2 As 68/2017 — Nejvyšší správní soud

6 Ad 17/2017- 60 - text 22 6 Ad 17/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové v právní věci žalobkyně: Ing. Eva Lintymerová bytem Jablonecká 713/42, Praha 9 zastoupena JUDr. Martinou Kubincovou, advokátkou sídlem Pod Jarovem 20, Praha 3 proti žalovanému: náměstek ministra vnitra pro státní službu sídlem Jindřišská 967/34, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2017, č.j. MV-162756-10/OSK-2016 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2017, č.j. MV-162756-10/OSK-2016, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 11.228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám advokátky JUDr. Martiny Kubincové. Odůvodnění: 1 Rozhodnutím státního tajemníka v Ministerstvu dopravy (dále též „služební orgán“) ze dne 8.9.2016, č.j. 131/2016-010-PAM/29 (dále též „prvostupňové rozhodnutí o zařazení na služební místo“) byla zamítnuta žádost žalobkyně o zařazení na služební místo v Odboru fondů EU, Oddělení kontrol a nesrovnalostí, pro nesplnění podmínky uvedené v ust. § 190 odst. 1 písm. b) ve spojení s ust. § 184 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o státní službě“ (výrok I), žalobkyně byla přijata do služebního poměru na dobu neurčitou podle ust. § 190 odst. 1 zákona o státní službě (výrok II), žalobkyně byla podle ust. § 23 odst. 1 zákona o státní službě zařazena na služební místo ministerského rady v Odboru fondů EU, Oddělení plateb a monitoringu projektů (výrok III), byl stanoven den vzniku služebního poměru 1. 10. 2016 a den nástupu služby 3. 10. 2016 (výrok IV), bylo určeno místo výkonu služby na Ministerstvu dopravy a služební působiště v Praze (výrok V) a žalobkyně byla zařazena podle ust. § 198 odst. 1 zákona o státní službě a podle přílohy č. 1 uvedeného zákona do 13. platové třídy s tím, že jí přísluší platový tarif dle stupnice platových tarifů v ust. § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 304/2014 Sb.“), a podle ust. § 198 odst. 1 zákona o státní službě do 5. platového stupně a byl jí určen plat tvořený platovým tarifem ve výši 24.340 Kč a osobním příplatkem ve výši 4.000 Kč (výrok VI). 2 Rozhodnutím státního tajemníka v Ministerstvu dopravy ze dne 1. 11. 2016, č.j. 131/2016-010-PAM/37 (dále též „prvostupňové rozhodnutí o platu“) byla žalobkyně podle ust. § 145 zákona o státní službě a ust. § 3 odst. 5 nařízení č. 304/2014 Sb., s účinností od 1. 11. 2016 zařazena do 6. platového stupně a byl jí určen platový tarif dle stupnice platových tarifů v ust. § 2 odst. 1 nařízení č. 304/2014 Sb. ve výši 27.580 Kč; osobní příplatek zůstal ve výši 4.000 Kč. 3 K odvolání žalobkyně do obou prvostupňových rozhodnutí vydal náměstek ministra vnitra pro státní službu (dále jen „žalovaný“, kterým je obecně označován i služební orgán prvního stupně, nemá-li rozlišení význam pro kontext odůvodnění) dne 4. 4. 2017 rozhodnutí č.j. MV-162756-10/OSK-2016 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým zamítl odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí o zařazení na služební místo a toto rozhodnutí potvrdil (výrok I napadeného rozhodnutí), dále zamítl odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí o platu a toto rozhodnutí potvrdil (výrok II napadeného rozhodnutí). 4 Z žalobních tvrzení a z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplývá, že žalobkyně na ministerstvu dopravy vykonávala práci v pracovním poměru dle pracovní smlouvy ze dne 1. 10. 2008, v Odboru fondů EU, Oddělení administrace žádostí o platby a kontrol. V pracovní smlouvě je uvedeno, že žalobkyně „bude vykonávat práci na pozici ministerský rada – TT13, odbor fondů EU“, a sjednaný druh práce je blíže vymezen v pracovní náplni. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou, později byl právní fikcí změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou. Dne 31. 1. 2014 žalobkyně nastoupila na mateřskou dovolenou. 5 Usnesením vlády České republiky č. 456 ze dne 15. 6. 2015 byla s účinností od 1. 7. 2015 schválena systemizace služebních a pracovních míst na rok 2015. Rozhodnutím ministerstva dopravy – Odboru personálního č.j. 150/2015-010-PAM/3 došlo s účinností od 1. 6. 2015 k organizační změně, kterou byl mimo jiné organizační změnou na úrovni oddělení změněn název Oddělení administrace žádostí o platby a kontrol na Oddělení kontrol a nesrovnalostí v Odboru fondů EU. Z návrhu systemizace služebních a pracovních míst Ministerstva dopravy účinné od 1. 