9 As 37/2014 — Nejvyšší správní soud

41 A 32/2024- 24 - text 7 41 A 32/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobkyně: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., IČO: 11850400 sídlem Nová výstavba 218, Obrnice zastoupená advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Krátký lán 138/8, Praha 6 proti žalovanému: Celní úřad pro Středočeský kraj sídlem Washingtonova 11, Praha 1 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá v části, kterou se žalobkyně domáhá určení nezákonnosti zásahu žalovaného, k němuž došlo dne 25. 6. 2024 v čase kolem 4:00 hodin a který spočíval v nepravdivém tvrzení o dluhu žalobkyně a vznesení požadavku na úhradu 8 600 Kč pod pohrůžkou zadržení či odejmutí tabulky státní poznávací značky motorového vozidla, nebo zabránění motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žaloba 1. Žalobkyně se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá určení nezákonnosti zásahu žalovaného, ke kterému došlo dne 25. 6. 2024 v čase kolem 4:00 hodin, a jenž spočíval v nepravdivém tvrzení o dluhu žalobkyně, vznesení požadavku na úhradu 8 600 Kč pod pohrůžkou zadržení či odejmutí tabulky státní poznávací značky motorového vozidla, nebo zabránění motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a výběru částky 8 600 Kč od žalobkyně zaplacené prostřednictvím řidiče žalobkyní provozovaného motorového vozidla. 2. Žalobkyně tvrdí, že byla fakticky přinucena zaplatit částku 8 600 Kč bez právního důvodu, resp. z důvodu údajného daňového nedoplatku na splatné a pravomocně uložené pokuty. Celník žalovaného dne 25. 6. 2024 v čase kolem 4:00 hodin zastavil vozidlo provozované žalobkyní za účelem silniční kontroly. Řidiči M. B. sdělil, že je nutné, aby zaplatil nedoplatek provozovatelky vozidla (žalobkyně), jinak budou vozidlu zadrženy tabulky registrační značky, nebo mu bude zabráněno v jízdě technickým prostředkem, a to do té doby, než žalobkyně uhradí nedoplatek. Žalobkyně nedoplatek ve výši 8 600 Kč zaplatila prostřednictvím řidiče bezhotovostním převodem (platební kartou). 3. Nezákonnost zásahu spočívá v tom, že žalobkyně v době zásahu neměla žádný nedoplatek na pokutě za přestupek podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ani zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Žalovaný proto nebyl oprávněn o žalobkyni tvrdit, že nedoplatek má, ani se dožadovat jeho uhrazení pod pohrůžkou zadržení registračních značek, či zablokováním vozidla. Nebyl oprávněn vyžadovat finanční prostředky ani po řidiči. Neexistovala žádná pravomocná a splatná rozhodnutí, s jejichž úhradou by byla žalobkyně v prodlení. 4. Přímé zkrácení na svých právech žalobkyně spatřuje v tom, že byla prostřednictvím řidiče vozidla přinucena k zaplacení částky 8 600 Kč, ačkoliv nic nedlužila. Přestože částku zaplatil řidič, na právech byla krácena žalobkyně, neboť nedoplatek byl evidován na její jméno a prostředky byly řidičem zaplaceny na žalobkynin účet. Pokud by se řidič výzvě nepodvolil, bylo by zadrženo vozidlo provozované žalobkyní, které by jí po uhrazení nedoplatku bylo vydáno. Podle žalobkyně je tedy rozhodující, že údajný nedoplatek měla ona. Finanční prostředky byly následně připsány na daňový účet žalobkyně. 5. Postup žalovaného má povahu zásahu, přestože zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky (dále jen „zákon o celní správě“), v § 35e připouští podání stížnosti. Nejde totiž o opravný prostředek, jehož výsledkem by bylo rozhodnutí podle § 65 s. ř. s. Žalobkyně poukazuje na judikaturu týkající se výběru kauce, která dospěla k závěru o tom, že se jedná o zásah. Výzva k zaplacení nedoplatku pod pohrůžkou odebrání tabulek registrační značky, nebo zablokování vozidla je faktickým úkonem, a nikoliv rozhodnutím. 6. Zásah byl i zaměřen přímo proti žalobkyni. Hrazeno bylo na její účet z důvodu nedoplatku na daňovém účtu. Nebýt žalobkyně, žádný zásah by se nestal. Finanční prostředky byly vyžadovány z důvodu údajného dluhu žalobkyně a byly hrazeny v její prospěch. Žalovaný hrozil odebráním tabulek registrační značky, které se vydávají žalobkyni jako provozovatelce. Ta si je i následně může vyzvednout (§ 35d odst. 2 zákona o celní správě). Žalobkyni zásahem žalovaného vzniká závazek vůči řidiči, který na příkaz žalovaného plnil ve prospěch žalobkyně. Jednalo se o situaci podle § 164 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, neboť platba sice nebyla provedená žalobkyní, ale je tak na ni pohlíženo. 