7 As 98/2010 — Nejvyšší správní soud

8 A 161/2013- 63 - text 7 pokračování 8A 161/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: P. T. T., státní příslušnost Vietnam, neznámého pobytu, zastoupen Mgr. Markétou Zázvorkovou Malou, advokátkou v Mostě, J. Průchy 1915, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Praha 3, Olšanská 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2009, č. j. CPR-11883-1/ČJ-2009-9CPR-V234, T a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se včas podanou žalobou dne 18. 9. 2009 domáhal zrušení rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 3. 9. 2009, č. j. CPR-11883-1/ČJ-2009-9CPR-V234, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, Inspektorát cizinecké policie Chomutov, ze dne 6. 8. 2009, č. j. CPUL-4268-27/ČJ-2009-044061-BALI, kterým mu bylo uloženo správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Doba, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, byla stanovena na 1 rok, a doba k vycestování z území České republiky činila 30 dnů od právní moci rozhodnutí, pokud cizinec nebyl povinen vycestovat v rámci povoleného pobytu dříve. Podle § 120a citovaného zákona bylo rozhodnuto, že se na cizince nevztahují důvody znemožňující vycestování podle § 179 téhož zákona. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že byly vypořádány všechny odvolací námitky, a že byl prokázán závěr správního orgánu prvního stupně, o tom, že účastník řízení na zatravněné ploše poblíž městského parku Šibenik v Mostě provozoval pracovní činnost, aniž mu bylo uděleno příslušným úřadem práce povolení k zaměstnání. Tento závěr vycházel ze sdělení Úřadu práce v Mostě ke kontrole provedené hlídkou Městské policie Most dne 29. 4. 2009 pod č. j. MOA-118/2008 ze dne 1. 7. 2009, dohody o provedení práce mezi firmou L. Č., IČ: 432 43 357, a P. T. T., nar. X, úředního záznamu Městské policie v Mostě pod č. j. 12925/2009, protokolu o vyjádření účastníka řízení. Z výše uvedených podkladů je zřejmé, že výkon práce účastníka řízení zjištěný v rámci kontroly dne 29. 4. 2009 byl konán bez příslušného platného povolení k zaměstnání v rozporu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a že účastník řízení neměl ve smyslu § 89 citovaného zákona pro provádění uvedené pracovní činnosti na kontrolovaném pracovišti vydáno příslušným úřadem práce povolení k zaměstnání. Podle žalovaného byly tedy naplněny podmínky pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o pobytu cizinců. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a namítal, že pro pana Č. nepracoval na základě dohody o provedení práce, nýbrž v době prováděné kontroly dne 29. 4. 2009 pracoval na základě smlouvy o dílo. Práce, které tedy vykonával, nevykonával jako zaměstnanec, ale jako osoba samostatně výdělečně činná, když má platné živnostenské oprávnění a od 30. 8. 2008 je zapsán v živnostenském rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl A vložka 21318, je tedy oprávněn vykonávat na území České republiky podnikatelskou činnost. Žalobce namítal, že pan Č. za žalobce jako zaměstnance nesrážel daň z příjmu z peněz, které mu vyplácel, a že provede příslušné srážky z obdržené ceny díla sám. Žalobce hlavní pochybení žalovaného spatřoval v tom, že se správní orgán spokojil s tím, že vyšel z listiny dohody o provedení práce, aniž se podrobněji zabýval tím, jak vztah mezi žalobcem a panem Č. se ve skutečnosti vyvíjel. Žalobce namítal, že nebyla naplněna podmínka uvedená v § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o pobytu cizinců. Městský soud v Praze nejprve žalobu odmítnul usnesením ze dne 18. dubna 2013, č. j. 8 Ca 265/2009-29, z procesních důvodů. Nicméně Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti žalobce a napadené usnesení zrušil svým rozsudkem ze dne 7. srpna 2013, č. j. 1 As 42/2013-30, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 12. 