47 Ad 27/2025 – Krajský soud v Praze

47 Ad 27/2025- 34 - text 7 47 Ad 27/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: M. J., narozený X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Matějem Dědinou sídlem Hvězdova 1716/2, 140 00 Praha proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 6. 2025, č. j. XA, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 16. 6. 2025, č. j. XA, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Mgr. Matěje Dědiny na náhradě nákladů řízení částku 12 269,40 Kč. Odůvodnění: Obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 18. 8. 2025, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4. 2. 2025, č. j. XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobkyni zamítla pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) invalidní důchod, neboť není invalidní, jelikož podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 8. 1. 2025 poklesla její pracovní schopnost o 10 %. 2. Žalobkyně nejprve uvedla, že se nepříznivým zdravotním stavem potýká od roku 2012. Její zdravotní problémy se týkají zejména dolních končetin (obou kolen a pravé kyčle). Prodělala tři artroskopické operace levého kolene, přesto pociťuje denně na levém koleni nezanedbatelnou míru bolesti. Koleno je nestabilní a otéká. Hybnost kolene j při větší zátěži přibližně 50 %. V poslední době se začaly objevovat i problémy s pravým kolenem. Problémy s pravou kyčlí se u žalobkyně projevily už v těhotenství, kdy měla celý kloub zablokovaný. V roce 2018 absolvovala již třetí operaci kyčle, kdy jí byla provedena celková endoprotéza kyčle. Od té doby pociťuje v kyčli občasnou bolest. 3. Žalobkyně namítá, že se žalovaná nevypořádala v napadeném rozhodnutí správně s požadavky § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. Zejména se nijak nevypořádala s otázkou, jak je žalobkyně adaptována na své zdravotní postižení a jaká je schopnost její rekvalifikace. Žalobkyně má za to, že zejména posudek v námitkovém řízení by neobstál v testu úplnosti, přesvědčivosti a správnosti. Žalovaná se nevypořádala ani s podklady od ošetřujících lékařů žalobkyně. Žalobkyně tak namítá, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 4. Žalobkyně nesouhlasí ani s překvalifikováním jejího zdravotního postižení, jak jej provedl posudkový lékař v námitkovém řízení. Podle žalobkyně podřadil její zdravotní postižení pod položku, ve které je snazší nezohlednit kritérium počtu zasažených kloubů, přestože sám posudkový lékař uvedl, že má žalobkyně bilaterální gonartrozu. Posudek v námitkovém řízení se nijak nezabývá faktorem nemocného pravého kolene žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že její pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %. 5. Žalobkyně má za to, že posudkový lékař v námitkovém řízení nepostupoval správně, když se rozhodl její zdravotní postižení překvalifikovat, aniž by žalobkyni osobně vyšetřil. 6. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). Dosavadní průběh správního řízení 7. Soud ze správního (zdravotního) spisu zjistil, žalobkyně podala dne 16. 9. 2024 žádost o invalidní důchod, na základě které zpracovala posudková lékařka IPZS posudek ze dne 8. 1. 2025, č. j. LPS/2024/2604-KO_CSSZ, ve kterém dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je polyartróza nosných kloubů nejasné etiologie, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu, A, položce 1a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky dále měněna. 8. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 4. 2. 2025, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod. 9. Žalobkyně napadla prvostupňové rozhodnutí námitkami, ve kterých uvedla, že konzultovala svůj zdravotní stav s ortopedem, který se domnívá, že by měla být uznána invalidní. K námitkám přiložila řadu lékařských zpráv z Vojenské fakultní nemocnice Praha z ortopedické ambulance. 10. V řízení o námitkách zpracoval posudkový lékař IPZS posudek ze dne 30. 5. 2024, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházel posudkový lékař IPZS v prvostupňovém řízení a lékařských zpráv, které k námitkám doložila žalobkyně. Uzavřel shodně, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je stp. Opakovaných artroskopických operacích levého kolena, a jedná se o zdravotní postižení, které odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu B, položce 9a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti z rozpětí 5-10 % při dolní hranici 5 %, neboť se jedná o postižení jednoho kloubu. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky již neměnila. Posudkový lékař uvedl, že své posouzení považuje za přesnější, než posudková lékařka v prvním stupni. 11. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 16. 6. 2025, námitky žalobkyně zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 12. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 13. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastnice s postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. souhlasily (žalobkyně výslovně, žalovaná mlčky), zároveň soud seznámil účastnice s listinným důkazem posudkem Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále jen „posudková komise“) a účastnice měly možnost se k němu vyjádřit. 14. Z posudku posudkové komise zjistil soud následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla vyšetřena odborným lékařem z oboru fyziatrie a rehabilitační lékařství. Posudková komise shrnula, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně polyartróza nosných kloubů nejasné etiologie, tedy zdravotní postižení hodnocené kapitoly XIII, oddílu A, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %, která se dále ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity neměnila. Posudková komise poukázala na to, že se zcela liší náhled posudkových lékařů IPZS a ošetřujících lékařů žalobkyně na míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Přičemž i přísedící lékař posudkové komise se ztotožňoval se závěry ošetřujících lékařů žalobkyně. Ačkoli se posudková komise ztotožnila s určením rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s prvostupňovým posouzením (osteoartroza s funkčně významným postižením více – kolenních i kyčelních – kloubů, tak posudková komise zjistila nikoli lehkou formu tohoto postižení, ale středně těžké postižení s významným postižením operovaného kyčelního kloubu již v 16 letech pro etiologicky neobjasněnou nekrosu hlavice, s rozvojem těžké artrosy. Posudková komise upozornila na to, že se další operace uskutečnila ve 20 letech žalobkyně a konečná endoprotéza následovala ve věku 22 let. Žalobkyně nyní trpí bolestmi neoperovaného levého kyčelního kloubu s artrotickou degenerací následkem vadné zátěže obou kolenních kloubů se stavem po operaci menisků oboustranně opakovaně od roku 2015 (částečně poúrazová etiologie), se zesílením bolestí kloubů po porodu; přidaly se vertebrogenní potíže. Posudková komise poukázala na to, že byla žalobkyně léčena konzervativně, byly jí