7. Žalobkyně se domáhá toliko určení nezákonnosti zásahu, neboť je nutno rozlišit samotný požadavek na výběr peněz od následného nakládání s nimi, resp. jejich zadržování. Ty se totiž stávají daňovým přeplatkem a mohou být užity na úhradu jiné daně. Výrok požadující vrácení peněz by tak nemusel být vykonatelný. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný uvádí, že Celnímu úřadu pro Ústecký kraj byly k vymožení postoupeny celkem tři pokuty uložené podle zákona o silničním provozu: Městského úřadu Černošice ze dne 3. 11. 2023 (pokuta 5 000 Kč a náklady správního řízení 1 000 Kč, ke dni 24. 6. 2024 zbývalo k úhradě 3 500 Kč), Městského úřadu Veselí nad Moravou ze dne 12. 9. 2023 (pokuta 2 500 Kč a náklady správního řízení 1 000 Kč, k úhradě zbývalo 3 500 Kč) a Městského úřadu Vimperk ze dne 27. 3. 2024 (pokuta 1 600 Kč, k úhradě zbývalo 1 600 Kč). Tyto neuhrazené pokuty v celkové výši 8 600 Kč byly zapsány do Centrální evidence přeplatků a nedoplatků (CEPAN). Dne 24. 6. 2024 příslušníci celní správy požadovali po řidiči motorového vozidla (M. B.) uhrazení nedoplatku na dopravní pokutě provozovatele kontrolovaného vozidla. Existence nedoplatku byla ověřena v aplikaci CEPAN. Řidič nedoplatek ve výši 8 600 Kč za provozovatele na místě dobrovolně uhradil. V průběhu kontroly nepředložil žádný doklad prokazující úhradu nedoplatku na pokutách provozovatele, a proto po něm byla požadována úhrada nedoplatku evidovaného v CEPAN. Po úhradě obdržel doklad prokazující úhradu nedoplatku (stvrzenku z platebního terminálu). Hlídka tedy vybrala pokuty v souladu s § 35b odst. 1 písm. b) zákona o celní správě. Řidič nepředložil žádný doklad o tom, že pokuty byly uhrazeny nebo nebyly vůbec uloženy. Obdržel stvrzenku o úhradě pokut dle § 35 odst. 4 písm. b) zákona o celní správě. K zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě motorového vozidla při tomto úkonu nedošlo. Podmínky řízení 9. Jednou z podmínek řízení o žalobě podle § 82 s. ř. s. je i myslitelné tvrzení nezákonného zásahu. Tato podmínka řízení chybí, je-li zjevné a nepochybné, že jednání popsané v žalobě nemůže být vzhledem ke své povaze, původci či jiným okolnostem „zásahem“ ve smyslu legislativní zkratky v § 82 s. ř. s., i kdyby byla všechna tvrzení žalobce pravdivá. Soud zde zejména přihlíží k závěrům ustálené judikatury, jež dále vysvětluje, které úkony veřejné správy nezákonným zásahem nejsou a nemohou být. Nedostatek této podmínky řízení vede k odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz bod 115 rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, dále jen „NSS“, ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019 – 39, č. 4178/2021 Sb. NSS, ŽAVES). 10. Žalobou napadený zásah se v podstatě sestává ze tří dílčích jednání žalovaného: nepravdivé tvrzení o dluhu žalobkyně (nedoplatku na pokutách); vznesení požadavku na úhradu částky 8 600 Kč pod hrozbou zadržení tabulek registrační značky vozidla provozovaného žalobkyní, nebo zabránění v jízdě; a výběru částky 8 600 Kč od žalobkyně zaplacené prostřednictvím řidiče. Judikatura NSS k institutu kauce podle § 125a zákona o silničním provozu již přitom dospěla k závěru, že samotná výzva policisty k uhrazení kauce ještě nepředstavuje zásah. Tím je až její výběr, tedy faktické převzetí peněžních prostředků a jejich následné zadržování, nebo alternativně zablokování či odtažení vozidla (viz rozsudek ze dne 15. 5. 2014, č. j. 9 As 37/2014 – 43, č. 3074/2014 Sb. NSS). Jak připouští i sama žalobkyně, institut kauce je obdobný postupu podle § 35b a násl. zákona o celní správě. Obojí spočívá ve výzvě správního orgánu k zaplacení určité částky (kauce či nedoplatku na pokutách) pod hrozbou odebrání tabulek registrační značky, nebo zajištění vozidla technickým prostředkem (viz § 124c odst. 1 zákona o silničním provozu a § 35c odst. 1 zákona o celní správě). Ostatně i důvodová zpráva k zákonu č. 418/2021 Sb., jímž byl institut zabránění v jízdě zaveden do zákona o celní správě (resp. i zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky), uvádí, že přijatá právní úprava je založená na obdobném principu jako legislativní úpr