3 As 8/2005 — Nejvyšší správní soud

5 A 50/2021- 118 - text 15 5 A 50/2021 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobkyně: V30 s.r.o., IČ 27169871 se sídlem Vnější 920/30, Michle, 141 00 Praha 4 zastoupená Mgr. Janem Bičiště, advokátem se sídlem Rasochy 67, Uhlířská Lhota, PSČ 281 26 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, 11000 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2021, č. j. 58500/2020-MZE-16232, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se ukládá, aby zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „prvostupňový správní orgán“) výrokem II. rozhodnutí ze dne 23. 9. 2020, čj. SZIF/2020/0584161, zamítl žádost žadatele, Českého svazu včelařů, z. s., IČ: 00443239, se sídlem Křemencova 177/8, 110 00 Praha 1 (dále „žadatel“ nebo „ČSV“), o poskytnutí dotace na pořízení nového zařízení pro chovatele včel v rámci opatření technická pomoc, a to v rozsahu 144 požadavků ve výši 3 201 827,77 Kč. Jedním ze zamítnutých požadavků byl požadavek žalobkyně reg. č. 2020/07/1/00557, na pořízení zařízení v hodnotě 44 479,60 Kč. Důvodem zamítnutí tohoto požadavku bylo zjištění prvostupňového správního orgánu, že žalobkyně je registrována u ČMSCH a.s. od 1. 9. 2018, čímž nebyla splněna podmínka § 7 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 148/2019 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění účinném do 31. 7. 2022 (dále jen „nařízení vlády č. 148/2019“), neboť doba od registrace chovatele včel v ÚE do podání žádosti žadatelem je kratší než 2 kalendářní roky. Toto rozhodnutí bylo doručeno pouze ČSV, a to dne 24. 9. 2020. Žalobkyně byla o zamítnutí dotace v části, která se týkala jejího požadavku, a důvodech zamítnutí, ze strany ČSV informována dopisem ČSV ze dne 25. 9. 2020 (dále „dopis ČSV ze dne 25. 9. 2020“), žalobkyni doručeném dne 5. 10. 2020. Samotné prvoinstanční rozhodnutí žalobkyně neobdržela. 2. Dopisem ze dne 5. 10. 2020 (dále „vyjádření ze dne 5. 10. 2020“) žalobkyně instruovala ČSV, aby zpracoval reakci na prvoinstanční rozhodnutí tak, aby splnil své zákonné povinnosti, které pro něj plynou z pozice komisionáře ve vztahu k žalobkyni (srov. 1. námitka v dopise ze dne 5. 10. 2020). Dále žalobkyně vyjádřila připravenost podílet se na přípravě jakýchkoli podání vůči správním orgánům, přičemž se odvolala na svou dřívější korespondenci obsahující věcné argumenty i důvody nesouhlasu s prvoinstančním rozhodnutím (srov. 2. námitka). Žalobkyně rovněž zdůraznila, že pro účely komunikace mezi ní a ČSV požaduje komunikaci přes datovou schránku, emailem či telefonicky tak, aby komunikace byla co nejrychlejší (3. námitka). Ve čtvrté námitce vyjádřila nesouhlas s formou, jakou jí ČSV o vydaném rozhodnutí informovala, zaslaný dopis dle jejího názoru nepředstavuje dostatečný a přesný podklad pro zpracování jakékoli reakce, není prvoinstančním rozhodnutím (4. námitka). Žalobkyně dále ČSV upozornila, že dle jejího názoru není proti zamítavému rozhodnutí přípustný opravný prostředek, a ve věci bude nutné podat žalobu ke správnímu soudu (5. námitka). V této souvislosti dále uvedla, že formulace „Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání prostřednictvím ČSV, z. s.“ je nesprávná. Odvolání totiž podává přímo ČSV svým jménem s ekonomickými důsledky dopadajícími výlučně na žalobkyni, tedy jako její nepřímý zástupce, komisionář. ČSV tedy není přímým zástupcem žalobkyně (6. námitka). Závěrem dopisu žalobkyně shrnula věcné důvody pro nezákonnost zamítnutí její žádosti. Žalobkyně považuje podmínku trvání registrace v evidenci podle plemenářského zákona u těch chovatelů, kteří mají evidováno méně než 150 včelstev za diskriminační, znevýhodňující jednu skupinu chovatelů a vlastníků majetku. Proto je dle jejího názoru nutné na podmínku „a který je evidován podle plemenářského zákona nejméně pod dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku“ nahlížet jako na neúčinnou a při předkládání požadavku k ní nepřihlížet. Toto vyjádření ČSV připojil k odvolání, které proti prvoinstančnímu rozhodnutí dne 6. 10. 