4 As 34/2013 — Nejvyšší správní soud

9 A 68/2022- 56 - text 14 9 A 68/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobkyně: Ing. A. T. zastoupené advokátem Mgr. Janem Szwarcem sídlem Na kopečku 1280/7, 180 00 Praha 8 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: J. Š. zastoupené advokátem Mgr. Martinem Prosserem sídlem Matoušova 515/12, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 8. 6. 2022, č. j. MHMP 1039170/2022, sp. zn. S-MHMP 1700529/2021/STR, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 8. 6. 2022, č. j. MHMP 1039170/2022, sp. zn. S-MHMP 1700529/2021/STR, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 200 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Jana Schwarce, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 8. 2022 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhala zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru stavebního řádu (dále jen „žalovaný“) ze dne 8. 6. 2022, č. j. MHMP 1039170/2022, sp. zn. S-MHMP 1700529/2021/STR (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil kolaudační rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5, odboru Stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“) ze dne 7. 6. 2021, č. j. MC05 120784/2021, sp. zn. MC05/OSU/4062/2020/Ze (dále jen „kolaudační rozhodnutí“). Kolaudační rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 190 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 183/2006 Sb.“) dle ustanovení § 82 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále jen „zákon č. 50/1976 Sb.“), a to k žádosti osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) ze dne 2. 4. 2007 pro stavbu označenou jako „Nástavba rodinného domu č. p. X k. ú. X“ (dále jen „stavba“ nebo „nástavba“) umístěnou na adrese X č. p. X, X (dále jen „rodinný dům“) na pozemku parc. č. X v katastrálním území X (dále jen „pozemek“). II. Napadené rozhodnutí 2. Proti kolaudačnímu rozhodnutí podala žalobkyně v zákonné lhůtě, dne 15. 6. 2021, blanketní odvolání, které doplnila podáním ze dne 25. 6. 2021 (dále jen „odvolání“). 3. První odvolací námitkou žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost kolaudačního rozhodnutí pro nedostatečné odůvodnění, proč již nebyl třeba k jeho vydání souhlas vlastníka rodinného domu se změnou stavby před jejím dokončením, zejména souhlas k odstranění komínového tělesa. K uvedenému dále žalobkyně poznamenala, že žalovaný v příkazu ze dne 17. 6. 2020, č. j. MHMP 933543/2020, sp. zn. S-MHMP 337330/2020/STR (dále jen „příkaz č. 1“), přes „argumentaci stavebníka, že komínové těleso v části nástavby nechal odstranit, protože bylo nefunkční a zchátralé a nesplňovalo § 35 odstavec 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb.“ konstatoval, že „ani nefunkčnost komínového tělesa ani jeho špatný stavebně technický stav však neopravňoval stavebníka k provedení této změny bez předchozího projednání se stavebním úřadem a bez předchozího souhlasu vlastníka stavby“. 4. Ve druhé odvolací námitce žalobkyně uvedla, že změny oproti schválené projektové dokumentaci stavební úřad odůvodnil doklady z let 2005-2008, přičemž jediným „novým“ dokumentem založeným ze strany stavebníka do správního spisu byl doklad o pravidelném ročním servisu kotle ze dne 1. 7. 2020. 5. Ve třetí odvolací námitce žalobkyně konstatovala, že původnímu záměru (mimo již uvedené odstranění komínového tělesa) neodpovídá, že „plynovod nebyl součástí projektové dokumentace a je zhotoven; výměry místností neodpovídají původnímu záměru; přístavba rodinného domu je vytápěna novým kotlem, ačkoliv je dle souhrnné technické zprávy dokumentace pro stavební povolení uvedeno, že byt v nástavbě bude vytápěn stávajícím plynovým kotlem v suterénu; sklon střechy neodpovídá limitům dle projektové dokumentace (na jedné straně přesahuje střecha méně a na druhé straně přesahuje poměrně více (myšleno z bočního pohledu). Malý přesah střešní krytiny vůči okapům, který má být minimálně ½ okapového žlábku. Po dešti voda zatéká za fasádu domu a tím vlhnou základy domu (dnes už fasáda domu odpadává z důvodu nadměrné vlhkosti); skutečné provedení oken je v rozporu s projektovou dokumentací; provedení krovů neodpovídá projektové dokumentaci, neboť jsou až na kraji střešní krytiny, kde vzniká prohyb; dle projektové dokumentace měla být nad okny postavena cihlová zeď, avšak dle skutečného provedení stavby na okna přímo navazuje střecha – střecha tedy leží na rámu oken; skutečné provedení místnosti 2.05, 2.06 a 2.07 nesouhlasí s projektovou dokumentací, neboť mají místnosti jiné využití oproti projektové dokumentaci.