1 Ao 1/2005 — Nejvyšší správní soud

59 A 7/2018- 103 - text  15 59 A 7/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci navrhovatelů: a) J. K., bytem S. b) P. K., bytem T. zastoupených JUDr. Petrem Svobodou, Ph.D., advokátem, Aranžerská 166, 190 14 Praha 9, proti odpůrci: Obec Obora, IČ 00573698, Obora 57, 347 01 Tachov, zastoupenému Mgr. Adamem Zítkem, advokátem, náměstí Republiky 60, 347 01 Tachov v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Obora, schváleného Zastupitelstvem obce Obora dne 6. 3. 2018, takto: I. Opatření obecné povahy – Územní plán Obora, schválený na 22. zasedání Zastupitelstva obce Obora konaném dne 6. března 2018, se v části, ve které je pozemek p. č. x v k. ú. Obora u Tachova, obec Obora, zařazen do funkční plochy DS (dopravní infrastruktura – silniční doprava), zrušuje dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen nahradit navrhovatelům náklady řízení ve výši 32 848 Kč k rukám zástupce navrhovatelů JUDr. Petra Svobody, Ph.D., do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: [I] Předmět řízení 1. Návrhem ze dne 2. 7. 2018, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručeným dne 3. 7. 2018, se navrhovatelé domáhali zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu obce Obora, schváleného dne 6. 3. 2018 usnesením č. 2 na 22. zasedání Zastupitelstva obce Obora (dále též „opatření obecné povahy“ nebo „nový územní plán“), a to v části, ve které byla pozemková parcela č. x, katastrální území Obora u Tachova, obec Obora (dále též „dotčený pozemek“ nebo „pozemek p. č. x“), zařazena do funkční plochy DS „Dopravní infrastruktura – silniční doprava“. 2. Navrhovatelé nabyli dotčený pozemek do společného jmění manželů v roce 1996 na základě kupní smlouvy uzavřené dne 16. 4. 1996 s obcí Obora. Dotčený pozemek má výměru 450 m2 a je evidován v katastru nemovitostí (KN) jako zahrada a součást zemědělského půdního fondu (ZPF). Pozemek p. č. x sousedí s dalšími pozemky navrhovatelů (rovněž v jejich SJM) - stavební parcela č. x, jejíž součástí je stavba (rodinný dům) č. p. x, stavební parcela č. x, jejíž součástí je stavba (jiná stavba) bez č. p. / č. ev., pozemková parcela č. x, pozemková parcela č. x, pozemková parcela č. x, pozemková parcela č. x, pozemková parcela č. x, pozemková parcela č. x, pozemková parcela č. x, všechny zapsány na LV 170 pro k. ú. Obora u Tachova. Všechny uvedené pozemky představují souvislý funkční celek, který navrhovatelé užívají k trvalému bydlení společně s rodinným domem č. p. x. Dotčený pozemek byl v roce 1996 evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha - ostatní komunikace. Přibližně po roce 2003 ho navrhovatelé osázeli stromy (celkem 43 ks) a v roce 2005 na něm postavili drobnou stavbu - dřevěný přístřešek na palivo, a to na základě ohlášení stavebnímu úřadu ze dne 28. 4. 2005, doplněného podáním ze dne 4. 5. 2005, a na základě následného sdělení stavebního úřadu (Městského úřadu Tachov) ze dne 4. 5. 2005, zn. 699/2005-OÚPRR. Drobná stavba má rozměry půdorysu 1,2 x 10,9 metru a je umístěna přímo uprostřed dotčeného pozemku. V souladu se změněným způsobem užívání dotčeného pozemku pak katastrální úřad v roce 2017 provedl na základě ohlášení navrhovatelů zápis změny druhu dotčeného pozemku z „ostatní plocha - ostatní komunikace“ na „zahrada“ se způsobem ochrany ve formě zemědělského půdního fondu. 3. V roce 2017 zahájil Městský úřad Tachov jakožto pořizovatel řízení o novém územním plánu obce Obora. Řízení bylo zahájeno doručením návrhu nového územního plánu a oznámení o konání veřejného projednání (dne 10. 8. 2017) veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce pořizovatele od 30. 6. 2017 do 17. 8. 2017. Nejpozději do 7 dnů ode dne konání veřejného projednání, tj. do 17. 8. 2017, mohli vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení uplatnit námitky. V grafické části návrhu územního plánu byla na celém dotčeném pozemku vymezena plocha „DS“. V textové části v oddílu F. 2.9. pak byly pro (tuto) plochu „DS – Dopravní infrastruktura - silniční doprava“ (s poznámkou: ,,Plocha dopravní infrastruktury dle vyhlášky č. 501/2006 Sb.