8 As 209/2023 — Nejvyšší správní soud

41 A 55/2024- 160 - text 22 41 A 55/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobců: a) Mgr. R. B. bytem X b) GIYOU s.r.o., IČO: 09326294 sídlem Saky 3, Třebichovice proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. CETIN a.s., IČO: 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 2. obec Třebichovice sídlem Třebichovice 89 zastoupená advokátem Mgr. Milanem Schagererem sídlem Plzeňská 276/298, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. 128762/2024/KUSK, ve znění usnesení žalovaného o opravě zřejmých nesprávností ze dne 5. 11. 2024, č. j. 142610/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Magistrát města Kladna (dále jen „magistrát“) rozhodnutím ze dne 29. 6. 2018, č. j. OŽP/8948/17-6 (dále též jen „stavební povolení“), vydal druhé osobě zúčastněné na řízení (dále jen „žadatelka“) povolení k nakládání s povrchovými vodami, konkrétně k jejich akumulaci na pozemku p. č. X1 (všechny uváděné pozemky se nacházejí v k. ú. S.), a stavební povolení k vodnímu dílu „Protipovodňové opatření obce Třebichovice – S.“ na pozemcích p. č. st. X2 a p. č. X3, X4, X5, X6, X7, X8, X9, X10, X11, X12, X13 a X14. Součástí stavby byla i suchá retenční nádrž (stavební objekt SO 01). Stavební povolení nabylo právní moci dne 31. 7. 2018. Žádný z účastníků předchozího řízení [včetně žalobce a)] se proti němu neodvolal. 2. Žalobce a) jako vlastník sousedních nemovitostí, a to pozemku p. č. st. Y1, na němž se nachází stavba č. p. YX, a p. č. Y2 [pozn. soudu: pozemek par. č. Y2 je nyní ve vlastnictví žalobkyně b), která původně nesla název AND LILAC s.r.o., nynější název je v obchodním rejstříku zapsán od 17. 6. 2025], požádal dne 23. 12. 2020 o obnovu řízení skončeného stavebním povolením. Magistrát nejprve rozhodnutím ze dne 10. 1. 2021, č. j. OŽP/8894/20-4, žádost o obnovu řízení zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce a) odvolání, kterému žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 4. 2021, č. j. 024890/2021/KUSK, vyhověl a rozhodnutí magistrátu změnil tak, že se obnova řízení povoluje. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2021 napadla žadatelka žalobou ke Krajskému soudu v Praze, který je rozsudkem ze dne 30. 8. 2023, č. j. 54 A 28/2021 – 472, zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Na základě kasační stížnosti žalobců Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) rozsudkem ze dne 14. 3. 2024, č. j. 8 As 209/2023 – 368, zrušil rozsudek krajského soudu, rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2021 i rozhodnutí magistrátu ze dne 10. 1. 2021 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Zrušujícím důvodem ve vztahu k rozsudku krajského soudu byla skutečnost, že rozhodnutí správních orgánů přezkoumal, přestože mu v tom bránila vada správního řízení spočívající v opomenutí žadatelky jako účastnice řízení. Právě tato vada vedla NSS i ke zrušení obou rozhodnutí správních orgánů. 3. Magistrát posléze rozhodnutím ze dne 27. 5. 2024, č. j. SMKL/100487/2024/OVH (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žádost o obnovu řízení zamítl a nepřiznal jí odkladný účinek. K odvolání žalobců žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že upravil okruh účastníků řízení podle § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který rozšířil o žalobkyni b), a ve zbytku je potvrdil a odvolání žalobců zamítl. 4. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí úvodem zdůraznil, že předmětem řízení je rozhodnutí magistrátu o zamítnutí žádosti o obnovu řízení. Není v něm prostor pro posuzování zákonnosti stavebního povolení. Obnova řízení je určena k nápravě skutkových nesprávností. Důvodem obnovy nemohou být vady pravomocně skončeného stavebního řízení. K tomu slouží přezkumné řízení. Dále žalovaný konstatoval, že magistrát dodržel závazný právní názor NSS, neboť žadatelku vyrozuměl o probíhajícím řízení a v prvostupňovém rozhodnutí se zabýval i jejími podáními. Umožnil jí tedy plně uplatnit procesní práva. Následně se žalovaný zabýval jednotlivými podmínkami obnovy řízení podle § 100 správního řádu. Byla splněna podmínka pravomocného rozhodnutí, neboť stavební povolení nabylo právní moci dne 31. 7. 