4 Ao 7/2021 — Nejvyšší správní soud

51 A 92/2025- 101 - text 20 51 A 92/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci navrhovatelky: TERAZAIN s. r. o. sídlem Podlešín 154, 273 25 Podlešín zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno proti odpůrkyni Obec Podlešín Podlešín 43, 273 25 Zvoleněves zastoupená advokátem Mgr. Michalem Smečkou sídlem Badeniho 291/3, 160 00 Praha v řízení o incidenčním návrhu na přezkum části opatření obecné povahy - Územního plánu obce Podlešín schváleného zastupitelstvem odpůrkyně dne 27. 12. 2006, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 404,10 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Michala Smečky, advokáta. Odůvodnění Vymezení věci 1. Navrhovatelka vlastní pozemky parc. č. 364/2, 364/21, 364/22 v k. ú. Podlešín, vše zapsáno na LV č. 372 (dále „Pozemky“) (není-li výslovně uvedeno jinak, nacházejí se veškeré v tomto rozsudku zmíněné pozemky v katastrálním území Podlešín), které tvoří část tzv. bývalého vojenského areálu Podlešín („Areál“). 2. Dle Územního plánu obce Podlešín, schváleného zastupitelstvem odpůrkyně dne 27. 12. 2006 (dále „napadené OOP“ nebo také „ÚP Podlešín 2006“), se Pozemky nacházejí v plochách výroby a skladů. Na těchto plochách jsou dle závazné části napadeného OOP přípustné objekty výroby a skladů, komunikace, manipulační plochy, odstavná stání, parkoviště, ochranná zeleň, nezbytná technická infrastruktura; podmíněně přípustné pak jsou objekty pro průmyslovou výrobou, za podmínky, že nebudou překročeny emisní a hlukové limity. Veškeré ostatní využití ploch výroby a skladů je nepřípustné. 3. Navrhovatelka se incidenčním návrhem podle § 101a odst. 1 věty druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), ve znění účinném do 31. 12. 2025, podaným společně s žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (dále „krajský úřad“) ze dne 14. 4. 2025, č. j. 058109/2025/KUSK (dále „napadené rozhodnutí“), domáhala zrušení napadeného OOP, a to v textové i grafické části, které v rozsahu Pozemků vymezují Areál na severu území jako plochy výroby a skladů. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí dle navrhovatelky jasně vyplývá, že její žádosti o povolení změny využití území na Pozemcích (z využití „jiná plocha“ na nový způsob využití: „sportoviště a rekreační plocha“) nebylo vyhověno z důvodu, že požadovaný způsob využití předmětných pozemků není dle ÚP Podlešín 2006 přípustný. Zároveň navrhovatelka tvrdí, že v důsledku sporné regulace je zkrácena na svém vlastnickém právu k Pozemkům. Zahrnutí Pozemků do ploch výroby a skladů totiž hrubě neodpovídá charakteru dotčeného území ani skutečnému využití Pozemků. Odpůrkyně přijetím sporné regulace vytvořila stav, v němž není možné ekonomicky racionálně využít stávající povolené a zkolaudované stavby (bývalé vojenské ubikace, učebna či ošetřovna), které se v Areálu nacházejí. Tyto stavby a dále i samotné Pozemky jsou zcela nevhodné pro stanovené využití. Shrnutí návrhu 4. Navrhovatelka předně namítá, že sporná regulace Pozemků (resp. celého Areálu) není v napadeném OOP žádným způsobem zdůvodněna. Dle § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále „správní řád“), přitom musí být opatření obecné povahy odůvodněno. Ve smyslu § 174 odst. 1 správní řádu se pak přiměřeně užije též jeho § 68 odst. 3, což znamená, že opatření obecné povahy (tedy i územní plán) musí obsahovat základní obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. Nesmí v něm tedy chybět důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se daný orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Chybí-li tyto náležitosti, je opatření obecné povahy nepřezkoumatelné [navrhovatelka v této souvislosti odkazuje např. na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008136, ze dne 30. 5. 2023, č. j. 4 As 185/202294, či ze dne 26. 3. 2024, č. j. 6 As 246/2023-38]. 5. Dále navrhovatelka namítá, že sporná regulace extrémně odporuje skutečnému stavu dotčeného území Areálu a možnostem jeho využití. Zjevný rozpor s realitou při vymezování ploch či nedostatečně zjištěný skutkový stav je přitom dle judikatury správních soudů důvodem ke zrušení územního plánu (zde navrhovatelka odkazuje na rozsudky NSS ze dne 30. 3. 2016, č. j. 8 As 121/2015-53, a ze dne 25. 9. 