— Nejvyšší správní soud

7 Ad 20/2010- 48 - text 10 pokračování 7Ad 20/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara ve věci žalobce: Bc. J.N., zast. JUDr. Jaroslavou Krybusovou, advokátkou, sídlem nám. Přemysla Otakara II č. 58/16, České Budějovice, proti žalovanému: Policejní prezident Policie České republiky, sídlem Strojnická 935/27, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.8.2010, č.j. PPR-13853-5/ČJ-2010-99KP, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou se domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí policejního prezidenta ve věcech kázeňských ze dne 13.8.2010, č.j. PPR-13853-5/ČJ-2010-99KP, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí náměstka ředitele Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje pro vnější službu ve věcech kázeňských ze dne 7.5.2010, č. NŘVSKZ-5/2010, kterým byl žalobce jakožto zástupce vedoucího obvodního oddělení Policie České republiky České Budějovice (dále jen OOP) uznán vinným dle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ( dále jen zákon o služebním poměru) ze spáchání kázeňského přestupku porušení základní povinnosti příslušníka dodržovat služební kázeň dle ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 zákona o služebním poměru a zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vyškoleni a vycvičeni dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Kázeňského přestupku se měl žalobce dopustit z nedbalosti tím, že za kontrolované období od 1.1.2009 do 11.2.2010 (před a v souvislosti s případem vraždy manželů M. dne 11.2.2010) porušil základní povinnosti policisty vyplývající z ust. podle § 2, 10, 11 a 50 odst. 2 zákona o služebním poměru, § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. (trestní řád), čl. 13 odst. 3 písm. a), b), f) rozkazu ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje č. 238/2009 ze dne 5.8.2009 (organizační řád), čl. 14 odst. 2 písm. b) závazného pokynu policejního prezidenta č. 110/2008, čl. 2 odst. 3 závazného pokynu policejního prezidenta č. 30/2009 tím, že : 1) od 2.11.2009 neprovedl kontrolu plnění úkolů zpracovatele v souvislosti se šetřením trestných činů č.j. KRPC-13061/Tč-2009-020110 a č.j. KRPC-46574/Př-2009-020110, neučinil další opatření, kterými by minimalizoval nebezpečí naplnění výhružek J. H. (ověření držení zbraní otce J. H., minimalizace zneužití těchto zbraní) a na poradách neseznámil podřízené o osobě J. H., neinformoval jiné policejní složky, zejména Integrované operační středisko územního odboru v Českých Budějovicích; 2) od 15.1.2009, kdy byl na poradě vedoucího OOP České Budějovice seznámen se závazným pokynem policejního prezidenta č. 203/2008 o poskytování krátkodobé ochrany (dále jen ZP PP č. 203/2008), do 11.2.2010 neseznámil své podřízené s tímto pokynem v systému eSIAŘ (elektronická sbírka interních aktů řízení), od 25.7.2009, kdy se seznámil s pokynem v eSIAŘ, do 11.2.2010 nekontroloval seznámení podřízených s tímto pokynem a nesplnil tak povinnost dle úkolu č. 5 ze zápisu porady vedoucího územního odboru vnější služby České Budějovice konané dne 25.2.2009; tedy nedbalostním jednáním porušil základní povinnosti příslušníka dodržovat služební kázeň, když řádně nesplnil služební povinnosti pro něj vyplývající z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů a jako vedoucí příslušník nezabezpečil, aby příslušníci byli pro výkon náležitě proškoleni. Žalobci byl uložen kázeňský trest podle § 51 zákona o služebním poměru snížením tarifu o 25 % na dobu 3 měsíců. Žalobce má za to, že se porušení povinností nedopustil, proto navrhl zrušení žalobou napadeného rozhodnutí. V žalobě namítl, že více jak desetiletou policejní praxi vykonával bez jakýchkoliv závad, funkci vykonával na nejvíce zatíženém oddělení OOP v Českých Budějovicích, v personálním obsazení, které nemůže žádným způsobem ovlivnit. Má za to, že udělal vše, co bylo v jeho kompetenci, aby minimalizoval nebezpečí výhrůžek J. H. ve vztahu k nevlastnímu otci M. Vynaložil veškerou péči, kterou mu rozsah agendy a počet podřízených umožnil. Případ byl uložen do systému ETŘ (evidence trestního řízení) s vložením do systému KSU (kriminalisticky sledovaná událost), kdy je praxe taková, že policisté mají do informačního systému přístup. Tento přístup měl i policista vykonávající dozorčí službu OOP České