10 As 322/2016 — Nejvyšší správní soud

54 A 15/2023- 83 - text 10 54 A 15/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobkyně: GlobeDay s. r. o. sídlem Na Větrově 152/14, Praha 4 zastoupena advokátem Mgr. Martinem Pujmanem sídlem Jugoslávská 620/19, Praha 2 proti žalované: obec Brandýsek sídlem Slánská 62, Brandýsek zastoupena advokátem Mgr. Jaroslavem Vajglem sídlem Fibichova 3388, Mělník o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 11 062,67 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Jaroslava Vajgla, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobkyně se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá, aby soud (1) určil, že zásah spočívající v nepořízení změny Územního plánu obce Brandýsek (opatření obecné povahy ze dne 25. 1. 2012, č. 1/2012/OOP; dále jen „územní plán“) a neuvedení územního plánu do souladu s opatřením obecné povahy Magistrátu města Kladno, odboru životního prostředí, ze dne 30. 11. 2015, č. j. OŽP/3808/15-18/JM, (dále jen „opatření o stanovení záplavového území“) je nezákonný, (2) zakázal žalované pokračovat v nepořízení změny územního plánu a neuvedení územního plánu do souladu s opatřením o stanovení záplavového území a (3) přikázal žalované pořídit změnu územního plánu a uvést jej do souladu s opatřením o stanovení záplavového území. In eventum žalobkyně navrhuje, aby soud určil, že výše popsaný zásah je nezákonný. 2. Ke skutkovému stavu žalobkyně uvedla, že je vlastníkem nemovitostí v katastru žalované (konkrétně pozemků parc. č. 237/1, parc. č. 237/2, parc. č. 237/3, parc. č. 238/1, parc. č. 238/5 a parc. č. 238/10 v katastrální území a obci Brandýsek). Dne 29. 12. 2008 žalobkyně uzavřela se žalovanou plánovací smlouvu předpokládající další rozvoj nemovitostí žalobkyně. Opatření o stanovení záplavového území určilo, že část žalobkyniných nemovitostí se nachází v záplavovém území, což má vliv na jejich zastavitelnost. Územní plán však toto opatření o stanovení záplavového území nezohledňuje a v části týkající se záplavového území je s ním v rozporu. 3. Žalobkyně dne 29. 1. 2021 navrhla v souladu s § 44 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinného do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“), aby žalovaná pořídila nový územní plán, který bude zohledňovat opatření o stanovení záplavového území. Dne 15. 4. 2021 obdržela sdělení žalované, že se připravuje vyhodnocení územního plánu a poté bude zahájena příprava ke schválení nového územního plánu. Vzhledem ke skutečnosti, že toto sdělení neodpovídalo zákonnému postupu vypořádání návrhu na změnu územního plánu, žalobkyně upozornila žalovanou dne 14. 5. 2021, že učinila návrh v souladu s § 44 a § 46 stavebního zákona a že nebyl dodržen procesní postup (předložení návrhu zastupitelstvu k rozhodnutí). Sdělila také, že odpověď žalované považuje za neurčitou, neboť není zřejmé, v jaké fázi se příprava nového územního plánu nachází, a proto požádala o poskytnutí takových informací. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že podle veřejně dostupných zápisů nebyl návrh nového územního plánu zastupitelstvu žalované předložen a žalobkyně neobdržela odpověď na opakovaný návrh, obrátila se dne 31. 8. 2021 přímo na zastupitelstvo. Upozornila jej, že podle § 55 stavebního zákona je žalovaná povinna předložit nejpozději do čtyř let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za čtyři roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období a spolu s tím případně připravit změnu územního plánu. Územní plán je však více než pět let v rozporu s aktivní zónou záplavového území. Žalovaná jej přitom měla přezkoumat již počátkem roku 2016, tedy v době, kdy bylo opatření o stanovení záplavového území účinné. Povinnost zajišťovat aktuálnost územního plánu a jeho soulad s právními předpisy plyne také ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“). Žalobkyně žalovanou rovněž upozornila, že je rozporným stavem poškozována, neboť má nadále v plánu využívat své nemovitosti v souladu s plánovací smlouvou, kterou se žalovanou uzavřela v roce 2008. 5. Zastupitelstvo žalované na veřejném zasedání dne 3. 11. 