1 Afs 15/2012 — Nejvyšší správní soud

10 A 72/2015- 58 - text 22 pokračování 10A 72/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a Mgr. Martina Lachmanna ve věci žalobkyně K+K Ski School s. r. o., IČ: 2750957 sídlem Černohorská 323 Jánské Lázně zastoupená JUDr. Tomášem Doležalem, Ph.D., advokátem sídlem U hranic 3221/16, Praha 10 proti žalovanému Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2015, č. j: 86587/2014-MZE-14113 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 20. 3. 2015, č. j: 86587/2014-MZE-14113 se zrušuje a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta JUDr. Tomáše Doležala, Ph.D. ve výši 19.456 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Regionální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) v Hradci Králové vydal dne 13. 3. 2014 pod č. j. SZ1F/2014/0091206 Oznámení o ukončení administrace projektu - tím došlo k ukončení administrace žádosti žalobkyně o dotaci z důvodu nesplnění preferenčního kritéria č. 8 a žalobkyni tím bylo odňato proplacení nákladů vzniklých v souvislosti s realizací projektu Polyfunkční objekt Janské Lázně podle Dohody ze dne 24. 1. 2012 o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR uzavřené mezi Státním zemědělským intervenčním fondem, se sídlem Ve Smečkách 33, Praha 1, IČ: 48133981 a žalobkyní (dále jen „Dohoda“). 2. Žalobkyně požádala dne 17. 3. 2014 o přezkum Oznámení o ukončení administrace. Na tento dopis žalovaný reagoval přípisem ze dne 10. 4. 2014, č. j. 21403/2014-MZE-14113, kterým potvrdil postup SZIF. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 10. 2014, č. j. 10 A 81/2014 – 60 tento přípis ze dne 10. 4. 2014, č. j. 21403/2014-MZE-14113 jako rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 3. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2015, č. j. 86587/2014-MZE-14113, jímž bylo následně rozhodnuto ve sporu z dohody mezi žalobkyní a SZIF. Žalovaný tímto rozhodnutím zamítl návrh žalobkyně na uložení povinnosti SZIF k proplacení nákladů. II. Napadené rozhodnutí 4. Žalovaný rekapituloval obsah návrhu žalobkyně a vyjádření SZIF a následně konstatoval, že smyslem předmětného preferenčního kritéria č. 8 je ochrana zemědělského půdního fondu (dále též jen „ZPF“) jako cenného přírodního zdroje a upřednostnění projektů, jimiž nedojde k zabrání zemědělské půdy. Ve vysvětlivkách k předmětnému preferenčnímu kritériu bylo uvedeno, že „nárok na body náleží za podmínky, že v době před pěti lety a zároveň v současné době (tj. v roce zaregistrování žádosti o dotaci) pozemky/parcely byly/jsou chráněny jako [ZPF] a v souvislosti s realizací projektu nedojde/nedošlo k vyjmutí pozemků/parcel ze [ZPF]”. Z toho žalovaný dovodil, že se jedná o závazek směřující i do budoucnosti. Žalovaný dále poukázal na to, že v obecné části Pravidel v kapitole 1 písm. y) je definován pojem „lhůta vázanosti na účel“, po kterou je žadatel, resp. příjemce dotace povinen dodržovat podmínky sjednané v Dohodě. Ta začíná běžet od data podpisu Dohody, trvá dle Specifické části Pravidel 5 let a předmětná podmínka tedy musí být plněna i po celou dobu lhůty vázanosti projektu. 5. Žalovaný dále uvedl, že SZIF ověřuje udělení bodů z dokumentů předložených žadatelem k okamžiku 5 let před zaregistrováním žádosti o dotaci a k datu zaregistrování žádosti o dotaci, jedná se však o závazek do budoucnosti, a proto Pravidla ani Dohoda neuvádí, že žadatel doložením dokumentů současně prokazuje splnění předmětného preferenčního kritéria, jak je uvedeno např. ve vysvětlivce k preferenčnímu kritériu č. 12. Pokud by postačovalo splnění předmětného preferenčního kritéria maximálně do doby předložení žádosti o dotaci, kritérium by podle žalovaného ztratilo z logiky věci význam. Žalovaný měl za to, že srozumitelnost Pravidel dokládá i to, že v předmětném dotačním opatření bylo podáno cca 1850 žádostí o dotaci, aniž by se vyskytl takový výklad této podmínky, který zastává žalobkyně. K argumentu žalobkyně, že body byly nárokovány až po konzultaci na krajském pracovišti SZIF, žalovaný uvedl, že telefonní čísla, na kterých měla společnost CTS corp., s.r.o. jako zpracovatel žádosti o dotaci konzultovat otázku dne rozhodného pro získání bodů, patřila územnímu pracovišti Agentury pro zemědělství a venkov v Hradci Králové, které nedisponuje věcnou kompetencí k administraci žádosti o dotace a SZIF tak za případné nedorozumění nemůže odpovídat. Žalobkyně podle žalovaného nedoložila žádné podklady k prokázání mylného výkladu předmětné podmínky ze strany SZIF. 6. