1 As 25/2012 — Nejvyšší správní soud

8 A 147/2013- 65 - text 12 pokračování 8A 147/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Ing. V. V., nar. …, podnikající pod obchodní firmou V. V. – Služby, zastoupen JUDr. Janem Starým, advokátem v Písku, U Vodárny 1506, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Jihlava, Masarykovo nám. 5, (dříve Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Praha 2, Gorazdova 24), v řízení o žalobě proti rozhodnutí Státní energetické inspekce, ústřední inspektorát, č. j.031303309/266/10/90.220/Kr ze dne 23. 3. 2010, T a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce se podáním ze dne 21. 5. 2010 domáhal u Městského soudu v Praze zrušení rozhodnutí č. 904003510 o odvolání proti uložené pokutě, vydanému Státní energetickou inspekcí, ústřední inspektorát, pod č. j.031303309/266/10/90.220/Kr ze dne 23. 3. 2010, a kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí č. 314033109 o uložení pokuty, vydanému Státní energetickou inspekcí, územní inspektorát pro Jihočeský kraj, pod č. j. 031303309/1461/09/31.104/Ma ze dne 22. 12. 2009. Tímto rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve výši 518.041 Kč za porušení cenových předpisů podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, resp. ve znění platném v době spáchání správního deliktu, které bylo překvalifikováno jeho novelou provedenou zákonem č. 403/2009 Sb. dikcí § 16 odst. 1 písm. d), kterého se dopustil tím, že v rozporu s podmínkami stanovenými pro věcné usměrňování cen dle § 6 odst. 1 písm. a) a c) téhož zákona uplatňoval v roce 2008 u svých odběratelů v provozovaném tepelném hospodářství ve městě Milevsko, z hlediska povoleného meziročního navýšení, průměrnou cenu tepelné energie o 6,27 Kč/GJ včetně DPH vyšší, než povoluje Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2007 ze dne 17. září 2007, v platném znění, (dále jen „CR ERÚ č. 5/2007“), a že do ceny tepelné energie dodávané z domovní kotelny „Dům pečovatelských služeb“ zahrnul náklady na nájemné, které nelze považovat za ekonomicky oprávněné. Správní orgán prvního stupně - Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Jihočeský kraj, (dále jen „SEI“), jako správní úřad příslušný podle § 93 odst. 2 a § 95 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon č. 458/2000 Sb.), § 3 odst. 4 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů a zákona o cenách, rozhodnutím č. 314033109 ze dne 22. 12. 2009 uložila výrokem I. v souladu s § 67 správního řádu podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona o cenách pokutu Ing. V. V., podnikajícímu pod názvem V. V. - Služby, s místem podnikání J. 836, M., (dále jen „Ing. V. / účastník řízení) ve výši 518.041 Kč, a to za porušení cenových předpisů podle § 16 odst. 1 písm. d) citovaného zákona, neboť v rozporu s podmínkami pro věcné usměrňování cen stanovenými v § 6 odst. 1 písm. a) a c) téhož zákona nedodržel v provozovaném tepelném hospodářství ve městě Milevsko závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci stanovený cenovým orgánem pro rok 2008 spolu se vznikem nepřiměřeného majetkového prospěchu, vyčísleným podle platné vyhlášky č. 580/1990 Sb., provádějící v době spáchání správního deliktu zákon o cenách. Výrokem II. bylo souběžně rozhodnuto podle § 79 odst. 5 zákona správního řádu s přihlédnutím k § 6 odst. 1 Vyhlášky MV ČR č. 520/2005 Sb. o povinnosti nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč. Po přezkoumání rozhodnutí, podkladů a dokumentace, jakož i odvolání proti rozhodnutí o uložení pokuty, Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát, podle § 95 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 90 odst. 5 správního řádu uvedené odvolání zamítnula a rozhodnutí č. 314033109 ze dne 22. 12. 2009 potvrdila. Odvolací správní orgán ve svém rozhodnutí mj. uvedl, že cenová kontrola byla ze strany SEI zahájena na základě řádného oznámení a pověření ze dne 24. 7. 