2021 žalobkynin návrh projednalo, ale navzdory vědomí o neaktuálnosti územního plánu neshledalo důvod jej měnit, a to vzhledem k dřívějším problémům při schvalování nového územního plánu, a rozhodlo o přenechání pořízení změny územního plánu novému zastupitelstvu, které vznikne po volbách v roce 2022. Starosta žalované vyrozuměl žalobkyni o tomto rozhodnutí přípisem ze dne 12. 11. 2021. 6. Žalobkyně dne 20. 1. 2022 podala podněty k Magistrátu města Kladno (dále jen „magistrát“) a Krajskému úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) k výkonu státního dozoru podle § 171 stavebního zákona pro porušování povinnosti žalované udržovat svůj územní plán aktuální, jak požaduje obecní zřízení i § 5 odst. 6 stavebního zákona. Magistrát dne 10. 2. 2022 žalobkyni sdělil, že není v jeho kompetenci zjednat nápravu vzhledem k samostatné působnosti žalované. Doplnil, že žalovanou již několikrát na nutnost vyhodnocení územního plánu upozorňoval, avšak ta mu sdělila, že se věcí bude zabývat až nové zastupitelstvo. Krajský úřad dne 9. 5. 2022 sdělil, že obdržel vyjádření žalované, podle kterého po rezignaci starosty zahájilo nové vedení jednání s oddělením architektury, územního plánování a rozvoje města Kladna ohledně pořízení zprávy o uplatňování územního plánu. Krajský úřad proto považoval podnět k výkonu státního dozoru v danou chvíli za bezpředmětný. Toto sdělení považuje žalobkyně za alibistické. Oddělení architektury, územního plánování a rozvoje města Kladna žalobkyni sdělilo, že žalovaná pouze v březnu 2022 oznámila, že se pokusí zprávu připravit, k čemuž ale dosud nedošlo. 7. Žalobkyně vyčkala na komunální volby na podzim roku 2022, avšak marně. Ze zápisů nového zastupitelstva je zřejmé, že se věcí nemíní zabývat (v této souvislosti žalobkyně odkázala na zápisy zastupitelstva ze dne 19. 10. 2022, 21. 11. 2022 a 12. 12. 2022). 8. Dále žalobkyně popsala povahu zásahu. Připomněla, že opatřením o stanovení záplavového území bylo stanoveno záplavové území drobného vodního toku Týnecký potok v úseku k. ú. Koleč, Dřetovice, Třebusice, Brandýsek, Cvrčovice, Hnidousy a Motyčín a byla také vymezena aktivní zóna záplavového území, která zahrnuje větší část žalobkyniných nemovitostí. Podle § 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), se v aktivní zóně záplavového území nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou určitých dále vyjmenovaných staveb. Navzdory tomuto opatření územní plán nadále stanovuje, že se jedná o území BI (bydlení intenzivní) a SV (Plochy smíšené – obytné), které jsou v zásadě (za určitých podmínek) zastavitelné. 9. Žalovaná se dopustila nezákonného zásahu tím, že navzdory svým zákonným povinnostem neschválila pořízení změny územního plánu a neuvedla jej do souladu s opatřením o stanovení záplavového území. Žalovaná jedná v rozporu s § 5 odst. 6 a § 55 stavebního zákona a v rozporu s obecním zřízením. Jedná se přitom o zásah spočívající v nečinnosti, která trvá. 10. Popsaný zásah se negativně projevuje v právní sféře žalobkyně, neboť ji staví do právně komplikované situace. Žalobkyně je povinna pečovat o své nemovitosti s péčí řádného hospodáře (a postupovat i v souladu s plánovací smlouvou uzavřenou dne 29. 12. 2008 se žalovanou), avšak fakticky tak jednat nemůže, resp. by si tím způsobila škodu. Zatímco podle stávajícího územního plánu může žalobkyně na svých nemovitostech realizovat výstavbu, a tím je zhodnocovat, příp. je může s tímto potenciálem výhodně prodat, vzhledem k existenci opatření o stanovení záplavového území by stavební úřad žádost o stavební povolení nutně zamítl. Fakticky tedy není možné pozemky takto zhodnotit a jednalo by se o neúčelně vynaložené náklady a čas na přípravu žádosti o stavební povolení. Žalobkyně přitom investovala do projektu výstavby rodinných domů na těchto pozemcích, získala povolení stavebního úřadu a zahájila práce na inženýrských sítích. V pokračování jí však bylo zabráněno opatřením o stanovení záplavového území. O pozemky projevila zájem třetí osoba, ale po konzultaci se stavebním úřadem ztratila zájem s ohledem na důsledky opatření o stanovení záplavového území. 11. S ohledem na povinnost péče řádného hospodáře však žalobkyně nemůže být pasivní a nemůže se nepokoušet o zhodnocení svého majetku. Podle současného územního plánu by své pozemky mohla účelně využívat a zhodnocovat, ale opatření o stanovení záplavového území to fakticky neumožňuje. 12. Žalobkyně je také ome