2 As 37/2006 — Nejvyšší správní soud

10 Ad 8/2022- 87 - text 20 10 Ad 8/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci žalobce: J. S. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Jiřím Novákem sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: první náměstek policejního prezidenta sídlem Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2022, č. j. PPR-2204-10/ČJ- 2022-990131 takto: I. Rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta č. j. PPR- 2204-10/ČJ- 2022-990131, ze dne 25.3.2022, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 15 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, advokáta JUDr. Jiřího Nováka. Odůvodnění: I. Vymezení věci. 1. Žalobce se žalobou podanou dne 19.5.2022 domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „Napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný částečně změnil a částečně potvrdil rozhodnutí ředitele Pyrotechnické služby Policie ČR (dále podle kontextu též „Pyrotechnická služba“ nebo „služební funkcionář“) ve věcech služebního poměru ze dne 30.11.2021, čj. PYRO-584-6/ČJ-2021-9400 (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo na základě žádosti žalobce o doplatek služebního příjmu (dále též „Žádost“) rozhodnuto výroky tak, že: I. žádost o doplatek služebního příjmu za období od 1. 1.2019 až do skončení služebního poměru, kdy byl účastníkovi přiznán základní tarif služebního příjmu dle ustanovení § 114 odst. 1 zákona, byla zamítnuta, neboť systém výkonu služby expozitury Brdy odboru munice Pyrotechnické služby Policie České republiky nenaplňoval zákonné podmínky směnného režimu služby a s tím související zvýšení základního tarifu o 10 % není validní, tudíž nevznikl právní nárok na doplacení služebního příjmu. II. žádost o doplatek sníženého osobního příplatku za období od 1.10.2018, byla zamítnuta, neboť na základě vyhodnocení kritérií pro přiznání osobních příplatků došlo v předpokladech a podmínkách, za nichž byl přiznán, k takové změně, která odůvodňuje jeho další poskytování v menším rozsahu. 3. Žalobce podal dne 13. 12. 2021 prostřednictvím svého právního zástupce proti výše uvedenému Rozhodnutí orgánu I. stupně řádně a včas odvolání, kterým předmětné rozhodnutí napadl v celém jeho rozsahu, tj. do výroku I. i do výroku II. Žalobce následně odvolání odůvodnil ve svém podání ze dne 9. 1. 2022. O odvolání žalobce rozhodl svým rozhodnutím ze dne 25. 3. 2022 č. j. PPR-2204-10/ČJ-2022-990131, první náměstek policejního prezidenta (dále jen „Napadané rozhodnutí“), tak, že věcně bylo Rozhodnutí orgánu I. stupně potvrzeno. 4. První náměstek policejního orgánu rozhodl tak, že změnil Rozhodnutí ředitele Pyrotechnické služby (dále jen „PS“) ve věcech služebního poměru č. j. PYRO-584-6/ČJ-20219400KR ze dne 30. 11. 2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla výrokem v bodu č. I zamítnuta žádost o doplatek služebního příjmu za období od 1. 1. 2019 do skončení služebního poměru odvolatele, neboť systém výkonu služby expozitury Brdy odboru munice PS nenaplňoval zákonné podmínky směnného režimu služby a s tím související zvýšení základního tarifu služebního příjmu o 10 % není validní, tudíž nevznikl právní nárok na doplacení služebního příjmu, v bodu č. II. zamítnuta žádost o doplatek snížení osobního příplatku za období od 1. 1. 2018, neboť na základě vyhodnocení kritérií pro přiznávání osobních příplatků došlo v předpokladech a podmínkách, za nichž byl přiznán, k takové změně, která odůvodňuje jeho další poskytování v menším rozsahu, takto: Část výroku, která zní: 1)„…, s odkazem na § 206 a 207 odst. 1 zákona, …“ se vypouští 2) Část výroku, která zní „…, doručené dne 24. 5. 2021 ve věci návrhu na zahájení řízení dle ustanovení § 178 zákona, ve věci žádosti o doplatek služebního příjmu“, bude nově znít „…, ve věci návrhu na zahájení řízení dle ustanovení § 178 zákona, ve věci žádosti o doplatek služebního příjmu doručené dne 24. 5. 2021“, 5. V ostatních částech zůstává výrok napadeného rozhodnutí beze změn. 6. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 28. 3. 2022. II. Napadené rozhodnutí. 7. Žalovaný v odůvodnění Napadeného rozhodnutí nejprve shrnul obsah Prvostupňového rozhodnutí a obsah správního spisu; následně rekapituloval průběh odvolacího řízení včetně odvolací argumentace žalobce. 