7 Azs 79/2009 — Nejvyšší správní soud

15 A 59/2021- 53 - text 9 15 A 59/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Ferfeckého v právní věci žalobce: Route Radio s.r.o., IČO: 278 52 474 se sídlem Ostrava, Poruba, Stavební 992/1 zastoupený advokátkou Mgr. Kateřinou Mík Špoulovou se sídlem Praha 1, Haštalská 27 proti žalovanému: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6 za účasti: HAMCO, s.r.o., IČO: 476 68 962 se sídlem Olomouc – Město, Blažejské náměstí 97/7 zastoupený advokátkou Mgr. Bohdanou Šocovou se sídlem Olomouc, Kateřinská 107/5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2021 č.j. RRTV/6468/2021-str takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný výrokem I. udělil společnosti HAMCO s.r.o. (dále též „osoba zúčastněná na řízení“) podle § 18 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon č. 231/2001 Sb.“) licenci k provozování rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se souborem technických parametrů Olomouc-Slavonín 2 92,0 MHz/50 W pro program Radio Metropole na dobu 8 let, nejdéle však do 10. října 2025. Výrokem II. žalovaný zamítl žádost podanou žalobcem o udělení licence k provozování rozhlasového vysílání programu Radio Dálnice prostřednictvím vysílačů se souborem technických parametrů Olomouc-Slavonín 2 92,0 MHz/50 W. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že provedl hodnocení účastníky podaných žádostí podle pravidel uvedených v zákoně č. 231/2001 Sb., zejména podle skutečností významných pro rozhodování o žádostech o udělení licence uvedených v § 17 odst. 1 tohoto zákona a podle pravidel a kritérií obsažených v Manuálu postupu rozhodování žalovaného o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů podle zákona č. 213/2001 Sb. (dále jen „Manuál“), který žalovaný přijal jako svůj vnitřní předpis, ve znění ze dne 6. 6. 2017. 3. Žalovaný následně popsal jednotlivá hodnotící kritéria stanovená v souladu s § 17 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. a Manuálem a způsob jejich vyhodnocení. Uvedl, že komplexní zhodnocení jednotlivých žádostí představovalo hlavní podklad pro rozhodování o vlastním udělení licence. Podklady pro rozhodnutí představovaly zejména obsah a přílohy samotných žádostí o udělení licence, protokol z veřejného slyšení, pozdější podání účastníků řízení obsahující aktualizaci a doplnění žádostí o licence a též doložení některých skutečností v žádostech obsažených, rozbory programové skladby vysílání rozhlasových stanic zachytitelných na předmětném území a skutečnosti známé žalovanému z jeho úřední činnosti. Poté podrobně rozvedl, jaké skutečnosti hodnotil v rámci jednotlivých kritérií u obou žadatelů a jaké bodové hodnocení jim přidělil. Shrnul, že zákonná kritéria podle § 17 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 231/2001 Sb., byla v plné míře naplněna oběma žadateli. U osoby zúčastněné na řízení bylo shledáno kritérium podle § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., tj. posouzení přínosu programové skladby, jako zcela splněné, oproti tomu u žalobce jako splněné pouze částečně. Rozdílovým dílčím kritériem byl jednak podíl mluveného slova, neboť osoba zúčastněná na řízení nabídla ve vysílání vyšší podíl mluveného slova, který je vyšší než střední hodnota mluveného slova v programech již v Olomouci zachytitelných, jednak v případě hodnocení podílu autorsky vyrobených pořadů žalobce žádný neuvedl, tudíž nemohl být bodově oceněn. 4. Dalším důvodem, který žalovaného vedl k udělení licence osobě zúčastněné na řízení, bylo naplnění kritéria podle § 17 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb. Přestože bylo u obou žadatelů shledáno toto kritérium jako naplněné v plné míře, osoba zúčastněná na řízení byla o jeden bod více ohodnocena v dílčích kritériích podpory začínajících umělců a podpory kulturních akcí. Důvodem byla kvalita doložení deklarované podpory, neboť osoba zúčastněná na řízení v projektu poskytla celou řadu dokumentů, které prokazují lepší připravenost k podpoře uvedených aktivit na předmětném území Olomouce a okolí. 