7 As 31/2011 — Nejvyšší správní soud

6 A 151/2019- 261 - text 23 pokračování 6 A 151/2019 6 A 151/2019 - 261 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. V. V. bytem X zastoupen advokátem JUDr. et Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D. sídlem Dvořákova 1624, Úvaly proti žalovanému: Vláda České republiky sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 pověřen k zastupování Ministerstvem průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/2, Praha 1 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo nám. 91/5, Jihlava zastoupen advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2166/15, Praha 1 2) Ing. P. K. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Filipem Chytrým sídlem Malátova 633/12, Praha 5 o žalobě proti výrokům č. II a č. III rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2019 č. 570 takto: I. Žaloba proti výroku č. II rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2019 č. 570 se zamítá. II. Žaloba proti výroku č. III rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2019 č. 570 se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Předmět řízení 1 Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze dne 19. 9. 2019 domáhal určení, že jeho odvolání z funkce člena Rady Energetického regulačního úřadu (dále též „Rada ERÚ“) žalovaným ke dni 31. 7. 2019 na základě usnesení vlády č. 570 ze dne 30. 7. 2019 (dále též „usnesení žalovaného“ nebo „napadené rozhodnutí“) je nezákonným zásahem. Uvedl, že byl žalovaným s účinností od 1. 8. 2017 jmenován do funkce člena Rady v souladu s ust. § 17b odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) na dobu pěti let. Před uplynutím této lhůty však byl z funkce usnesením žalovaného odvolán na základě ust. § 17b odst. 7 energetického zákona. Žalobce namítl zejména to, že žalovaný vymezil důvody odvolání nedostatečně a nejednoznačně, dále to, že tak, jak jsou důvody odvolání vymezeny, vyznívají nepravdivě, a dále to, že žalovaný odvoláním žalobce z funkce člena Rady ERÚ zasáhl do nezávislosti Rady a postupoval v rozporu s právem EU. 2 Městský soud v Praze usnesením ze 20. 11. 2020 č.j. 6 A 151/2019-74 podanou žalobu nejprve odmítl pro nepřípustnost. Dovodil, že tvrzený zásah (odvolání z funkce člena Rady ERÚ) je rozhodnutím podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), žalobce proto mohl sledovaného cíle (tj. vyslovení nezákonnosti odvolání z funkce člena Rady) dosáhnout žalobou na zrušení správního rozhodnutí dle § 65 s.ř.s. 3 Nejvyšší správní soud však rozsudkem ze dne 25. 2. 2021 č.j. 10 As 391/2020-65 usnesení Městského soudu v Praze ze 20. 11. 2020 č.j. 6 A 151/2019-74 zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud souhlasil se závěry městského soudu, že usnesení žalovaného o odvolání žalobce z funkce člena Rady ERÚ je pro účely soudního přezkumu rozhodnutím podle § 65 s.ř.s.; zásahová žaloba tedy v daném případě nemá místo. Nesouhlasil však s tím, že žalobci neměla být dána možnost změnit žalobní typ z původní žaloby zásahové na žalobu proti rozhodnutí, a uložil Městskému soudu v Praze, aby žalobce poučil o možnosti změnit žalobu, neboť nepřehlednost jednotlivých žalobních typů nemůže jít k tíži a v neprospěch jednotlivců. 4 Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2021 č.j. 6 A 151/2019-106 v souladu se závazným pokynem Nejvyššího správního soudu žalobce příslušným způsobem poučil, žalobce podáním ze dne 26. 4. 2021 navrhl změnu žaloby tak, aby soud napadené usnesení žalovaného č. 570 ze dne 30. 7. 2019 ve výroku č. II a č. III zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, a Městský soud v Praze následně usnesením ze dne 14. 1. 2022 č.j. 6 A 151/2019-122 připustil žalobcem navrhovanou změnu žaloby, jejíž podstatou je změna žalobního typu. Obsah napadeného rozhodnutí 5 Žalovaný v napadeném rozhodnutí výrokem č. I vzal na vědomí materiál Personální záležitosti Rady ERÚ a informace místopředsedy vlády a ministra průmyslu a obchodu. Výrokem č. II odvolal ke dni 31. 7. 2019 žalobce z funkce člena Rady ERÚ. Výrokem č. III jmenoval s účinností od 1. 8. 2019 Ing. Petra Kusého členem Rady ERÚ, a to do 31. 7. 2022. Obsah žaloby 6 Žalobce v podané žalobě vznesl dva okruhy žalobních námitek. 