7. 2015 vyplývá, že služební místo ve 13. platové třídě s pořadovým číslem 433 bylo k 1.7.2015 zařazeno v Odboru fondů EU, v Oddělení kontrol a nesrovnalostí. 6 Dne 21. 3. 2016 vydal služební orgán Služební předpis č. 4 státního tajemníka Ministerstva dopravy, o vydání systemizace služebních a pracovních míst na Ministerstvu dopravy, v němž s účinností ke dni 21. 3. 2016 mimo jiné rozhodl o tom, že Systemizované místo v PT3, pořadové číslo 433 v Odboru fondů EU se převádí do Odboru infrastruktury a územního plánu. Uvedený Služební předpis č. 4 byl vydán na základě usnesení vlády ČR č. 1006 ze dne 7. 12. 2015 a na základě ust. § 19 odst. 1 zákona o státní službě. Služební místo č. 433 je služebním místem žalobkyně, jak vyplývá z návrhu systemizace služebních a pracovních míst Ministerstva dopravy, účinné od 1. 1. 2016 (žalobkyně je pod pořadovým číslem 433 jmenovitě uvedena s poznámkou, že služební místo je neobsazené, neboť žalobkyně je na mateřské nebo rodičovské dovolené). Převod služebního místa je potvrzen návrhem systemizace služebních a pracovních míst Ministerstva dopravy účinné od 1. 6. 2016, z něhož vyplývá, že služební místo ve 13. platové třídě s pořadovým číslem 433 je zařazeno v odboru infrastruktury a územního plánu, v oddělení infrastruktury železnic a plavby. 7 Po návratu žalobkyně z rodičovské dovolené dne 1. 4. 2016 jí byl předložen návrh dohody o změně pracovní smlouvy datovaný 23. 3. 2016, dle nějž měla být žalobkyně zařazena do Odboru infrastruktury a územního plánu, Oddělení infrastruktury železnic a vodních cest. Žalobkyně návrh neakceptovala, fakticky však od 1. 4. 2016 začala vykonávat pracovní činnost v Odboru infrastruktury a územního plánu. Dne 8. 4. 2016 podala žalobkyně žádost o přijetí do služebního poměru do Odboru fondů EU, Oddělení kontrol a nesrovnalostí. Dne 13. 4. 2016 bylo žalobkyni dle jejího tvrzení služebním orgánem prvního stupně ústně přislíbeno pracovní zařazení do Odboru fondů EU, na Oddělení kontrol a nesrovnalostí, následně však byla žalobkyni e-mailem předložena nabídka pracovního zařazení sice do Odboru fondů EU, ne však na Oddělení kontrol a nesrovnalostí, ale na Oddělení plateb a monitoringu projektů. Uvedená nabídka byla žalobkyni zopakována služebním orgánem prvního stupně dne 15. 4. 2016 ústně i písemně, s tím, že žalobkyně je zařazena do Odboru infrastruktury a územního plánu a je jí nabídnuto přeřazení do Odboru fondů EU, na Oddělení plateb a monitoringu projektů. Žalobkyně nejprve dne 15. 4. 2016 písemně namítla, že zařazení do Odboru infrastruktury a územního plánu je v rozporu se zákoníkem práce, vyslovila souhlas se zařazením do Odboru fondů EU, nikoli však na Oddělení plateb a monitoringu projektů, ale na Oddělení kontrol a nesrovnalostí, kde, jak je jí známo, je volná služební pozice. Následně, dne 20. 4. 2016 byla žalobkyně písemně vyzvána k jednoznačnému stanovisku bez výhrad ve lhůtě dvou dnů, jinak bude na věc pohlíženo jako na nepřijetí nabídky a žalobkyně zůstane zařazena v Odboru infrastruktury a územního plánu. Žalobkyně nabídku dne 22. 4. 2016 přijala, na listinu o přijetí nabídky ručně dopsala: „bez výhrady a protinávrhu v důsledku nátlaku“. 8 Žádost ze dne 8. 4. 2016 o přijetí do služebního poměru na Odbor fondů EU, Oddělení kontrol a nesrovnalostí byla zamítnuta rozhodnutím služebního orgánu prvního stupně ze dne 9. 5. 2016, k odvolání žalobkyně bylo uvedené rozhodnutí dne 30. 6. 2016 žalovaným zrušeno a věc vrácena služebnímu orgánu prvního stupně. Následně bylo dne 8. 9. 2016 vydáno prvostupňové rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobkyně o přijetí do služebního poměru na Odbor fondů EU, Oddělení kontrol a nesrovnalostí, a o zařazení žalobkyně na služební místo ministerského rady v Odboru fondů EU, Oddělení plateb a monitoringu projektů. Prvostupňové rozhodnutí je odůvodněno tím, že ačkoli žalobkyně požádala o zařazení na služební místo v Odboru fondů EU, Oddělení kontrol a nesrovnalostí, na tomto služebním místě nikdy nebyla zařazena (před nástupem na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou byla zařazena v Oddělení administrace žádostí o platby a kontrol) a nevykonávala v něm tedy činnosti podle ust. § 5 zák