5. Největší kvalitativní rozdíl v žádostech obou uchazečů o licenci žalovaný shledal v míře naplnění kritéria podle § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., tj. podpory menšin. V případě projektu osoby zúčastněné na řízení bylo toto kritérium hodnoceno plným počtem bodů, oproti tomu u žalobce bylo hodnoceno jako nesplněné udělením jednoho bodu ze čtyř možných. Žalovaný v této souvislosti konstatoval, že osoba zúčastněná na řízení velmi důkladně zmapovala a identifikovala situaci různých druhů menšin z Olomoucka, žalobce však žádnou konkrétní menšinu neuvedl. Značný rozdíl byl i v kvalitě naplnění dílčího kritéria způsobu podpory, kdy osoba zúčastněná na řízení doložila deklarovanou spolupráci s řadou subjektů, které jsou k řešení dané problematiky povolány. 6. Žalovaný uzavřel, že v bodovém hodnocení dosáhli jednotliví účastníci řízení výsledků, které při vzájemném porovnání umožnily žalovanému jednoznačně a průkazně určit kvalitu a míru naplnění zákonných skutečností významných pro rozhodnutí v jednotlivých žádostech i stanovených kritérií. Po formální i materiální stránce tedy byly osvědčeny všechny významné předpoklady pro přijetí rozhodnutí o udělení licence. 7. Žalobce v žalobě namítl nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Uvedl, že žalovaný nepostupoval v souladu s § 17 zákona č. 231/2001 Sb., neboť při hodnocení vlastních kritérií k naplnění zákonných předpokladů nevycházel z materiálů obsažených v přihláškách a jeho hodnocení naplnění jednotlivých kritérií nemá oporu ve správním spise. Není tak postaveno najisto, že v licenčním řízení zvítězil uchazeč s nejvyšším počtem bodů, neboť jsou zde pochybnosti, že bodové hodnocení nebylo provedeno v souladu se zákonem. Pokud by žalovaný postupoval v souladu se zákonem a posoudil by žádost žalobce v jejím celku tak, jak je obsahem správního spisu, musel by připustit, že projekt žalobce je lepším a naprosto unikátním projektem v České republice, kdy nepřidělení dané licence způsobuje žalobci a zejména posluchačům značnou újmu. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na to, že žalobce pouze velmi obecně uvádí, že napadené rozhodnutí je nezákonné, nepřezkoumatelné a nemá oporu ve správním spise, nicméně neuvádí ani jedinou konkrétní žalobní námitku, na kterou by žalovaný mohl reagovat. Konstatoval proto toliko, že napadené rozhodnutí je zcela v souladu s právními předpisy, zejména se zákonem č. 231/2001 Sb. V jeho odůvodnění jsou uvedeny konkrétní skutečnosti a důvody, pro které byla předmětná licence udělena společnosti HAMCO s.r.o., přičemž tyto důvody mají zcela zřejmou oporu v jednotlivých dokumentech – žádostech o udělení licence obou účastníků licenčního řízení, které jsou součástí správního spisu. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 9. Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k věci samé uvedla, že žaloba postrádá jakákoliv skutková tvrzení a též návrhy důkazních prostředků, aby mohla být s úspěchem projednána. Žalobce se totiž omezil pouze na konstatování, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné a pouze oznamuje, že jeho projekt je lepší než vítězný projekt osoby zúčastněné na řízení. Soudu ve správním soudnictví přísluší k námitkám neúspěšných žadatelů licenci posoudit, zda hodnocení žalovaného nevybočilo ze zákonných mezí a z mezí správního uvážení, případně to, zda žalovaný toto uvážení nezneužil. Protože žaloba postrádá skutková tvrzení, nezbývá, než ji jako neúspěšnou zamítnout. 10. V podání označeném jako „doplnění žaloby“ a „replika k vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení“ žalobce zopakoval, že v rozporu s § 17 zákona č. 231/2001 Sb., nebyla licence udělena účastníkovi, který v nejvyšší míře naplnil zákonná kritéria pro udělení licence, neboť žalovaný nepostupoval v souladu se zákonem a neposoudil žádost žalobce v jejím celku tak, jak je obsažena ve správním spise, tedy jako naprosto unikátní projekt v České republice. Ze žádosti žalobce totiž vyplývá, že Rádio Dálnice přináší výrazné zvyšování bezpečnosti provozu, a to rychlým, přesným a ověřeným informačním servisem, kdy úzce spolupracuje s Národním dopravním informačním centrem, Ředitelstvím silnic a dálnic, BESIP a Policií ČR, přičemž tato potvrzení byla doložena do správního spisu. 11. Nově žalobce doplnil, že žalovaný provedl chybně bodové hodnocení. V rámci hodnocení základního dílčího kritéria – rozsah a obsah mluveného slova – nepřiznal žalobci žádný bod, neboť střední hodnota tohoto parametru již na pokryt