2020 podal. Žalobkyně odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí nepodala, což i uvedla v žalobě [srov. kapitola V., odst. 3 žaloby: „Použití termínu 1. námitka a 2. námitka navozuje dojem, jako by ČSV nejspíš sám nezpracoval řádný text odvolání, a namísto toho jednoduše označil za odvolání ten dokument, který tak nebyl Žalobcem ani koncipován, ani zamýšlen, a sice Žalobcův dopis ze dne 5.10.2020. Z porovnání obsahu šesti námitek Žalobce v jeho dopise ze dne 5.10.2020 s Rozhodnutím MZe však plyne, že Rozhodnutí MZe reaguje pouze na dvě námitky.“ (důraz přidán soudem)]. 3. Dne 26. 2. 2021 žalovaný vydal napadené rozhodnutí, které žalobkyni nedoručil (ČSV jej doručil 1. 3. 2021). V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že žalobkyně samostatné odvolání nepodala, pouze zaslala své vyjádření k odvolání ČSV. Přesto se vyjádřil k jednotlivým žalobkyní uplatněným námitkám obsaženým ve vyjádření ze dne 5. 10. 2020. 4. Dne 12. 3. 2021 žalobkyně obdržela od ČSV bez vysvětlení kopie dvou stran napadeného rozhodnutí a dne 18. 3. 2021 kopie dalších dvou jeho stran. Dne 21. 3. 2021 byla žalobkyni na základě její žádosti žalovanému vydána kopie celého napadeného rozhodnutí. II. Žaloba a vyjádření žalovaného 5. Žalobkyně v podané žalobě namítla, že žalovaný i prvostupňový správní orgány zatížily své řízení vadou nezákonnosti, když žalobkyni zkrátily zejména na jejích majetkových právech a na právu na řádné a zákonné vedení správního řízení, včetně možnosti podat odvolání a požadovat soudní ochranu. 6. Žalobkyně vyložila, že ačkoli nařízení vlády č. 148/2019 vymezuje jako přípustného žadatele o dotaci pouze některé subjekty, mezi které žalobkyně nespadá, současně určuje, že dotace je poskytována na základě skutečnosti, že konkrétní chovatel, tedy osoba odlišná od žadatele, splní určité podmínky a žadatel jejich splnění doloží Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále „SZIF“). Bez ohledu na legislativní požadavek na existenci soukromoprávního vztahu mezi chovatelem a žadatelem o dotaci, je zjevné, že samotné rozhodnutí o dotaci přímo zasahuje chovatele – žalobkyni, o jejíchž záležitostech je tak fakticky správními orgány rozhodováno. Žalobkyně dovozuje, že z hlediska právní kvalifikace se mezi ČSV a chovatelem nejspíše jedná o vztah komitenta a komisionáře, jehož obsah je určen pravidly schválenými ČSV jako „Pravidla administrace dotace podle NV č. 148/2019 Sb. o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh“ a v němž žalobkyně zastává postavení komitenta. Skutečnost, že žalobkyni svědčilo postavení účastníka řízení lze konečně dovodit i ze samotného prohlášení žalovaného na str. 7 napadeného rozhodnutí, kde žalovaný uvedl, že žalobkyně sama odvolání nepodala. Dále je lze dovodit i ze skutečnosti, že žalovaný poskytl žalobkyni k její žádosti napadené rozhodnutí, což by nemohl učinit, nebyla-li by účastníkem správního řízení. Jelikož jí nebylo prvostupňovým správním orgánem prvoinstanční rozhodnutí doručeno, bylo jí znemožněno proti němu podat odvolání. Dopis ČSV ze dne 25. 9. 2020 přitom nelze považovat za oznámení prvostupňového rozhodnutí, neboť tímto dopisem ČSV žalobkyni sdělil toliko výsledek rozhodnutí. Přesto žalobkyně ještě v den doručení dopisu ČSV, tedy ve svém vyjádření ze dne 5. 10. 2020, reagovala na věcný obsah dopisu a ČSV předložila vyjádření a instrukci k tomu, jaký má být obsah odvolání. 7. Nezákonnost napadeného rozhodnutí žalobkyně spatřuje i v tom, že žalovaný nereagoval na námitky žalobkyně uvedené ve vyjádření z 5. 10. 2020, které ČSV pravděpodobně učinil součástí svého odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Konkrétně žalobkyně tvrdí, že žalovaný vypořádal pouze dvě z šesti námitek. Jednu z těchto námitek navíc vypořádal nesprávně, když řádně nereagoval na námitku diskriminačního charakteru ustanovení § 7 odst. 4 písm. c) nařízení č. 148/2019 upravujícího odlišně postavení chovatele „malého“ a „velkého“ včelstva. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl nedostatek aktivní procesní legitimace žalobkyně k podání žaloby, neboť má za to, že napadeným rozhodnutím nebylo zasaženo do jejích veřejných subjektivních práv. Žalobkyně dle názoru žalované nebyla napadeným rozhodnutím nikterak dotčena, žadatelem i příjemcem dotace byl toliko ČSV, jenž by byl v případě porušení stanovených povinností i osobou povinnou poskytnutou dotaci vrátit. Získala-li by žalobkyně požadované finanční prostředky poskytnuté na základě podané žádosti o dotaci, došlo b