2020, č. j. 6 As 151/2019-53). Navrhovatelka v této souvislosti poukazuje na to, že sporná regulace byla přijata bez dostatečného provedení přípravných prací, průzkumů využitelnosti území a rozborů ve smyslu § 9 a 10 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci (dále „vyhláška č. 135/2001 Sb.“). Cílem průzkumů a rozborů je vyhodnotit současný stav a podmínky využívání území a zjistit jeho hodnoty, rozvojové tendence, problémy a střety zájmů v řešeném území. Řádné zjištění skutkového stavu je nicméně nutnou podmínkou k tomu, aby mohly orgány územního plánování naplňovat cíle a úkoly územního plánovaní, které v případě ÚP Podlešín 2006 stanovoval tehdy účinný § 1 a § 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále „stavební zákon 1976“). Bez náležitých vstupních informací totiž není možné komplexně řešit funkční využití území (§ 1 odst. 1 stavebního zákona) ani navrhnout využití zdrojů a rezerv území pro společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj [§ 2 odst. 1 písm. h) stavebního zákona 1976] či vytvořit řádné podklady pro tvorbu koncepcí výstavby [§ 2 odst. 1 písm. i) stavebního zákona 1976]. Navrhovatelka si naopak nechala zpracovat odbornou Analýzu využitelnosti pozemků a budov v armádním areálu – kasárna Podlešín (dále „studie využitelnosti“). Z této studie dovozuje, že bývalá vojenská kasárna v Podlešíně jsou technicky, konstrukčně a logisticky nekompatibilní s funkcemi skladování nebo lehkého průmyslu. Jakékoliv průmyslové využití kasáren je proto zcela nevhodné. Základní koncepce jako rezidenční vojenské zařízení je nepřekonatelná, technické vlastnosti stavby na pozemcích neumožňují její využití pro účely stanovené v napadeném OOP. Nevyhovující je kromě dalšího nosnost staveb a světlá výška, které zdaleka nedosahují potřebných normových hodnot pro skladovací či průmyslové využití. Podstatným faktorem je také svažitost terénu, která vylučuje výstavbu moderních skladovacích či výrobních hal, a nedostatečná dopravní dostupnost – Areál se nachází mimo základní silniční síť a jediným dopravním napojením jsou místní komunikace s nedostatečnou šířkou a nosností pro nákladní dopravu. Dle závěrů studie proveditelnosti je tedy nerealizovatelné, aby stávající nemovitosti byly využity pro skladování či lehký průmysl, a proto k tomuto účelu nelze vymezit plochu v územním plánu. Vhodnost Areálu pro polyfunkční využití s dominantní funkcí bydlení naopak dokládá Odborný posudek k začlenění plochy bývalého vojenského areálu do územního plánu vypracovaný Ing. J. S., Ph.D. 6. Navrhovatelka dále poukazuje na to, že Areál spadá do kategorie opuštěných a nedostatečně využívaných ploch (nemovitostí) – tzv. brownfieldů (Areál je pod názvem „Kasárna Drnov“ registrovaný v Národní databází brownfieldů). Stanovení sporné regulace v územním plánu obce Podlešín 2006 dle navrhovatelky odporuje národním strategickým dokumentům pro využití brownfieldů a zejména Politice územního rozvoje České republiky, ve znění změny č. 9, účinné od 1. 3. 2025 (dále „PÚR“), jež činí z rozvoje brownfieldů (mj. vojenského původu) a hospodárného využívání zastavěného území v podobě podpory přestaveb, revitalizací a sanací ve prospěch ochrany nezastavěného území jednu z celostátních priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (viz čl. 19 PÚR). Dokonce už Strategie udržitelného rozvoje České republiky z listopadu 2004, tedy v době pořizování ÚP Podlešín, uváděla nevyužité brownfieldy jako slabá místa z pohledu ekonomického a enviromentálního. Stanovila proto pro územní plánovaní cíl, aby byly brownfieldy využívány přednostně. Dle řady dokumentů (např. dle Národní strategie regenerací brownfieldů 2019-2024) pak má být pro opuštěné a nedostatečně využívané nemovitosti (brownfieldy) na území měst a obcí nalezeno nové ekonomické nebo veřejně prospěšné využití. Je proto nasnadě, že trvat na využití Areálu k účelu, pro který je prokazatelně velmi nevhodný až zcela nepoužitelný, postrádá racionální opodstatnění. Ostatně i § 2 odst. c) stavebního zákona 1976 vymezil jako jeden z úkolů územního plánovaní určit nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanovit způsob jeho dalšího využití. 7. V této souvislosti navrhovatelka dále poukazuje na to, že ÚP Podlešín 2006 stanoví pro rozvoj ploch určených k bydlení (výstavbu rodinných a bytových domů) významné zábory i kvalitní zem