“) stanoveny následující podmínky využití: „Hlavní využití: Pozemky silnic včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů a podobně; pozemky veřejných pojízdných komunikací v zastavěném a zastavitelném území obce; pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, zejména autobusové zastávky, odstavné a parkovací plochy. Přípustné využití: Chodníky a další pěší cesty, cyklostezky; technická infrastruktura; doprovodná a izolační zeleň. Podmíněné přípustné využití: Není stanoveno. Nepřípustné využití: Veškeré stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním využitím. Podmínky prostorového uspořádání: Není stanoveno.“ 4. Navrhovatelé podali v řízení o návrhu územního plánu včasné a řádné námitky, a to každý samostatným podáním - navrhovatel J. K. podáním datovaným dne 15. 8. 2017 a doručeným pořizovateli dne 16. 8. 2017, navrhovatelka P. K. pak podáním datovaným dne 16. 8. 2018 a doručeným pořizovateli dne 17. 8. 2018. V nich uplatnili mimo jiné obsahově shodnou námitku týkající se dotčeného pozemku (viz níže odůvodnění rozsudku). Zastupitelstvo odpůrce rozhodlo o námitkách navrhovatelů obsahově shodnými rozhodnutími ze dne 6. 3. 2018, která jsou obsažena v části D odůvodnění opatření obecné povahy, nazvané „Rozhodnutí o námitkách a jejich vyhodnocení“ (na str. 54 až 56), a to tak, že se námitkám „částečně vyhovuje“. 5. Zastupitelstvo následně schválilo návrh územního plánu usnesením č. 2 na 22. zasedání Zastupitelstva obce Obora dne 6. 3. 2018, a to v části týkající se dotčeného pozemku č. x v nezměněné podobě. Odpůrce tedy v napadené části územního plánu vymezil v grafické části na dotčeném pozemku plochu „DS Dopravní infrastruktura - silniční doprava“ a v textové části v oddílu F.2.9. stanovil stejné podmínky pro její využití, které byly stanoveny již v návrhu územního plánu (viz shora). [II] Návrh 6. Navrhovatelé tvrdili, že opatření obecné povahy je v napadené části nezákonné a že jím byli zkráceni na vlastnickém právu k dotčenému pozemku, protože A) napadená část opatření obecné povahy nebyla vydána zákonem stanoveným způsobem, neboť řízení, které předcházelo jeho vydání, trpělo podstatnými vadami podle 101b odst. 4 a § 76 odst. 1 písm. a), b) i c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“ nebo „soudní řád správní“), ve spojení s § 172 odst. 5 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), s § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu “), a s § 2 odst. 4, § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu (vady řízení), a B) proto, že napadená část opatření obecné povahy byla vydána v rozporu se zákonem, konkrétně s 4 odst. 1 a 2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, § 18 odst. 2 a § 19 odst. 1 písm. m) stavebního zákona a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. (hmotněprávní vady). A. Vady řízení 7. Opatření obecné povahy v napadené části - ve spojitosti s rozhodnutími o námitkách navrhovatelů - bylo vydáno v řízení, v němž se příslušné správní orgány (tj. pořizovatel i odpůrce) dopustily těchto dvou podstatných vad podle § 101b odst. 4 ve spojení s § 76 odst. 1 soudního řádu správního: 1. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů 8. Rozhodnutí o námitkách navrhovatelů a v důsledku toho i předmětné opatření obecné povahy v napadené části, jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního. Navrhovatelé ve svých námitkách shodně argumentovali tím, že dotčený pozemek je v katastru nemovitostí (formálně) evidován jako zahrada a současně je také jako zahrada (fakticky) dlouhodobě užíván. Tím poukazovali na to, že navržený způsob využití pozemku podle návrhu územního plánu je v rozporu (i) s právním i faktickým charakterem pozemku podle katastru nemovitostí i (ii) s jeho ochranou podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Odpůrce se však s touto podstatnou námitkou v odůvodnění svých rozhodnutí nikterak věcně nevypořádal, vůbec na ni věcně neodpověděl. Podobně ani Krajský úřad Plzeňského kraje jakožto orgán ochrany ZPF se ve svých stanoviscích uplatněných k návrhu územního plánu (tj. ve stanovisku ze dne 4. 7. 2016, čj. ŽP/10157/16, a stanovisku ze dne 28. 12. 2016, čj. ŽP/19799/16) vůbec nezabýval faktem záboru zahrady parc. č. x jakožto součásti ZPF. A to z toho důvodu, že návrh územního plánu byl pořizovatelem (resp. projektantem) vypracován podle stavu katastru nemovitostí z roku 2015. Rozhodovací důvody tak v daném ohledu zcela chybějí, což zakládá následující nedostatky. 9. Zaprvé, je to v rozporu s 172 odst. 5 správního řádu ve spojení s § 68 odst. 3 správního řádu, podle něhož se „[v] odůvodnění (…) uvedou informace o