2018. Dodržena byla i subjektivní a objektivní lhůta dle § 100 odst. 2 správního řádu. 5. Žalovaný dále posuzoval, zda některá z včas uplatněných námitek plynoucích z žádosti o obnovu řízení obsahuje dříve neznámé skutečnosti, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit. Neznámé skutečnosti nelze dle žalovaného chápat subjektivně jako skutečnosti neznámé pouze žalobci a), ale v objektivním smyslu jako skutečnosti, které znát nemohl a nemohl v původním řízení uplatnit. Takovému požadavku však neodpovídá žádná z námitek plynoucích z žádosti o obnovu řízení a odvolání. S námitkou namíření výpusti na pozemek p. č. Y2 se sám žalobce a) vypořádal ve své žádosti. Stavební úřad je povinen dle § 111 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ověřit i případné imise spojené s užíváním stavby. Ve stavebním povolení nejsou účinky budoucího užívání stavby zmíněny, není tedy zřejmé, zda se s nimi magistrát vypořádal. Avšak i kdyby je vůbec neposuzoval, nejde o neznámou skutečnost, která odůvodňuje povolení obnovy řízení, ale o vadu rozhodnutí, která zakládá jeho rozpor s právními předpisy. I sám žalobce a) ve své žádosti označil „neškodný odtok“ za zákonný požadavek a hovořil o zákonné povinnosti žadatelky zabývat se odtokem v projektové dokumentaci. Postupem pro nápravu nezákonných rozhodnutí je odvolací řízení nebo přezkumné řízení. Pro jeho zahájení ale již uplynula zákonná lhůta, a je tak nutno presumovat zákonnost stavebního povolení. Žalobce a) sám odkázal na § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který v tuto chvíli představuje jediný prostředek ochrany před údajným negativním vlivem stavby. 6. Ani námitka existence dvou verzí projektové dokumentace a údajná antedatace druhé verze dle žalovaného neobstojí jako důvod obnovy. Žalobci ji jednou označili jako důvod obnovy, aby toto tvrzení následně negovali. Přesto se jí žalovaný z opatrnosti zabýval. Dle tvrzení žalobců mělo ke vzniku druhé (antedatované) verze dokumentace dojít v období od 5. 3. 2018 (výzva magistrátu) do 29. 6. 2018 (ověření projektové dokumentace). Z odůvodnění stavebního povolení plyne, že žadatelka doplnila projektovou dokumentaci dne 26. 4. 2018. Oznámení o zahájení stavebního řízení bylo účastníkům oznámeno později, až 14. 5. 2018. K namítané změně tak došlo v průběhu stavebního řízení (ještě před oznámením zahájení). Žalobce a) mohl uplatnit své námitky vůči druhé verzi projektové dokumentace až do vydání stavebního povolení. Námitku, že stavební povolení neodpovídá projektové dokumentaci, mohl uplatnit v odvolání. Mohl podat i podnět k přezkumnému řízení, což neučinil. 7. Námitku provedení nepovolených terénních úprav shledal žalovaný irelevantní pro povolení obnovy řízení. Pokud byly na pozemku žalobce a) [nyní žalobkyně b)] provedeny terénní úpravy bez jeho souhlasu a potřebných povolení, může podat podnět na „černou stavbu“, což dle svých slov i učinil. Na jeho základě zahájil stavební úřad řízení o nařízení odstranění stavby. 8. Žalovaný uzavřel, že nebyla splněna podmínka pro obnovu řízení spočívající v existenci důvodu obnovy. Přisvědčil nicméně námitce žalobců, že v prvostupňovém rozhodnutí byla nesprávně označena žalobkyně b) jako účastnice podle § 27 odst. 2 správního řádu. V průběhu řízení o povolení obnovy řízení došlo k převodu vlastnického práva k pozemku p. č. Y2 z žalobce a) na žalobkyni b), která se stala jeho právní nástupkyní. Magistrát tak sice jednal s žalobkyní b) jako s účastnicí řízení, avšak nesprávně ji označil jako účastnici řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu. Žalovaný závěrem shrnul, že námitky žalobců sice mohly poukazovat na vady postupu magistrátu ve stavebním řízení a eventuálně mohly vést k nápravě stavebního povolení v odvolacím či přezkumném řízení. Nepředstavovaly však skutkové důvody pro obnovu řízení dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. V rámci řízení žalovaný nepořizoval nové podklady. Vycházel z dokladů založených ve správním spisu. Žaloba 9. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobci domáhají zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž žalovaný zamítl jejich odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, popř. toho, aby soud změnil napadené rozhodnutí tak, že se obnova řízení povoluje. 10. Žalobci tvrdí, že žalobce a) je vlastníkem památkově chráněné usedlosti XYX a žalobkyně b) vlastní pozemek p. č. Y2, který obep