8. Po shrnutí relevantní právní úpravy se žalovaný věnoval odůvodnění výroku I Prvostupňového rozhodnutí, tj. zda žalobce ve vymezeném období naplňoval podmínky zvýšeného základního tarifu o 10 % podle § 114 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., který je přiznán příslušníkům, kteří vykonávají službu v dvousměnném, třísměnném, anebo nepřetržitém výkonu služby a posléze odůvodnění výroku II. posouzením, zda došlo k zákonné změně snížení osobního příplatku žalobci od 1.10.2018. 9. Uvedl, že žádost žalobce byla prvostupňovým správním orgánem zamítnuta, jelikož systém výkonu služby expozitury Brdy odboru munice PS nenaplňoval zákonné podmínky směnného režimu služby. 10. Ohledně tohoto závěru žalovaný doplnil, že ve dvousměnném provozu se příslušníci ve výkonu služby vzájemně střídají, a to ve dvou směnách (např. ranní a odpolední), ve třísměnném režimu ve třech směnách (např. ranní, odpolední a noční) v rámci 24 hodin po sobě jdoucích a u nepřetržitého režimu je provoz zajištěn po dobu 24 hodin po sobě jdoucích denně 7 dní v týdnu, a to střídáním ve směnách nebo 24hodinovými směnami. Charakteristickým znakem pro vzájemné střídání příslušníků v rámci směnného nebo nepřetržitého režimu služby je dle žalovaného pravidelnost, tj. že vzájemné střídání není nahodilé, nýbrž opakující se v rámci určitého cyklu. Žalovaný se předně zabýval tím, zda běžný výkon služby žalobce naplnil podmínky směnného režimu služby, resp. zda se žalobce v určitém rozsahu na směnném režimu výkonu služby podílel, a pokud ano, v jakém rozsahu tomu bylo ve vztahu ke zbytku základního fondu doby služby. 11. Žalovaný dále uvedl, že z Ekonomického informačního systému (EKIS) bylo zjištěno nebyly žalobcem vykonávány žádné odpolední ani noční služby. 12. Zdůraznil, že služební pohotovost se uskutečňuje mimo dobu služby a je nezbytné ji odlišovat od výkonu služby. Jedná se o situaci, při níž je příslušník v době odpočinku připraven konat v případě potřeby služby. Dle přesvědčení žalovaného tak příslušník plněním služební pohotovosti službu nevykonává. Doplnil, že služební pohotovost nelze považovat za výkon služby nebo nějakou další směnu. Pokud je příslušník, kterému byla nařízena služební pohotovost povolán k výkonu služby, jedná se o službu přesčas. Ani s ohledem na povahu služby přesčas však tuto nelze považovat za nějakou další směnu. 13. Následně se ředitel PS věnoval otázce, zda došlo k zákonnému snížení osobního příplatku od 1.10.2018, kdy byl žalobce ustaven na nové služební místo, vycházel z rozhodnutí, jímž byl žalobce od tohoto data ustaven na nové služební místo pyrotechnika ve služební hodnosti vrchní komisař oddělení pyrotechnického výjezdu Praha odboru nástražných výbušných systémů PS s tím, že mu byl přiznán osobní příplatek ve výši 3500 kč oproti dosavadním 3990 Kč. Rozhodnutí o snížení bylo řádně odůvodněno a žalobce proti němu nepodal opravný prostředek, dodal, že na novém místě byl jiný popis služebních činností, proto došlo ke snížení. 14. Následně se žalovaný věnoval jednotlivým odvolacím námitkám žalobce. K námitce žalobce, že pokud je služba u Pyrotechnických služeb rozvržena tak, že je v době od 8:00 do 20:00 zajištěna prostřednictvím dvou příslušníků odboru munice Pyrotechnických služeb na služebně a následně na tuto 12hodinovou směnu navazuje pohotovost jednoho příslušníka odboru munice, která je zajištěna od 20:00 do 8:00 hodin, jedná se o službu v nepřetržitém provozu, žalovaný uvedl, že pokud je po naplánované směně příslušníky odboru munice plněna služební pohotovost, nelze ji označovat za službu, resp. výkon služby. 15. Konstatoval, že služební pohotovost, která není ze zákona výkonem služby, či služby přesčas, která je vykonávána zcela výjimečně a mimo rámec směn, nelze považovat za pravidelnou směnu jako součást směnného režimu, v rámci něhož dochází k vzájemnému a pravidelnému střídání příslušníků. Dle názoru žalovaného se jedná o zcela odlišné a samostatné instituty, které mají speciální úpravu odměňování v zákoně č. 361/2003 Sb. Zvýšení základního tarifu jako peněžité ohodnocení výkonu služby příslušníků v různých vzájemně na sebe navazujících úsecích nelze v případě služební pohotovosti a služby přesčas požadovat, neboť na ně nedopadá a týká se zcela jiné situace. Doplnil, že v rámci služební pohotovosti příslušníci nevykonávají služební úkoly, jsou toliko připraveni v případě nenadálé situace službu vykonávat a za tuto připravenost k výkonu služby jsou honorování podle § 126 zákona č. 361/2003 Sb. V duch