11. 2013 navrhl žalobu zamítnout s tím, že odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí 3. 9. 2009. Současně podotknul, že obdobná věc byla již řešena rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 4. dubna 2012, č. j. 7 As 120/2011-79. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního oba účastníci řízení souhlasili s takovýmto postupem (zástupkyně žalobce dne 14. 11. 2013 a žalovaný správní orgán dne 12. 11. 2013). Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ze správního spisu soud ověřil, že zaměstnavatel: L. Č., se sídlem Most, Čelakovského, a pracovník: P. T. T., bydliště V. 634, B., rodné č. X, č. pasu X, uzavřeli dne 31. 3. 2009 Dohodu o provedení práce, která obsahuje tyto body: 1. Pracovník se zavazuje, že nejpozději do 30. 7. 2009 vykoná a odevzdá zaměstnavateli tyto práce: dělník, zemní, výkopové a pomocné práce. 2. Zaměstnavatel zajistí potřebné pracovní a ochranné pomůcky. 3. Za uvedenou práci náleží odměna 50 Kč/hod., která je splatná hotově do 12. dne následujícího měsíce. 4. Pracovník se zavazuje dodržovat právní a ostatní přepisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s kterými byl seznámen předem. 5. Vzájemné povinnosti pracovníka a zaměstnavatele vyplývají z ustanovení § 233 a 234 zákoníku práce. Od dohody lze odstoupit z důvodů uvedených v § 236 odst. 3 zákoníku práce. Ze správního spisu soud ověřil, že Úřad práce v Mostě ve sdělení ze dne 25. 5. 2009, č. j. MOA-118/2009, uvedl, že státní příslušníci Vietnamu P. T. T., nar. X, a L. C. P., nar. X, byli kontrolováni dne 29. 4. 2009 hlídkou Městské policie Most při provádění výkopových prací v Mostě na zatravněné ploše poblíž městského parku Šibeník. Šetřením a z předložených dokladů bylo zjištěno, že oba jsou na základě uzavřených dohod o provedení práce zaměstnanci podnikatele L. Č. Rozhodnutí, jímž se podle § 92 odst. 1, 2 zákona o zaměstnanosti povoluje zaměstnání, nebylo ani jedné z výše zmíněných osob vydáno. Ze správního spisu soud ověřil, že Úřad práce v Mostě ve sdělení ze dne 1. 7. 2009, č. j. MOA-118/2009, uvedl, že státní příslušníci Vietnamu P. T. T., nar. X, a L. C. P., nar. X byli kontrolováni dne 29. 4. 2009 hlídkou Městské policie Most při provádění výkopových prací v Mostě na zatravněné ploše poblíž městského parku Šibeník. Šetřením a z předložených dokladů bylo zjištěno, že oba jsou na základě uzavřených dohod o provedení práce zaměstnanci podnikatele L. Č. Rozhodnutí, jímž se podle § 92 odst. 1, 2 zákona o zaměstnanosti povoluje zaměstnání, nebylo ani jedné z výše zmíněných osob vydáno. Dne 16. 6. 2009 byl vyhotoven protokol o výsledku kontroly dodržování zákona o zaměstnanosti č. j. MOA-118/2009-prot. V závěru předmětného protokolu je uvedeno, že „kontrolou bylo zjištěno, že pro kontrolovaného zaměstnavatele pracovali od 31. 3. 2009 do současné doby T. T., nar. X, a L. C. P., nar. X, bez povolení k zaměstnávání cizince, čímž jim kontrolovaný zaměstnavatel umožnil výkon nelegální práce ve smyslu § 5 písm. e) bod 2 zákona o zaměstnanosti.“ Tento protokol si kontrolovaný subjekt – pan L. Č. převzal dne 17. 6. 2009. Proti protokolu nebyly podány námitky. V současné době byla Úřadem práce v Mostě kontrolovanému subjektu – pan L. Č. navržena pokuta za spáchaný správní delikt. V nejbližší době bude zahájeno správní řízení o uložení pokuty za spáchaný správní delikt. Podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, až na 5 let, je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval, Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. ledna 2011, č. j. 7 As 98/2010-67, z rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona o pobytu cizinců musí být jednoznačně seznatelné, zda cizinec a) byl zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo b) provozoval dani podléhající výdělečnou či