2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

59 A 20/2023- 9 - text 6 59 A 20/2023 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobce: D. L. bytem X t. č. Věznice X proti žalované: Vězeňská služba České republiky sídlem Soudní 1672/1a, 140 00 Praha 4 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce podal k Okresnímu soudu v Rakovníku žalobu, jíž se domáhá náhrady tvrzeného ušlého zisku a nemajetkové újmy na svém psychickém zdraví, která měla být způsobena zanedbáním povinností úředních osob Věznice Oráčov. Řízení o této žalobě je před okresním soudem vedeno pod sp. zn. 8 C 79/2023. 2. Dne 12. 5. 2023 obdržel Okresní soud v Rakovníku žalobcovo podání označené jako „žádost o vydání předběžného opatření vůči žalovanému vzhledem k hrozící újmě na zdraví a vzhledem k majetkovým poměrům žalobce bez zaplacení jistiny ve věci žaloby č. j. 8 C 79/2023“. Žalobce prostřednictvím tohoto podání navrhl, aby soud zakázal žalované přesouvat jej do konce výkonu trestu odnětí svobody, tj. do dne 19. 9. 2023, do jiné věznice nebo na jiný oddíl v rámci Věznice Příbram, a to z důvodu bezpečnosti žalobce a jeho obav o život a zdraví. Svůj návrh zdůvodnil tím, že byl ohrožen již neoprávněným a zcela zbytečným přeřazením z Věznice Oráčov do Věznice Příbram, kde byl v nástupním oddíle vystaven fyzickému násilí a vydírání, což přečkal jen díky tomu, že byl včas přeřazen do oddílu F 1/3, kde je relativně v bezpečí, přičemž neexistuje jiný oddíl, který by mu poskytoval takové bezpečí. Podle žalobce jsou pro něj nebezpečné oddíly F 1/4, F 1/5, F 1/6, E 2/1, E 2/4 a E 2/5. O ostatních a o jejich bezpečnosti pro sebe nemá žádné informace, ale předpokládá, že situace zde může být podobná. Žalobce se obává o své zdraví a život, což se mu potvrdilo, když v čekárně u lékaře narazil na nebezpečné odsouzené a musel být odveden do jiné čekárny. Navíc mu nyní měl speciální pedagog pohrozit tím, že bude z oddílu F 1/3 přeřazen na jiný oddíl nebo do jiné věznice, čímž v něm vyvolal strach, že ve zbytku trestu odnětí svobody dojde k jeho „zmlácení“ nebo i k horší újmě na zdraví. Psychickou újmu mu způsobil již lékař svým prohlášením, přičemž žalobce ani nevidí důvod, proč by měl být potrestán přeřazením za to, že je nemocný (trpí syndromem karpálních tunelů) a nemůže vykonávat monotónní a jednotvárnou práci náročnou na prsty. Žalobce má stanoven výstup z věznice na den 19. 9. 2023, a proto žádá, aby soud zakázal příslušníkům žalované zasahovat do jeho umístění ve Věznici Příbram bez vážného důvodu, čímž by umožnil dokončení výkonu trestu odnětí svobody v relativním bezpečí oddílu F 1/3. 3. Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 16. 5. 2023, č. j. 8 C 79/2023-24, které nabylo právní moci dne 3. 6. 2023, podle § 104b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) vyslovil svou věcnou nepříslušnost ve věci návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Praze. Svůj postup odůvodnil tím, že přemístění vězně do jiné věznice spadá mezi pravomoci generálního ředitelství žalované, resp. obou ředitelů dotčených věznic, přičemž nejde o rozhodnutí ve smyslu § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ale takové přemístění do jiné věznice, byť stejného typu, může být nezákonným zásahem, proti kterému se lze bránit v rámci správního soudnictví (v tomto kontextu odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2020, č. j. 4 As 193/202026, a ze dne 4. 2. 2021, č. j. 1 As 438/202027). Přemístění do jiného oddílu v rámci Věznice Příbram pak spadá pod pravomoci ředitele této věznice, avšak proti případnému rozhodnutí se dle okresního soudu obecně vzato lze bránit návrhem na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení, o čemž rozhoduje trestní soud. Žalobce však zjevně žádá, aby s ohledem na vnitřní riziko zůstal v oddělení s vyšším stupněm zabezpečení, proto i v tomto případě dle okresního soudu může jít o nezákonný zásah, o němž přísluší rozhodovat soudu ve správním soudnictví. 