9 As 222/2014 — Nejvyšší správní soud

5 A 74/2020- 24 - text 10 5 A 74/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců JUDr. Evy Pechové a Mgr. Vadima Hlavatého ve věci žalobce proti žalovanému Ing. J. R. zastoupený advokátem JUDr. Josefem Sedláčkem sídlem Starobranská 327/4, 787 01 Šumperk Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2020, č. j. 16407/2020-MZE-11121, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 4. 5. 2020, č. j. 16407/2020-MZE-11121, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce advokáta JUDr. Josefa Sedláčka. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil usnesení Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „prvostupňový správní orgán“ nebo „Fond“) ze dne 20. 2. 2020, č. j. SZIF/2020/0156041, kterým Fond podle § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění rozhodném (dále jen „správní řád“) rozhodl tak, že žalobce není účastníkem řízení vedeného pod sp. zn. X. 2. Fond v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je u něj z moci úřední podle § 3g odst. 8 ve spojení s § 3h zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o zemědělství“) vedeno řízení o aktualizaci evidence půdy pod sp. zn. X. Účastníkem tohoto řízení je paní MUDr. M. R. jako dosavadní uživatel dotčených dílů půdních bloků (DPB). V řízení bylo dne 14. 1. 2020 vydáno Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy, které nabylo právní moci dne 31. 1. 2020. Dne 23. 1. 2020 požádala třetí osoba, žalobce, o postavení účastníka řízení s odůvodněním, že rozhodnutím v tomto řízení je přímo dotčen na svých hmotných subjektivních právech; konstitutivním rozhodnutím došlo ke změně jeho právního postavení a způsobení vážné poruchy v jeho podnikání. Fond konstatoval, že podle zákona o zemědělství je účastníkem řízení o aktualizaci evidence půdy zahájeném dle § 3g odst. 1 na základě ohlášení ohlašovatel a dotčený uživatel a v řízení dle § 3d odst. 8 zahájeném z moci úřední dotčený uživatel. Fond následně posuzoval, zda žalobce mohl být vydaným rozhodnutím přímo dotčen na svých právech a povinnostech. Uvedl, že oznámením ze dne 14. 1. 2020 provedl změny za účelem odstranění vzájemného rozporu zákresu půdních bloků (PB) a DPB, který vznikl v souvislosti s nutností hranic DPB dle jejich skutečného užívání ve smyslu § 3a zákona o zemědělství, a shrnul, z jakých podkladů vycházel. Fond konstatoval, že předmětem oznámení jsou DPB, jejichž jediným uživatelem ke dni 2. 2. 2016 dle evidence půdy je dotčený uživatel MUDr. R. Vzhledem k tomu, že na základě oznámení nedošlo ke změně dotčeného uživatele, nýbrž pouze ke změně hranic DPB dle ortofotomap, dospěl Fond k závěru, že tímto oznámením nemůže být žalobce přímo dotčen na svých právech a povinnostech, neboť o jeho právech a povinnostech nebylo v tomto řízení vůbec rozhodováno. Jelikož měl Fond za to, že důvody uvedené v žádosti ze dne 23. 1. 2020 nesplňují podmínky dané v § 27 odst. 2 správního řádu, dospěl k závěru, že žalobce není účastníkem daného řízení. 3. Následně žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Fondu. Žalovaný konstatoval, že Fond sdělil žalobci jako (spolu)vlastníku pozemků, kterých se předmětné řízení týká, v souladu s § 28 odst. 1 správního řádu, že není účastníkem řízení. Poté shrnul dosavadní průběh řízení a námitky žalobce obsažené v odvolání. 4. Žalovaný vyšel z § 3h zákona o zemědělství, zejména z druhého odstavce, podle kterého „[j]e-li nezbytné na základě ověření podle odstavce 1 provést změnu údajů v evidencích, provede se taková změna ve vzájemné součinnosti Fondu a dotčených uživatelů postupem podle § 3g odst. 8, s tím, že prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o provedení aktualizace evidence půdy nebo oznámení o provedení aktualizace evidence ekologicky významných prvků.