4 As 65/2018 — Nejvyšší správní soud

11 Af 5/2023- 68 - text 7 11 Af 5/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: DEFIZ z. s., IČO 45251819 sídlem Chotěšovská 680/1, 190 00 Praha 9 proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha 1 za účasti: Středočeský kraj sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2023, čj. MF-28879/2022/1203-21 takto: I. Ruší se rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2023, čj. MF-28879/2022/1203-21, a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci a dosavadní průběh 1. Žalobce se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho návrh na zahájení řízení podle § 141 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s. ř.“), z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Soud se zabývá především tím, zda se promlčuje právo na podání návrhu na zahájení sporného řízení, v němž se navrhovatel domáhá určení neplatnosti výpovědi veřejnoprávní smlouvy. 2. Žalobce uzavřel dne 10. 12. 2013 se Středočeským krajem (dále též „poskytovatel dotace“) grantovou smlouvu č. 2271/REG/2013 na realizaci vzdělávacího projektu (dále jen „smlouva“). Středočeský kraj smlouvu vypověděl dne 7. 10. 2015 pro nenaplnění monitorovacích indikátorů. Výpovědní doba byla stanovena na 10 dní v souladu s čl. IX odst. 2 smlouvy a žalobce byl upozorněn na povinnost vrátit poskytnutou finanční podporu do 9. 11. 2015. Výpověď byla žalobci doručena dne 19. 10. 2015. 3. Dne 23. 10. 2015 žalobce zaslal poskytovateli dotace přípis označený jako „Odmítnutí a neplatnost výpovědi Smlouvy“. V něm uvedl, že s výpovědí nesouhlasí a bude nucen podat do 29. 10. 2015 (tj. do uplynutí výpovědní doby) žalobu, aby soud deklaroval neplatnost výpovědi. 4. Žalobce žalobu nepodal, nicméně poskytnou podporu nevrátil. Proto v červenci 2019 vydal Krajský úřad Středočeského kraje platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně. Proti výměru se žalobce odvolal, přičemž pro nyní posuzovanou věc je podstatné, že dne 5. 9. 2022 v doplnění odvolání proti platebnímu výměru uvedl kromě argumentace týkající se odvolání i to, že: „podává návrh na zahájení řízení o rozhodnutí sporu o platnost výpovědi smlouvy učiněnou prostřednictvím přípisu čj. 135708/2015/KUSK pravděpodobně Středočeským krajem“. 5. Žalovaný považoval toto vyjádření za návrh na zahájení sporného řízení. Protože návrh nesplňoval všechny zákonné náležitosti, vyzval žalobce, aby odstranil jeho vady. Žalobce dne 23. 9. 2022 upřesnil, že se domáhá, aby žalovaný v řízení podle § 10b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „malá rozpočtová pravidla“), rozhodl, že výpověď smlouvy je neplatná, neboť nedošlo k naplnění žádného důvodu pro vypovězení smlouvy. Žalovaný poté zahájil sporné řízení o určení neplatnosti výpovědi smlouvy. 6. Středočeský kraj (jakožto odpůrce) vznesl ve vyjádření k návrhu na zahájení sporného řízení námitku promlčení. Uvedl, že na věc se podle § 170 s. ř. použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku. Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), trvá promlčecí lhůta tři roky. Kraj vypověděl smlouvu dne 7. 10. 2015. Tím, že žalobce podal návrh na zahájení sporného řízení až v roce 2022, neuplatnil právo v promlčecí lhůtě u orgánu veřejné moci a lhůta marně uplynula. 7. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcův návrh na zahájení sporného řízení o určení neplatnosti výpovědi smlouvy. Uvedl, že bylo prokázáno, že žalobce podal návrh na zahájení řízení po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, jež počala běžet dnem doručení výpovědi (16. 10. 2015). Žalovaný nezjistil žádné objektivní překážky, které by bránily žalobci ve včasném uplatnění práva. V případě nesouhlasu s výpovědí mu nic nebránilo, aby se podáním návrhu na zahájení sporného řízení domáhal její neplatnosti. 8. Žalovaný odkázal na závěr v rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 23. 2. 2022, čj. 4 As 65/2018-85, č. 4329/2022 Sb. NSS, ZŠ a MŠ Klas, o tom, že ustanovení o promlčení nejsou výslovně vyloučena v § 170 s. ř. a není důvod pro to, aby byla obecně vyloučena s ohledem na povahu a účel veřejnoprávních smluv. I pro veřejné právo je typické, že práv se lze domáhat pouze v určitých lhůtách, čímž dochází ke snížení entropie v uplatňování práv a slouží právní jistotě jako takové, která je hodnotou sama o sobě. 2. Žalobní argumentace 9. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a navrhuje, aby ho soud zrušil. 10. Namítá, že žalovaný nesprávně aplikuje úpravu promlčení práv na žalobcovo právo zahájit sporné řízení. Odkázal na § 611 o. z., z něhož plyne, že se promlčují všechna majetková práva s výjimkou zvláštních případů a jiná práva se promlčují, pouze pokud tak stanoví zákon. Tím, že žalobci bylo odepřeno meritorní posouzení postupu poskytovatele dotace, bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 11. V řízení podle § 10b malých rozpočtových pravidel jsou řešeny spory z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, tj. nikoliv pouze spory týkající se majetkových práv. Předmětem návrhu na zahájení řízení, nebyl přitom žádný majetkový nárok, ale výhradně žádost o to, aby příslušný orgán rozhodl, zdali výpověď smlouvy byla poskytovatelem dotace učiněna po právu či nikoliv. Žalobce tedy prokazatelně v řízení nežádal o přiznání jakéhokoliv nároku, který by snad mohl promlčet. Naopak žádal o rozhodnutí de facto předběžné otázky, pro potřeby jiného řízení, v němž se bránil z pohledu žalobce neopodstatněnému nároku na vrácení poskytnuté dotace ze strany Středočeského kraje. 12. Judikatura, na kterou žalovaný odkazoval, není dle žalobce přiléhavá. Rozsudek ZŠ a MŠ Klas se týká nároku na uzavření smlouvy o poskytnutí dotace, tj. majetkového nároku žadatele na poskytnutí finančních prostředků z dotace, zatímco napadené rozhodnutí se žádného majetkového nároku, který by snad mohl být promlčen, nedotýká. 3. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný nepožaduje žalobu za důvodnou a navrhl, aby ji soud zamítl. 14. Shrnul svou dosavadní argumentaci a uvedl, že pokud žalobce nevyužil možnost, kterou mu zákon pro ochranu práva dal, tj. nepodal včas návrh na zahájení sporného řízení proti rozhodnutí správního orgánu, nemůže následně tvrdit, že byl na svých právech krácen, a že mu bylo odepřeno meritorní posouzení věci. Tu možnost žalobce měl od roku 2015, kdy mu byla výpověď doručena, ale nevyužil jí. Argumentace žalobce by popírá princip právní jistoty a smysl promlčení. 15. Není pravdou, že by žalobci bylo odepřeno meritorní posouzení postupu poskytovatele dotace, jelikož se žalobce na soud obrátil až po vydání dvou negativních rozhodnutí. Navíc sporné řízení je zahajováno výlučně na návrh, a žalobce tak nemohl být krácen na svém právu domáhat se ochrany vyvoláním sporu z veřejnoprávní smlouvy. 4. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 16. Středočeský kraj uplatňuje v řízení svá práva osoby zúčastněné na řízení dle § 34 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobu nepovažuje za důvodnou. 17. Stejně jako žalovaný má Středočeský kraj za to, že časově neomezené právo podat návrh na určení neplatnosti výpovědi smlouvy neodpovídá principům právního státu. Žalobce byl o povinnosti vrátit finanční prostředky vyrozuměn již ve výpovědi smlouvy, a proto již tehdy mohl zahájit sporné řízení a dožadovat se určení neplatnosti výpovědi. 5. Posouzení věci soudem 18. Ve věci se konalo ústní jednání v souladu s § 49 s. ř. s. 19. Žalobce se na jednání nedostavil, ač byla řádně předvolán. Soud proto věc projednal bez jeho účasti (§ 49 odst. 3 s. ř. s.). 20. Žalovaný odkázal na svoji písemnou argumentaci, na níž setrval. 21. Osoba zúčastněná na řízení též odkázala na svoji písemnou argumentaci. 22. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 23. Žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná. 24. Žaloba je důvodná. 5.1 K povaze sporného řízení 25. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobce (subjekt soukromého práva) a poskytoval dotace (subjekt veřejné správy) mezi sebou uzavřeli smlouvu o finanční podpoře, jejímž předmětem byla realizace grantového projektu a která je veřejnoprávní smlouvou ve smyslu § 10a odst. 3 malých rozpočtových pravidel, resp. části páté správního řádu. Jedná se o smlouvu subordinační podle § 161 odst. 1 s. ř., jež založila žalobci právo čerpat d