7 As 31/2011 — Nejvyšší správní soud

40 A 13/2023- 57 - text 12 40 A 13/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobce: A. K. státní příslušnost Ruská federace bytem X zastoupený advokátem JUDr. Hugo Körblem sídlem Hybernská 1007/20, 110 00 Praha 1 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 za účasti: A. K. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 11. 2023, č. j. MV-3275-15/SO-2023, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 28. 11. 2023, č. j. MV-3275-15/SO-2023, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 27. 12. 2023, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zrušila platnost jeho povolení k trvalému pobytu podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“; viz přechodné ustanovení čl. IV bod 1 zákona č. 173/2023 Sb.) pro existenci důvodného nebezpečí, že by žalobce mohl ohrozit bezpečnost státu. Zároveň žalovaná stanovila žalobci podle § 77 odst. 3 zákona o pobytu cizinců lhůtu k vycestování z území v délce 30 dnů od právní moci napadeného rozhodnutí. Žalovaná založila napadené rozhodnutí především na utajovaných informacích poskytnutých bezpečnostní složkou státu. Obsah žaloby 2. Žalobce konstatuje, že žalovaná porušila § 2 odst. 1, § 3, § 50 odst. 2, 3 a 4 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Protože se žalobce nemůže s obsahem utajovaných informací seznámit, nemůže se proti nim ani bránit konkrétní argumentací. V obecné rovině však uvádí, že si není vědom toho, že by se v minulosti dopustil jednání, kterým by mohl jakkoli poškodit zájmy České republiky. Jako novinář se vždy snažil informovat objektivně a nestranně, vždy jednal v souladu se zájmy České republiky, nikdy se nevyjadřoval v rozporu se západoevropskými hodnotami a nepodporoval vojenský zásah Ruska proti Ukrajině. Není si vědom toho, že by záměrně konal v zájmu Ruské federace nebo šířil či propagoval ruskou propagandu. Žalobce žádá zdejší soud, aby se seznámil s obsahem utajovaných informací a posoudil, zda představují dostatečný podklad pro zrušení povolení k trvalému pobytu. Poukazuje přitom na závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2023, č. j. 10 A 11/2023-54, či rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2014, č. j. 4 As 108/2013-69, a ze dne 31. 8. 2023, č. j. 1 Azs 87/202332, č. 4518/2023 Sb. NSS. Připomíná, že městský soud v prvním z odkazovaných rozsudků dospěl k závěru, že utajovaná zpráva nebyla dostatečným podkladem, neboť informace zpravodajské služby neobsahovaly ani v nejhrubších rysech popis zdroje získaných informací a způsobu jejich získání. Domnívá se, že ani v jeho případě není informace zpravodajské služby dostatečně podložená. 3. Žalovaná dle názoru žalobce nezkoumala dopady napadeného rozhodnutí do jeho soukromého a rodinného života. Proto ani není zřejmé, na základě čeho usoudila, že dopady budou přiměřené. Žalobce uznává, že povinnost opustit území České republiky sama o sobě nezakládá nucené vycestování do Ruska, avšak pro případ návratu do České republiky by si žalobce musel vyřídit vízum nebo povolení k pobytu. To může učinit pouze na Velvyslanectví České republiky v Moskvě, a proto fakticky musí vycestovat do Ruska. Česká republika přitom až na výjimky v současnosti nedává ruským občanům víza ani povolení k pobytu. Ve svém důsledku tak napadené rozhodnutí představuje velmi závažný zásah do žalobcova soukromého a rodinného života. Žalobce bude ve věku 77 let na dlouhou dobu odloučen od rodiny a odkázán zcela na sebe. Po 35 letech života v České republice již v Rusku nikoho nemá, tedy by se tam neměl na koho obrátit a kde bydlet. Jako nezávislému novináři by mu navíc v Rusku hrozilo vážné nebezpečí, neboť všichni, kdo se kriticky vyjadřují vůči vládnoucímu režimu, prezidentu Putinovi a válce na Ukrajině jsou v Rusku v nebezpečí, hrozí jim vězení a policejní pronásledování. 4. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je dle žalobce vnitřně rozporné, neboť žalovaná na jedné straně konstatovala zájem České republiky na tom, aby žalobce již nepobýval na jejím území. Na druhé straně však dle žalované žalobci nic nebrání, aby se po vycestování do České republiky vrátil. Žalovaná dokonce uvedla, že žalobce může požádat o vízum za účelem strpění. To přiživuje žalobcovy pochybnosti o tom, zda je obsah utajovaných informací založen na pravdivých a přezkoumatelných zjištěních. Žalovaná ani podrobně nevysvětlila své úvahy, neboť z napadeného rozhodnutí nelze vyčíst, zda je či není v zájmu České republiky, aby zde žalobce pobýval. V části týkající se dopadů napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života se žalovaná omezila pouze na obecná konstatování. Obsah vyjádření žalované 5. Žalovaná se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Informace poskytnuté bezpečnostní složkou totiž popisují skutečnosti, ze kterých plyne, že žalobce ohrožuje bezpečnost České republiky. Proto bylo nutné zrušit platnost jeho povolení k trvalému pobytu podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Utajované informace popisují konkrétní skutková zjištění a konkrétní jednání žalobce, včetně jejich přesného časového rámce. Jednání jsou popsána do detailu a působí věrohodně, přesvědčivě a bezrozporně a ve svém souhrnu jsou schopna přivodit nebezpečí pro Českou republiku a její obyvatele. Popsané skutečnosti lze dle žalované podřadit pod pojem „hrozba pro bezpečnost státu“. Žalovaná také připomíná, že konkrétní okolnosti tohoto případu podléhají utajení, a proto je žalovaná nemohla využít při vymezení skutkové podstaty. Mohla-li by tak učinit, pak by bez velkých obtíží vysvětlila i úvahy, jimiž se řídila. 6. Ve vztahu k přiměřenosti napadeného rozhodnutí žalovaná konstatuje, že zrušení povolení k trvalému pobytu žalobci nezakazuje kontakt s rodinou nebo s dalšími osobami, s nimiž si během svého pobytu vytvořil vazby. Délku pobytu nelze považovat za skutečnost, která by mohla zapříčinit nezákonnost napadeného rozhodnutí s ohledem na to, že by žalobce mohl ohrozit bezpečnost státu. Případ řešený v rozsudku Městského soudu v Praze, na nějž žalobce odkazoval, byl velmi specifický a nelze jej srovnávat s touto věcí. Replika žalobce a vyjádření osoby zúčastněné na řízení 7. V replice žalobce namítá, že bezpečnostní hrozba nebyla v napadeném rozhodnutí dostatečně vymezena. Žalovaná ani neuvedla, na stanovisku kterých bezpečnostních složek postavila napadené rozhodnutí, ze kdy utajované informace vlastně byly a zda se vůbec týkaly žalobce. Žalobce připomíná, že stanoviska bezpečnostních složek nemají povahu závazných stanovisek, a žalovaná je proto musí hodnotit a nepřebírat automaticky jejich závěry. Musí se také zabývat jejich věrohodností. Žalobce si přitom neumí představit, proč by měl představovat nebezpečí pro Českou republiku. Samotný ruský původ nelze dávat automaticky do spojení s tím, že by žalobce mohl vystupovat ve prospěch Ruska. Žalobce je nyní v důchodu, jeho zdravotní stav není dobrý a jeho případná novinářská činnost se v poslední době omezovala maximálně na sepis informací, jež byly volně dostupné na internetu. Může se pouze domnívat, že údajné nebezpečí je spojováno s rokem 2015, kdy mu nebyla prodloužena novinářská akreditace. Žalobce přitom je proti válce na Ukrajině a proti prezidentu Putinovi a v případě návratu do Ruska mu hrozí perzekuce. Odkaz na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 10 A 11/2023-54 považuje žalobce na rozdíl od žalované za přiléhavý. Žalobce odkazuje také na judikaturu týkající se neudělování státního občanství, z níž plyne, že správní orgány mají jednat zákonným, korektním, rozumným, předvídatelným a přezkoumatelným způsobem. Dále uvádí, že trvá na žalobě a že i jeho věk a zdravotní stav vylučují možnost úvah o riziku pro bezpečnost České republiky. K (ne)přiměřenosti napadeného rozhodnutí dodává, že žije se svou bývalou manželkou, která trpí Parkinsonovou chorobou a s níž si navzájem pomáhají. Vedle toho žalobce vyžaduje péči od svých dětí, které se o něj starají. Jeho děti jsou navíc občany České republiky a nelze očekávat, že žalobce budou následovat do Ruska, jak tvrdila žalovaná. 8. Osoba zúčastněná na řízení konstatuje, že je bývalou manželkou žalobce. S ohledem na její a žalobcův ne úplně dobrý zdravotní stav a vyšší věk o sebe navzájem p