“ Uvedl, že v některých případech je správní rozhodnutí vydané ve zjednodušeném režimu a obvykle bezprostředně navazuje na provedenou kontrolu dle zvláštních právních předpisů. V řízení dle § 3h zákona o zemědělství jde o ověřování údajů evidence půdy na základě leteckých měřických snímků. Poté odkázal na § 3g odst. 8 zákona o zemědělství, přičemž zdůraznil, že odstavce 2 až 7 se vztahují na aktualizaci evidence půdy, popřípadě na úplné vynětí z evidence půdy, podle tohoto odstavce přiměřeně. Dále uvedl, že ohledně otázky účastenství dle § 3g zákona o zemědělství je vhodné upozornit na text důvodové zprávy k zákonu č. 179/2014 Sb. vztahující se k § 3g odst. 8 zákona o zemědělství: „[V] novém znění odstavce 8 z důvodu zejména ochrany vlastnických práv, je třeba explicitně vyjádřit povinnost Fondu přezkoumat z moci úřední právní důvody užívání stávajícího uživatele za situace, kdy tyto pochybnosti vznáší přímo vlastník pozemku. Slovo „požádá-li“ se nahrazuje slovy „na základě podnětu“. Jedná se o jiný případ, než jak je presůmováno v odstavcích 1 až 7 (spor 2 uživatelů); zde vlastník pozemku nemá zájem na zaevidování svého jména jako uživatele, pouze zpochybňuje právní důvod užívání ze strany stávajícího uživatele. Jedná se v praxi zejména o případy nových vlastníků, kteří neznají závazky původního vlastníka pozemku, resp. do těchto závazků vstoupili - viz § 680 odst. 2 občanského zákoníku.“ 5. Žalovaný konstatoval, že zvláštní zákon může vymezit okruh účastníků řízení komplexně a taxativně. V takovém případě platí vymezení účastníků řízení ve zvláštním zákoně a vymezení účastníků řízení ve správním řádu se nepoužije. Žalovaný byl přesvědčen, že to je případ zákona o zemědělství. S odkazem na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2009, č. j. 11 Ca 143/2008-35, uvedl, že rozhodnutí o aktualizaci evidence půdy předurčuje výsledek rozhodování o poskytnutí dotace. Dotace totiž mohou být poskytnuty pouze „uživateli“ pozemku ve smyslu zákona o zemědělství. Ten je definován v § 3a odst. 12 zákona o zemědělství jako fyzická nebo právnická osoba, která na DPB vykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělskou činnost. 6. Dále uvedl, že vlastník pozemku není oznámením ze dne 14. 1. 2020 přímo dotčen ve svých vlastnických právech. Fond se rozhodnutím o aktualizaci evidence půdy dle § 3h zákona o zemědělství postupem podle § 3g odst. 8 zákona o zemědělství nedotkl práva vlastníka s věcí nakládat, vlastnit ji či ji užívat, resp. autoritativně nezasáhl do právní sféry vlastníka pozemku. Pokud je vlastník pozemku v soukromoprávním sporu s uživatelem pozemku, má možnost bránit se soudní cestou; pak se však jedná o dotčení faktické, nikoli právní. Žalovaný poznamenal, že skrze správní řízení podle § 3g odst. 8 zákona o zemědělství nelze řešit soukromoprávní spor mezi vlastníkem a uživatelem pozemku. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce 7. Žalobce v žalobě nejprve stručně shrnul dosavadní průběh řízení. Uvedl, že dne 23. 1. 2020 požádal, aby byl považován za účastníka řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí Fondu ze dne 14. 1. 2020, č. j. Y, jelikož jsou tímto řízením dotčena jeho práva. Fond jeho žádosti rozhodnutím ze dne 20. 2. 2020, č. j. SZIF/2020/0156041, nevyhověl. Žalobce pak dne 11. 3. 2020 podal odvolání proti rozhodnutím Fondu ze dne 20. 2. 2020 i ze dne 14. 1. 2020. Žalovaný toto odvolání posoudil v části směřující proti rozhodnutí Fondu ze dne 14. 1. 2020 jako podnět k zahájení přezkumného řízení; o odvolání žalobce proti rozhodnutí Fondu ze dne 20. 2. 2020 žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím. 8. Žalobce namítal, že žalobou napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů rozhodnutí. Měl za to, že došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem tím, že žalovaný nepovažoval žalobce za účastníka řízení a krátil ho z tohoto titulu na jeho procesních právech, zejména upravených v § 36 správního řádu, a výlučně z tohoto důvodu zamítl jeho odvolání. Nadto byl přesvědčen, že argumentace žalovaného týkající se otázky účastenství v řízení podle § 3g odst. 8 zákona o zemědělství je nekonzistentní, nelogická a zčásti i nesrozumitelná, což zakládá její nepřezkoumatelnost. 9. Žalobce nesouhlasil s tím, že na vymezení účastníků předmětného správního řízení nelze použít správní řád. Uvedl, že procesní ustanovení obsažená v zákoně o zemědělství jsou sice skutečně v poměru speciality k příslušným ustanovením správního řádu, vymezení okruhu účastníků řízení v zákoně o zemědělství však neměl za „komplexní a taxativní“, neboť zde není formulováno výslovně vůbec a je tudíž nutné použít správní řád. Namítal, že žalovaný v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ani neuvádí, které konkrétní ustanovení zákona o zemědělství podle jeho názoru upravuje okru