2009, vydaných ve smyslu ustanovení § 9 a § 12 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů a příslušné doklady o zahájení kontroly jsou založeny ve spisu pod položkou č. 1 a 2. Provedenou kontrolou bylo zjištěno, že Ing. V., podnikající pod obchodním názvem V. V. - Služby, provozoval v období roku 2008 na území města Milevska systém centrálního zásobování teplem (dále jen „CZT“), sestávající se z primárního horkovodního rozvodu, do kterého byla tepelná energie (dále jen „TE“) nakupována od jejího výrobce, společnosti ZVVZ, a.s.. (kotelna na spalování uhlí) a sekundárních teplovodních rozvodů včetně výměníkových stanic. Dále v tomto kontrolovaném roce vyráběl a dodával TE z domovních plynových kotelen Pošta, Foto, Dům služeb a Sokolovna, Dům pečovatelských služeb a MěÚ a ze dvou nízkotlakých teplovodních blokových plynových kotelen, včetně teplovodních rozvodů, tj. kotelny Růžek s centrální přípravou teplé vody (dále jen „TUV“) a kotelny Svazarm s výrobou TE pouze pro vytápění. Uvedené technologické zařízení pro výrobu a rozvod TE měl ing. V. pronajato na základě nájemních smluv od města Milevsko. Cena TE byla kalkulována po jednotlivých cenových lokalitách, které byly tvořeny samostatnými zdroji TE na třech úrovních předání definovaných CR ERÚ č. 5/2007, a to z primárního rozvodu (prodej TE do výměníkových stanic v majetku odběratelů), z centrální výměníkové stanice (TE na ohřev TUV), z venkovních sekundárních rozvodů, z rozvodů blokových kotelen a z domovních kotelen. Doložené kontrolní zjištění potvrdilo, že regulovaná cena TE nedodržením podmínek regulace ze strany Ing. V. nebyla v souladu s platnými cenovými předpisy pro rok 2008. Z množství dodané TE pro odběratele v tomto kontrolovaném roce o celkovém objemu dodávek 82 622,2 GJ byl následně podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 580/1990 Sb. vypočten nepřiměřený majetkový prospěch při prodeji TE, vyčíslený ve výši 518.041,19 Kč včetně DPH. O výsledku kontroly byl sepsán dne 24. 9. 2009 protokol č. 031303309, který byl dne 25. 9. 2009 prokazatelně doručen ing. V. s poučením o možnosti podat ve stanovené lhůtě námitky. Ing. V. tohoto práva využil a osobně a dne 2. 10. 2009 předal své vyjádření k protokolu č. 031303309. K tomu, aby mohl předat podepsaný protokol, si vyžádal vydání jeho duplikátu, neboť podle svého vyjádření originál doručeného vyhotovení protokolu ztratil. Ve svém vyjádření uvedl skutečnosti a listiny, které nebyly k dispozici průběhu kontroly a časově mimo kontrolované období, tj. po účetní uzávěrce roku 2008, po termínu zahájení kontroly a s požadavkem na jejich dodatečné promítnutí do závěrů protokolu č. 031303309. Vedoucí kontrolní skupiny SEI v souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 552/1991 Sb. vzhledem k tomu, že nemohla v plném rozsahu námitkám Ing. V. vyhovět, postoupila tyto k vyřízení řediteli správního orgánu prvního stupně, který svým rozhodnutím o námitkách kontrolované osoby námitky proti protokolu zamítl a kontrolní zjištění potvrdil. Tímto rozhodnutím byla uzavřena cenová kontrola v režimu zákona č. 552/1991 Sb. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí mj. uvedl, že stanovisko EKIS (konzultačního střediska již zrušené České energetické agentury) z 31. 10. 2003 cituje již zrušené právní předpisy. Vyhláška MPO č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku TUV, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu TUV a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku TE konečným spotřebitelům, byla prováděcím předpisem k zákonu č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a byla zrušena k 1. 9. 2007 vyhláškou č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby TUV pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku TE konečným spotřebitelům. Ta rozděluje zdroje pouze pro potřeby stanovení měrných ukazatelů na zdroje tepla s násypnými kotli na tuhá paliva a zdroje ostatní. Rozděluje je z pohledu paliv a ne z pohledu jejich umístění. Vyhláška MPO č. 224/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozdělení nákladů za dodávku TE na jednotlivá odběrná místa, byla zrušena k 1. 1. 2007 a nahrazena vyhláškou č. 477/2006 Sb., o stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku TE při společném měření množství odebrané TE na přípravu TUV pro více odběrných míst. Tato zrušená vyhláška navíc klasifikaci kotelen vůbec neobsahovala. Žalovaný dále uvedl, že technická norma ČSN 38 3350 z roku 1988, která má pouze informativní a doporučující charakter a není právně závazná. Pro správní orgán je v tomto případě směrodatná primární právní norma, jíž je zákon č. 458/2000 Sb. který mj. v § 17