7 V prvním okruhu žalobních námitek namítl nezákonnost svého odvolání z funkce pro nedostatky jeho odůvodnění. Z toho, že odvolání z funkce člena Rady musí být provedeno písemně a pouze z taxativně zákonem stanovených důvodů, dovodil, že důvody odvolání musí být vymezeny po stránce skutkové a tyto důvody musí žalovaný prokázat. Po právním účinku odvolání z funkce nesmí být odvolanému subjektu sděleno, že důvod odvolání z funkce je spatřován v jiných skutečnostech, než které byly vylíčeny v písemném odvolání z funkce, a ani jinak uplatňováno za důvod odvolání z funkce něco jiného; už jen proto musí být skutkový důvod odvolání z funkce člena Rady odvolávanému znám již v době, kdy je mu odvolání z funkce doručováno. 8 Dopisem ze dne 30. 7. 2019, čj. 24750/2019-UVCR byly žalobci sděleny čtyři důvody jeho odvolání. 1. narušení nezávislého, nestranného a transparentního výkonu pravomoci, 2. přijímání pokynů od třetí osoby, čímž měl žalobce jednat v tržním zájmu takové osoby, 3. nechránění oprávněných zájmů zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích, 4. chování se v rozporu s požadavkem na zajištění transparentnosti a předvídatelnosti výkonu pravomocí ERÚ, spočívající zejména v zasahování do správní činnosti orgánu I. stupně, přičemž uvedené skutečnosti vyplývají z informací bezpečnostních složek v příslušném stupni utajení. 9 První důvod odvolání žalobce z funkce žalovaný rozvedl tak, že žalobci vytkl úzké a nestandardní kontakty s regulovaným subjektem, zpracování podkladu/argumentace od regulovaného subjektu v personálních záležitostech, kdy regulovaný subjekt, resp. prostřednictvím zástupce, pak po setkání a domluvě s žalobcem sám činil kroky ve prospěch žalobce, například zajišťoval jeho pozitivní mediální prezentaci nebo v rámci komunikace se státním sektorem jej pozitivně prezentoval. 10 K tomu žalobce namítl, že by se mohlo jednat o jakýkoliv subjekt z oblasti plynárenství nebo teplárenství nebo elektroenergetiky, jde-li o držitele licence ve smyslu § 4 energetického zákona, pak takových subjektů jsou tisíce a i když s řadou z nich žalobce jednal, není si vědom udržování úzkých a nestandardních kontaktů. Pokud tyto kontakty mají spočívat ve zpracování podkladu k personálním záležitostem, pak není uvedeno, o jaký podklad se jedná a jakých personálních záležitostí se týká. Žalobce připomněl, že v kompetenci člena Rady není rozhodovat o personálních záležitostech na ERÚ, a proto, kdyby jakýkoliv dokument k této otázce existoval, nemohl by mít vliv na plnění povinností žalobce jakožto člena Rady. Stejně tak si žalobce není vědom toho, že by jakýkoliv regulovaný subjekt činil kroky v žalobcův prospěch. Má-li konkretizace těchto kroků spočívat v pozitivní mediální prezentaci, pak nebylo sděleno, o konkrétně jaké mediální výstupy jde (články, přepisy televizního či rozhlasového vysílání apod.) a jakým konkrétním způsobem se konkrétní regulovaný subjekt zasloužil o jejich zveřejnění. Nebylo ani odůvodněno, jakým způsobem by taková mediální prezentace narušila nezávislost, nestrannost, popř. transparentnost jednání žalobce při výkonu jeho pravomoci. Pokud nadstandardní kontakty spočívají v tom, že některý z tisíce regulovaných subjektů žalobce pozitivně prezentoval při jednáních se státním sektorem, pak žalobce na tom nevidí nic, co by nasvědčovalo hrubému nebo opakovanému porušení jeho povinností. I v této otázce namítá nedostatek konkretizace, pokud jde o otázku subjektu, pokud jde o otázku předmětu pozitivní prezentace i pokud jde o otázku státního orgánu či úřední osoby, které byla tato prezentace určena, popř. specifikace účelu této prezentace. Už vůbec není jasné, jak by případná pozitivní prezentace žalobce před úřední osobou mohla svědčit o hrubém nebo opakovaném porušení povinnosti žalobce. 11 Druhý důvod odvolání žalobce z funkce žalovaný rozvedl tak, že žalobce v oblasti regulace elektroenergetiky přijímal pokyny od zástupce regulovaného subjektu. 12 Z uvedeného žalobce dovodil, že patrně půjde o držitele licence na výrobu elektřiny ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) bod 1 energetického zákona, anebo na přenos či distribuci elektřiny ve smyslu § 4 odst. 2 písm. b) bod 1 či 3 energetického zákona, popřípadě na obchod s elektřinou ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) bod 1 energetického zákona, a namítl, že takových subjektů jsou stovky a že, i když s řadou z nich jednal, rozhodně si není vědom toho, že by od kteréhokoliv z nich p