Budějovice. Případ byl podrobně popsán, J. H. byl označen jako podezřelý, manželé M. jako poškození. Bylo konáno bez průtahů, s konzultací se státní zástupkyní a soudním znalcem z odvětví psychiatrie. Znalec neshledal obavy z realizace výhrůžek, dle posudku postačí dlouhodobá ambulantní ochranná léčba. Nic tedy neavizovalo, že by ve věci mělo být konáno jinak než standardním způsobem. Žalobce má za to, že nemohl při objemu nápadu a stanovisku státního zastupitelství i psychiatra činit žádné další kroky, které by následné neštěstí odvrátily. Žalobce tvrdí, že policisté OOP České Budějovice byli seznámeni s postupem při postupování krátkodobé ochrany PČR na měsíční poradě vedoucího dne 15.1.2009, jak plyne ze zápisu z této porady. Seznámeni byli tak, jak to bývá ve všech případech, kdy se nové předpisy bezprostředně dotýkají činnosti konkrétních podřízených policistů. Je jim zdůrazňována podstata problému a vysvětlení je řazeno podle důležitosti. Aplikační rozcestník eSIAŘ je dle žalobce dobrým pomocníkem, ale obsahuje nadměrné množství podružných předpisů, které policisté od sebe obtížně ve smyslu důležitosti odlišují. Žalobce má za to, že zvláštní upozornění na ZP PP č. 203/2008 nemělo mimořádnou důležitost, neboť k předpisu chyběla metodika. Podřízení byli s daným předpisem seznámeni a je nepodstatné, jestli tato seznámení probíhala prostřednictvím aplikačního rozcestníku eSIAŘ nebo při poradě pouze ústně. Dozorčí stálé služby OOP měl jasnou instrukci, že v případě jakéhokoliv problému, který nebude umět sám řešit, vyrozumí vedoucího pracovníka OOP tak, aby byla zajištěna případná pomoc. S tímto se nevypořádal příslušný orgán v rámci podaného odvolání. Po odložení věci byli manželé M. s policií stále v kontaktu, byla s nimi řešena situace týkající se držení zbraně ze strany otce J. H. Žalobce si je vědom následků, které nastaly, ale hledání viníka pouze pro uspokojení veřejnosti je pro něho nepřijatelné. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření uvedl, že ze spisového materiálu vyplývá, že policejní orgán v rámci prověřování věci se fakticky nezabýval informací, že zbraň potřebnou k usmrcení manželů M. si J. H. vezme u svého vlastního otce J. H. J. H. nebyl fakticky kontaktován, aby se dozvěděl o úmyslu svého syna zabít nevlastního otce jeho zbraní. Současně nebyla tato informace o závažné situaci předána jiným policejním složkám, což by mělo za následek zvýšení akceschopnosti policie. Ze strany zpracovatelů OOP nebylo v rámci určených právních předpisů a interních aktů řízení učiněno maximum k zamezení nastalých následků a to i vzhledem k závěrům znaleckého posudku. Je nepochybné, že žalobce řádně neseznámil všechny své podřízené se ZP PP č. 203/2008. Je povinností vedoucích pracovníků seznamovat s interními akty řízení pouze ty pracovníky, kteří informace z těchto interních aktů řízení potřebují pro plnění svých úkolů. Námitku žalobce ohledně neexistence metodiky v oblasti krátkodobé ochrany osob považuje žalovaný za nepřípadnou vzhledem k existenci tohoto institutu v zákoně č. 273/2008 Sb. a jeho následné podrobné úpravě v interním aktu řízení. Ze správního spisu plynou tyto skutečnosti : Rozhodnutím náměstka ředitele Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje pro vnější službu ve věcech kázeňských ze dne 7.5.2010, č. NŘVSKZ-5/2010, byl žalobce uznán vinným dle ustanovení § 50 odst. 1 zákona o služebním poměru ze spáchání kázeňského přestupku porušení základní povinnosti příslušníka dodržovat služební kázeň dle ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 zákona o služebním poměru a zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vyškoleni a vycvičeni dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kterého se měl dopustit z nedbalosti tím, že za kontrolované období od 1.1.2009 do 11.2.2010 (před a v souvislosti s případem vraždy manželů M. spáchané dne 11.2.2010) porušil základní povinnosti policisty vyplývající z ust. podle § 2, 10, 11 a 50 odst. 2 zákona o služebním poměru, § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. (trestní řád), čl. 13 odst. 3 písm. a), b), f) rozkazu ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje č. 238/2009 ze dne 5.8.2009 (organizační řád), čl. 14 odst. 2 písm. b) ZP PP č. 110/2008, čl. 2 odst. 3 ZP PP č. 30/2009 tím, že : 1) od 2.11.2009 neprovedl kontrolu