4. Krajský soud v Praze se předně zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání žalobcova návrhu ve správním soudnictví, přičemž vycházel z toho, že podání se posuzuje dle jeho skutečného obsahu, nehledě na to, jak je označeno [viz § 41 odst. 2 o. s. ř. aplikovaný na základě § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Přestože žalobce své podání označil jako žádost o vydání předběžného opatření, připadalo v úvahu posoudit jej jako správní žalobu, z čehož ostatně vycházel také Okresní soud v Rakovníku, který žalobcovo podání posoudil dle obsahu jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s. 5. Žalobce se svým podáním domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud zakázal žalované, aby jej přemístila do jiné věznice nebo do jiného oddělení v rámci Věznice Příbram. 6. Z § 9 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, v účinném znění (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“) plyne, že o tom, do jakého typu věznice bude odsouzený zařazen k výkonu trestu, rozhoduje trestní soud. 7. Podle § 9 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody pak další umísťování odsouzených do jednotlivých věznic v souladu s rozhodnutím soudu o zařazení do určitého typu věznice provádí generální ředitelství Vězeňské služby ve spolupráci s ředitelem věznice, ve které odsouzený nastoupil k výkonu trestu. Po umístění odsouzeného do věznice podle věty první lze přemístit odsouzeného na dobu nikoliv přechodnou do jiné věznice stejného typu a stupně zabezpečení věznice s ostrahou na žádost odsouzeného nebo jiné osoby, ke které se odsouzený připojil, nebo i bez takové žádosti; k žádosti podané do tří měsíců od vyřízení předchozí žádosti se nepřihlíží, o čemž se žadatel vyrozumí. Přemístit odsouzeného podle věty druhé lze na základě a) rozhodnutí generálního ředitelství Vězeňské služby z důvodů hodných zvláštního zřetele v zájmu zabezpečení plnění účelu výkonu trestu nebo zabezpečení plnění úkolů Vězeňské služby anebo z důvodu poskytnutí potřebných zdravotních služeb, nebo b) vzájemné dohody ředitelů věznic uplatňujících obdobné programy zacházení s odsouzenými za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu. 8. Podle § 10 téhož zákona o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu během výkonu trestu rozhoduje trestní soud. 9. Ustanovení § 12a zákona o výkonu trestu odnětí svobody člení věznice s ostrahou podle stupně zabezpečení na tři typy oddělení a upravuje základní předpoklady, podle nichž jsou odsouzení do jednotlivých oddělení umísťováni. 10. Podle § 12b zákona o výkonu trestu odnětí svobody provede vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik odborná komise, která je složena z vedoucího oddělení výkonu trestu nebo oddělení výkonu vazby a trestu anebo ředitelem věznice pověřeného zaměstnance tohoto oddělení, a dále z psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka, vychovatele a popřípadě dalších zaměstnanců Vězeňské služby určených ředitelem věznice. Odborná komise toto vyhodnocení včetně doporučení na umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou předá bez zbytečného odkladu řediteli věznice (odst. 1). O umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou rozhoduje ředitel věznice, ve které je odsouzený umístěn. Při svém rozhodování přihlédne k doporučení odborné komise; rozhodne-li odchylně od jejího doporučení, tento postup odůvodní a o rozhodnutí informuje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit a doručit odsouzenému (odst. 2). Odsouzený umístěný do oddělení se středním nebo vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou má právo do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí podle odstavce 2 podat návrh na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení, o čemž musí být poučen. Tento návrh nemá odkladný účinek (odst. 3). Návrh podle odstavce 3 se podává u ředitele věznice, který jej spolu s rozhodnutím o umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou, podklady pro vydání tohoto rozhodnutí a dokladem o doručení tohoto rozhodnutí odsouzenému předloží neprodleně soudu (odst. 4; pozn.: míněno trestnímu soudu). 11. Na základě citovaných ustanovení dospěl zdejší soud ve shodě s Okresním soudem v Rakovníku k závěru, že o přemístění odsouzeného do jiné věznice stejného typu a stupně zabezpečení s ostrahou v souladu s § 9 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody přísluší rozhodovat generálnímu ředitelství žalované, případně je přemístění realizováno na základě vzájemné dohody ředitelů dotčených věznic. Přestože zákon ve vztahu ke generálnímu ředitelství žalované hovoří o rozhodnutí, nejde o rozhodnutí ve smyslu § 67 správního řádu