) přezkum otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti; 3) přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným procesním postupem; 4) přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu se zákonem, v tomto kroku ve smyslu souladu s hmotným právem a 5) přezkum obsahu napadeného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (přiměřenosti právní regulace v širším slova smyslu), tedy konkrétně zda napadené opatření obecné povahy vůbec umožňuje dosáhnout sledovaný cíl (kritérium vhodnosti), zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostředkem (kritérium potřebnosti), jakož i zda opatření obecné povahy omezuje své adresáty co nejméně (kritérium minimalizace zásahů) a zda je následek napadeného opatření obecné povahy úměrný sledovanému cíli (kritérium proporcionality v užším slova smyslu). S ohledem na vázanost důvody návrhu se však soud může zabývat jen těmi kroky algoritmu přezkumu, které navrhovatel zahrne do návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s. ř. s.), a to z hledisek navrhovatelem namítaných. 12. V posuzované věci navrhovatelka vznesla dva okruhy námitek. První se týká otázky přezkoumatelnosti napadeného OOP a nedostatečného odůvodnění rozhodnutí o námitce, druhý otázky