“ Dle žalobkyně jsou tyto změny zcela zásadními, a proto o nich mělo být rozhodnuto v řízení o změně stavby před jejím dokončením, ke kterému je vyžadován souhlas vlastníka. 6. Čtvrtou odvolací námitkou žalobkyně namítala, že nástavba rodinného domu není způsobilá užívání. 7. Závěrem odvolání žalobkyně navrhla, aby žalovaný kolaudační rozhodnutí zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. 8. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 15. 6. 2022. 9. K první odvolací námitce žalovaný uvedl, že stavební úřad své rozhodnutí v dostatečném rozsahu odůvodnil. Žalovaný odůvodnění kolaudačního rozhodnutí dále doplnil tak, že z technického hlediska se de facto nejednalo o komín, ale o zděnou stěnu s průduchy. Pokud jde o namítané neudělení souhlasu vlastníka, lze dle žalovaného odvodit, že režim § 81 v návaznosti na § 68 zákona č. 50/1976 Sb. je sice textově označován jako řízení o změně stavby před jejím dokončením, ale je z logiky věci zřejmé, že tato změna je již dokončená, neboť je řešena již v kolaudačním řízení a je tedy zřejmá pouhá přiměřenost tohoto ustanovení. 10. Ke druhé odvolací námitce žalovaný poukázal na skutečnost, že stavební úřad uvedl v odůvodnění kolaudačního rozhodnutí, že stavebník podáním z 21. 6. 2007 doplnil zprávu o výchozí revizi elektrozařízení a zprávu o okapovém systému, odůvodnění je proto dostatečné. 11. Ke třetí odvolací námitce žalovaný uvedl, že plynovod, výměry místností, nový kotel, rozmístění oken a využití místností jsou změny, které lze podle jejich charakteru projednat společně v kolaudačním řízení, pro které byly podklady doloženy. Dle žalovaného z podkladů nevyplývá, že byl měněn sklon střechy a krov. 12. Ani se čtvrtou odvolací námitku se žalovaný neztotožnil a uvedl, že stavba je způsobilá užívání a jediným nedostatkem je nedoložení souhlasu žalobkyně se zazděním komína, což užívání stavby nebrání. Dle žalovaného je potřeba případně dořešit tuto jedinou úpravu (tj. doplnit do zdiva nefunkční průduchy), což je odvislé mj. od součinnosti vlastníka domu (žalobkyně). Nástavbu je však dle názoru žalovaného možno užívat i bez nefunkčních průduchů. III. Žaloba 13. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, neboť byla přesvědčena, že napadené rozhodnutí je zatíženo vadami nesprávného úředního postupu a je nezákonné. 14. První žalobní námitkou žalobkyně namítala, že kolaudační i napadené rozhodnutí je v rozporu s rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 5. 2008, sp. zn. 26153/2008/OST/So/Cs (dále jen „rozhodnutí ze dne 27. 5. 2008“), kterým žalovaný zrušil usnesení stavebního úřadu ze dne 2. 10. 2007, č. j. Výs. Sm. 2175-2822/07-Ze-usn. (dále jen „usnesení o přerušení“), protože nebyla odstraněna vada v podobě chybějících náležitostí žádosti o kolaudaci – změna napojení vytápění a instalaci plynového připojení/potrubí do 2 NP. 15. Dle tvrzení žalobkyně, uvedeného ve druhé žalobní námitce, nebyla umožněna tehdejšímu vlastníkovi domu Je. S. (dále jen „předchozí vlastník“) ani žalobkyni účast na místní prohlídce dne 1. 6. 2007, kdy také údajně došlo k žádosti o změnu stavby ze strany stavebníka. 16. Ve třetí žalobní námitce žalobkyně uvedla, že nedošlo k doplnění chybějících souhlasů vlastníka domu (žalobkyně) se změnou stavby, zejména ohledně odstranění komínu, nedostatečného přesahu krytiny přes okapy a provedení změny v podobě změny napojení vytápění a instalaci plynového připojení/potrubí do 2 NP. Dle žalobkyně nemůže závěr autorizovaného inženýra pro pozemní stavby, že komínové těleso bylo značně staticky narušeno a bylo nefunkční, obstát, protože nijak nespecifikuje, na základě jakých ustanovení, literatury či judikatury k tomuto závěru dospěl, a dále je i protiprávní, neboť taková skutečnost nezakládá a ani nemůže žádným způsobem založit oprávnění stavebníka učinit změny stavby bez vědomí a souhlasu vlastníka nemovitosti. 17. Ve čtvrté žalobní námitce žalobkyně kons