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobkyně se v čl. VII bodě 1. Dohody zavázala dodržovat Pravidla, potvrdila, že se s Pravidly seznámila a souhlasí s nimi. Žalobkyně odpovídá podle žalovaného po celou dobu administrace dotace za to, že jí uvedené údaje vůči poskytovateli dotace jsou prokazatelně úplné a pravdivé, a nebyla-li si jista splněním předmětného preferenčního kritéria, a přesto za to požadovala body, musela si být vědoma z toho vyplývajícího rizika. Z přílohy 3 Specifické části Pravidel podle žalovaného vyplývá, že preferenční kritéria jsou závazná a jejich nesplnění je nedodržením podmínek dotace, které je následováno sankcí C, tedy snížením dotace o 100 %. Přílohy, které předložila žalobkyně, byly formálně v pořádku, když dokládaly aktuální stav ochrany pozemků v zemědělském půdním fondu a jejich stav 5 let před podáním žádosti. Proto také SZIF podepsal dohodu o dotaci. Žalovaný byl toho názoru, že SZIF nemohl předpokládat, že žalobkyně žádá o body za předmětné preferenční kritérium s vědomím, že výstavbou polyfunkčního objektu dojde k vyjmutí pozemku ze ZPF a porušení podmínek preferenčního kritéria. Žalobkyně se podle žalovaného přesto nemůže dovolávat ochrany dobré víry a legitimního očekávání, protože její výklad předmětné podmínky lze chápat jako vědomé porušení. Žalovaný měl za to, že žalobkyně nemohla nabýt práva v dobré víře tím, že SZIF neanalyzoval projektovou dokumentaci ve vztahu k ochraně ZPF, když to u ostatních obdobných případů nebylo nutné, a tím přehlédl nedostatek Projektu. Žalovaný rovněž poukázal na zásadu, že se nikdo nemůže dovolávat vlastní nepoctivosti. III. Žaloba 7. Žalobkyně uvedla, že záměr vybudovat Polyfunkční objekt Janské Lázně odpovídá výzvě PRV opatření III.1.3. podpora cestovního ruchu, záměru b), kde je podporována výstavba malokapacitních ubytovacích a stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení a ploch pro sportovní využití, kde realizací projektu vznikne funkční celek, a bylo tudíž možné čerpat dotaci z tohoto programu a tímto způsobem částečně financovat stavbu. Žalobkyně je mikropodnikem se 2 zaměstnanci v trvalém pracovním poměru a ročním obratem cca 4 mil. Kč. Bez dotační podpory by nebyla schopna projekt v hodnotě cca 20 mil. Kč realizovat. Žalobkyně poukázala také na to, že se původně domáhala přezkumu u přezkumné komise složené ze zástupců SZIF a žalovaného. Městský soud v Praze konstatoval v předchozím řízení, že tato komise nemůže vést sporné řízení, to může vést pouze žalovaný. Pod rozhodnutím žalovaného ve sporném řízení je nicméně opět podepsán pan T., ředitel odboru řídícího Program rozvoje venkova, který byl členem přezkumné komise. Žalobkyně pochybuje o nepodjatosti takového řízení. 8. K věci samé žalobkyně shrnula, že preferenční body u kritéria č. 8 (str. 34 Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013) byly nárokovány až po konzultaci zaměstnance konzultační společnosti CTS Corp. s.r.o Ing. Přemysla Krupy s pracovníkem RO SZIF Hradec Králové. Bylo mu sděleno, že tyto body nárokovat lze vzhledem k tomu, že předmětný pozemek p. č. 149/6 je v době podání žádosti o dotaci a 5 let před podáním žádosti veden v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost a chráněn jako zemědělský půdní fond. Vznik stavebního pozemku pod novostavbou, respektive oddělení části pozemku a jeho změna na stavení pozemek zanesením stavby do katastru nemovitostí nemá vliv na nárokování těchto preferenčních bodů, protože toto kritérium se týká doby podání žádosti a nezakládá závazek do budoucna. Tuto konzultaci zaměstnanec provedl na telefonním čísle, které v době podání žádosti patřilo Agentuře pro zemědělství a venkov Hradec Králové sídlící ve stejné budově. Omyl v telefonních číslech byl později žalovaným použit v neprospěch žalobkyně, ta je však přesvědčena, že konzultace byla provedena s kompetentním zaměstnancem SZIF. Během administrace podávání žádosti o dotaci dne 24. 6. 2011 byl žalobkyní opětovně vznesen dotaz, zda lze body preferenčního kritéria č. 8 opravdu nárokovat, když vznikne v momentě kolaudace stavby stavební pozemek, který bude oddělen z původního pozemku a dostane nové pozemkové číslo, tak jak je znázorněno v příloze č.